23 C 295/2017-1305 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 27. 12. 2017 ve znění následujících doplňujících podání a částečných zpětvzetí se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu shora uvedených náhradních pozemků, na který žalobcům vznikl nárok podle § 11a zákona o půdě na základě rozhodnutí [rozhodnutí] [anonymizováno] [stát. instituce], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí [rozhodnutí] [anonymizováno] [stát. instituce], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [rozhodnutí] [anonymizováno] [stát. instituce], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], a který nebyl státem dosud vypořádán. Soud podané žalobě částečně vyhověl rozsudkem ze dne 30. 1. 2020, č.j. 23 C 295/2017-1039, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 6. 2. 2020, č.j. 23 C 295/2017-1046, s tím, že ve vztahu k uplatněnému nároku na převod náhradních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [územní celek], parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [územní celek] [anonymizováno] a parc. [číslo] v k.ú. [obec], žalobu zamítl. 2. [název soudu] svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení s tím, aby soud zjistil aktuální stav a cenu požadovaných náhradních pozemků, posoudil hodnotu restitučního nároku žalobců a v případě, že znovu dospěje k závěru, že stav některých pozemků brání jejich převodu, žalobce řádně poučil o tomto svém závěru a umožnil jim uplatnit k převodu jiné vhodné pozemky. V průběhu nového řízení před soudem prvého stupně vzala žalobkyně [celé jméno původní účastnice] ve vztahu ke své osobě žalobu v plném rozsahu zpět. 3. Za účelem zjištění aktuální ceny náhradních pozemků nechal soud vypracovat nový znalecký posudek [celé jméno znalce]. Z jeho znaleckého posudku a výslechu znalce vzal soud za prokázané, že v případě parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], ocenil znalec nemovitosti stejnou částkou, jako to učinila [titul] [příjmení] v posudcích, ze kterých vyšel soud v dřívějším rozsudku, na tento rozsudek tak lze v této části plně odkázat. Na rozdíl od posudků [titul] [příjmení] však znalec určil cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [okres] jen na 18 843,60 Kč a cenu parc. [číslo] v k.ú. [okres] jen na 22 509,75 Kč s tím, že cena trvalých porostů na těchto pozemcích činí 51 430 Kč, cena oplocení pozemků byla určena na 892,50 Kč. Znalec při ocenění vyšel z toho, že pozemky je nutno ocenit jako zemědělské, neboť v aktuálním územním plánu [územní celek] jsou tyto pozemky zahrnuty v zóně [zóna] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Samo zahrnutí pozemků jako územní rezervy však z pozemků nedělá pozemky stavební. Cena pozemku parc. [číslo] v k.ú. [územní celek] byla znalcem určena na částku 179 448 Kč, cena parc. [číslo] v k.ú. [územní celek] na částku 185 607,40 Kč. Znalec opět tyto pozemky oceňoval jako pozemky zemědělské, neboť územním plánem jsou zahrnuty toliko do územní rezervy, což z nich nečiní stavební pozemky. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [územní celek ] ocenil znalec na 11 920 Kč a 3 100 Kč s tím, že cenu trvalých porostů určil jen na částku 370 Kč s tím, že vyšel z počtu trvalých porostů v den ohledání. Cena pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] byla určena na 7 261,80 Kč a 7 443,80 Kč, přičemž znalec uplatnil srážku 4% za svažitost terénu a srážku 5% za skutečnost, že pozemky se nachází v pásmu památkové rezervace. Parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] byla oceněna na 29 802,70 Kč, parc. [číslo] v k.ú. [obec] na 14 025 Kč. 4. Soud dále doplnil dokazování aktuálními územními plány [územní celek] a [územní celek] [anonymizována tři slova] (dostupných na webu [územní celek] [webová adresa] v sekci město a úřad – odbory a oddělení – odbor územního plánování). Takto bylo zjištěno, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [okres] jsou v územním plánu [územní celek] zahrnuty v [zóna] [anonymizováno], [anonymizována tři slova]. Z textové části územního plánu bylo zjištěno, že zóna A zahrnuje plochy zemědělské (str. 30, str. 44 územního plánu) R1 je plocha rezervy pro bydlení jižně od ulice [ulice] (str. 52). Z územního plánu [územní celek] [anonymizována dvě slova] vyplývá, že parc. [číslo] v k.ú. [územní celek] [anonymizováno] jsou zahrnuty v ploše C, parc. [číslo] v k.ú. [územní celek ] v ploše A a část z nich i v ploše R – III. Z textové části územního plánu vyplývá, že plocha C je plocha obytná smíšená (str. 11, str. [číslo]) plocha A je plocha zemědělská (str. 21, str. 43 - 44), plocha R-III je plochou územní rezervy (str. 139). Z textové části územního plánu jakož i ze zprávy [územní celek] [anonymizována dvě slova] dále vyplývá, že v ploše C je přípustné využití pozemků pro pěstitelství, chovatelství a agroturistiku, pokud je slučitelné s bydlením a pokud svým provozním a technickým zařízením nenarušuje užívání staveb, nesnižuje kvalitu prostředí a svým charakterem a kapacitou nezvyšuje dopravní zátěž v území. Ze zprávy [stát. instituce], odboru výstavby, vyplývá, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [územní celek] [anonymizováno], jakož i pozemky parc. [číslo] k.ú. [územní celek], nejsou dotčeny veřejně prospěšnou stavbou. 5. Z památkového katalogu (dostupného na webu [web] [anonymizována dvě slova] [webová adresa] [číslo]) bylo dále zjištěno, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] se nachází uvnitř památkové zóny [územní celek]. Z aplikace [aplikace] portálu [webová adresa] je patné, že oba pozemky se nacházejí ve svahu, což ve své výpovědi uvedl i soudem ustanovený znalec, podle kterého je svažitost v místě 25%. 6. Po takto doplněném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se týká splnění předpokladů pro podání tohoto typu žaloby (liknavost žalovaného atd.) jakož i způsobu ocenění pozemků odňatých a pozemků náhradních, odkazuje soud v zájmu stručnosti na odůvodnění rozsudku ze dne 30. 1. 2020, č.j. 23 C 295/2017-1039, jakož i na odůvodnění usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], s tím, že v další části se bude zabývat toliko otázkami, které byly krajským soudem předloženy k novému posouzení, tedy otázkou hodnoty restitučního nároku, otázkou ceny náhradních pozemků a otázkou převoditelnosti náhradních pozemků. 7. K prvé otázce je na místě uvést, že po vydání rozsudku ze dne 30. 1. 2020 přistoupila žalovaná k novému ocenění restitučních nároků žalobců vyplývajících z rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací], když v prvém případě byl tento nárok u každého ze žalobců oceněn na 544 262,40 Kč a ve druhém případě na 166 500 Kč Tyto částky nejsou ze strany žalobce nijak rozporovány, žalobce se stanovením hodnoty nároku v této výši souhlasí, soud má proto za to, že v této části lze dle § 120 odst. 3 o.s.ř. při oceňování nároku vyjít ze shodných stanovisek účastníků. Ohledně restitučního nároku plynoucího z rozhodnutí [číslo jednací] bylo zpracováno několik znaleckých posudků, kdy spor byl veden především v rovině, zda je nutno ocenit odňatý pozemek jako pozemek stavební či nikoliv a jaké případné srážky je na místě při stanovení ceny uplatnit. Stejnou otázkou se zabýval i [název soudu] a [název soudu] v řízení o žalobě, ve kterém žalobce uplatnili nárok na převod náhradních pozemků na základě téhož restitučního nároku jako v tomto řízení. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyplývá, že [název soudu] stanovil hodnotu restitučního nároku z rozhodnutí [číslo jednací] na částku 309 150 Kč. Tento rozsudek je v právní moci, dovolání podané proti němu žalovanou bylo odmítnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. V odůvodnění rozsudku se [název soudu] zabýval podrobně otázkou proč je nutno odňatý pozemek ocenit jako stavební a jaké srážky a proč je na místě z obvyklé ceny provést, soud proto v podrobnostech odkazuje na odůvodnění tohoto rozsudku. Jelikož u zdejšího soudu probíhá řízení, které se týká týchž účastníků a téhož nároku jako v řízení před [název soudu] a [název soudu] a které vychází ze stejného skutkového stavu jaký byl zjištěn v těchto řízeních (pokud se týká odňatých pozemků) a jelikož jediný rozdíl mezi oběma řízeními je v tom, že v řízení u zdejšího soudu uplatnil žalobce nárok na převod jiných náhradních pozemků, má soud s ohledem na ustanovení § 13 občanského zákoníku za to, že hodnotu restitučního nároku z rozhodnutí [číslo jednací] je na místě stanovit stejným způsobem, jakým to učinil [název soudu], neboť v tomto řízení nebyly zjištěny žádné nové okolnosti, které by odůvodňovaly odklon od závěrů tohoto soudu. Pouze je na místě zdůraznit, že právní předchůdkyně žalobce byla podílovým spoluvlastníkem odňatého pozemku ve výši id. ½, hodnotu restitučního nároku žalobce je proto třeba stanovit ve výši ¼ této čás