12 Cmo 124/2023-164 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 24. 9. 2019, č. j. 20 Cm 66/2019-10, v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu námitkového řízení ve výši 6 000 Kč a v bodě III. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši, která bude určena samostatným usnesením. Usnesením ze dne 20. 9. 2023, č. j. 20 Cm 66/2019-160 byla určena náhrada nákladů řízení vzniklých státu částkou 10 348 Kč.2. Uvedl, že k návrhu žalobce bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, proti němuž podal žalovaný včasné námitky, v nichž popřel, že směnku podepsal. Kdyby o jeho podpis šlo, uvedl ho žalobce v omyl o druhu listiny, kterou podepisuje. Šlo o směnku zajišťovací a byla vyplněna v rozporu s vyplňovacím právem směnečným, neboť dluh neexistuje. Nebyl vyzván k dobrovolnému plnění.3. Po provedeném dokazování (spornou směnkou, úvěrovou smlouvu ze dne 4. 6. 2018, smlouvou o vyplňovacím právu směnečném č. S/0440081449 ze dne 4. 6. 2018, znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, , výslechem svědkyně , právnická osoba, , výzvou k úhradě pohledávky ze dne 4. 6. 2019) soud k námitkám uvedl, že tvrzení žalovaného o tom, že jako avalista směnku nepodepsal, bylo vyvráceno závěry přijatými znalkyní, podle nichž jsou sporné podpisy na směnce v předpokládaném znění „, Anonymizováno, “ pravděpodobně pravými podpisy žalovaného. To, že žalovaný směnku podepsal, vypověděla i svědkyně , právnická osoba, , firemní bankéřka žalobkyně; kromě směnky podepsal i úvěrovou smlouvu a smlouvu o vyplňovacím právu směnečném. Věrohodnost svědkyně podporuje, že je ve smlouvách označena jako osoba jednající za žalobkyni. Soud neuvěřil ani námitce žalovaného o uvedení v omyl ohledně druhu podepisované listiny, když žalovaný podepsal stejného dne i další listiny a lze jen těžko uvěřit tomu, že by mu byly podstrčeny všechny. Bylo tak možné uzavřít, že žalovaný jednající za společnost , právnická osoba, vystavil na řad žalobkyně dne 4. 6. 2018 směnku, zajišťující dluh z úvěrové smlouvy uzavřené téhož dne, a zároveň se jako fyzická osoba podepsal na směnku pod doložku „Per aval“. V uvedený den žalovaný zároveň podepsal i smlouvu o vyplňovacím právu směnečném. Doručena žalovanému byla i výzva k úhradě pohledávky ze směnky, a to do vlastních rukou. Nadto absence výzvy k plnění není zásadně důvodem pro nepřiznání nákladů řízení, když žalovaný dluh neuhradil ani po doručení žaloby. Námitka nesprávného vyplnění směnky je pro neurčitost neprojednatelná, neboť absentuje vlastní skutková verze vzniku směnečné listiny, tedy uvedení, které náležitosti a podle jakých pravidel měly být do blankosměnky doplněny. Přitom tvrdit a prokazovat důvod vzniku směnečné listiny musí žalovaný, její majitel musí dokazovat jen to, že je majitelem platné směnky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4663/2016).4. Protože žalobkyně předložila platnou směnku vlastní, za jejíž zaplacení se žalovaný zaručil, a námitková obrana nemohla vést ke zrušení vydaného směnečného platebního rozkazu, ponechal jej soud v platnosti (čl. I § 10, čl. I § 77 odst. 3, čl. I § 30 a čl. I § 31 odst. 4 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, dále jen „z. s. š.“). S ohledem na úspěch žalobkyně v námitkovém řízení jí soud přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. i náhradu nákladů řízení v něm vzniklých (přiznaná částka představuje zálohu na náklady vynaložené v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku). Mezitímním usnesením soud dále žalovanému podle § 148 o. s. ř. uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení vynaložené státem s tím, že jejich výše bude určena samostatným usnesením.5. Žalovaný napadl rozsudek v celém rozsahu včasným odvoláním a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že soud prvního stupně se nedostatečně vypořádal zejména s námitkou spočívající ve zpochybnění pravosti podpisu. Ke znaleckému posudku uvedl, že znalci používají dlouhodobě uznávanou Tabulku používaných formulací písmoznaleckých závěrů, vytvářejících pětistupňovou škálu pozitivních a negativních závěrů. U sporné směnky byl zkoumaný podpis vyhodnocen jako „pravděpodobně pravý podpis“ žalovaného. Takový závěr je pro závěr o pravosti podpisu nedostatečný, když jde o závěr směřující k tomu, že o pravosti podpisu avala jsou pochybnosti. Pokud znalkyně uvedla, že „učiněná zjištění nenasvědčují výraznému narušení spontaneity“, znamená to, že zde jisté narušení přirozenosti zkoumaného podpisu existuje. Žalovaný byl ve funkci statutárního orgánu společnosti , právnická osoba, . pouze na základě „výslovné a opakované žádosti svého nadřízeného a zaměstnavatele“. O fungování akciové společnosti neměl žádné hlubší znalosti, konal pouze to, k čemu byl majitelem společnosti vyzván. Nic nečinil o vlastní vůli, na to neměl dostatek znalostí ani schopností. Za tohoto stavu „by bylo bláhové se domnívat, že by sám od sebe a bez dalšího podepsal směnku v pozici avala“. I to je přijatelné vysvětlení pro to, že není autorem sporného podpisu na směnce. V roce 2022 byl žalovaný nepravomocně odsouzen za protiprávní jednání spočívající v tom, že při sjednávání úvěru uvedl nepravdivé údaje o společnosti , právnická osoba, . Důvěřoval tomu, co uváděl jeho nadřízený a majitel společnosti, sám by bance žádné údaje poskytnout nedokázal. I z tohoto důvodu je pochopitelné, že blankosměnku v pozici avala nepodepsal. Bezelstně věřil tomu, že společnost úvěr splatí.6. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit. K výhradě žalovaného týkající se hodnocení důkazů uvedl, že právě provedeným dokazováním bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný směnku podepsal. Ačkoliv závěr znaleckého posudku nebyl kategorický, znalkyně při výslechu doplnila, že absentují jakékoliv indicie, které by svědčily o napodobení či padělání podpisu. Tento důkaz je podpořen výslechem svědkyně, před níž žalovaný směnku podepsal. Řetězec důkazů nedává možnost jiného závěru než závěru o pravosti podpisu žalovaného jako avalisty na směnce.7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 214 odst. 1 písm. d) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. Jednal přitom v nepřítomnosti řádně předvolaného žalobce, který svou účast na jednání omluvil (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování.8. Žalovaný se proti uplatněnému nároku bránil primárně námitkou, že předložená směnka není pravou směnkou, když podpis směnečného rukojmí na ní uvedený není jeho pravým podpisem. Nositelem důkazního břemene ohledně pravosti podpisu dlužníka na směnce je žalobce, jak uzavřel Nejvyšší soud například v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3478/2007 ze dne 21. 12. 2009. Žalobce navrhl k prokázání pravosti směnky výslech svědkyně , právnická osoba, , firemní bankéřky, která potvrdila, že žalovaný, který jednal za výstavce směnky a jehož totožnost ověřila dle občanského průkazu, před ní podepsal nejen směnku, ale i úvěrovou smlouvu a smlouvu o vyplňovacím právu směnečném. Z Protokolu o jednání ze dne 12. 12. 2022 vyplývá, že byl proveden důkaz smlouvou o vyplňovacím právu směnečném, z níž vyplývá, že společnost , právnická osoba, . vystavila ve prospěch žalobce neúplnou směnku k zajištění závazků ze smlouvy o úvěru s tím, že avalistou je žalovaný, který smlouvu v pozici osoby jednající za jmenovanou společnosti podepsal. K tomuto důkazu žalovaný žádné výhrady nevznesl, z čehož lze dovodit, že si musel být již v okamžiku podpisu smluvní dokumentace vědom důvodů vystavení směnky v neúplné podobě a okolností, za nichž může být žalobcem o chybějící údaje doplněna, stejně jako toho, že směnku podepisuje nejen v pozici osoby jednající za výstavce, ale i v pozici směnečného rukojmí. Případné pochybnosti o totožnosti žalovaného vylučuje její ověření dle občanského průkazu (číslo je uvedeno ve smlouvě), jak svědkyně uvedla. Již těmito důkazy tak bylo možné mít jednoznačně za prokázané, že osobou, která na směnku připojila k doložce „per aval“ podpis, je žalovaný.9. Nadto lze mít pravost směnky za prokázanou i znaleckým posudkem, v němž znalkyně dospěla po vyhodnocení sporného podpisu na směnce pod textem „Per aval“ k závěru, že je pravděpodobně pravým podpisem žalovaného, tj. k závěru ve střední rovině pravděpodobnosti. Vyloučila všechny způsoby technického podělání podpisů, neshledala manipulaci s psacím tahem. Zjištění nenasvědčují výraznému narušení spontaneity (přirozenosti). V případě více srovnávacího materiálu by bylo teoreticky možné upřesnění závěru směrem k pravosti podpisu. Odvolací soud považuje znalecký posudek za formálně správný, vyhotovené v souladu s § 28 vyhlášky č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, nemá pochybnosti o použitých metodách zkoumání, zjištění, která na základě nich znalkyně učinila, nevzbuzují pochybnosti o