12 Cmo 192/2022-226 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem rozhodl o ponechání v platnosti směnečného platebního rozkazu ze dne 24. 6. 2021, č. j. 13 Cm 39/2021-44 (výrok I.) a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 377 762 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně se domáhala zaplacení směnečné sumy ve výši 9 000 000 Kč s odůvodněním, že , Anonymizováno, narozený dne , Anonymizováno, vystavil v , Anonymizováno, dne 9. 11. 2020 na řad , Anonymizováno, , narozeného dne , Anonymizováno, směnku vlastní, kterou se zavázal zaplatit v , Anonymizováno, na viděnou směnečný peníz ve výši 13 000 000 Kč. Za zaplacení směnky převzali rukojemství manželka výstavce , Anonymizováno, a žalovaný. Při předložení směnky k placení, tj. dne 8. 3. 2001 zaplatil výstavce majiteli směnky částku 4 000 000 Kč. Rubopisem ze dne 10. 3. 2021 byla směnka převedena na žalobce. Zbývající část směnečné sumy nebyla přes výzvu žalobce uhrazena.2. Soud žalobě vyhověl směnečným platebním rozkazem, proti němuž žalovaný podal včasné námitky. Uvedl v nich, žea) směnka obsahuje rozporné označení měny, v níž má být placeno,b) směnka nebyla výstavci dne 8. 3. 2021 předložena k placení a tedy není dosud splatná,c) jde o směnku zajišťovací, která má krýt jednak pohledávky žalobce za společností , Anonymizováno, , IČO , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “) jednak pohledávky žalobce za , Anonymizováno, z titulu náhrady škody, nikoli pohledávku remitenta za , Anonymizováno, . Směnečná smlouva byla uzavřena mezi společností , Anonymizováno, , žalobcem, žalovaným jako jednatelem společnosti , Anonymizováno, , remitentem jako jednatelem žalobce, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , aby byly zajištěny případné vzájemné pohledávky společnosti , Anonymizováno, a žalobce. Remitent , Anonymizováno, , v jehož prospěch byla směnka formálně vystavena, při jednání s žalovaným, výstavcem a druhým rukojmím zastupoval zájmy žalobce jako jeho jednatel, z tohoto důvodu je směnečnou dohodou s žalovaným vázán remitent i žalobce.d) převzetí rukojemského závazku je neplatné, protože podpis byl vynucen po předchozích hrozbách trestním stíháním remitentem směnky , Anonymizováno, a jeho právním zástupcem , Jméno advokáta A, v souvislosti s údajným neoprávněným čerpáním finančních prostředků společností , Anonymizováno, z účtů žalobce, které mělo v souhrnu představovat právě částku 13 000 000 Kč, a jehož se měl žalovaný dopouštět spolu s výstavcem směnky Martinem Chramosilem,e) směnkou zajištěný dluh ke dni jejího vystavení činil jen 804 510 Kč. Směnečná suma 13 000 000 Kč vychází ze značně nadhodnocené sumy tak, aby byla případná celá výše dluhu zajištěného směnkou kryta. K okamžiku podpisu směnky výstavcem a žalovaným nebylo mezi stranami jisté, v jaké výši jsou vzájemné dluhy společnosti , Anonymizováno, a žalobce. Následně (ještě v námitkové lhůtě) žalovaný předložil podání s přehledem všech vzájemných transakcí obou společností za roky 2011 až 2019,f) žalovaný spolu se společností , Anonymizováno, zaplatil dne 20. 11. 2020 na dluh zajištěný směnkou 3 000 000 Kč na účet advokátní kanceláře , Anonymizováno, , což , Anonymizováno, dne 23. 11. 2020 potvrdil a současně potvrdil i vystavení kvitance na směnku,g) výstavce , Anonymizováno, na směnku, resp. dluhy zajištěné směnkou uhradil dne 8. 3. 2021 částku ve výši 4 000 000 Kč. Dluh zajištěný směnkou tak zanikl ve výši až 7 000 000 Kč, přestože jeho výše činí pouze 804 510 Kč.3. Na základě provedeného dokazování (směnkou, čestným prohlášením ze dne 23. 6. 2021, kvitancí ze dne 8.3.2021, notářským zápisem č. , Anonymizováno, ze dne 14.6.1971, pokynem k výplatě ze dne 30.11.2020, výslechem účastníků řízení, výslechem svědků , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) soud prvního stupně uzavřel, že dne 9. 11. 2020 vystavil , Anonymizováno, v , Anonymizováno, na řad , Anonymizováno, směnku vlastní, kterou se zavázal zaplatit v , Anonymizováno, na viděnou směnečnou sumu 13 000 000 Kč; směnka je opatřena doložkou „bez protestu“. Jako rukojmí směnku podepsali , Anonymizováno, a žalovaný. Rubopisem ze dne 10. 3. 2021 převedl remitent směnku na žalobkyni. Čestným prohlášením ze dne 23. 6. 2021 , Anonymizováno, potvrdil, že mu směnka byla dne 8. 3. 2021 předložena k placení. Kvitancí ze dne 8. 3. 2021 remitent směnky , Anonymizováno, potvrdil, že na úhradu směnky zaplatil její výstavce , Anonymizováno, částku 4 000 000 Kč. Podle notářského zápisu zn. , Anonymizováno, sepsaným dne 14. 6. 1971 , Anonymizováno, , notářkou v , Anonymizováno, , , Anonymizováno, prohlásil, že předmětnou směnku podepsal z důvodu pocitu morální odpovědnosti za to, že umožnil žalovanému neoprávněně čerpat finanční prostředky z bankovních účtů žalobkyně ve prospěch společnosti , Anonymizováno, a že o tom neinformoval druhého jednatele společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pokynem k výplatě ze dne 30. 11. 2020 dala společnost , Anonymizováno, společnosti , právnická osoba, pokyn, aby vyplatila částku 3 000 000 Kč původně určené k úschově žalobkyni na částečnou úhradu zápůjčky; pokyn podepsal žalovaný jako jednatel společnosti. Z výpovědi svědka , Anonymizováno, , účetního žalobkyně, bylo zjištěno, že na základě pokynů žalovaného prováděl převody finančních prostředků z účtu žalobkyně na účet společnosti , Anonymizováno, , aniž mu byly známy důvody těchto transakcí. Po zjištění finančních nesrovnalostí se svědek, žalovaný a , Anonymizováno, sešli v kanceláři společnosti , Anonymizováno, , kde , Anonymizováno, žalovanému vysvětlil situaci a snažil se s ním domluvit na řešení, „z čehož následně vyplynul podpis směnky.“ Svědek ji podepsal proto, že o převodech finančních prostředků neinformoval , Anonymizováno, . Částka uvedená na směnce vycházela z prvotních zjištění, s tím, že po provedeném šetření bude zvýšena nebo snížena. Částku 4 000 000 Kč zaplatil svědek dne 10. 3. 2021 poté, co jej o to požádal , Anonymizováno, . Svědkyně , Anonymizováno, vypověděla, že obě směnky podepsala poté, co jí manžel sdělil, že se tak dohodl s , Anonymizováno, ; po podpisu druhé směnky byla předchozí směnka zničena. Manžel svědkyni celou věc vysvětlil tak, že žalovaný dluží , Anonymizováno, peníze, které si bral z účtu, a že manžel cítí morální zodpovědnost za to, že to věděl a že nejednal. Z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, , ředitelky žalobkyně, soud zjistil, že v důsledku koronavirových událostí byla zastavena veškerá kulturní činnost a společnost přestala vydělávat. Bylo zjištěno, že závazky žalobkyně vůči klientům jsou vyšší než prostředky na účtu. , Anonymizováno, nebyl schopen vysvětlit, kde jsou prostředky na krytí závazků a připustil, že to je pravděpodobně jeho vina, „že ty prostředky tam nejsou“. , Anonymizováno, proto od něho požadoval podepsat směnku na chybějící částku, což svědek přislíbil a následně spolu se svou manželkou učinil. Z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, bylo zjištěno, že účetnictví společnosti nebylo v letech 2011 – 2019 vedeno řádně.4. Zjištěný skutkový stav věci soud právně posoudil podle ust. § 175 odst. 1 o. s. ř. a čl. I § 78 odst. 1, § 48 odst. 1, § 30 odst. 1, § 47 odst. 1 a 2 a § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen „ZSŠ“). Spornou směnku vyhodnotil jako platnou vlastní směnku, obsahující všechny náležitosti předepsané ustanovením čl. I § 75 ZSŠ.5. Námitku vztahující se k rozpornému označení měny, v níž má být směnka zaplacena, vyhodnotil soud jako nedůvodnou. S poukazem na požadavek určitosti platebního slibu výstavce, plynoucí z ust. čl. I § 75 ZSŠ uvedl, že z hlediska platnosti směnky není rozhodné, je-li název měnové jednotky vyjádřen slovy či zkratkou. V projednávané věci je směnečná suma na směnce vyjádřena dvakrát, poprvé číselně s označením měny zkratkou „Kč“, podruhé slovně s plně vypsaným názvem měny - „kouruna česká“. Soud zdůraznil, že i přes formální přísnost směnečného a šekového zákona je vždy nutno jednotlivé směnečné doložky posuzovat nejen izolovaně, ale i v kontextu celého směnečného prohlášení a uzavřel, že o tom, v jaké měně byla v daném případě směnečná suma vyjádřena, nemůže být pochyb s ohledem na to, že je na směnce použita zákonem předvídaná zkratka pro koruny české, tj. Kč; je-li současně tato měna rozepsána v podobě „kourun českých“, je zcela zřejmé, že se jedná o chybu v psaní, když žádná takováto měna neexistuje a ani v minulosti neexistovala.6. Důvodnou soud neshledal ani námitku, že sporná směnka, splatná na viděnou, nebyla výstavci předložena k placení a tedy není dosud splatná. Vyšel přitom z čestného prohlášení výstavce směnky , Anonymizováno, ze dne 23. 6. 2021 i ze svědecké výpovědi jmenovaného, z nichž zjistil, že směnka mu byla předložena k placení dne 8. 3. 2021 a dne 10. 3. 2022 na ni plnil.7. K námitce neplatnosti rukojemského prohlášení žalovaného z důvodu, že na něm bylo vynuceno předchozími hrozbami trestním stíháním ze strany remitenta směnky a jeho právního zástupce odkázal soud na ustanovení