6 Cmo 316/2021-679 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajsky soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním účastníka (dále též SVJ) konaným dne 20. 7. 2017 ohledně volby členů výboru a ve výroku II. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 342 Kč.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatelka domáhala návrhem na zahájení řízení vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním účastníka konaným dne 20. 7. 2017 ohledně volby členů výboru, když shromáždění na den 20. 7. 2017 podle navrhovatelky svolala , Anonymizováno, , jež k tomu nebyla oprávněna vzhledem k zániku její funkce uplynutím funkčního období výboru a v minulosti si rovněž podle navrhovatelky neplnila řádně funkci ve výboru SVJ přičemž se podle navrhovatelky dne 20. 7. 2017 konalo zasedání shromáždění SVJ, jež z uvedeného důvodu neplatného svolání neplatně zvolilo nový výbor účastníka. Podle návrhu na zahájení řízení se shromáždění SVJ zúčastnili pouze vlastníci tří bytových jednotek, a to , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a její manžel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , když se navrhovatelka odmítla shromáždění zúčastnit a vše jen z dáli pozorovala. Podle návrhu na zahájení řízení neproběhlo uvedené shromáždění SVJ v souladu se zákonem a je tak neplatné, stejně jako rozhodnutí jím přijatá.3. Po provedeném dokazování soud I. stupně ustálil svůj závěr o skutkovém stavu věci tak, že zasedání shromáždění účastníka dne 20. 7. 2017 svolal výbor účastníka cestou své členky , Anonymizováno, , ačkoliv všem členům výboru již před tím zanikla po vypršení funkčního období. V době svolání uvedeného zasedání shromáždění SVJ podle soudu I. stupně účastník neměl funkční výbor jako statutární orgán a uvedené zasedání shromáždění nebylo svoláno osobou k tomu dle zákona a stanov účastníka oprávněnou.4. S výjimkou nesprávného svolání shromáždění účastníka na den 20. 7. 2017 podle zjištění soudu I. stupně proběhlo shromáždění tak, že konání daného zasedání shromáždění bylo oznámeno všem vlastníkům jednotek písemnou pozvánkou, jež obsahovala veškeré zákonem a stanovami požadované obsahové náležitosti, včetně pořadu jednání zasedání, kde pod bodem 2. byla uvedena volba nového výboru. Na zasedání se podle zjištění soudu I. stupně dostavili čtyři vlastníci bytových jednotek č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , již společně disponovali 5 552 hlasy z celkového počtu 10 000 všech hlasů a byli tak přítomni vlastníci jednotek disponující 55,52 % všech hlasů, kdy tak shromáždění účastníka konané dne 20. 7. 2017 bylo v souladu s článkem III. odst. 4 stanov usnášení schopné. Na tomto zasedání proběhla i řádná volba všech tří nových členů výboru, a to , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , když pro zvolení každého z těchto tří nových členů výboru hlasovali vždy všichni přítomní členové a všichni tři tito noví členové výboru byli zvolení potřebnou většinou hlasů.5. Soud I. stupně věc po právní stránce posoudil zejména podle § 260 a násl. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ) a § 1205 a násl. NOZ a učinil závěr, že předmětné zasedání shromáždění nebylo svoláno řádně, když bylo svoláno osobou, jež k tomu nebyla oprávněná a tak došlo k porušení ustanovení § 1207 NOZ a článku III. odst. 7 stanov, dle nichž zasedání shromáždění svolává statutární orgán, tj. v daném případě výbor. V projednávaném případě bylo podle soudu I. stupně sice na pozvánce uvedeno, že předmětné zasedání svolává výbor účastníka, za nějž pozvánku ze dne 5. 6. 2017 podepsala jako místopředsedkyně výboru , Anonymizováno, , ale jak vyplynulo z dokazování, ve skutečnosti účastník už v té době neměl funkční výbor jako svůj statutární orgán, když funkce všem členům výboru zanikly nejpozději 6. 3. 2017.6. V rámci právního posouzení věci soud I. stupně dále konstatoval, že k jinému porušení zákona nebo stanov nedošlo, neboť všichni vlastníci jednotek byli řádně a včas vyrozuměni o místě, čase a pořadu jednání daného zasedání shromáždění v souladu s ustanovením § 249 odst. 1 NOZ ve spojení s ustanovením § 1221 NOZ písemnou pozvánkou, jež obsahovala veškeré zákonem a stanovami požadované obsahové náležitosti, a v níž pod bodem 2. pořadu jednání byla uvedena volba nového výboru. Jelikož se na dané zasedání dostavili čtyři vlastníci jednotek, vyjma vlastnice bytu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vlastníka bytu č. , Anonymizováno, společnosti , právnická osoba, a navrhovatelky, kdy se navrhovatelka odmítla účastnit daného zasedání shromáždění a jednání pouze sledovala, bylo toto zasedání shromáždění usnášeníschopné ve smyslu ustanovení § 1206 odst. 2 NOZ a článku III odst. 4 stanov účastníka, když byli přítomni vlastníci jednotek disponující 5 552 hlasy z celkového počtu 10 000 všech hlasů disponující 55,52 % všech hlasů, přičemž dle uvedené právní úpravy stačila přítomnost vlastníků majících většinu všech hlasů, tj. majících alespoň 51 % všech hlasů. Z hlediska právního pořad zasedání shromáždění odpovídal programu uvedenému na pozvánce a shodně s programem uvedeným na pozvánce pod bodem 2. pořadu jednání proběhla volba nových členů výboru účastníka a novými členy výboru byli zvoleni , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , když pro zvolení každého z těchto tří nových členů výboru hlasovali všichni přítomni vlastníci jednotek. Uvedení členové byli zvoleni 100 % hlasů přítomných vlastníků jednotek, přičemž ve smyslu ustanovení § 1206 odst. 2 NOZ a článku III odst. 4 stanov k jejich platné volbě stačilo, aby pro ně hlasovali vlastníci mající většinu hlasů přítomných vlastníků jednotek, tedy mající alespoň 51 % hlasů přítomných vlastníků jednotek.7. Vzhledem k výše uvedenému soud I. stupně aplikoval § 260 NOZ ve spojení s ustanovením § 1221 NOZ a uzavřel, že porušení zákona a stanov při svolání shromáždění nemělo závažné právní následky, když všichni vlastníci jednotek byli řádně vyrozumění o místě a času konání daného zasedání shromáždění i o tom, že jedinou záležitostí, jíž se dle programu bude zasedání shromáždění zabývat, je volba nových členů výboru jako statutárního orgánu účastníka, když tak všichni vlastníci jednotek měli možnost se tohoto zasedání shromáždění zúčastnit. Této množnosti až na dva vlastníky jednotek členové SVJ podle soudu I. stupně využili, včetně navrhovatelky, jež se sice odmítla zasedání aktivně zúčastnit, avšak průběh zasedání s odstupem pozorovala.8. Podle právního názoru soudu I. stupně je v zájmu účastníka hodném právní ochrany, aby měl ustaven funkční výbor jako svůj statutární orgán, aby mohly být spravovány jeho záležitosti a aby mohla být hájena jeho práva. Soud I. stupně rovněž dospěl k závěru, že vyslovení neplatnosti napadených usnesení ohledně volby členů statutárního orgánu, by mohlo podstatně zasáhnout do práv třetích osob nabytých v dobré víře v souvislosti s jednáním účastníka učiněným statutárním orgánem účastníka v době od předmětné volby členů výboru do nové volby členů výboru účastníka.9. Konečně soud I. stupně přihlédl rovněž ke skutečnosti, že před vypršením funkčního období takto zvoleného výboru SVJ se dne 12. 6. 2019 konalo další zasedání shromáždění účastníka, jež zvolilo nové členy výboru účastníka.10. Z uvedených důvodů soud I. stupně uzavřel, že podanému návrhu navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním účastníka konaným dne 20. 7. 2017 ohledně volby členů výboru nelze vyhovět, byť bylo prokázáno navrhovatelkou tvrzené porušení zákona a stanov účastníka při svolání daného zasedání shromáždění, když toto zasedání shromáždění nesvolal statutární orgán účastníka, jemuž v době svolání daného zasedání shromáždění vypršelo funkční období.11. O náhradě nákladů soud I. stupně rozhodl podle § 1 odst. 4 z.ř.s., § 23 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., když řízení v této věci bylo možné zahájit pouze na návrh, kdy tak účastníkovi, jenž měl plný úspěch ve věci, vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči navrhovatelce, jež úspěch ve věci neměla.12. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolala navrhovatelka (odvolatelka) a domáhala se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení z důvodu, že rozhodoval pro podjatost vyloučený soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci , Anonymizováno, , jenž podle jejího názoru v řízení procesně postupoval v rozporu se zákonem, zejména nesprávně vedl řízení a nesprávně ji označoval jako navrhovatelku, ačkoli jiné členy SVJ označoval jmény.13. Odvolatelka rozhodnutí soudu I. stupně rovněž vytkla, že v rámci aplikace práva nedostatečně zhodnotil skutečnosti namítané v průběhu celého řízení, a to zejména pochybení při svolání shromáždění účastníka na den 20. 7. 2017, nedostatky při podpisu prezenční listiny, zejména ve vztahu k podpisu členky SVJ D. Dominici a neprávně zhodnotil výhrady navrhovatelky proti jednotlivým členům výboru SVJ a proti ho