7 Cmo 280/2020-26 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením ve výroku I. zamítl návrh a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Návrhem doručeným soudu dne 23. 6. 2020 se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí o výmazu a obnově likvidace společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO advokáta B, , sídlem , Adresa advokáta B, (dále jen „Společnost“). Svůj návrh odůvodnil tím, že má prokazatelný zájem hodný právní ochrany na zrušení výmazu Společnosti z obchodního rejstříku, rozhodnutí o jeho likvidaci a jmenování likvidátora, když vůči Společnosti má pohledávku ve výši 76 029 Kč, která je předmětem exekučního řízení vedeného pod sp. zn. 201 EX 03172/18.3. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí vyšel z toho, že z návrhu navrhovatele vyplývá, že jeho pohledávka předchází řízení o zrušení Společnosti s likvidací. Proto nemůže být existence této pohledávky zájmem hodným právní ochrany, který se dle § 209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), objevil po výmazu právnické osoby. Soud dodal, že pohledávka nebyla ani přihlášena do likvidace, a i tak by nemohla být uspokojena, když exekutor ani likvidátor nezjistili žádný majetek Společnosti. Na závěr uvedl, že výmaz nemohl být pro navrhovatele překvapivou informací, když relevantní informace byly zveřejněny ve veřejném rejstříku a obchodním věstníku.4. Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání navrhovatel. Má za to, že splnil druhou podmínku ust. § 209 odst. 1 o. z., kdy jiný zájem právní ochrany dle komentáře představují situace, kdy zánik právnické osoby brání uplatnění práv, k němuž je nutná existence této právnické osoby. Takovým právem pak dle odvolatele je nepochybně i právo navrhovatele na úhradu jeho pohledávky, avšak mnohem zásadnější je právo všech věřitelů na řádné projednání majetkové situace Společnosti a zjištění případné osobní odpovědnosti členů jejího statutárního orgánu za úpadek Společnosti a neuspokojení takového množství pohledávek. Dle odvolatele pak likvidátor při provádění likvidace jmění Společnosti chyboval, když mezi přihlášené pohledávky bez dalšího nezařadil i pohledávku navrhovatele. Výpisem z centrální evidence exekucí mohl získat přehled o všech exekučně vymáhaných pohledávkách, které jsou součástí jmění Společnosti. Likvidátor však takto nepostupoval a způsobil tím, že pohledávka navrhovatele nebyla jednou z přihlášených. Z těchto důvodů odvolatel navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se zrušuje výmaz Společnosti z obchodního rejstříku a dále aby rozhodl o likvidaci této obchodní společnosti, jmenoval k tomu účelu likvidátora a přiznal navrhovateli náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a náhradu odvolacího řízení. Nebo aby napadené usnesení odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a neshledal podmínky pro potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) napadeného usnesení.6. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.7. Podle § 7 odst. 1 z. ř. s. jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné.8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soud v Praze pro Společnost pod sp.zn. C 205467, odvolací soud zjistil, že , tituly před jménem, , adresa, , Anonymizováno, , nebyl ke dni výmazu Společnosti jejím Společníkem, ale jejím likvidátorem.9. Odvolací soud konstatuje, že řízení o obnovení likvidace právnické osoby dle § 209 o. z. je stejně jako řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) z. ř. s. Účastníky řízení o obnovení likvidace právnické osoby dle § 209 o. z. jsou dle § 6 z. ř. s. v případě společnosti s ručením omezeným vedle navrhovatele a společnosti též osoby, jež byly jejími společníky ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2016, č. j. 14 Cmo 322/2015-138). , tituly před jménem, , adresa, , Anonymizováno, , proto jako likvidátor Společnosti, není účastníkem tohoto řízení dle § 6 odst. 1 z. ř. s. tak, jak jej označil soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí, a jak s ním i jednal, ale je osobou oprávněnou za Společnost v řízení jednat.10. Podle § 209 odst. 1 o. z. zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla.11. Zákon předem neomezuje okruh osob, které mohou podat návrh na zrušení výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku např. jejich výčtem, nýbrž otevírá možnost podat návrh na zrušení výmazu právnické osoby komukoli. Současně ale limituje takto zcela otevřený okruh osob nutností osvědčit právní zájem. Vylučuje tak neodůvodněné návrhy, návrhy zneužívající právní úpravu, šikanózní návrhy. Navrhovatel tak musí mít právem chráněný vztah k zaniklé právnické osobě, např. jako její bývalý společník (právo na podíl na likvidačním zůstatku), věřitel (splnění pohledávky, zejména v likvidacích navazujících na insolvenční řízení) nebo orgán státní moci (např. nesplněné daňové pohledávky. POKORNÁ, Jarmila. § 209 (Dosud neznámý majetek po výmazu z veřejného rejstříku). In: ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek I, (§ 1-654) [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-2-17]. ASPI_ID KO89_a2012CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.12. Okruh aktivně věcně legitimovaných osob je vymezen široce, tak, že legitimaci k podání návrhu má každý, kdo osvědčí právní zájem. Osvědčení právního zájmu představuje tvrzení skutečností, z nichž právní zájem vyplývá, jakož i jejich osvědčení. Nemusí tak být přímo prokázány v rámci dokazování (viz § 120–136 OSŘ), leč postačuje jejich osvědčení, tedy doložení relevantních skutečností, z nichž právní zájem navrhovatele vyplývá. Navrhovateli na podání návrhu nestačí jakýkoli zájem, tedy například jen ekonomický či administrativní, ale jeho zájem musí být „právní“, což představuje právní vztah k podávanému návrhu a potažmo pak k výsledku řízení. Právní zájem je tedy právem chráněný a právem daný zájem navrhovatele na obnovení zaniklé právnické osoby. (HOLEJŠOVSKÝ, Josef. § 209 [Obnovení právnické osoby]. In: BÍLKOVÁ, Jana, ČERNÝ, Michal, ČUHELOVÁ, Kateřina, DAVID, Ludvík, DÁVID, Radovan, DOBROVOLNÁ, Eva, FOJTÍK, Lumír, HANDLAR, Jiří, HAVLAN, Petr, HOLEJŠOVSKÝ, Josef, HORECKÝ, Jan, HULMÁK, Milan, HURDÍK, Jan, HRDLIČKA, Miloslav, KOUKAL, Pavel, LASÁK, Jan, LAVICKÝ, Petr, LAZÍKOVÁ, Jarmila, LEBEDA, Martin, PODIVÍNOVÁ, Martina Kuloglija, PONDIKASOVÁ, Tereza, RONOVSKÁ, Kateřina, RUBAN, Radek, ŠEVČEK, Marek, TŮMA, Pavel, VÍTEK, Jindřich. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1058.)13. Z uvedeného je tak zřejmé, že pouze v případě, že navrhovatel je ve věci aktivně věcně legitimován, je soud oprávněn se dále zabývat důvody vedoucími ke zrušení výmazu právnické osoby z věřejného rejsříku dle ust. § 209 odst. 1 o. z. Jak ale shledal odvolací soud z napadeného usnesení, soud prvního stupně se ve svém rozhodnutí nijak aktivní věcnou legitimací navrhovatele nezabýval, neučinil žádný závěr o tom, zda a čím navrhovatel osvědčil svůj právní zájem na předmětném návrhu. Bez toho pak přistoupil k věcnému rozhodnutí, kdy vycházel pouze z tvrzení uvedených navrhovatelem v návrhu.14. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně postrádá dostatek odůvodnění. A jestliže se soud prvního stupně dosud pro věc rozhodnou skutečností, kterou je aktivní věcná legitimace navrhovatele dle ust. § 209 odst. 1 o. z., nezabýval, nemůže se jí bez toho zabývat ani odvolací soud a napadené usnesení je tak nepřezkoumatelné.15. Na okraj odvolací soud k rozhodnutí soudu prvního stupně bez nařízení jednání poznamenává, že v této věci není třeba nařizovat jednání dle § 89 odst. 1 z. ř. s. ve spojení s ust. § 19 z. ř. s., ale to pouze za situace, že soud neprovádí dokazování. „Taková situace nastane např. v případě, že veškeré pro rozhodnutí podstatné skutečnosti jsou před