2 Cmo 336/2020-146 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 28. 11. 2019, č. j. 30 Cm 154/2019-31 (výrok I.) a zamítl námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Praze vznesenou žalovanou (výrok II.). V odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaná podala proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, v nichž uvedla, že je dlouhodobě závažně nemocná a že od 9. 5. 2019 je v plném invalidním důchodu pro psychiatrické onemocnění. Namítla, že pokud měla něco podepsat, tak vůbec neví, o co jde. Uvedla dále, že žalobkyně ji ani jednou na dluh neupozornila. Soud prvního stupně nejprve vymezil důvod, proč námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu musí být odůvodněné. Definoval také, co je nutno pod požadavkem na odůvodněnost námitek rozumět. Nato shrnul, že žalovaná v námitkách neuvádí vůbec žádná skutková tvrzení, přičemž pouze sděluje, že vůbec neví, o jaký dluh se má jednat. Z toho důvodu soud prvního stupně považoval námitky za příliš obecně formulované, když tyto jsou nedostatečně odůvodněné a neprojednatelné. Podle soudu prvního stupně bylo třeba uvést, z jakých konkrétních důvodů žalovaná spornou směnku napadá, jaký byl důvod jejího vystavení, jaká pohledávka je směnkou zajištěna a podobně. Soud prvního stupně uvedl také, že zdravotní stav žalované je bez jakékoli relevance. Co se týká námitky místní nepříslušnosti, konstatoval, že směnka je splatná na území Prahy, což zakládá místní příslušnost soudu prvního stupně na výběr danou podle ustanovení § 87 písm. e/ o. s. ř.2. Žalovaná napadla usnesení včasným odvoláním a navrhla jeho zrušení s odůvodněním, že nebyla objasněna sporná částka a že žalobkyně ji nikdy neupozornila, že zde nějaký dluh byl. Žalovaná poukázala na svůj zdravotní stav a namítla, že jí měl být ustanoven opatrovník, jak se stalo v jiné věci, kde je rovněž účastníkem řízení, případně jí měl být ustanoven zástupce z řad advokátů. Podle žalované pouze znalec může potvrdit nebo vyvrátit, jaký byl její duševní stav v době, kdy se měla směnka údajně podepisovat.3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného usnesení. Vyjádřila souhlas se závěrem soudu prvního stupně, že námitky nebyly řádně odůvodněné. Rovněž odvolání žalované nevyhovuje ustanovení § 205 o. s. ř., když nemá předepsané náležitosti. Žalovaná v něm pouze opakuje vágní námitku, že si není svého dluhu vědoma. Stále argumentuje svým zdravotním stavem, ale žádné lékařské zprávy o něm nepředkládá. Podle názoru žalobkyně není namístě ustanovení opatrovníka. Žalovaná nemá omezenou svéprávnost a v řízení vystupuje tak, že je patrné, že je schopna před soudem samostatně jednat.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.).5. V daném případě žalovaná ve včas podaných námitkách uvedla zejména následující: „Jsem dlouhodobě závažně nemocná a od 9. 5. 2016 jsem v plném invalidním důchodu pro neurologické a psychiatrické onemocnění. Pokud jsem měla něco podepsat o nějakých penězích, tak vůbec nevím, o co vlastně jde. Banka jako věřitel mě ani jednou neupozornila na nějaký dluh.“ K těmto námitkám předložila posudek o invaliditě vystavený lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, , Anonymizováno, zřejmě ze dne 23. 8. 2019. V něm se konstatuje 70% invalidita zejména pro recidivující poruchy vědomí s tím, že jde o trvalé zdravotní postižení. Následně žalovaná soudu prvního stupně zaslala další lékařské zprávy, které vyznívají obdobně.6. Odvolací soud konstatuje, že kontext námitek žalované, jak je jejich jádro shora citováno, nelze od sebe navzájem odtrhnout. Žalovaná skutečně namítá, že vůbec neví, o jaký dluh se má jednat, jak uvádí napadené usnesení v osmém odstavci odůvodnění. Tím ale soud prvního stupně vytrhává z tohoto kontextu jen část a navíc tímto vytržením posouvá smysl námitky žalované. Ta především zdůrazňuje své neurologické a psychiatrické onemocnění a v přímé návaznosti na toto tvrzení uvádí, že pokud měla něco podepsat o penězích, není si toho vůbec vědoma. Teprve v návaznosti na to si stěžuje, že jí ani žalobkyně k tomu nic nesdělila. Tato námitka má zcela zřejmý věcný obsah. Žalovaná namítá, že s ohledem na svůj zdravotní stav vůbec neví, že by spornou směnku podepsala. Žalovaná sice nemá zatím omezenou svéprávnost, ostatně to ani netvrdí, ale zjevně se dovolává materiální neplatnosti svého podpisu na směnce, protože tvrdí, že jednala v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat (§ 581 o. z.). Neuvádí sice tuto zákonnou dikci, ale je zjevné, že právě této neplatnosti se v námitkách dovolává. Jedná se o okolnost, o které je možné vést dokazování a kterou je možné věcně posoudit.7. Z posudku o invaliditě a také z dalších lékařských zpráv je zřejmé, že nelze vyloučit, že žalovaná trpí duševní poruchou, pro kterou nebyla schopna právně jednat v souvislosti s podpisem na sporné směnce. Zda tomu tak bylo či nikoli, je jednoznačně odbornou otázkou. Proto soud prvního stupně neměl o ní činit sám žádné závěry, tedy nemohl ani uzavřít, zda je nebo není zdravotní stav žalované v této souvislosti relevantní. V tomto směru bude odborná expertíza zjevně nevyhnutelná. V této souvislosti je nutno rovněž odborně posoudit, zda žalovaná je před soudem schopna samostatně jednat (§ 29 odst. 1 o. s. ř.) anebo zda trpí duševní poruchou, pro kterou se nemůže nikoli jen po přechodnou dobu účastnit řízení (§ 29 odst. 3 o. s. ř.). Potvrdí-li se některá z těchto okolností, a to i pro dobu, kdy byl doručován předmětný směnečný platební rozkaz, bude řízení stiženo vadou spočívající v tom, že žalovaná nebyla v řízení řádně zastoupena. Potom by nebylo možné považovat v tomto řízení vydaný směnečný platební rozkaz za řádně doručený, bylo by nutno jej doručit znovu opatrovníku, jenž by byl případně ustanoven. Pak by i námitková situace byla zcela otevřená.8. Zcela správně posoudil soud prvního stupně námitku místní nepříslušnosti. Obecným soudem žalované je Okresní soud v , Anonymizováno, podle ustanovení § 84 o. s. ř. Proto v této věci, ve které jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy, je místně příslušným soudem Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, podle ustanovení § 85a o. s. ř. Tam mohla být žalobkyní žaloba podána. Vedle toho se však žalobkyni nabízí místní příslušnost na výběr daná, neboť v dané věci se jedná o právo ze směnky a tedy žalobu bylo možné podat také u krajského soudu, v jehož obvodu je směnka splatná, to znamená s ohledem na splatnost sporné směnky v Praze u soudu prvního stupně (§ 87 písm. e/ o. s. ř.). Žalobkyně možnost této volby využila a tím, že podala žalobu u soudu prvního stupně, založila jeho místní příslušnost v této věci.9. Z důvodů, jak výše byly vyloženy, byl výrok I. napadeného usnesení o odmítnutí námitek žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu ve věci vydanému změněn podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. při současném použití ustanovení § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. tak, že námitky žalované se neodmítají.10. Ve výroku II. o zamítnutí námitky místní nepříslušnosti Městského soudu v Praze bylo usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrzeno podle ustanovení § 219 o. s. ř.11. O nákladech tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto soudem prvního stupně při skončení věci.