6 Cmo 206/2021-152 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 25. 4. 2018 domáhali se žalobci, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jim částku 33 049 Kč s příslušenstvím jako vypořádací podíl, který jim náleží poté, co z žalovaného družstva vystoupili dopisem ze dne 14. 10. 2014, doručeným žalovanému o dva dny později. Žalobce a) byl zakládajícím členem družstva a při jeho vzniku zaplatit základní členský ve výši 3 000 Kč. V seznamu členů byl veden sám, přestože do družstva vstoupil po uzavření manželství s žalobkyní b). Žalobci tak byli společnými členy žalovaného. Vystoupením z družstva jim vzniklo právo na vypořádací podíl, který se podle stanov určí poměrem splacené majetkové účasti vystupujícího člena ke splaceným majetkovým účastem všech členů. Tento poměr se vynásobí stavem čistého obchodního jmění družstva podle účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo; nepřihlíží se přitom k výši nedělitelného fondu. Členství vystoupivšího člena přitom zaniká uplynutím lhůty tří měsíců, která začíná běžet počátkem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení. Vypořádací podíl je splatný do 3 měsíců od schválení řádné účetní závěrky za rok, ve kterém zaniklo členství. Žalobci si z účetní závěrky za rok 2015 vypočetli (podílem základních členských vkladů) vypořádací podíl ve výši 86 450 Kč a splatnost odvodili od doby, kdy byla účetní závěrka doručena rejstříkovému soudu (18. 7. 2016). Žalovaný jim však vyplatil jen 53 401 Kč. Žalobci se proto domáhali doplatku.2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že vyplacený vypořádací podíl ve výši 53 401 Kč považuje za správný a nárok na doplatek za neoprávněný. Podle žalovaného činilo jeho čisté obchodní jmění k 31. 12. 2015 jen 260 000 Kč, a nikoli 1 729 000 Kč, jak uvedli žalobci. Do čistého obchodního jmění totiž nepatří dlouhodobá záloha na opravy ve výši 33 823,82 Kč, hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení ve výši 333 408,05 Kč, nedělitelný fond ve výši 25 000 Kč, ani fond členských podílů ve výši 1 178 11,45 Kč. Žalovaný již v době vystoupení žalobců převedl byty do vlastnictví členů a administrativní chybou mu zůstal pozemek parc. č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, , který byl převeden do vlastnictví členů až v roce 2017 a žalobci se tak stali jeho spoluvlastníky. Ve fondu členských podílu byla zahrnuta hodnota uvedeného pozemku.3. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zastavil řízení o částku 150 Kč s příslušenstvím pro částečné zpětvzetí žaloby (výrok I.), žalobu o zaplacení zbývajících 32 899 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.), uložil žalobcům zaplatit náklady řízení žalovanému (výrok III.) a státu (výrok IV.) a rozhodl o vrácení části složené zálohy na náklady znaleckého posudku ve výši 9 132 Kč žalovanému (výrok V.).4. Po skutkové stránce soud prvního stupně považoval za nesporné, že žalobci byli společnými členy žalovaného, že z družstva vystoupili a lhůta pro vystoupení skončila 1. 2. 2015, že účetní závěrka za rok 2015 byla schválena 30. 6. 2016 a že žalovaný dosud žalobcům vyplatil 53 401 Kč. Dále soud prvního stupně zjistil, že družstvo bylo zrušeno s likvidací k 1. 7. 2017 a likvidátorem byl jmenován , tituly před jménem, . Ve stanovách družstva ověřil, že jejich obsah ohledně výpočtu vypořádacího podílu odpovídá žalobě. K určení vypořádacího podílu ustanovil soud znalcem , tituly před jménem, . Znalec s ohledem na nespolupráci žalovaného, který mu nepředložil požadované účetnictví, a to ani po uložení pořádkové pokuty, vyšel při stanovení výše vypořádacího podílu z podílu na společných částech domu původně spravovaného žalovaným, který v případě bytu žalobců činí 6245/206495. Tímto poměrem znalec rozdělil nerozdělený hospodářský výsledek a kapitálové fondy, neboť v tomto poměru museli žalobci přispívat na dlouhodobý fond oprav a nákup domu a pozemku. Vypočetl tak vypořádací podíl ve výši 53 393 Kč, který je o 8 Kč nižší, než kolik již žalovaný žalobcům zaplatil.5. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil, že ustanovení § 623 a 634 zákona o obchodních korporacích jsou dispozitivní a vypořádací podíl je třeba určit především podle stanov. Žalobci se tím, že nebyla k dispozici účetní historie, dostali do důkazní nouze a neprokázali, že jejich výpočet je správný. Na druhou stranu nelze žalobci klást k tíži, že skartoval účetní doklady, neboť tím nic neporušil.6. Proti tomuto rozsudku (s výjimkou výroku I., který nabyl samostatně právní moci) podali žalobci odvolání. Považovali znalcův výpočet vypořádacího podílu za chybný. Znalec totiž nevěděl, kolik zaplatili všichni členové družstva na svou majetkovou účast v žalovaném družstvu. Znalec nerozlišuje majetkovou účast v družstvu od podílu na nákupu nebo užívání domu. Spíše než ke skutkovému závěru došel k závěru právnímu, který navíc není správný, neboť majetková povaha členství v družstvu a nárok na vypořádací podíl nejsou spojeny s výměrou bytu ani s kupní cenou pozemku. Členský vklad byl totiž u všech členů družstva stejný. Znalec postavil svůj závěr na tvrzení, že žalobci nepřispívali na nákup pozemku nebo do fondu oprav v poměru 1/20, ale v poměru 6246/206495, ačkoli sám připustil, že jde o jeho domněnku. Pokud soud prvního stupně dospěl k závěru, že se žalobci dostali do důkazní nouze, potom je měl poučit podle § 118a o. s. ř. Součinnost při dokazování výše vkladů členů družstva měl poskytnout žalovaný, neboť žalobci tyto údaje nemohou mít k dispozici. Naproti tomu žalovaný je podle § 580 zákona o obchodních korporacích povinen vést seznam členů a evidovat v něm i výši splacených vkladů. Judikatura přitom dovodila, že disponuje-li (nebo má-li disponovat) strana občanského soudního řízení informacemi druhé straně nedostupnými a neposkytne-li potřebnou součinnost při dokazování, bude to mít za následek hodnocení důkazů v neprospěch strany, kterou tuto tzv. vysvětlovací povinnost nesplnila. Žalobcům se podařilo dohledat podklady o výši splacených vkladů v roce 2001, přičemž měla za to, že od té doby se další vklady do družstva nevnášely. Soud prvního stupně přesto odmítl tento důkaz provést. Přitom mohl vyjít z posledně známých údajů. Žalobci proto navrhli změnu napadeného rozsudku tak, aby bylo žalobě vyhověno.7. Žalovaný se vyjádřil jen tak, že se s napadeným rozsudkem ztotožňuje a navrhuje jej potvrdit. Z účasti u nařízeného jednání se omluvil, aniž požádal o odročení. Odvolací soud proto podle § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.9. Pro projednávanou věc je rozhodné znění zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, účinné v době vystoupení žalobců ze žalovaného družstva, tj. před novelou č. 163/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“).10. Podle § 623 z. o. k. vypořádací podíl se určí poměrem splněné vkladové povinnosti člena, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k členskému vkladu vůči souhrnu splněných vkladových povinností všech členů k členským vkladům k poslednímu dni tohoto účetního období (odstavec 2). Při výpočtu vypořádacího podílu se poměr podle odstavce 1 násobí výší vlastního kapitálu družstva po odečtení rezervního fondu, je-li podle jiného právního předpisu nebo stanov zřízen, a to v rozsahu, v jakém podle jiného právního předpisu nebo stanov nelze rezervní fond rozdělit mezi členy družstva, zjištěného z účetní závěrky sestavené k poslednímu dni účetního období, v němž členství zaniklo. Zanikne-li členství do 30. června daného účetního období, určí se vypořádací podíl z vlastního kapitálu družstva k poslednímu dni předcházejícího účetního období, je-li takto zjištěný vypořádací podíl vyšší (odstavec 3).11. Podle § 624 z. o. k. vypořádací podíl je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy byla nebo mohla být zjištěna jeho výše podle § 623.12. Podle § 625 z. o. k. ustanovení § 623 a 624 se použijí, jestliže stanovy neurčí něco jiného; stanovy nemohou určit lhůtu pro vyplacení vypořádacího podílu delší než 2 roky ode dne zániku členství.13. Podle § 748 odst. 2 z. o. k. pro bytová družstva platí, že neurčují-li stanovy způsob výpočtu vypořádacího podílu, je vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu.14. Se soudem prvního stupně lze souhlasit v tom, že právní úprava vypořádacího podílu je v zásadě dispozitivní, a vypořádací podíl i jeho splatnost je třeba určit především podle stanov. Odvolací soud po zopakování důkazu stanovami konstatuje, že soud prvního stupně správně zjistil obsah stanov, tj. že vypořádací podíl se určuje poměrem splacené majetkové účasti člena družstva k souhrnu splacených majetkových účastí všech členů družstva. Rozhodný je stav čistého obchodního jmění podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Nepřihlíží se ke kapitálu v nedělitelném fondu. Vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců od schválení řádné účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Soud prvního stupně však vypořádací podíl podle