12 Cmo 286/2019-301 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem, vydaným poté, co předchozí rozsudek byl odvolacím soudem zrušen, uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 231 000 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku ), náhradu nákladů řízení ve výši 160.107,50 Kč (bod II. výroku) a České republice náklady státu ve výši 13 525 Kč (bod III. výroku).2. Podle žalobních tvrzení, následně doplněných v průběhu řízení, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 231 000 Kč jako sjednané roční odměny za účetní služby, poskytnuté žalovanému žalobkyní na základě ústně uzavřené smlouvy, jejímž předmětem bylo zabezpečení veškerého běžného účetnictví včetně mzdového a vypracování daňových přiznání. Cena za provádění běžného účetnictví byla sjednána fixní částkou 231 000 Kč za rok. Cena za mzdové účetnictví byla sjednána samostatně. Ústní smlouva byla sjednána ode dne 19. 10. 2011, přičemž fakturovány byly služby pouze za rok 2012. V roce 2012 žalobkyně zpracovala celkem 32 875 položek, z toho 14 090 bankovních transakcí, 13 335 položek pokladny, 65 vydaných faktur, 410 přijatých faktur, 4 670 ostatních pohledávek, 163 ostatních závazků, 110 interních dokladů, 17 položek závěrky, 15 položek odpisů majetku, 17 faktur zálohových přijatých, 2 faktury zálohové vydané a kompletní mzdovou agendu včetně přihlašování a odhlašování zaměstnanců, představující v roce 2012 344 položek. Uvedený rozsah vyplývá z elektronické podoby veškeré účetní agendy a zpracování dat, které pro žalovaného provedla. Spolupráce účastníků byla ukončena ke dni 31. 12. 2012. V úředním záznamu ze dne 7. 2. 2013 žalovaný vyjádřil spokojenost s kvalitou všech poskytnutých služeb a potvrdil převzetí veškeré a kompletní dokumentace od žalobkyně. Převzetí veškeré dokumentace následně potvrdil i právní zástupce žalovaného v předávacím protokolu ze dne 29. 3. 2013. Sjednanou odměnu za zpracování mzdové agendy, která byla žalovanému celá předána dne 15. 2. 2013, žalovaný řádně uhradil 27. 2. 2013 na základě faktury č. , Anonymizováno, . Faktura č. , Anonymizováno, ze dne 1. 3. 2013, na částku 231 000 Kč, splatná dne 10. 3. 2013, jíž žalobkyně účtovala provedené služby za běžné účetnictví, nebyla zaplacena ani poté, co byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dle ust. § 142a o. s. ř. V prodlení s jejím zaplacením je žalovaný již ode dne 11. 3. 2013. Žalobkyně si následně rozsah a cenu svých služeb odborně ohodnotit daňovým poradcem , Anonymizováno, , který zjistil, že žalobkyní požadovaná cena je výrazně nižší než cena obvyklá.3. Žalovaný nárok neuznal a navrhl žalobu zamítnout. Tvrzení žalobkyně o poskytování služeb vedení účetnictví na základě ústní dohody s ukončením služeb ke dni 31. 12. 2012 učinil nesporné. Uvedl, že s výjimkou mzdové evidence, předané dne 15. 2. 2013 mu účetnictví předáno nebylo, ač žalobkyně byla k jeho vydání opakovaně vyzývána. Popřel pravost podpisu svého jednatele na úředním záznamu ze dne 7. 2. 2013. Převzetí účetnictví není potvrzeno ani v protokolu ze dne 29. 3. 2013. Právní zástupce žalovaného převzal uvedeného dne pouze dva dokumenty, a to předávací protokol k úřednímu záznamu ze dne 7. 2. 2013 a přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2012. Jestliže ještě dne 29. 3. 2013 došlo k předání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2012, které bylo sestaveno dne 14. 3. 2013, tedy po dni údajného předání všeho, nemohlo k předání veškerého účetnictví dojít již dne 7. 2. 2013. V návaznosti na poučení soudu doplnil, že obsahem ústně uzavřené smlouvy bylo vedení účetnictví včetně mzdové agendy, zpracování a podání příslušných daňových přiznání a hlášení a zastupování žalovaného před příslušnými úřady. Za tyto všechny činnosti byla sjednána celková odměna ve výši 140 000 Kč za rok. Nevrácena zůstala většina dokumentů, vážících se k řádnému vedení účetnictví. Na žalovaného se přitom obracejí bývalí věřitelé ohledně úhrady již uhrazených závazků.4. Původní rozsudek soudu prvního stupně ze dne 14. 5. 2018, č. j. 46 Cm 66/2013- 195 byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 3. 1. 2019, č. j. 12 Cmo 218/2018-215. Odvolací soud odůvodnění rozsudku neshledal v souladu s ust. § 157 odst.2 o. s. ř., neboť z něj přes všechny v řízení provedené důkazy nevyplývá, jaká skutková zjištění z nich učinil a jak všechny tyto důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti hodnotil; případně chybí vysvětlení, proč z určitých provedených důkazů žádná skutková zjištění neučinil. Konstatoval, že s ohledem na žalobou uplatněný nárok a shodná (nesporná) tvrzení účastníků, že žalobkyně se se žalovaným dohodla na vedení účetnictví včetně účetnictví mzdového a zpracování daňových přiznání za cenu, jejíž výše byla mezi účastníky sporná a dále na skutečnost, že závazkový vztah účastníků se týkal jejich podnikatelské činnosti, musí soud nejprve posoudit, jakým smluvním typem dle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák.), ve znění účinném do 31. 12. 2013, jímž se vztahy mezi účastníky řídily, je smlouva uzavřená účastníky a jaké jsou její podstatné náležitosti a následně přijmout závěr, zda smlouva byla či nebyla uzavřena. Uzavřel, že za situace, kdy žalobkyně, řádně soudem poučená dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o své důkazní povinnosti k prokázání tvrzení o existenci ujednání o ceně za vedení účetnictví za rok 2012 s výjimkou mzdového ve výši 231 000 Kč za rok uvedla, že toto tvrzení není schopna prokázat, bude povinností soudu poučit žalovaného o jeho důkazní povinnost ohledně prokázání jeho tvrzení o existenci ujednání o ceně ve výši 140 000 Kč za rok za vedení veškerého účetnictví za rok 2012, tedy běžného, mzdového a vypracování daňových přiznání. Pokud by žalovaný své důkazní břemeno ohledně tohoto svého tvrzení unesl, uložil soudu, aby v intencích zákonných ustanovení upravujících příslušný smluvní typ posoudil, kdy vzniká nárok na plnění (zaplacení) a zda vznikl v tomto konkrétním případě. Při hodnocení zmíněného bude třeba mít na zřeteli, jaký byl závazek žalobkyně ze smlouvy (vedení účastnictví) a zda byl žalobkyní splněn řádně a včas a zda jí tudíž nárok na zaplacení ceny vznikl. Postupovat dle § 118a odst. 2 o. s. ř. a nárok po právní stránce posudit jinak než jako nárok na zaplacení smluvní ceny by soud mohl teprve v případě, že by žalovaný svá tvrzení neprokázal, resp., k nim neunesl důkazní břemeno.5. Soud na základě shodných skutkových tvrzení účastníků a po provedeném dokazování listinnými důkazy má zpracovaným účetním deníkem za rok 2012 za prokázané, že žalobkyně pro žalovaného zpracovala celé účetnictví za rok 2012, a to včetně přiznání k dani z příjmu. Tento žalovanému předala dne 7. 2. 2013, jak prokazuje úřední záznam ze dne 7. 2. 2013, v němž jednatele žalovaného vyslovil s kvalitou žalobkyní poskytnutých účetních služeb naprostou spokojenost. Poskytnuté služby vyúčtovala žalovanému fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 1. 3. 2013 za částku ve výši 231 000 Kč, splatnou dne 10. 3. 2013. Faktura byla žalovanému doručena jako příloha emailu ze dne 5. 3. 2013 a dále jako doporučená zásilka podacího čísla , Anonymizováno, , podaná dne 25. 3. 2013 na poště , adresa, . Reakcí na doručení faktury byl dopis právního zástupce žalovaného , Anonymizováno, ze dne 5. 3. 2013, v němž namítal, že ze strany žalobkyně nebyly vráceny některé blíže nespecifikované doklady, aniž by ovšem fakturu vrátil např. z důvodu, že byla účtována jiná než mezi účastníky dohodnutá částka. Opětovně byla faktura žalovanému doručena společně s předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2013. Teprve v v dopise ze dne 30. 4. 2013, jímž právního zástupce žalovaného reagoval na předžalobní výzvu, uvedl, že nárok na zaplacení částky 231 000 Kč žalovaný neuznává, částku ve svém účetnictví neeviduje a není zřejmé, z jakého právního titulu je žádána a jak byla stanovena. Ani v tomto dopise není výhrad k účtované částce za vedení účetnictví co do její odlišně sjednané výše. Tvrzení, že sjednaná částka byla jiná, uplatnil žalovaný až v podání ze dne 26. 10. 2016 v návaznosti na soudem poskytnuté poučení dle ust. § 118a o. s. ř. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně předala žalovanému veškeré doklady, které měla v roce 2012 u sebe za účelem zpracování účetnictví, a to Úředním záznamem ze dne 7. 2. 2013, v němž je převzetí veškeré dokumentace zmíněno, a který, jak vyplývá z Úředního záznamu o podaném vysvětlení paní , Anonymizováno, , narozené 15. 9. 1962 podle § 158 odst. 6 trestního řádu č. j. KRPA-164415-81/TČ-2013-001493 ze dne 3. 11. 2014, podepsal osobně p. , Anonymizováno, , žalobkyně a paní , Anonymizováno, , kteří byli schůzce v kanceláři žalobkyně na adrese , adresa, , přítomni. Paní , Anonymizováno, potvrdila, že panu , Anonymizováno, bylo předáno účetnictví roku 2012, konkrétně účetní doklady s výjimkou mzdové evidence a přiznání k dani z příjmů za rok 2012 a protokolu o předání dokladů, který měl být vypracován následně. Předání veškerých dokladů bylo potvrzeno rovněž zástupcem žalovaného , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , který na schůzce dne 29. 3. 2013 podepsal Pře