7 Cmo 115/2019-225 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobci se vůči žalované žalobami doručenými soudu dne 5. 10. 2015 domáhají zaplacení částky 1 000 000 Kč s přísl. každému z nich z právního důvodu smluv o převodu obchodního podílu uzavřených s žalovanou dne 24. 6. 2013.2. V záhlaví označeným usnesením přiznal soud prvního stupně znaleckému ústavu , právnická osoba, ., sídlem , adresa, (dále pouze „Znalec“) znalečné v celkové výši 259 854 Kč za použití § 135 odst. 2 o.s.ř., § 17 odst. 1, 3 a 5, § 18 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, § 16, § 25 odst. 1 a 2 a § 27 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. V odůvodnění uvedl, že dle vyúčtování Znalec nárokuje za 610 hodin se sazbou 350 Kč/hod a 4 hodiny se sazbou 250 Kč/hod. znalecké činnosti odměnu ve výši 214 500 Kč, spolu s DPH ve výši 45 045 Kč. Dále za papír (31,50 Kč) a tisk (223,72 Kč) požaduje Znalec 255,22 Kč s DPH ve výši 53,60 Kč, celkem tedy 308,82 Kč. Při určení výše odměny za písemně podaný znalecký posudek soud vycházel ze znalcem předloženého vyúčtování k faktuře , Anonymizováno, . Vzhledem k rozsahu a odborné náročnosti posudku soud hodnotil jako přiměřenou hodinovou sazbu odměny ve výši 350 Kč, resp. 250 Kč i celkovou dobu práce na posudku 610/350 Kč + 4/250 Kč hodin. Soud dále uvedl, že není dostatečně kvalifikován k tomu, aby posoudil, zda je počet hodin nadhodnocený či naopak. Konstatoval, že otázky byly položeny účastníky řízení a k tomu jistě bylo třeba prostudovat všech 6 spisů, učinit zjištění a provést analýzu získaných vstupů pro zpracování výstupů. Celkový počet hodin v natolik sofistikovaném úkolu shledal soud přiměřeným. Pregnantně vyčíslené náklady spočívající v tisku znaleckého posudku doložené fakturou i smlouvou soud rovněž přiznal v plné výši nárokované Znalcem (255,22 Kč). O sazbě DPH (21 %) neměl soud pochybnost, neboť tato je stanovená zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (45 098,60 Kč) a náleží Znalci dle 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s nálezem Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. I. ÚS 3960/16. Znalec splnil úkol uložený mu usnesením ze dne 5. 9. 2017, č.j. 79 Cm 44/2016-82 a učinil tak ve stanovené lhůtě, která byla soudem Znalci prodloužena až do 5. 3. 2018 (dle usnesení ze dne 6. 11. 2017, č.j. 79 Cm 44/2016-87). Soud proto přiznal Znalci znalečné v plné výši.3. Do tohoto usnesení podali žalobci včasné odvolání, doplněné podáním doručeným soudu dne 5. 4. 2019. Namítli, že i na základě konzultací s jinými znalci je přiznaná odměna zcela neúměrná k provedeným úkonům, respektive požadovanému zadání ze strany soudu, a rovněž tak i ke zpracování samotného posudku a jeho závěrům. S odkazem na § 25 vyhlášky č. 37/1967 Sb. uvedli, že napadené usnesení je třeba řádně odůvodnit, a to dle kritérií v citovaném ustanovení vyhlášky. Studium spisu je zpravidla součástí úkonu, přesto v doplněném vyúčtování znalecký ústav několikrát účtuje položky např. prvotní studium podkladů, studium a práce se složkami apod., zvlášť. Znalecký posudek obsahuje analýzy, které nesouvisí s otázkami, které byly soudem položeny. Obsahuje ve velkém rozsahu právní analýzy, přitom právní posouzení smlouvy a dalších dokumentů náleží soudu. Odvolatelé tak mají za to, že soud prvního stupně vzal samotný výpočet předložený Znalcem za správný a žádným způsobem nezkoumal oprávněnost, důvodnost a účelnost požadovaných nároků. Napadené usnesení je z uvedených důvodů nepřezkoumatelné, nesprávné a spočívá na nesprávném právním posouzení. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a znalečné snížil, eventuálně, aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Podáním doručeným soudu dne 24. 4. 2019 se k odvolání žalobců vyjádřila žalovaná s tím, že ponechává přezkum napadeného usnesení na odvolacím soudu. Uvedla, že závěry znaleckého posudku nemohou mít vliv na přiznání znalečného a náhrady hotových výdajů Znalce.5. Podáním doručeným soudu dne 25. 4. 2019 se k odvolání žalobců vyjádřil Znalec. Uvedl, že napadené usnesení shledává po všech stránkách správné, odůvodněné a přezkoumatelné. Relevantní důvod zasahovat do vykázané doby vynaložené Znalcem na zpracování posudku dán není. Nešlo o věc běžnou, nýbrž jednoznačně nestandardní a vyžadující vysoké odborné znalosti.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.7. Podle § 127 odst. 1 o.s.ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.8. Podle § 139 odst. 2 o.s.ř. byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.9. Podle § 17 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, má znalec (tlumočník) za podání posudku (provedení tlumočnického úkonu) právo na odměnu (odst. 1). Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu (odst. 2). Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle množství účelně vynaložené práce. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě (odst. 3). Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec (tlumočník) povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu (odst. 5).10. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb. jsou znaleckými ústavy právnické osoby nebo jejich organizační složky, které jsou specializovány na znaleckou činnost a jsou zapsány do seznamu znaleckých ústavů.11. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb. podá ústav posudek písemně. Uvede v něm, kdo posudek připravoval a kdo může, jestliže to je podle procesních předpisů třeba, před orgánem veřejné moci osobně stvrdit správnost posudku podaného ústavem a podat žádaná vysvětlení.12. Podle § 23 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb. má ústav právo na odměnu a náhradu nákladů.13. Podle § 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb. (1) Příslušný orgán, který v řízení ustanovil znalce, vymezí ve svém opatření jeho úkol, podle okolností případu též formou otázek tak, aby se znalec zabýval jen takovými skutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí. (2) V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek). (3) Písemný znalecký posudek musí být sešit, jednotlivé strany očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. (4) Na poslední straně písemného posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku. (5) Znalec je povinen písemný posudek na požádání státního orgánu osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.14. Podle § 15a odst. 1 vyhlášky č. 37/1967 Sb., ústavům a jiným pracovištím vykonávajícím znaleckou činnost podle § 21 zákona (dále jen "znalecké ústavy") náleží za výkon této činnosti odměna a náhrada nákladů (dále jen "znalečné") podle této vyhlášky.15. Podle § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.16. Podle § 25 vyhlášky č. 37/1967 Sb. (1) Státní orgán, který si vyžádal znalecký posudek (tlumočnický úkon), rozhodne o odměně a náhradě nákladů, popřípadě o náhradě mzdy znalce (tlumočníka) v rámci řízení, v němž byl znalecký (tlumočnický) úkon proveden. (2) Při určování výše odměny za znalecký (tlumočnický) úkon se hodnotí především: a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu, b) charakter a účelnost pomocných prací;1) při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu, c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými, d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu, e) zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem. (3) Pokud za znalecký posudek náleží odměna a náhrada nákladů stanovená paušální částkou, určuje se odměna a náhrada nákladů touto částkou. Pokud znalec doloží mimořádné okolnosti svěd