6 Cmo 244/2021-32 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým soudu dne 15. 7. 2021 se navrhovatelé domáhali vydání předběžného opatření, kterým by účastníkovi , Jméno advokátky B, , …(dále také jen „účastník“) byla uložena povinnost strpět instalaci bezpečnostní schránky na klíče 5441 EURD Bluetooth (dále také jen „schránka“) na plášť domu č. p. , Anonymizováno, , v obci , adresa, , k. ú. , adresa, (dále také jen „návrh“).2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh navrhovatelů na nařízení předběžného opatření, kterým by účastníkovi , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, byla uložena povinnost strpět instalaci bezpečnostní schránky na klíče , Anonymizováno, Bluetooth na plášť domu č. p. , Anonymizováno, , v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , se zamítá.“ (výrok I.), „Navrhovatelům se pro právní moci toho usnesení vrací z účtu Městského soudu v Praze jistota ve výši 10 000 Kč.“ (výrok II.).3. V odůvodnění soud prvního stupně po rekapitulaci v návrhu uvedených skutečností a citaci § 74 a § 75 c odst. 1 o. s. ř. uvedl, že považuje za osvědčené tyto skutečnosti: Navrhovatel a/ je členem účastníka, vlastníkem bytu. Navrhovatelka b/ je matkou navrhovatele a/a původním vlastníkem bytu. Navrhovatelka b/ má k bytu zřízeno doživotní věcné břemeno užívání bytu a v bytě bydlí. Účastník je osobou vykonávající správu domu č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Navrhovatelka b/ je po mozkové příhodě v roce 2014; následkem této nemoci je porucha řeči a pohyblivosti, zdravotní stav navrhovatelky b/ vyžaduje dopomoc druhé osoby, která je realizována domácí péčí , právnická osoba, ., přičemž je vhodné vytvořit navrhovatelce b/ vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu takové podmínky, které by umožnily příchod domácí péče do domu bez asistence navrhovatelky b/ (lékařská zpráva , Anonymizováno, ze dne 14. 6. 2021). Navrhovatelé osvědčili, že navrhovatelce b/ je poskytována osobní asistence v rozsahu dle smlouvy o poskytování sociální služby ze dne 8. 4. 2021, a to několika asistenty jedenkrát až dvakrát denně (rozpis služeb pro červenec 2021) a že služba asistence nezajišťuje předávání klíčů mezi asistenty (email navrhovateli a/ ze dne 14. 5. 2021). Dopisem ze dne 28. 4. 2021 navrhovatel a/ osvědčil, že požádal účastníka o souhlas s umístěním bezpečnostní schránky u vchodových dveří do domu, do které by umístil čip nutný pro otevření dveří z důvodu, že mu byl odepřen souhlas ze strany výboru účastníka (dále také jen „dopis ze dne 28. 4. 2021“). Dopisem ze dne 3. 5. 2021 navrhovatelé osvědčili, že účastník reagoval na dopis ze dne 28. 4. 2021 odmítavým stanoviskem. Nedatovaným dopisem výboru účastníka navrhovatelé osvědčili, že výbor účastníka reagoval na email navrhovatele a/ ze dne 14. 5. 2021, že sdělil navrhovateli a/, že v záležitosti umístění bezpečnostní schránky na fasádu domu se necítí oprávněn rozhodovat s ohledem na stanovy účastníka, neboť má za to, že o této záležitosti, týkající se společných prostor domu, rozhoduje shromáždění účastníka a že výbor účastníka chápe situaci a navrhuje poskytnout okamžitě libovolný počet čipů k otevření vstupních dveří domu (dále také jen „reakce na email ze dne 14. 5. 2021“). Emailem účastníka ze dne 3. 6. 2021 navrhovatelé osvědčili, že účastník jménem výboru účastníka sděloval, že žádosti navrhovatele a/ nevyhoví a souhlas nevydá a nabídl navrhovateli a/ možnost podat písemnou žádost, aby byl jeho požadavek zařazen jako bod programu na nejbližší shromáždění vlastníků, kde o něm následně bude diskutováno a hlasováno (dále také jen „email ze dne 3. 6. 2021“). Dále soud prvního stupně uvedl, že pokud by návrhu vyhověl, nejednalo by se o zatímní úpravu účastníků s tím, že zatímní úpravna účastníků je vždy třeba posuzovat ve vztahu k nároku, který má být uplatněn ve věci samé. Navrhovatelé uvádějí, že se budou domáhat určení neplatnosti orgánu společenstva vlastníků jednotek, jímž byl vysloven nesouhlas s umístěním schránky na fasádu domu. Navrhovatel a/ by byl k takovému návrhu aktivně věcně legitimován, navrhovatelka b/ nikoliv, neboť není vlastník bytu a tedy není členem účastníka. Navrhovatelé však v návrhu vůbec konkrétně nespecifikovali, co považují za rozhodnutí orgánu účastníka, které hodlají napadnout návrhem na vyslovení jeho neplatnosti, tj. zdali se hodlají domáhat vyslovení neplatnosti dopisu ze dne 28. 4. 2021 nebo reakce na email ze dne 14. 5. 2021 nebo emailu ze dne 3. 6. 2021. Navrhovatelé v návrhu ani neoznačili, co považují za rozhodnutí výboru, které hodlají zpochybnit neplatností v rámci řízení ve věci samé. Osvědčení nároku ve věci samé je prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření podle ustanovení § 74 odst. 1 o. s. ř., aniž by však soud při posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření mohl předjímat rozhodnutí ve věci samé. Jen tak lze posoudit nejen osvědčení nároku ve věci samé, ale i potřebu zatímní úpravy poměru účastníků do doby, než ve věci samé bude rozhodnuto a jen tak lze posoudit i obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí. Soud prvního stupně nepominul, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně - do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozsudkem - poměry upravil. Pokud by soud návrhu vyhověl a účastníkovi uložil povinnost strpět instalaci bezpečnostní schránky na klíče , Anonymizováno, Bluetooth na plášť domu, byl by vyřešen celý obsah sporu mezi účastníky, uzavřel soud prvního stupně.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podali oba navrhovatelé včasná odvolání shodného obsahu. Jejich stěžejní argumentaci lze shrnout následovně:1) Předběžným opatřením se lze domáhat i toho, čeho ve věci samé. To platí zejména v případech, kdy jiné formy zajištění nároku předcházející nalézacímu řízení jsou neefektivní a nevydání předběžného opatření by tak vedlo k neodčinitelné újmě na straně navrhovatele. V literatuře jsou taková předběžná opatření nazývána jako tzv. uspokojující předběžná opatření (či také „předběžná opatření na plnění“ nebo „předběžná opatření s efektem účinku“).2) O takový specifický případ se jedná i v této věci. „Žalobce 1“ byl postaven před mimořádně komplikovanou situaci, kdy se ve snaze o poskytnutí co nejlepší péče o svoji maminku, „žalobkyni 2“, a zachování co možná nejvyšší kvality jejího života, jakož i svého soukromého života, obrátil na žalovanou s žádostí o strpění instalace naprosto neinvazivní bezpečnostní schránky na klíče na fasádě domu. Toto řešení v daný moment představuje nejjednodušší způsob, jakým může „žalobce 1“ efektivně předávat klíče od bytu, v němž bydlí „žalobkyně 2“, přičemž jiným způsobem tuto situací v tuto chvíli řešit prakticky z podstaty nelze. Pokud by mělo být vydání takového předběžného opatření z podstaty nepřípustné, jak formalisticky dovozuje soud prvního stupně, a „žalobci“ by se tak nároku museli domáhat v mnohaletém soudním řízení (jehož vyřešení může pro „žalobkyni 2“ pro její věk přijít již pozdě), znamenalo by to, že právům „žalobců“ současná úprava civilního procesu nedokáže ani teoreticky zajistit dostatečně efektivní ochranu, pročež by se tak jednalo o zjevnou mezeru v právu. V právu de lege lata však taková mezera neexistuje, neboť je možné vydat právě tzv. uspokojující předběžné opatření, což soud prvního stupně opomenul a odmítl.3) Není pravdou, že by uložením totožné povinnosti, které by se „žalobci“ domáhali v žalobě, byl celý obsah sporu vyřešen. Trvání předběžného opatření je ze zákona omezeno právní mocí rozhodnutí ve věci samé. Povinnost strpět instalaci takové schránky by tak bylo jen prozatímní úpravou, než by došlo k posouzení nároku ve věci samé; jinak by předběžné opatření zaniklo (§ 77 o. s. ř.).4) Protiprávní stav vyvolaný „žalovaným“ (tj. jeho nesouhlasem s instalací takové schránky) je ze své vlastní podstaty předběžně řešitelný z principu pouze uložením „předbíhající“ či „quasi-meritorní“ povinnosti, která je obdobná či shodná s tou, která by mohla být uložena až rozsudkem v navazujícím řízení. „Žalované“ by zatímním strpěním instalace bezpečnostní schránky žádná (majetková i nemajetková) újma nevznikla, a to zvláště, když se „žalobce 1“ zavázal uhradit veškeré náklady spojené s její instalací. Naopak, na straně „žalobců“ dojde k takovým následkům, které by již nebyly napravitelné. Umožňuje-li soudní praxe vydání předběžného opatření, jímž by byla uložena povinnost vydat klíče od bytu či nebytového prostoru, nebo aby byla vydána věc, kterou „žalovaný“ zadržuje, není sebemenšího důvodu k tomu, aby nemohlo být vydáno předběžné opatření, jímž se ukládá „žalovanému“ prozatímně strpět instalaci bezpečnostní schránky na klíče.5. Navrhli, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro jeho změnu.7. Podle § 74 o. s. ř. (1) Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je