Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalované uskutečněné na webových stránkách žalobkyně , Anonymizováno, , a to po ověření úvěruschopnosti žalované prostřednictvím lustrace interních databází a registrů a vyhodnocením informací získaných od žalované ohledně jejích poměrů. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované bezhotovostní úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 40 % p. m. splatit s tím, že dle bodu 2.1.7. smlouvy byla žalovaná povinna hradit úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 11. dni v měsíci. Žalovaná však úvěr, resp. úroky, řádně a včas nesplácela, čímž porušila smluvní podmínky a dostala se do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně v souladu s čl. VI. smlouvy úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky, žalovaná však do dne podání návrhu dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně se tedy po žalované domáhá zaplacení částky 28 000 (sestávající z nesplacené jistiny ve výši , částka, a kapitalizovaného smluvního úroku z jistiny za první měsíc čerpání úvěru ve výši 40 % p. m.) a smluvní pokuty ve výši , částka, (tj. smluvní pokuty v souladu s bodem 4.2. písm. c) smlouvy ve výši 0,1 % p. d. z jistiny za období od , datum, do , datum, ), a to vše se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř.3. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, a dne , datum, a z výpisů z účtu žalované za období 5/2024 soud zjistil, žalobkyně poskytla žalované bezhotovostní úvěr ve výši , částka, ; smlouvy byla uzavřena na dobu neurčitou; byl sjednán úrok ve výši 40 % měsíčně s tím, že žalovaná se zavázala hradit úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 11. dni v příslušném měsíci. Z kopie občanského a řidičského průkazu žalované a z výpisů z účtu žalované za období 2-4/2024 soud zjistil, že v předmětné době měla žalovaná příjem ze zaměstnání (příp. jí byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění) a měla řadu půjček od různých společností i fyzických osob. Z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná řádně a včas nehradila splátky úroků úvěru, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.4. Po právním posouzení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá z § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť uzavřená smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je ve smyslu § 580 o. z. absolutně neplatná, a to zejména s ohledem na její rozpor s dobrými mravy, jež soud spatřuje ve sjednané výši RPSN, která násobně přesahuje tzv. judikaturní strop. Soud se zabýval taktéž posouzením povinnosti žalobkyně řádně zkoumat úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto směru neunesla důkazní břemeno, neboť oproti svým tvrzením ohledně lustrace žalované v dostupných databázích tyto skutečnosti nedoložila, když doložila toliko výpisy z účtu žalované za období 2-4/2024, což soud nepovažuje za dostačující; nadto z výpisů z účtu žalované vyplývá, že žalovaná měla v předmětné době množství různých půjček a úvěrů. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalobkyně žalované zaslala na účet částku , částka, a žalovaná ničeho neuhradila, rozhodl soud tak, že uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, , a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I. tohoto rozsudku) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku), neboť ztráta zisku žalobkyně v podobě smluvních úroků a smluvní pokuty je faktickým důsledkem neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné jednak nedostatkem řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, a jednak sjednáním nepřiměřených úroků. Obdobně žalobkyni nepřísluší nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť v tuto chvíli není v prodlení ve smyslu § 1970 o. z. s vrácením poskytnuté jistiny, když splatnost nároku na vrácení dlužné jistiny určil soud výrokem I. tohoto rozsudku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení procesně úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (po zaokrouhlení), přičemž tato částka představuje 12 % z jejich celkové výše (tj. rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 56 % a úspěchu žalované v rozsahu 44 %). Náklady řízení na straně žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Na náhradě nákladů řízení soud tedy žalobkyni přiznal částku ve výši , částka, , která odpovídá procentuálnímu úspěchu žalobkyně ve věci (tj. , částka, x 0,12). Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.