14 Cmo 347/2021-290 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni výrokem I. v záhlaví uvedeného rozsudku vyloučil žalovanou, jakožto společníka žalobkyně vlastnící základní obchodní podíl ve výši 50 %, jež odpovídá splacenému vkladu ve výši 100 000 Kč, ze žalobkyně. Výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 34 912 Kč.2. Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování z těchto zjištění:- žalovaná, která je společníkem žalobkyně s 50% podílem, působila v žalobkyni jako jednatelka;- dne 3. června 2019 se konala valná hromada žalobkyně, která žalovanou z funkce jejího jednatele odvolala;- žalobkyně má jako předmět podnikání má žalobkyně zapsáno – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona;- dne 6. dubna 2018 vznikla společnost , právnická osoba, (dále jen „, právnická osoba, “), jež se zabývá pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a výrobou, obchodem a službami neuvedenými v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; jedinou jednatelkou a jediným jejím společníkem je žalovaná;- žalobkyně a společnost , právnická osoba, . (dále jen „, právnická osoba, “) uzavřely dne 1. září 2011 smlouvu o franchisingové obchodní spolupráci; další smlouva o franchisingové obchodní spolupráci byla uzavřena dne 1. června 2016 (dále jen „smlouva); smlouvy podepsala žalovaná jakožto jednatelka žalobkyně; smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s šestiměsíční výpovědní lhůtou; žalobkyně byla povinna a oprávněna se prezentovat navenek jako , právnická osoba, , pobočka , adresa, ;- smlouva byla dne 28. června 2018 ze strany , právnická osoba, v souladu s článkem 10 odstavec 10. 1 smlouvy vypovězena; výpověď byla zaslána žalobkyni k rukám jednatelky – žalované; smlouva zanikla ke dni 31. prosince 2018. O této skutečnosti žalovaná žalobkyni, ani její společníky či druhého jednatele neinformovala;- žalobkyně měla do konce roku 2018 provozovnu v pronajatých prostorách na adrese , adresa, ; své obchodní aktivity prováděla na základě smlouvy;- společnost , právnická osoba, (pronajímatel) a žalobkyně (nájemce) se dne 31. prosince 2018 dohodly na skončení nájmu nebytových prostor, jež byl sjednán nájemní smlouvou ze dne 1. května 2016 na adrese , adresa, ;- dne 1. ledna 2019 , právnická osoba, uzavřela se společností , právnická osoba, smlouvu o franchisingové obchodní spolupráci. , právnická osoba, je oprávněna se prezentovat navenek jako , právnická osoba, , pobočka , adresa, , přičemž působnost partnera, tedy , právnická osoba, , je vztahována na region, který měla dříve žalobkyně;- dne 6. prosince 2019 se konala valná hromada žalobkyně, která schválila pod bodem 4 programu podání návrhu na vyloučení žalované jakožto společníka ze žalobkyně;- další důkazy soud prvního stupně neprováděl pro nadbytečnost, popř. provedené důkazy nehodnotil, neboť ve věci jsou provedené a zhodnocené důkazy dostatečné pro rozhodnutí ve věci samé.3. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně věc posuzoval za použití § 204 odst. 1, 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, a § 212 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dovodil, že žalovaná jakožto společník žalobkyně porušila zvlášť závažným způsobem svou povinnost. Toto porušení mělo neodstranitelné právní následky, a to z důvodu nemožnosti uzavření nové smlouvy mezi žalobkyní a , právnická osoba, , když tato uzavřela dne 1. ledna 2019 smlouvu s , právnická osoba, dle soudu prvního stupně neměla žalobkyně povinnost učinit výzvu podle § 204 odst. 1 z. o. k.4. Dle soudu prvního stupně žalovaná porušila vůči žalobkyni porušila povinnost loajality zakotvenou ve § 212 odst. 1 o. z. Soud prvního stupně vyložil pojem „loajality“, která představuje povinnost člena obchodní korporace se vůči ní chovat čestně, přičemž „čestnost je základem bytí či nebytí společnosti“.5. Žalovaná závažným způsobem porušila tuto svou povinnost, když neinformovala žalobkyni, jejího druhého jednatele či společníky o tak závažné skutečnosti, kterou byla výpověď smlouvy a důvody k tomu vedoucí, ukončení nájmu nebytových prostor, kde měla žalobkyně umístěnu provozovnu, jakož i to, že došlo k ukončení pracovních poměrů zaměstnanců žalobkyně. Přičemž tyto kroky – přijetí výpovědi smlouvy a uzavření dohody o ukončení nájmu činila žalovaná jako jednatelka žalobkyně, a následně vyústily ve změnu provozovatele franchisingové smlouvy. Auto Kelly tuto smlouvu uzavřela s , právnická osoba, , jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalovaná.6. Soud prvního stupně uzavřel, že se žalovaná vůči žalobkyni nezachovala čestně, jednala v rozporu s dobrými mravy a etikou, svým jednáním ztížila a znemožnila podnikání žalobkyně a způsobila jí ztrátu příležitosti zisku, když žalobkyně v podstatě již žádnou činnost nevyková. Tímto žalovaná zvlášť závažným způsobem porušila povinnost loajality společníka vůči obchodní korporaci, tj. žalobkyni, a proto soud prvního stupně podané žalobě vyhověl.7. Soud prvního stupně z důvodu zásady hospodárnosti řízení další důvody pro vyloučení žalované ze žalobkyně nezkoumal, maje za to, že popsaný skutkový stav je dostatečným důvodem pro vyloučení žalované.8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), příslušná ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu). Úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 34 912 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, odměny advokáta za 8 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí věci, podání žaloby, účast u ústního jednání dne 12. srpna 2020, 23. září 2020, 2. června 2021 a 6. září 2021, písemná podání ze dne 30. srpna 2020 a 6. září 2021), včetně 8 režijních paušálů, navýšené podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21% DPH.9. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.10. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně bez řádného zdůvodnění neprovedl její účastnický výslech. Z jednání, jež se konalo dne 6. září 2021, se odvolatelka písemně omluvila, přičemž její právní zástupce navrhl nařízení dalšího ústního jednání v dané věci za účelem provedení účastnického výslechu odvolatelky poté, co bude vyslechnuta v trestním řízení. Zdůvodnění, proč soud prvního stupně nevyhověl této žádosti, považuje odvolatelka za nesrozumitelné, a tedy i nepřezkoumatelné.11. Mezi rozhodná tvrzení, která měla být účastnickým výslechem odvolatelky prokázána, patří zejména kdy, kde a jakým způsobem odvolatelka informovala ostatní společníky o nových podmínkách spolupráce odvolatelky se společností , právnická osoba, , jež byly ze strany , právnická osoba, předloženy, jakož i o dopadech toho, pokud tyto nové podmínky spolupráce nebudou ze strany žalobkyně akceptovány, bude následovat pro žalobkyni ve vztahu k její podnikatelské činnosti, a jaká byla reakce ostatních společníků na tyto informace, jakož i o tom, že , právnická osoba, následně vypověděla žalobkyni smlouvu o franchisingové obchodní spolupráci.12. Dle odvolatelky se soud prvního stupně rovněž dostatečně nevypořádal se skutečnostmi snižující věrohodnost svědka , Anonymizováno, . Soud prvního stupně, i přes námitku právního zástupce odvolatelky, připustil účast , Anonymizováno, při výslechu svědka , Anonymizováno, (obchodní ředitel , právnická osoba, ) na jednání dne 2. června 2021.13. Odvolatelka dále zdůraznila, že opakovaně žádala o přerušení řízení (podání č. l. 53 ze dne 4. května 2020 a č. l. 175 ze dne 1. září 2021 – pozn. odvolacího soudu), jelikož záležitosti týkající se ukončení franchisingové obchodní spolupráce odvolatelky se společností , právnická osoba, a navázání této spolupráce ze strany společnosti , právnická osoba, , jsou předmětem vyšetřování v rámci trestního řízení vedeného vůči odvolatelce. Odvolatelka je toho názoru, že soud prvního stupně měl řízení přerušit do doby vyřešení předběžné otázky, zda byl nebo nebyl spáchán trestný čin či přestupek. S návrhem na přerušení řízení ze dne 1. září 2021 se soud prvního stupně nevypořádal, čímž zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.14. Odvolatelka dále namítá, že ji soud prvního stupně uložil povinnost prokazovat negativní skutečnosti, což je podle odvolatelky nepřípustné. K tomu odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2010, sp. zn. 26 Cdo 4220/2009. Dále zdůraznila, že důkazní břemeno v soudním sporu o vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným nese navrhující společnost, tj. žalobkyně.15. Odvolatelka má za to, že nejprve je zapotřebí postavit najisto, porušení jaké konkrétní povinnosti se měl společní