7 Cmo 75/2020-24 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. rozhodl o zahájení řízení o zrušení společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, , identifikační číslo , IČO, (dále jen ,,Společnost“) s likvidací a jmenování likvidátora. Ve výroku II. rozhodl o zrušení Společnosti a nařízení její likvidace. Ve výroku III. jmenoval likvidátorem společnosti , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , identifikační číslo , IČO, . Ve výroku IV. uložil Společnosti povinnost zaplatit soudní poplatek 2 000 Kč a ve výroku V. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění výroku II. soud uvedl, že Společnost nezaložila do sbírky listin účetní závěrky za účetní období roku 2000 až 2017, přestože ke splnění této povinnosti byla vyzvána rejstříkovým soudem dne 26.10.2018. Společnost na výzvu nereagovala. Společnost nezaložila do sbírky listin ani účetní závěrky za účetní období roku 2018, přestože již lhůta pro jejich založení uplynula. Na posuzovanou věc soud aplikoval § 72 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen ,,z.v.r.“), § 66 písm. c) z.v.r., § 21 odst. 4 věta první zákona o účetnictví, § 104 z.v.r. a § 105 a § 106 odst. 1 z.v.r. Poté soud uzavřel, že neuložení účetních závěrek do sbírky listin za více účetních období je porušením povinnosti, což zakládá důvod pro zrušení Společnosti podle § 172 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), ve spojení s § 105 z.v.r. Zakládací povinnost Společnost nesplnila ani ve lhůtě stanovené ve výzvě rejstříkového soudu, přestože byla rejstříkovým soudem upozorněna, že tato lhůta je současně lhůtou k odstranění důvodu pro zrušení Společnosti podle § 172 odst. 2 o.z., dle kterého umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud ji před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Tato podmínka byla splněna výzvou rejstříkového soudu podle § 105 z.v.r. Soud tedy rozhodl o zrušení Společnosti a jmenování likvidátora, a to bez nařízení jednání podle § 89 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen ,,z.ř.s.“), když v dané věci nebylo třeba dokazování provádět. Skutečnost, že Společnost neplní opakovaně ani přes výzvu soudu zakládací povinnost do sbírky listin, je soudu známa z jeho činnosti. Výrok III. je odůvodněn § 191 odst. 4 o.z. s tím, že soud jmenoval likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců, neboť osoba, který je v obchodním rejstříku zapsána jako statutární orgán Společnosti, nepřebírá zásilky a nereaguje na výzvy soudu. Lze tedy důvodně předpokládat, že nebude řádně plnit povinnosti likvidátora. Výrok IV. je odůvodněn § 2 odst. 1 psím. c) zákona č. 249/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položkou 11 odst. 1 písm. e) sazebníku. Výrok V. je odůvodněn § 23 z.ř.s.2. Do tohoto usnesení podala včasné odvolání účastnice č. 1. Namítla, že v obchodním rejstříku je nesprávně zapsána adresa jejího bydliště, neboť od 22.10.2015 nemá v České republice trvalý pobyt, což se také týká druhého společníka (účastníka č. 2.) , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Dále namítla, že výzva rejstříkového soudu ke zjednání nápravy jí byla nesprávně doručena, když byla zasílána pouze poštou namísto do datové schránky. Na závěr vznesla námitku podjatosti jmenovaného likvidátora, k čemuž obsáhle argumentovala.3. Odvolací soud se nejprve zabýval přípustností odvolání do výroku I.4. Podle § 13 odst. 3 z.ř.s. proti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné.5. Podle citovaného zákonného ustanovení do usnesení o zahájení řízení bez návrhu odvolání přípustné není, o čemž byli účastníci řízení správně prvostupňovým soudem poučeni.6. Odvolací soud proto postupoval podle § 218 písm. c) o.s.ř. a odvolání účastnice č. 1. do výroku I. odmítl.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení ve zbývajících výrocích II. až V. a dospěl k závěru, že zatím nejsou dány důvody pro jeho potvrzení ani změnu.8. Podle § 172 odst. 1 o. z. soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek (písm. a)), již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem (písm. b)), nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se (písm. c)), nebo tak stanoví zákon (písm. d)).9. Podle § 104 z.v.r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.10. Podle § 66 písm. c) z.v.r. sbírka listin obsahuje výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky.11. Podle § 172 odst. 2 o. z. umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.12. Podle § 105 z.v.r. neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.13. V usnesení ze dne 11.10.2018 č.j. 7 Cmo 200/2016-26 dospěl odvolací soud v odstavcích 10, 13 a 15 k závěrům, že: „Povinnost rejstříkového soudu vyzvat příslušnou osobu zapsanou ve veřejném rejstříku k předložení listin (v daném případě účetních závěrek), které nejsou potřebné k rozhodnutí o povolení zápisu, u nichž je stanovena zákonná povinnost jejich založení do sbírky listin (dle rejstříkového nebo jiného zákona), je třeba systematickým a teleologickým výkladem dovodit z ustanovení § 72 a § 104 z.v.r. (ve spojení s §§ 105 a 106 z.v.r.). V ustanovení § 105 z.v.r. je v první větě po definování skutkových podstat uvedeno, že rejstříkový soud může i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jelikož řízení o zrušení právnické osoby - zapsané do veřejného rejstříku probíhá coby řízení o některých otázkách právnických osob, konkrétně jako řízení ve statusové věci právnických osob dle § 85 písm. a) z.ř.s., tedy v režimu zákona o zvláštních řízeních soudních, je třeba zákonodárcem dvakrát použitý pojem rejstříkový soud v ustanovení § 105 z.v.r. vykládat jako tzv. statusový soud. Pakliže by zákonodárce opravdu stanovil, že řízení o zrušení zapsané osoby zahajuje rejstříkový soud, tak by toto ustanovení bylo v rozporu se zákonem o zvláštních řízeních soudních, resp. předmětnou částí tohoto zákona pojednávajícího komplexně o tomto druhu řízení (viz §1, § 2písm. c/, § 3 odst.2 písm. a/ a § 85 písm. a/, 86 odst.1 z.ř..) a konečně by toto ustanovení odporovalo i samotnému zákonu o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který nesvěřuje tento druh řízení do jeho působnosti. V tomto případě tak musí jazykový výklad pojmu „rejstříkový soud“ ustoupit výkladu systematickému, logickému a zejména teleologickému, na základě nichž lze dojít k jednoznačnému závěru, že „rejstříkovým soudem“ je zákonodárcem míněn tzv. „statusový soud“. Tento závěr tedy znamená, že část věty před středníkem § 105 z.v.r. je třeba vyložit tak, že „statusový“ soud - nikoli „rejstříkový“ soud může i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací. Ostatně v daném případě řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací nezahájil rejstříkový soud, ale statusový soud. Dále větu za středníkem § 105 z.v.r. je třeba vyložit tak, že „statusový“ soud - nikoli „rejstříkový“ soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak řečeno výzvu k nápravě – odstranění nedostatků ohledně nezakládání příslušných účetních závěrek do sbírky listin obchodního rejstříku je povinen ve smyslu tohoto ustanovení učinit tzv. statusový soud. Uvedl – li soud prvního stupně v rámci svého odůvodnění, že povinnost vyzvat k odstranění důvodu pro zrušení společnosti ve smyslu ust. § 172 odst. 2 občanského zákoníku byla splněna výzvou rejstříkového soudu dle § 105 z.v.r., je takový závěr nesprávný a je v rozporu s výše uvedenými závěry odvolacího soudu. Statusový soud nepostupoval dle zákona