14 Cmo 113/2022-435 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením zamítl v řadě již třetí návrh na nařízení předběžného opatření v nadepsané věci, jímž se navrhovatel domáhal, aby byla účastnici 1) uložena povinnost zdržet se ve vztahu k třetím osobám právního jednání jménem účastnice 3), tj. společnosti , Jméno advokáta D, . /dále též jen „společnost“/ [výrok I.] a společnosti aby byla uložena povinnost zdržet se právního jednání prostřednictvím účastnice 1), coby jednatelky společnosti [výrok II.]. Dále soud prvního stupně rozhodl o vrácení jistoty ve výši 50 000 Kč navrhovateli po právní moci usnesení [výrok III.].2. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvádí, že navrhovatel je 50% společníkem společnosti. V nadepsaném řízení se domáhá diskvalifikace jednatelů (účastníků 1/ a 2/) z výkonu funkce dle § 65 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2021 /dále jen „z. o. k.“/. Důvodem pro nařízení navrženého předběžného opatření podle navrhovatele je, že účastnice 1) nezpracovává a nezveřejňuje řádně a včas účetní závěrky, opakovaně i přes výzvy porušuje vůči navrhovateli informační povinnost (o této povinnosti bylo soudem prvního stupně nepravomocně rozhodnuto rozsudkem ze dne 30. září 2020, sp. zn. 24 Cm 34/2020), porušuje povinnost péče řádného hospodáře, čímž společnosti a potažmo navrhovateli způsobuje újmu. Porušení péče řádného hospodáře navrhovatel spatřuje zejména v uzavření kupní smlouvy o prodeji nemovitostí ve vlastnictví společnosti ze dne 5. února 2021. Předběžným opatřením nařízeným soudem prvního stupně dne 22. února 2021 bylo společnosti uloženo, aby se zdržela právních jednání týkajících se těchto nemovitostí. Dalším porušením péče řádného hospodáře je převod veškeré realizační činnosti a certifikovaných systémů ISO k 14. říjnu 2020 na společnost , právnická osoba3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že předběžné opatření podle § 102 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, směřuje svými důsledky k ovlivnění chování dotčených osob, k ochraně před jednáním, které bezprostředně hrozí či trvá, a to v době jeho vydání. V daném případě není splněna podmínka naléhavosti úpravy poměrů účastníků (uvedené je zřejmé již z tvrzení navrhovatele, která odkazují na skutečnosti starší jednoho roku). Proto soud návrh zamítl, aniž by se zabýval dalšími předpoklady pro nařízení předběžného opatření.4. Proti usnesení soudu prvního stupně navrhovatel podal odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu vyhoví a předběžné opatření nařídí. Současně požaduje ve vztahu k účastníkům 1) a 3) přiznání náhrady nákladů řízení, a to v režimu pasivní solidarity.5. Odvolatel namítá, že usnesení soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť soud prvního stupně neúplně a nesprávně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl navrhovatelem navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (§ 205 odst. 2 písm. d/, e/ a g/ o. s. ř.).6. Odvolatel nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, že nebyla prokázána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. Dle odvolatele je evidentní, že soud prvního stupně nevzal v úvahu všechny navrhovatelem tvrzené skutečnosti a navíc své rozhodnutí nedostatečně odůvodnil. V předchozích návrzích odvolatel poukazoval na dlouhodobé a opakované porušování povinností oběma jednateli společnosti - porušování informační povinnosti dle § 155 z. o. k.; porušování povinnosti péče řádného hospodáře ve vztahu k majetku společnosti, kdy jednatelé dlouhodobě zanedbávají péči o průmyslový objekt č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví společnosti; porušování povinnosti stanovené § 181 z. o. k. ve spojení s § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, týkající se svolávání valné hromady společnosti a následného zveřejňování účetních závěrek ve sbírce listin obchodního rejstříku; opakované právní jednání za společnost bez souhlasu valné hromady v případech spadajících pod § 190 odst. 2 písm. i) z. o. k., konkrétně převedení veškeré realizační činnosti společnosti včetně kompletní certifikace a obchodních zakázek na konkurenční společnost , právnická osoba, . - a k tomu předložil řadu důkazů prokazujících pravdivost jeho tvrzení a potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení. Nezákonným jednáním jednatelů společnosti, především pak účastnice 1), dochází a bude dále docházet k poškozování společnosti a potažmo majetku a práv odvolatele. S ohledem na argumentaci odvolacího soudu o možném paralyzování společnosti v předchozím usnesení ze dne 14. února 2022, č. j. 14 Cmo 355/2021 - 308, nyní odvolatel navrhuje pozastavení výkonu funkce jednatele jen ve vztahu k účastnici 1).7. Podle odvolatele se soud prvního stupně zabýval pouze opakovanými porušeními povinností jednatele, tj. (neúspěšným) převodem vlastnického práva k nemovitostem společnosti a (úspěšným) převodem veškeré realizační činnosti, certifikace a obchodních zakázek na zmíněnou konkurenční společnost, když soud prvního stupně explicitně uvedl, že zohlednil pouze skutečnosti, které jsou starší jednoho roku. Soud prvního stupně porušil právo odvolatele na spravedlivý proces, neboť se jeho návrhem dostatečně nezabýval z hlediska zákonem stanovených důvodů opravňujících jeho nařízení (viz nález Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01). Z argumentace soudu prvního stupně vyplývá, že by odvolatel musel dopředu vědět všechny budoucí plány jednatelky , Jméno advokáta B, . Předběžné opatření má zajistit, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam. Smyslem předběžného opatření je zabránit nevratným či těžko odčinitelným krokům (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. května 2019, sp. zn. 14 Cmo 98/2019). Odvolatel v řízení opakovaně upozorňoval na porušování povinností zejména jednatelky , Jméno advokáta B, , a že z její strany k takovémuto závadnému jednání opět dojde. Uvedením shora zmíněných příkladů se odvolatel snažil prokázat, že jednání , Jméno advokáta B, je kontinuální, nejedná se o náhodný exces a potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků řízení je zcela na místě. Jednatelé odvolateli soustavně odmítají poskytnout jakékoli informace o hospodaření společnosti a účelově spolupracují ve shodě toliko s druhou společnicí , Anonymizováno, . V důsledku neplnění informační povinnosti ve vztahu k odvolateli v této chvíli ve společnosti neexistuje kontrolní mechanismus, který by jednatelům, především , Jméno advokáta B, , v této závadné činnosti zabránil. Odvolatel se snaží zvrátit jednání, kterým došlo k poškození společnosti, proto má zájem na tom, aby shora uvedená jednatelka společnosti nemohla tuto snahu zmařit.8. Po přezkoumání odvoláním napadeného usnesení dle § 212 o. s. ř. odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání proti výrokům I. a II. napadeného usnesení je důvodné. Ve vztahu k výroku III. důvodné není.9. Odvolací soud znovu poukazuje na § 102 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.10. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. může být předběžným opatřením účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.11. Podle ustálené rozhodovací praxe odvolacího soudu s ohledem na citovanou právní úpravu musí být pro nařízení předběžného opatření současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. Je třeba zdůraznit, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky. Předběžným opatřením není prejudikován konečný výsledek sporu ve věci samé, zajišťuje však, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam. Smyslem předběžného opatření je zabránit nevratným či těžko odčinitelným krokům. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného na www.usoud.cz.12. K tomu je třeba stran druhého z uvedených předpokladů dodat, že pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovis