2 Cmo 229/2020-285 — Vrchní soud v Praze

1. Nadepsaným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl tak, že směnečný platební rozkaz, vydaný Krajským soudem v Českých Budějovicích dne 26. 9. 2017 pod č. j. 34Cm 91/2017-62, se ponechává v platnosti (výrok I.), o nákladech námitkového řízení rozhodl tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady námitkového řízení ve výši 100 430 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Anonymizováno, , advokáta, se sídlem , Anonymizováno, (výrok II.) a uložil žalovanému povinnost nahradit České republice náklady řízení vzniklé vyplacením svědečného ve výši 1 592 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.ú. , Anonymizováno, , KS , konst. symbol, , VS , var. symbol2. Rozsudek odůvodnil soud prvního stupně zejména tím, že se žalobkyně žalobou z 9. 2. 2017 domáhala na soudu vydání směnečného platebního rozkazu, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 000 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je řádnou majitelkou směnky vlastní, vystavené žalovaným dne 4.12.2015 na řad žalobkyně, na částku 2 000 000 Kč, splatné 31. 12. 2016, s místem splatnosti v Českých Budějovicích. V platební den ani později nebylo na směnku ničeho uhrazeno, proto žalobkyně doručila žalovanému předžalobní upomínku.3. K žalobě připojila žalobkyně směnku, kterou soud posoudil jako směnku vlastní a směnečný platební rozkaz dne 26. 9. 2017 vydal, č. j. 34Cm 91/2017-62.4. Směnečný platební rozkaz byl doručen do vlastních rukou žalovaného 3. 10. 2017, do vydaného směnečného platebního rozkazu podal žalovaný námitky 17. 10. 2017, tj. včas.5. V námitkách žalovaný namítl, že 1) předložená směnka je neplatná z důvodu neexistence jakéhokoliv právního či hospodářského důvodu, tj. jedná se o námitku neexistence kauzy směnky; 2) projev vůle žalovaného jako výstavce směnky nebyl v době jeho realizace vážný a svobodný.6. K námitce neexistence kauzálního vztahu pak žalovaný blíže rozvedl a popsal vztahy mezi účastníky, účastníci jsou bývalí manželé, jejichž manželství bylo rozvedeno na začátku roku 2015, jsou společníky společnosti , Anonymizováno, , dříve , Anonymizováno, , žalovaný s podílem 51 %, žalobkyně s podílem 49 %, jednalo se o „rodinný“ podnik, hlavním předmětem podnikání byla směnárenská činnost, kterou zajišťoval a řídil žalovaný a provoz cestovní kanceláře, kterou měla na starost žalobkyně, plus provoz dceřiné společnosti , Anonymizováno, . založené podle italského práva, kde žalobkyně vykonávala funkci jednatelky a též ředitelky hotelu. Činnosti cestovní kanceláře a provoz hotelu byly dotovány ze zisku plynoucího ze směnárenské činnosti, dle žalovaného se žalobkyně o fungování a hospodaření společnosti nijak zvlášť nezajímala, až v době po rozvodu se začala zajímat o detaily fungování společností, když zjistila, že existuje v dokumentaci společnosti zápis z valné hromady konané 3. 4. 2014, na které bylo rozhodnuto o rozdělení zisku společnosti po odpočtu srážkové daně ve výši 4 000 000 Kč.7. Zde žalovaný popsal, že účastníci jako manželé disponovali společným soukromým účtem č. , č. účtu, , dále měl každý z účastníků svůj vlastní účet, č. účtu žalovaného bylo , č. účtu, , a dále zde existoval i účet společnosti , Anonymizováno, č. , č. účtu, .8. Žalovaný rozvedl dále, že dne 25. 2. 2011 si účastníci v rámci SJM zapůjčili od , Anonymizováno, částku 6 000 000 Kč, tato částka byla převedena na jejich společný soukromý účet – č. , č. účtu, , oba tuto částku čerpali, a tato částka byla vrácena společnosti tak, že 23.8.2013 převedl žalovaný ze svého soukromého účtu č. , č. účtu, na společný soukromý účet účastníků č. , č. účtu, částku 4 000 000 Kč, na tomto společném soukromém účtu byl v té době zůstatek cca 2 000 000 Kč, obratem došlo k převedení částky 6 000 000 Kč ze společného účtu účastníků č. , č. účtu, na účet společnosti č. , č. účtu, , čímž byl závazek účastníků vůči společnosti splněn. Žalovaný zde prezentoval, že ze svých prostředků vrátil do společnosti 2/3 tohoto závazku. Poté došlo ke konání valné hromady společnosti 3. 4. 2014, kde došlo k rozhodnutí o rozdělení zisku společnosti po zdanění ve výši 4 000 000 Kč, 9. 5. 2014 byla tato částka připsána na společný účet účastníků č. , č. účtu, , tedy do SJM, následně byla tato částka převedena na účet žalovaného č. , č. účtu, , čímž žalovaný uspokojil svoji pohledávku z titulu úhrady dluhu 4 000 000 Kč, když tuto částku vynaložil ze svého účtu na pokrytí závazku obou účastníků ze zmíněné zápůjčky z 25. 2. 2011. Dle názoru žalovaného však žalobkyně nerespektovala, že převodem částky 4 000 000 Kč na svůj účet, žalovaný realizoval svou pohledávku, neboť tuto částku vynaložil ze svých prostředků na úhradu společného závazku obou manželů vůči , Anonymizováno, ve výši 6 000 000 Kč. Rozhodnutí valné hromady o výplatě zisku 4 000 000 Kč směřovalo pouze k tomu, aby žalovaný mohl získat zpět prostředky, které vynaložil ze svého na úhradu společného dluhu. Přesto, dle jeho názoru, se žalobkyně mylně domnívala, že jí přísluší nárok na výplatu zisku. Pod dojmem jejího nároku pak stupňovala tlak na žalovaného na výplatu poloviny tohoto zisku.9. V průběhu řízení žalovaný shrnul, že žalobkyně nemá nárok na výplatu poloviny zisku, neboť tento již obdržela, a odkazoval rovněž na potvrzení o přijetí částky ze 4. 12. 2014.10. K námitce žalovaného týkající se nedostatku projevu svobodné vůle, tj. že jeho projev vůle v souvislosti s vystavením směnky nebyl vážný a svobodný blíže rozvedl, že jednal pod nátlakem, kdy vlivem rozvodového řízení se cítil psychicky velmi indisponován, žalobkyně zvyšovala tlak na žalovaného na výplatu poloviny zisku podle rozhodnutí valné hromady ze 3. 4. 2014, s tím, že se zmiňovala o tom, že podá trestní oznámení, odkazoval též na svědectví své sestry , Anonymizováno, , přesto, že věděl, že nárok žalobkyně na vyplacení polovinu vyplaceného zisku na základě rozhodnutí valné hromady ze 3. 4. 2014 je neoprávněný, přistoupil nakonec na to, že směnku vystavil. Uvedl výslovně, že 4. 12. 2015 podepsal žalované směnku jí připravenou na 2 000 000 Kč. Směnku podepsal, rovněž bylo vystaveno potvrzení podepsané oběma účastníky s tím, že žalobkyně deklaruje a potvrzuje přijetí částky 2 000 000 Kč na základě rozhodnutí valné hromady z 3. 4. 2014 ve formě směnky, ovšem dle názoru žalobce směnka nezajišťuje žádný kauzální vztah, neboť tento nikdy nevznikl, žalobkyně nemá nárok na výplatu podílu ze zisku. Směnku podepsal bezdůvodně, s odkazem na uvedené je toho názoru, že výplata zisku byla převedena do sféry SJM a nemohlo dojít k tomu, že by došlo na straně žalovaného k obohacení na úkor žalobkyně tak, jak se žalobkyně domáhá, a to s odkazem na zmíněné potvrzení ze 4. 12. 2015.11. K námitkám se žalobkyně vyjádřila v průběhu řízení, uvedla, že v době transakcí popsaných v námitkách byli účastníci manželé, všechny prostředky byly součástí SJM, žalovaný si vyplatil podíl na zisku pouze pro sebe, neinformoval žalobkyni, ta se až poté z auditu dozvěděla o výplatě zisku žalovanému. Sám žalovaný vystavil směnku na 2 000 000 Kč, aby došlo k urovnání celé záležitosti, a odkazuje přitom na e-mailovou komunikaci. Dle žalobkyně žalovaný nebyl oprávněn vracet sám sobě 4 000 000 Kč, které byly použity na úhradu společného závazku, neboť za dobu trvání manželství nebyl zákonný rozsah SJM nijak zúžen či zrušen, veškeré prostředky spadaly do SJM.12. V odůvodnění se dále uvádí, že k projednání námitek soud nařídil jednání. V průběhu několika jednání bylo provedeno dokazování, a to v prvé řadě směnkou, ze které soud zjistil, že směnka je vystavena žalovaným jako výstavcem na 2 000 000 Kč dne 4. 12. 2015, se splatností 31. 12. 2016 ve prospěch žalobkyně s místem placením , právnická osoba, . O tom, že směnku vystavil žalovaný, nejsou žádné pochybnosti.13. Výzvou k plnění spolu s dokladem o doručení je prokázáno, že žalobkyně vyzývá žalovaného dne 4. 1. 2017 k zaplacení částky ze směnky, tato mu byla doručena dne 5.1.2017.14. Dále byl proveden důkaz zápisem z valné hromady společnosti , Anonymizováno, z 3. 4. 2014, z něhož plyne, že valná hromada rozhodla vyplatit společníkům podíl na zisku, po odpočtu srážkové daně, ve výši 4 000 000 Kč, když tento bude vyplacen k 20. 4. 2014, podpis oba účastníci.15. K prokázání existence nátlaku na žalovaného, který jak uvádí v námitkách vystavil a podepsal směnku bez potřebné vážnosti a svobody vůle, byl proveden důkaz e-mailovou komunikací ze dne 1. a 2. 12. 2015, z níž je zjištěno, že žalovaný vyzývá žalobkyni k podpisu zápisu z valné hromady na rozdělení zisku, zmiňuje převod 4 000 000 Kč na společný účet a 2. 12. 2015 uvádí, jak vyřešit problém týkající se valné hromady a peněz a nabízí žalobkyni slovy: „ …jestli ti to vyhovuje, tak já bych ti podepsal směnku na ty 2 000 000 s vyplacením nejpozději k 31. 12. 2016 a oba bychom podepsali tu valnou hromadu….“16. K této otázce ohledně nesvobody projevu vůle při vystavování směnky žalovaný ještě předkládal a byl proveden důkaz dopisem adresovaným , Anonym