Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě banka žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 10,60 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 24. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka přistoupila dne , datum, k zesplatnění dluhu. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka , částka, představuje podle žaloby zůstatek neuhrazené jistiny ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, . Vedle jistiny a poplatků se žalobkyně domáhala zaplacení 10,60% p.a. smluvního úroku za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a dále úroku ve výši 10,6 % p.a. z jistiny , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a dále úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný splatit měsíčními splátkami ve výši , částka, [žádost o úvěrový produkt, návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , informace o certifikátech, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , výpis minutové půjčky, sdělení , právnická osoba, .]. Žalovaný ke dni , datum, uhradil částku , částka, [výpis minutové půjčky]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy vyzván prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne , datum, [prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, včetně přehledu podacích čísel]. Společnost , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila společnosti I-, Anonymizováno, a.s. a ta následně žalobkyni [rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla].4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v době žádosti zadáním do formuláře banky. V tomto směru bylo v žalobkyní předloženém souhrnu žádosti o úvěrový produkt vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný a jeho deklarovaný příjem činí , částka, . Deklarované výdaje činily , částka, , a to , částka, výdaje na bydlení a , částka, rodinné náklady a ostatní. Banka nahlédnutím do interních a externích databází zjistila, že celkové splátkové zatížení žalovaného činí , částka, . Banka deklarovaný příjem , částka, ověřila podle plateb připisovaných na účet žalovaného a započítala příjem ve výši , částka, . Z důvodu obezřetnosti deklarované výdaje navýšila oproti výdajům uvedeným na žádosti a zohlednila výdaje ve výši , částka, , z toho výdaje na splátky půjček , částka, , výdaje na bydlení včetně hypotéky ve výši , částka, , výdaje na živobytí ve výši , částka, . Podle vyhodnocení banky žalovanému na splátku nové půjčky a nepředvídatelné výdaje zbývalo celkem , částka, a byl tedy schopen půjčku splácet. Na základě uvedených informací nebyly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto dne , datum, úvěr schválila.5. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , předloženého žalobkyní, vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, počáteční zůstatek na tomto účtu ke dni , datum, činil -, částka, . Žalovaný měl příjmy v celkové výši , částka, a výdaje v celkové výši , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil -, částka, .6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období listopad a prosinec 2024 vyžádaného soudem vyplývá, že měl žalovaný u , právnická osoba, . vedeny dva účty, korunový a eurový. Počáteční zůstatek na korunovém účtu ke dni , datum, činil , částka, . Celkové příjmy žalovaného v listopadu 2024 na tomto účtu činily , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na tomto účtu ke dni , datum, činil -, částka, . Počáteční zůstatek na eurovém účtu ke dni , datum, činil , částka, . Celkové příjmy žalovaného v listopadu 2024 na tomto účtu činily , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na tomto účtu ke dni , datum, činil , částka, . Počáteční zůstatek na korunovém účtu ke dni , datum, činil -, částka, . Celkové příjmy žalovaného v prosinci 2024 na tomto účtu činily , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na tomto účtu ke dni , datum, činil -, částka, . Počáteční zůstatek na eurovém účtu ke dni , datum, činil , částka, . Celkové příjmy žalovaného v prosinci 2024 na tomto účtu činily , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na tomto účtu ke dni , datum, činil , částka, .7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla v řízení prokázána smlouvami o postoupení pohledávky uzavřenými ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Skutečnost, že byla postoupená pohledávka ve smlouvách označena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru, nebrání tomu, aby postupník uplatnil též právo na vydání plnění z neplatné smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).12. Poskytovatel směl spotřebitelský úvěr poskytnout pouze tehdy, pokud z řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevyplynuly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Posouzení muselo vycházet z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Zahrnovat mělo zejména porovnání příjmů a výdajů, existujících závazků a dosavadního způsobu jejich plnění (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel přitom jedná s odbornou péčí a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele (§ 75 a § 76 tohoto zákona).13. Banka při posouzení vycházela z příjmu žalovaného ve výši , částka, měsíčně a z výdajů ve výši , částka, měsíčně. Po zohlednění splátky nového úvěru , částka, tak žalovanému zbývalo pouze , částka, měsíčně. Již samotná tato rezerva byla vzhledem k výši a délce úvěru mimořádně nízká.14. Nadto banka měla z vlastní činnosti k dispozici údaje o pohybech na účtech žalovaného. Z nich vyplývalo, že korunový účet vykazoval k , datum, záporný zůstatek -, částka, a k , datum, i k , datum, záporný zůstatek -, částka, . Eurový účet ke konci listopadu a prosince 2024 nevykazoval prakticky žádnou finanční rezervu. Tyto okolnosti, ve spojení s minimálním disponibilním zůstatkem vypočteným bankou, objektivně zpochybňovaly schopnost žalovaného hradit novou pravidelnou splátku i běžné nepředvídané výdaje. Banka neprokázala, že by tyto skutečnosti při rozhodování o úvěru jednotlivě vyhodnotila a objasnila jejich význam pro úvěruschopnost žalovaného.15. Soud proto uzavírá, že již při uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Banka přesto úvěr poskytla, čímž porušila § 86 odst. 1 větu druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva je proto podle § 87 odst. 1 tohoto zákona neplatná. Soud k této neplatnosti přihlíží z úřední povinnosti. Žalovaný je povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu poníženou o provedené úhrady. Žalovanému bylo poskytnuto , částka, a uhradil , částka, . Žalobkyni proto náleží pouze vrácení dosud neuhrazené jistiny ve výši , částka, . Nárok na smluvní úrok, poplatky ani smluvní sankce nevznikl.16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky , částka, coby nesplacené jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.18. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši , částka, (, částka, , kapitalizované úroky , částka, , úroky kapitalizované ke dni rozhodnutí , částka, , kapitalizované úroky z prodlení , částka, a úroky z prodlení kapitalizované ke dni rozhodnutí , částka, ). Žalobkyně uspěla s částkou , částka, , tj. z 82 %. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. jí příslušelo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64 % (82 % - 18 %). Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši , částka, [2,5×, částka, dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši , částka, (tj. 3×, částka, dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky , částka, odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (64 % z , částka, ) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.19. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne , datum, , jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.