6 Cmo 149/2021-113 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým soudu 27. 12. 2018 se navrhovatel coby člen účastníka domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění účastníka (dále též jen „společenství“ či „účastník“) ze dne 24. 9. 2018, kterým bylo schváleno hospodaření společenství, vyúčtování a účetní závěrky SVJ za rok 2017, schválen plán rozpočtu a záloh pro rok 2019, schváleno projednání oprav domu v návrhu blíže specifikovaných, schválení návrhu vlastníků ohledně umístění klimatizace, volby členů výboru a kontrolní komise. Návrh odůvodnil tím, že je dán rozporu těchto usnesení se stanovami a se zákonem. Brojil proti svolání a konání shromáždění dle nových stanov (přijatých formou soudního rozhodnutí o nahrazení projevu vůle), zatímco mělo být postupováno podle původních stanov z roku 2004, které nepřipouštěly možnost nechat se při hlasování zastoupit. K pozvánce nebyly přiloženy v dostatečném rozsahu přílohy k jednotlivým bodům programu, některé byly neurčité a některé přímo chyběly a dále v pozvánce nebyla uvedena jména kandidátů, kteří měli být voleni do výboru a kontrolní komise. Dalším důvodem neplatnosti napadených usnesení je skutečnost, že v průběhu jednání shromáždění došlo ke změně programu oproti pozvánce (ohledně umístění klimatizace), ačkoli nebylo přítomno 100 procent členů účastníka. Dalším důvodem neplatnosti je, že není zřejmé, zda usnesení byla přijata potřebnou většinou s ohledem na skutečnost, že navrhovateli nebylo umožněno před zahájením shromáždění nahlédnout do udělených plných mocí za účelem kontroly, zda byly řádně uděleny, takže nelze zjistit, zda zástupci skutečně disponovali řádně udělenými plnými mocemi, přičemž navrhovatel má podezření, že tomu tak nebylo. Dále navrhovatel uvedl s odkazem na ust. § 1209 o.z., že je přehlasovaným vlastníkem, že je dán důležitý důvod a že byla dodržena prekluzivní lhůta pro podání návrhu.2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 25. února 2021 č. j. 80 Cm 194/2018-75 tak, že „Návrh na vyslovení rozhodnutí shromáždění , Jméno advokáta B, , ze dne 24. 9. 2018 o schválení: A) hospodaření společenství, schválení hospodaření, vyúčtování a účetní závěrky SVJ za rok 2017, B) schválení plánu rozpočtu a záloh pro rok 2019, C) projednání oprav domu (výměna dveří vchod 18, výměna dřevěných stojen a madel, nátěr a oprava poškozených balkónových desek, resp. dle pozvánky výměna prvků dřevěné konstrukce, resp. trámů, částečná opravy fasády, sanace balkónových čel, oprava nátěru a odstranění údajných plísní, výměna vstupního portálu vchodu, výměna dřevěných madel), D) návrhu vlastníků ohledně umístění klimatizace, E) voleb členů výboru a kontrolní komise (zvolení , právnická osoba, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, členy výboru, zvolení , tituly před jménem, náhradníkem výboru, zvolení , tituly před jménem, , , Anonymizováno, a , tituly před jménem, členy kontrolní komise), se zamítá“ (výrok I.), a dále že „Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na účet jeho právního zástupce na náhradu nákladů řízení částku 20 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok II.).3. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že provedl účastníky navržené důkazy, ty následně hodnotil v rozsahu relevantním pro rozhodnutí. Shodně s účastníky a právními závěry Vrchního soudu obsaženými v usnesení Vrchního soudu 6 Cm 88/2018-34 v první řadě hodnotil, zda jsou v daném případě splněny předpoklady ust. § 1209 o.z. pro možnost soudního přezkumu rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků, tedy zda je dán důležitý důvod a zda je navrhovatel přehlasovaným vlastníkem. Že navrhovatel je přehlasovaným vlastníkem, bylo mezi účastníky nesporné, pokud jde o důležitý důvod, soud měl za to, že vzhledem k obsahu přijatých usnesení, která ve svém důsledku ovlivňují majetkovou sféru navrhovatele z hlediska předmětu jeho vlastnictví a účelu jeho využití, důležitý důvod shledal. Návrh byl podán 27. 12. 2018, tedy v rámci tříměsíční prekluzivní lhůty, tedy včas (to ani nebylo zpochybňováno). Dále se soud zabýval jednotlivými důvody neplatnosti přijatých usnesení namítanými navrhovatelem a po provedeném dokazování dospěl k následujícím závěrům: Pokud jde o náležitosti pozvánky, jejichž nedostatek spatřoval navrhovatel v tom, že k ní neměly být připojeny podklady k jednotlivým bodům programu, respektive, že některé byly neurčité, soud po provedeném dokazování měl za to, že pozvánka byla perfektní, když dal za pravdu účastníkovi, že jednak je třeba připojovat pouze zásadní podklady k nejdůležitějším bodům jednání, jednak, že navrhovateli bylo známo, kde jsou veškeré doklady účastníka k dispozici k nahlédnutí. Podle článku VII odst. 7 platných (nových) stanov účastníka se shromáždění svolává písemnou pozvánkou, která se doručí všem členům SVJ a současně se vyvěsí na domovní vývěsce a na jeho internetových stránkách, a to nejméně 30 dnů přede dnem konání schůze. Dále se podle tohoto článku odst. 8 stanov v pozvánce uvede, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny. Z uvedeného ustanovení je nutno vyvodit, že, pokud se připojují k pozvánce podklady, pak se má jednat o podklady k nejdůležitějším bodům jednání. Pokud tedy byla k pozvánce přiložena závěrka (rozvaha hospodaření SVJ za rok 2017), plán záloh a oprav na rok 2019 a plná moc k zastupování na shromáždění, což navrhovatel ani nezpochybnil, pak se dle názoru soudu jednalo o přílohy v dostatečném rozsahu, nehledě k tomu, že pozvánka na předmětné shromáždění obsahovala v závěru poučení, že přílohy jsou případně také umístěny na nástěnkách v jednotlivých vchodech a na webových stránkách společenství. Vzhledem k programu dle pozvánky tyto podklady shledal soud dostatečnými ve smyslu ust. čl. VII, bod 8 platných (nových) stanov. Pokud jde o možnost nechat se na shromáždění zastupovat zmocněncem na základě plné moci, je tato možnost výslovně upravena v článku XII, odst. 1 bod b) platných (nových) stanov, který upravuje právo člena společenství nechat se za účelem účasti hlasování na schůzi shromáždění zastoupit jiným členem společenství nebo třetí osobou na základě plné moci. Pokud tedy bylo na napadeném shromáždění hlasováno na základě plných mocí, bylo to zcela v souladu s tímto ustanovením stanov, přičemž dle názoru soudu není důvodu pochybovat o tom, že plné moci byly zástupcům skutečně uděleny. Nestačí „podezření“ navrhovatele o tom, že tomu tak nebylo, vyplývající z toho, že mu před začátkem jednání shromáždění nebylo umožněno plné moci kontrolovat. Zde se soud ztotožnil s argumentací účastníka, že není z organizačních důvodů možné realizovat nahlížení do podkladů přímo na místě před zahájením shromáždění, navíc v daném případě za situace, kdy navrhovateli bylo předem známo, kde může do podkladů nahlížet, jak bylo jednak zjištěno dokazováním - doručení dopisu ze dne 21. 12. 2018 právnímu zástupci navrhovatele (když soud pokládá výpis o doručení z pošta online za dostatečný důkaz o tom), jednak z jeho vlastního prohlášení o špatných zkušenostech s nahlížením u pana Rady. Pokud pak jde o tvrzený důvod neplatnosti, že bylo přijato usnesení o záležitosti, která nebyla zařazena na program shromáždění, ač nebylo přítomno 100 procent vlastníků (ust. § 1221 potažmo ust. § 253 odst. 3 o.z.), pak tato námitka je zcela neopodstatněná, jelikož přijaté rozhodnutí „o schválení návrhu vlastníků ohledně umístění klimatizace“ evidentně koresponduje s bodem 6 pozvánky formulovaným jako „Návrhy vlastníků: přeložka parovodního potrubí paní Kikalová, umístění klimatizace“. Pokud navrhovatel argumentoval, že přijaté usnesení o „schválení návrhu vlastníků ohledně umístění klimatizace“ pod takto formulovaný bod programu dle pozvánky nespadá, pak je to dle názoru soudu projevem šikanóznosti přístupu navrhovatele. Z uvedených důvodů soud neshledal důvody neplatnosti napadeného rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek tvrzené navrhovatelem. Po zhodnocení provedeného dokazování měl tudíž soud za to, že nebyla prokázána navrhovatelova tvrzení ohledně důvodů neplatnosti napadeného usnesení, naopak byla prokázána tvrzení účastníka o tom, že napadená usnesení byla přijata platně. Z uvedených důvodů tedy soud návrh jako nedůvodný zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky, jejichž podrobnější rekapitulace není nezbytná, jelikož jsou účastníkům známy (odvolateli proto, že je sám „autorem“ odvolání a účastníkovi bylo odvolání doručeno):1) Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 22/2002 brojil proti odůvodnění (viz odst. 6. a zčásti zřejmě odst. 8. napadeného rozhodnutí), když se jedná o tzv. “souhrnná zjištění” ve smyslu uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to ještě ve velmi stručném rozsahu.