46 C 280/2023-48 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, (dále jen „Společnost“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši , částka, (celkem tedy částku ve výši , částka, ) ve 40 týdenních splátkách. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil částku ve výši , částka, , která byla započtena na souhrnný poplatek. Žalovaná částka , částka, představuje neuhrazenou jistinu a žalovaná částka , částka, představuje neuhrazený souhrnný poplatek. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, ke dni , datum, smluvně postoupena společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ji následně postoupila žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav3. Mezi žalovaným a Společností byla dne , datum, uzavřena Smlouva, na základě které poskytla Společnost žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaný se zavázal tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (celkem tedy částku , částka, ) splatit ve 40 týdenních splátkách ve výši , částka, s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku půjčky. Nedílnou součástí Smlouvy byly Smluvní podmínky (viz Smlouva na č. l. 22). Dle čl. 5 Smluvních podmínek se budou jakékoliv splátky zaplacené žalovaným započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítávány na vlastní částku půjčky. Žalovaný na dluh uhradil celkem částku , částka, (viz přehled plateb na č. l. 38). Společnost pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila společnosti Secapital S. à.r.L., reg. č. B108305, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, (viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 24 vč. přílohy 1 a potvrzení o zaplacení úhrady za postoupení, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 27 vč. podacího archu). , Anonymizováno, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (viz oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 29 vč. podacího archu)., právnická osoba, dotazu soudu stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že Společnost poskytovala půjčky pouze osobám s prokazatelným nenulovým příjem (viz sdělení společnosti na č. l. 37). V zákaznické kartě předložené soudu nebyly zaznamenány žádné informace a poznatky, tato zůstala zcela nevyplněna (viz zákaznická karta na č. l. 42).Právní posouzení věci5. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.6. S ohledem na uvedené ustanovení se právní vztahy mezi Společností, resp. nyní žalobkyní, a žalovaným řídí dosavadními právními předpisy, zejm. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „obč. zák.“). Podle dosavadních právních předpisů je rovněž nezbytné posoudit postoupení pohledávky na žalobkyni [usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněné pod č. 21/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].7. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odst. 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2).8. Podle § 526 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli (odst. 1). Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení (odst. 2).9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, , což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek a potvrzením o úhradě úplaty, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne , datum, odeslaným dne , datum, , čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. , Anonymizováno, následně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo doloženo notifikačním úkonem této společnosti a dokladem o jeho odeslání žalovanému. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , soud nezkoumá, zda je smlouva o postoupení platná, oznámil-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.11. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.12. Podle § 52 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.13. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.14. Podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.15. Podle § 456 věta prvá občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.16. Podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.17. Podle § 2 odst. 1, písm. s) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele účinného do , datum, (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) je odbornou péčí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.18. Mezi Společností jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě společnost žalovanému přenechala peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovanému podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky Společnosti vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to ve 40 týdenních splátkách ve výši , částka, ; celkově tak měl žalovaný zaplatit částku , částka, .19. S ohledem na spotřebitelskou povahu poskytnuté půjčky, musel soud při posouzení věci přihlédnout k zásadě ochrany spotřebitele (slabší smluvní strany) jako jedné z vůdčích zásad soukromého práva (např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, popř. nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 342/09; srov. též § 262 odst. 4 obch. zák.). Význam ochrany spotřebitele ostatně akcentuje také Krajský soud v , adresa, , který například ve svém usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , uvedl, že právní úprava spotřebitelského práva je založena na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany a tato zásada je v