6 Cmo 244/2020-286 — Vrchní soud v Praze

Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně zamítl z důvodu vydržení členských práv v družstvu určovací žalobu o členství v , Anonymizováno, (žalovaný 1.) a přiznal úspěšným žalovaným právo na náhradu nákladů řízení.Vyšel ze skutečnosti, že podle žaloby měla žalobkyně tvrdit v žalobě došlé soudu I. stupně dne 14. 12. 2017, že na základě smlouvy o nájmu ze dne 4. 12. 2002 byla oprávněným nájemcem bytu v , Anonymizováno, . podlaží domu č. p. , Anonymizováno, v ulici , Anonymizováno, (dále též „předmětný byt“). Dne 18. 2. 2003 se měla konat ustavující schůze žalovaného 1., na níž mělo být rozhodnuto o založení tohoto žalovaného. Na ustavující schůzi měla být zastoupena svojí dcerou (žalovanou 2.), s níž se měla dohodnout, že dcera bude ze svého účtu hradit veškeré nezbytné platby s předmětným bytem související. Podle žalobních tvrzení se žalobkyně považovala za zakládající členkou žalovaného 1.Jestliže následně smlouvou ze dne 9. 7. 2013 se žalovaná 2. měla podle žalobkyně pokusit převést členská práva a povinností, jejichž součástí byl nájem předmětného bytu (dále též „předmětný podíl“), nemůže být platným takový převod členských práv z žalované 2. na žalovanou 3., neboť podle žalobkyně nikdo nemůže převést více práv, než má sám. Podle žalobkyně je smlouva ze dne 9. 7. 2013 absolutně neplatná a žalovaná 3. ani nemohla předmětný podíl vydržet, neboť nebyla v dobré víře, že je členem žalovaného 1.Žalovaná 3. se podle žalobkyně rovněž nechopila všech práv, když žalobkyně v předmětném bytě v den podání žaloby bydlela a žalovaná 3. se nepokoušela chopit držby tohoto bytu. Byt ani neviděla. Předmětný podíl nevydržela ani žalovaná 2., jež měla opakovaně sdělit otci žalované 3. panu , Anonymizováno, na přelomu let 2015/2016, že předmětný podíl je ve vlastnictví žalobkyně.Soud I. stupně měl posuzovat i návrh žalovaného 1. na zamítnutí žaloby, neboť se žalobkyně nestala členkou žalovaného 1., když v zakladatelském dokumentu bytového družstva (žalovaného 1.) je jako zakládající členka uvedena žalovaná 2., s níž bylo podle žalovaného 1. takto z jeho strany jednáno. Podle žalovaného 1. plnila žalovaná 2. veškeré své povinnosti vůči 1. žalovanému, žalobkyně se schůzí 1. žalovaného neúčastnila a v minulosti žalovanému 1. ničeho neplatila. Proto také žalovaný 1. před převodem podílu vydal potvrzení, že 2. žalovaná je jeho členkou.Soud I. stupně posuzoval i návrh žalované 2., aby bylo v řízení vedenému proti ní žalobě vyhověno, neboť podle svého názoru nikdy nebyla členkou bytového družstva (žalovaného 1.). Měla se označit za osobu, jež podvedla svoji matku (žalobkyni), když měla zneužít svého oprávnění matku zastupovat. Stejně tak žalovaná 2. měla podvést i otce žalované 3. pana , Anonymizováno, a rovněž i žalovanou 3. Konečně soud I. stupně posuzoval i návrh žalované 3., jež měla navrhnout zamítnutí žaloby. Podle žalované 3. smlouva o převodu předmětného podílu uzavřená mezi 2. a 3. žalovanou dne 9. 7. 2013 je smlouvou platnou a žalovaná 3. měla být v dobré víře, že převodkyně práv a povinností (žalovaná 2.) je členem žalovaného 1., když jí před uzavřením smlouvy byl předložen seznam členů 1. žalovaného a příloha jeho ustavující schůze ze dne 19. 2. 2003, nájemní smlouva uzavřená mezi 1. žalovaným a 2. žalovanou ze dne 19. 6. 2008, potvrzení 1. žalovaného ze dne 8. 7. 2013, že jeho členem je 2. žalovaná, a evidenční list pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platný od 1. 7. 2008, vystavený pro žalovanou 2. Podle žalované 3. předmětný podíl vydržela.Po provedeném dokazování soud I. stupně sice zjistil, že žalovaný 1. vystavil potvrzení, že žalovaná 2. je jeho členkou 1 a má nájemní smlouvu na byt č. , Anonymizováno, , kategorie , Anonymizováno, , velikosti , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2 (tj. na předmětný byt), přičemž po uzavření smlouvy o převodu předmětného podílu uzavřené mezi 2. a 3. žalovanou dne 9. 7. 2013 se účastní členských schůzí žalovaná 3. v zastoupení svým otcem, hradí měsíční platby za užívání předmětného bytu, avšak podle soudu I. stupně nebylo prokázáno, že by se 2. žalovaná stala členem žalovaného 1. a mohla tak platně převést svá členská práva a povinnosti na žalovanou 3. Důvodem má být skutečnost, že předpokladem pro právní závěr o vzniku členství žalované 2. v žalovaném 1. bylo splnění všech podmínek předepsaných stanovami 1. žalovaného v souladu s § 227 odst. 1, 2, § 226 odst. 1 písm. c) obchod. zák., tedy i splnění podmínek dle čl. II odst. 1, 3 stanov, avšak žalovaní splnění těchto podmínek podle soudu I. stupně netvrdili.Přesto s ohledem na shora uvedené, a to především s ohledem na nájemní smlouvu uzavřenou mezi žalovaným 1. a žalovanou 2. týkající se předmětného bytu, s ohledem na potvrzení bytového družstva ze dne 8. 7. 2013 o členství žalované 2. v bytovém družstvu, s ohledem na účast žalované 2. na ustavující schůzi družstva, jakož i s ohledem na uzavření uvedené smlouvy o převodu předmětných práv a povinností v bytovém družstvu dne 9. 7. 2013, spojené se zaplacením sjednané ceny 2 300 000 Kč žalovanou 3., soud I. stupně učinil dílčí závěr, že členská práva a povinnosti v předmětném bytovém družstvu nesvědčí žalobkyni, ale žalované 3., jež tato práva a povinnosti vydržela. Má tomu tak být proto, že podle soudu I. stupně členská práva a povinnosti (tvořící členský podíl) v družstvu mají majetkovou hodnotou, se kterou lze disponovat a povaha členského podílu v družstvu (předmětného podílu) je tak obdobná povaze obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným a lze jej vydržet jako věc movitou. Předpokladem vydržení je podle soudu I. stupně existence dobré víry po dobu alespoň tří let držby, v daném případě nejpozději od data účinnosti smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 9. 7. 2013 (od 11. 7. 2013). Existence dobré víry soud I. stupně posuzoval objektivně jako psychický stav držitele, který se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Zakládá se na jeho omylu, že je vlastníkem držené věci nebo subjektem vykonávaného práva. Takový omyl držitele musí být omluvitelný. Tím je omyl, ke kterému podle soudu I. stupně došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Pokud však podle soudu I. stupně omyl přesahuje rámec běžného, obvyklého posuzování věcí, není omluvitelný. Dobrá víra se podle soudu I. stupně hodnotí objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka, a proto nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v takto kvalifikované dobré víře, a druhá nikoliv. Při hodnocení dobré víry soud I. stupně bral v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, se zřetelem ke všem okolnostem, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří.Podle soudu I. stupně žalovaná 3. existenci své dobré víry prokázala, aniž by tato byla žalobkyní nebo žalovanou 2. účinně zpochybněna. Podle soudu I. stupně se žalované 3. před podpisem smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 9. 7. 2013 dostalo do dispozice potvrzení vystavené předsedou představenstva žalovaného 1. o tom, že žalovaná 2. je členem 1. žalovaného a je i nájemcem bytu č. , Anonymizováno, . Po převodu členských práv následně byla se žalovanou 3. také uzavřena ze strany žalovaného 1. smlouva o nájmu předmětného bytu dne 1. 8. 2013, jejíž součástí byl i evidenční list vystavený dne 13. 8. 2013. Rovněž obsah smlouvy o převodu členských práv podle soudu I. stupně nemohl vzbuzovat pochybnosti o tom, zda žalovaná 2. je členem žalovaného 1., když dokonce obsahovala v čl. 4 prohlášení žalované 2. o tom, že členská práva a povinnosti v bytovém družstvu nejsou zatížena žádnými právy třetích osob, jakož i ujištění, že 2. žalovaná je členem žalovaného 1. a nájemcem předmětného bytu (čl. 1 této smlouvy). Dobrá víra, že žalovaná 3. nabývá členská práva a povinnosti od člena družstva, s nimiž je spojeno právo užívat předmětný byt, včetně práva nájmu k bytu, podle soudu I. stupně byla potvrzena i následným chováním žalovaného 1. a žalované 2., neboť s žalovanou 3. bylo jednáno jako s členem družstva, přičemž byla jako členka žalovaného 1. vedena a byla s ní uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu. Zúčastňovala se, byť v zastoupení, členských schůzí družstva a podle soudu I. stupně řádně platila nájem a poplatky za užívání předmětného bytu, byť platby byly uskutečněny prostřednictvím třetí osoby. Podle soudu I. stupně se tak žalovaná 3. tímto jednáním nepochybně fakticky chopila držby předmětného podílu, bez ohledu na skutečnost, že předmětný byt nechala k užívání třetím osobám (žalobkyni společně s žalovanou 2.), jež si za peníze poskytnuté nabyvatelkou práv (žalovanou 3.) za úplatný převod práv a povinností v bytovém družstvu chtěly koupit menší byt.Podle soudu I. stupně žalobkyně a jej