6 Cmo 153/2021-47 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh, aby soud vyslovil neplatnost všech rozhodnutí přijatých na shromáždění účastníka konaném dne 26. 11. 2019 a ve výroku II. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastníkovi náklady řízení ve výši 10 164 Kč.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatých na shromáždění účastníka dne 26. 11. 2019 s tím, že je vlastníkem nebytových jednotek č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, a také spoluvlastnicí jednotky č. , Anonymizováno, s podílem id. , Anonymizováno, , vše v budově č.p. , Anonymizováno, na pozemku č. parc. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , přičemž dne 24. 12. 2019 obdržela zápis z proběhlého shromáždění účastníka, ačkoli měla za to, že shromáždění nebylo schopné přijmout usnesení, když účastník založil usnášeníschopnost shromáždění na základě účasti zmocněnce , adresa, , avšak navrhovatelka uvedenou osobu k zastupování nezmocnila. Zmocněnec , Anonymizováno, podle navrhovatelky byl určen hlasováním per rollam zmocněncem v rozporu se stanovami a zákonem, zejména v rozporu s § 1185 odst. 2 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ).3. Po provedeném dokazování soud I. stupně vyšel ze závěrů o skutkovém stavu věci, podle nichž dne 26. 11. 2019 proběhlo zasedání shromáždění účastníka, jež přijalo usnesení, jímž schválilo hospodaření za rok 2018, schválilo vyhotovení opravných vyúčtování soudním znalcem, změnu stanov, změnu směrnice 01/2019, uzavření smlouvy o správě nemovitostí, a zvolilo tři členy výboru společenství. Navrhovatelka nebyla na zasedání shromáždění účastníka přítomna, i když na něj byla řádně a včas pozvána. Za jednotku č. , Anonymizováno, (garáž) byl přítomen , Anonymizováno, .4. Z hlediska právního soud I. stupně posuzoval věc zejména podle § 1126 a násl. NOZ, jakož i podle § 1209 NOZ a konstatoval, že navrhovatelka není k podání návrhu aktivně legitimována, neboť se shromáždění vůbec nezúčastnila, přestože na něj byla řádně pozvána, a proto jí v souladu s § 1209 odst. 1 NOZ nelze považovat za přehlasovaného vlastníka jednotky. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci.5. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolala navrhovatelka (odvolatelka) z důvodu § 205 odst. 2 písm. e) a písm. g) o. s. ř.6. Podle odvolatelky soud I. stupně nevzal v úvahu skutečnost, že účastník konal dne 26. 11. 2019 shromáždění a přijímal na něm rozhodnutí, ačkoliv se shromáždění účastnili vlastníci jednotek toliko s 41,92% všech hlasů a vzhledem k čl. XIV odst. 7 stanov tak nebylo shromáždění usnášeníschopné.7. Odvolatelka dále zdůraznila, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění odpůrce nepodávala s odkazem na § 1209 NOZ, ani netvrdila, že by byla přehlasovaným vlastníkem, ale od počátku svůj návrh na rozhodnutí soudu o neplatnosti rozhodnutí shromáždění ze dne 26. 11. 2019 zakládala na § 258 a násl. NOZ ve spojení s ust. § 1221 NOZ, s čím se však soud I. stupně nevypořádal a jeho napadené rozhodnutí je v tomto nepřezkoumatelné.8. Odvolatelka poukázala na skutečnost, že dne 24. 12. 2019 byl na její e-mail ze strany předsedkyně výboru účastníka zaslán zápis ze shromáždění SVJ, jež se mělo konat dne 26. 11. 2019, jehož se navrhovatelka nezúčastnila. Jak plyne ze zápisu ze shromáždění ze dne 26. 11. 2019, účastník se domníval, že shromáždění mělo být usnášeníschopné, ačkoli takový závěr nemá podklad v prezenční listině a plných mocích přiložených k zápisu ze shromáždění, z nichž vyplývá, že se shromáždění účastnili vlastníci jednotek, již měli dohromady toliko podíl na společných částech domu ve výši 10506/25063, tj. vlastníci pouze s 41,92% všech hlasů. Podle odvolatelky , Anonymizováno, zmocnění k zastupování při výkonu jejích práv vůči SVJ neudělila.9. Odvolatelka dále spatřovala pochybení účastníka v tom, že před každým hlasováním nebyla ze strany účastníka zjišťována usnášeníschopnost shromáždění a rovněž z tohoto důvodu jsou usnesení přijatá na shromáždění konaném dne 26. 11. 2019 neplatná.10. Podle odvolatelky řízení o návrhu na rozhodnutí o neplatnosti usnesení shromáždění SVJ je řízením dle ust. § 85 z.ř.s. a uplatní se na něho § 23 z.ř.s. a náhradu nákladů řízení v případě řízení lze přiznat jen tehdy, odůvodňují-li to okolnosti případu, přičemž se soud I. stupně uvedeným ustanovením zákona nijak nezabýval, ani neuvedl žádné okolnosti, jež jej vedly k rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení a pouze mechanicky vyšel z § 142 odst. 1 o. s. ř. bez zohlednění specifik tohoto řízení. Proto ani samostatně rozhodnutí o nákladech řízení neobstojí.11. Z uvedených důvodů by odvolací soud měl napadené usnesení změnit a vyslovit neplatnost rozhodnutí přijatých na shromáždění , Jméno advokáta B, dne 26. 11. 2019, popř. by odvolací soud měl usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021 č. j. 72 Cm 47/2020-21 zrušit a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.13. Odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že dne 26. 11. 2019 proběhlo zasedání shromáždění účastníka, jež přijalo usnesení o schválení hospodaření za rok 2018, o vyhotovení opravných vyúčtování soudním znalcem, o změně stanov, o změně směrnice 01/2019, o uzavření smlouvy o správě nemovitostí a zvolilo tři členy výboru společenství. Navrhovatelka nebyla na zasedání shromáždění účastníka přítomna, ačkoli byla na shromáždění účastníka řádně a včas pozvána. Podle navrhovatelky neplatnost předmětných usnesení shromáždění účastníka nemá podklad v § 1209 NOZ, ale v ustanovení o spolku podle § 258 a násl. NOZ ve spojení s § 1221 NOZ.14. Z hlediska právního odvolací soud vyšel z § 1209 odst. 1 NOZ ve znění do 30. 6. 2020, z něhož je zřejmé, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.15. Z § 1221 NOZ je zřejmé, že nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku.16. Podle právního názoru odvolacího soudu, shodnému se soudem I. stupně, § 1209 odst. 1 NOZ je ustanovením speciálním, zařazeným v rámci ustanovení o společenství vlastníků, a řeší ochranu vlastníka jednotky z hlediska osobního, časového i věcného a je proto pro tento případ vyloučena podpůrná aplikace ustanovení o spolku ve smyslu § 1221 NOZ, např. na ustanovení § 258 a násl. NOZ.17. Odvolací soud dále zastává právní názor, podle něhož § 1209 odst. 1 NOZ zakotvuje právo vlastníka jednotky, nesouhlasí-li s usnesením přijatým shromážděním o záležitostech náležejících do působnosti shromáždění, navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, jež je předmětem dotčeného usnesení. Účelem ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ je podle právního názoru odvolacího soudu ochrana práv a oprávněných zájmů vlastníků jednotek, jakož i obecná ochrana zákonnosti ve vnitřních poměrech společenství, resp. souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou ve stanovách, a zprostředkovaně i ochrana všech dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny.18. Vzhledem k tomu, že při rozhodování podle § 1209 odst. 1 NOZ jde o zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů, je právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním omezeno z hlediska osobního, časového a věcného. Uvedené právo může uplatnit přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné).19. Ve vztahu ke konkrétní projednávané věci podle právního názoru odvolacího soudu nelze na navrhovatelku nahlížet jako na přehlasovaného vlastníka jednotky, když se na zasedání shromáždění účastníka nedostavila, ačkoli byla řádně pozvána. Proto navrhovatelce nesvědčí právo zpochybňovat předmětná rozhodnutí přijatá shromážděním účastníka dne 26. 11. 2019 a zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně je tak věcně správné.20. Před odvolacím soudem neobstálo ani zpochybňování rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení, když § 23 z.ř.s. nelze na předmětnou návrhovou věc, byť projednávanou v režimu z.ř.s., aplikovat.21. Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení za podmínek § 219 o. s. ř. potvrdil.22. Účastník byl v řízení před odvolacím soudem úspěšný a odvolací soud mu proto proti neúspěšné navrhovatelce v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 3 388 Kč, a to za 1 úkon právní služby jeho advokátky (účast při jednání odvolacího soudu dne 26. dubna 2022), v částce 2 500 Kč za úkon, k čemu přísluší i režijní paušál 300 Kč a advokát