5 Cmo 220/2016-1541 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil směnečný platební rozkaz, vydaným Krajským soudem v Plzni dne 24. 1. 2011 pod č. j. 46 Cm 6/2011-12 a rozhodl o povinnosti žalobce k náhradě nákladů řízení žalovaným k rukám jejich právního zástupce ve výši 493 360,56 Kč (bod I. a II. výroku rozsudku).2. Podstatou sporu je směnečná pohledávka žalobce vůči žalovaným ve výši 238 026 Kč s 6% úrokem od 30. 11. 2010 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 793 Kč. Právo na zaplacení dovozuje žalobce ze směnky vlastní vystavené žalovanými dne 23. 4. 2010 ve Zruči, obsahující závazek žalovaných dne 30. 11. 2010 zaplatit žalobci směnečnou pohledávku ve výši 254 496 Kč, a to v platebním místě , adresa, . Na směnku bylo plněno jen částečně, proto se z dané směnky žalobce domáhá zaplacení částky 238 026 Kč.3. Ve věci bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, proti kterému podali žalovaní včas shodné námitky. Předně namítali místní a věcnou nepříslušnost Krajského soudu v , Anonymizováno, . Tato námitka byla v průběhu řízení posouzena a bylo rozhodnuto, že se jedná o námitku nedůvodnou. Žalovaní tvrdili, že vůči žalobci nemají žádný dluh, předmětná směnka kryje nedluh, směnka byla vyplněna excesivně, podpis na směnce byl po žalovaných vynucen v souvislosti s údajným poskytnutím půjčky, směnka kryje neexistující a nerealizovanou půjčku, žalovaní popírají, že by od žalobce převzali půjčku ve výši 170 000 Kč. V námitkách popsali skutkový stav věci, jak jej vnímají. Uvedli, že žalobcem a společností , právnická osoba, přislíbené zajištění hypotečního úvěru byl zásadní bod při rozhodnutí realizovat výstavbu rodinného domu právě se společností , právnická osoba, Poukázali na dopis žalobce, ze kterého se podává ujištění o tom, že to bude právě on, kdo bude za žalované komunikovat s bankou. Společnost , právnická osoba, úvěr nezajistila a ponechala finanční krytí výstavby rodinného domu na žalovaných. Uvedeným postupem došlo ke zneužití principu důvěry mezi žalovanými, žalobcem a společností , právnická osoba, Ze smlouvy o půjčce a jejího dodatku se podává, že žalovaní neměli vlastní finanční zdroje k financování stavby a potřebovali úvěrové financování prostřednictvím banky. Pro úplnost doplnili, že předmětná směnka nahradila směnku předchozí směnku ze dne 29. 4. 2009 na 258 195 Kč, která byla po dohodě stran roztrhána. Smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o půjčce hodnotí žalovaní jako neplatnou pro její nepřiměřenost a tedy nemravnost (jednalo se o smluvní pokutu ve výši 68 000 Kč) a z uvedeného důvodu je absolutně neplatná i celá smlouva o půjčce i její dodatek. Ujednání o tom, že směnka zajišťovací se v jeden moment měla stát směnkou platební je v rozporu s právem spotřebitele. Žalovaní opakovaně zdůraznili, že nikdy žádné peníze v hotovosti ani bankovním převodem na svůj bankovní účet od žalobce neobdrželi. Dovodili, že tedy nedošlo k žádnému reálnému plnění půjčky na základě smlouvy o půjčce. Jednání žalobce, jímž se prostřednictvím předmětné směnky nepřípustně obchází zákon, mimo jiné ustanovení občanského zákoníku, týkající se spotřebitelských smluv, je jednáním v rozporu s dobrými mravy a nemůže požívat právní a soudní ochrany. Nemohlo být úmyslem žalovaných podepsat předmětnou směnku za situace, kdy nebylo zajištěno financování stavby hypotečním úvěrem ze strany společnosti , právnická osoba, Zdůraznili porušení principu důvěry s tím, že takové chování nemůže požívat právní ochrany. Ze strany žalovaných se jednalo o jednání v omylu. Úkon žalovaných je tedy neplatným právním úkonem ve smyslu § 49a o. z. napadli platnost směnky pro absenci zákonných náležitostí, uvedli, že obsahuje i nesprávný údaj ohledně místa splatnosti (splatná u , Anonymizováno, ). Není tak zřejmé, zda se jedná o směnku vlastní či směnku cizí. Dále žalovaní namítli nedostatek prezentace směnky. Tvrdili neplatnost směnky pro sjednaný a lichvářský úrok, když úroky měly činit částku, představující rozdíl mezi směnečnou sumou 254 496 Kč a částkou 170 000 Kč, tj. 84 496 Kč. Žalobce by měl být vyzván, aby konstruoval žalobou uplatněný nárok, tj., aby uvedl, přesně jakou část představují úroky, protože předpokládané úroky ve výši 84 496 Kč, tj. cca 50% za období od vystavení směnky do podání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu jsou nepřiměřeně vysoké. Směnkou nemohou být kryty nároky jako třeba na odstupné apod. Z důvodů neplatnosti smluvních vztahů žalovaní z opatrnosti od smlouvy o dílo odstoupili. Pokud jde o provedené práce společností , Anonymizováno, spočívající v zajištění stavebního povolení, tyto byly žalovanými uhrazeny ze všech uvedených důvodů zajišťovací směnka zanikla, když zajišťuje neplatný smluvní vztah.4. Žalobce ve svém vyjádření rekapituloval námitky žalovaných. Trval na věcné a místní příslušnosti tamního soudu. Rekapituloval skutkový stav projednávané věci. Konstatoval uzavření smlouvy o půjčce, ve které si smluvní strany výslovně sjednaly, že částka 170 000 Kč bude žalovaným poskytnuta tak, že žalobce jako věřitel převede finanční prostředky společnosti , právnická osoba, , se kterou měli žalovaní uzavřenou smlouvu o budoucí smlouvě o dílo. Z poskytnutých prostředků měly být kryty první přípravné práce pro stavbu budoucího rodinného domu žalovaných. Takto také žalobce žalovaným půjčku poskytl, což je zřejmé z potvrzení vystaveného společností , právnická osoba, proto není důvodná argumentace žalovaných, že půjčka nebyla poskytnuta. Žalovaní se žalobcem jednoznačně dohodli způsob poskytnutí půjčky, nemohli proto ze strany žalobce očekávat jiný způsob plnění. Poskytnutí půjčky bezhotovostním převodem na účet třetí osoby ostatně připouští judikatura Nejvyššího soudu ČR. O faktickém poskytnutí částky ve výši sjednané půjčky svědčí také skutečnost, že po odstoupení žalovaných od smlouvy o dílo č. 161/09, společnost , právnická osoba, ve svém vyúčtování zohlednila částku 170 000 Kč tak, že z provedeného vyúčtování byla tato částka odečtena. Z vyúčtování zaslaného žalovaným dopisem společnosti , právnická osoba, ze dne 5. 8. 2010 je tato skutečnost zřejmá. Pokud žalovaní namítají nemravnost a nepřiměřenost smluvní pokuty, tak tato byla sjednána v sumě 68 000 Kč. Pokud by byla sjednána například ve výši 0,5% denně z dlužné částky, což judikatura Nejvyššího soudu ČR považuje za platné ujednání, tak ke dni vyjádření by činila sumu téměř 100 000 Kč a každým dalším dnem prodlení s úhradou půjčky by se o částku ve výši 850 Kč navyšovala. Pokud jde o další námitková tvrzení, tak spory, vedené u jiných soudů nemají s daným sporem žádnou souvislost. Ze smlouvy o půjčce ani z jejího dodatku, od nichž se odvíjí předmětný směnečný vztah, nevyplývá žádný závazek žalobce zajistit žalovaným hypoteční úvěr. Tvrzení žalovaných o neplatnosti směnky pro absenci zákonných náležitostí jsou neprojednatelná. Pokud jde o místo placení, pak na směnce je jednoznačně uvedeno , Anonymizováno, . Ohledně nepředložení směnky nese důkazní břemeno žalovaný a navíc účinky předložení směnky má doručení směnečného platebního rozkazu. Tvrzení o lichevním úvěru je zcestné, když směnečná suma 254 496 Kč v sobě zahrnovala půjčenou sumu 170 000 Kč, sjednaný 16% úrok 16 496 Kč, smluvní pokutu v částce 68 000 Kč. Vzhledem k tomu, že před podpisem dodatku č.1. ke smlouvě o půjčce byly uhrazeny veškeré sjednané úroky dopočtené ke dni tohoto dodatku, tj. ke dni 23. 4. 2010 ve výši 26 750 Kč a žalovaní po uzavření dodatku ke smlouvě o půjčce uhradili 16 470 Kč, domáhá se žalobce ze směnky zaplacení pouze částky 238 026 Kč (170 000 Kč jistina, 26 Kč úroky, 68 000 Kč smluvní pokuta). Pokud žalovaní namítají, že postup žalobce je v rozporu s dobrými mravy, tak mimo poskytnutí smluvně dohodnuté půjčky, kterou také dle smluvně dohodnutých podmínek žalobce žalovaným poskytl, nic jiného vykonávat neměl.5. Z obsahu spisu se podává, že v námitkovém řízení soud prvního stupně rozhodoval již třikrát.6. Rozsudkem č. j. 46 Cm 6/2011-183 ze dne 21. listopadu 2012 soud v řízení vydaný směnečný platební rozkaz zrušil. Soud rozhodně nesouhlasil s názorem žalovaných, že by se jednalo o porušení spotřebitelských ustanovení občanského zákoníku a že by byla úroková sazba požadovaná v této půjčce ve výši 16% ročně lichvářská a že by byla v rozporu s dobrými mravy a z toho důvodu by byla smlouva neplatná. Nicméně dovodil, že žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že by smlouva o půjčce byla splněna, neboť skutkové tvrzení žalobce o tom, že by suma 170 000 Kč byla převedena přímo na účet společnosti , právnická osoba, , byla vyvrácena svědeckou výpovědí Zuzany Pauerové, která potvrzení o platbě podepsala. Soud uzavřel, že ačkoliv smlouva o půjčce je platná, nedošlo ke splnění závazku žalobce půjčit tyto peníze žalovaným, nemohlo proto dojít k realizaci úroků z prodlení, smluvní pokuty, natož aby se zajišťovací směnka stala platnou.7. Usnesením č. j. 9 Cmo 80/2013-209 ze dne 15. dubna 2013 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu