14 Cmo 193/2022-473 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 739 254,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně ode dne 25. září 2019 do zaplacení (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 148 697,10 Kč (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění:- žalobkyně jako kupující s žalovaným a , právnická osoba, jako prodávajícími uzavřela dne 19. července 2018 smlouvu o převodu podílu na obchodní společnosti , Jméno žalobkyně, . (dále jen „smlouva“), jejímž předmětem byl úplatný převod podílů na obchodní společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO, (dále též jen „společnost“), jež následně s účinností ke dni 31. prosince 2018 zanikla fúzí sloučením s žalobkyní;- ve smlouvě se žalobkyně v bodě 3.2 zavázala, že za převod podílu ve společnosti zaplatí celkovou kupní cenu, která měla být součtem následujících částek: 1) částky úvodní kupní ceny ve výši 251 272 501 Kč (dále též jen „Úvodní kupní cena“), 2) částky doplatku ve výši 1 042 052 Kč (dále též jen „Doplatek“), 3) částky úpravy Úvodní kupní ceny zjištěné v souladu s článkem 4 smlouvy („Částka úpravy kupní ceny), 4) částky odpovídající čisté částce dotace zjištěné v souladu s článkem 5 smlouvy (dále též jen „Dotace“) a 5) částky odpovídající částce pojistného zjištěné v souladu s článkem 6 smlouvy (dále též jen „Pojistné“);- téhož dne došlo k realizaci převodu podílů z prodávajících na žalobkyni. Úvodní kupní cena včetně Doplatku byly uhrazeny v tento den;- ohledně Částky úpravy kupní ceny je mezi stranami veden spor, a to u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 115/2020;- v rámci smlouvy prodávající výslovně prohlásili a ujistili žalobkyni, že jsou všechna prohlášení a ujištění obsažená v Příloze č. 6 (Prohlášení Prodávajících) pravdivá, přesná a úplná. Prohlášení Prodávajících byly do smlouvy dány proto, že v rámci finanční a daňové prověrky společnosti zpracované společností , právnická osoba, , finančním a daňovým poradcem žalobkyně, bylo upozorněno na možné nadhodnocení nedokončené výroby, když z poskytnutých podkladů (sdělení , Anonymizováno, ) nebylo možno zjistit více informací;- podle znaleckého posudku č. 5/2021 zpracovaného , Anonymizováno, dne 4. srpna 2021 jsou v rámci zůstatku účtu 121100 v objemu cca 3 mil. Kč evidovány interní zakázky, které byly do výroby v letech 2016 a 2017 zadány k výrobě různých přípravků. Tyto zakázky však v důsledku chybného postupu při jejich uzavírání nebyly vyvedeny z nedokončené výroby. Z toho lze jednoznačně dovodit, že zůstatek účtu 121100 je o cca 3 mil. Kč vyšší. Jde o chybu při uzavírání interních zakázek s dopadem do účetnictví, kde tak k datu příslušné účetní závěrky nejsou zaúčtovány všechny operace vztahující se k danému období. Jde o částku v dalších letech neopakovatelnou a v rozsahu, ve kterém by měla dopad na navýšení nákladů, měla být upravena i normalizovaná EBITDA. Z poskytnutých podkladů však není možné ověřit, zda a případně v jakém rozsahu byla tato informace v normalizované EBITDĚ zohledněna;- podle znaleckého posudku č. 249-013/21 zpracovaného , Anonymizováno, dne 26. dubna 2021 nebylo na účtu nedokončené výroby společnosti v letech 2016 a 2017 účtováno ke dni 31. prosince 2017 korektně z hlediska reklamací, prostojů a jednorázových přípravků. Způsobem účtování reklamací, prostojů a jednorázových přípravků v roce 2016 a 2017 na účtu nedokončené výroby došlo ke zkreslení podkladů ke stanovení EBITDA a podkladů nedokončené výroby.3. Na takto popsaném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že hodnoty normalizované EBITDA společnosti za roky 2017 a 2018 vycházely ze špatných účetních hodnot nedokončené výroby a provozního kapitálu, což potvrdil znalecký posudek. Správná hodnota pro účely transakce měla po zaokrouhlení činit 33 053 700 Kč. Žalobkyně prokázala, že rozdíl mezi skutečnou hodnotou normalizované EBITDA společnosti a hodnotou stanovenou v konečné kupní ceně se promítl do výše škody jí vzniklé úhradou kupní ceny, když se mělo vycházet z hodnoty podniku (majetku) společnosti o 8 811 938 Kč nižší a z hodnoty čistého pracovního kapitálu o 3 038 599 Kč nižší. Celková výše úvodní části kupní ceny tak měla činit 239 421 964 Kč (191 711 462 Kč – 3 038 599 Kč + 50 749 101 Kč). Rozdíl představující škodu činí 11 850 537 Kč. Žalobkyně tak na kupní ceně zaplatila více, než měla, neboť při stanovení kupní ceny vycházela z nesprávných informací o hodnotě nedokončené výroby. Nárok na náhradu škody ze smlouvy se žalobkyně rozhodla s ohledem na existenci speciálního smluvního vztahu vymáhat jako slevu z kupní ceny. Žalobkyně uplatnila požadovaný nárok u žalovaného v souladu se smlouvou řádně a včas, když ustanovení bodu 12.7 stanoví oprávnění, nikoli povinnost žalobkyně uplatnit slevu ve lhůtě 30 dnů a z bodu 12.8 nevyplývá povinnost žalobkyně doložit dokumentaci, kterou žalovaný vyžadoval k doložení povahy a výše uplatněné slevy. Právo žalobkyně uplatnit slevu z kupní ceny proto nemohlo zaniknout z důvodu uplynutí lhůt pro jeho uplatnění. K eventuální námitce započtení soud nepřihlédl z důvodu, že pohledávka je neurčitá a nejistá, když se o ní vede spor před Městským soudem v Praze v řízení sp. zn. 72 Cm 115/2020, čímž je dána překážka litispendence. Důvodná není námitka žalovaného o nesrovnalosti na účtu nedokončené výroby v rozsahu cca 3 mil. Kč, o které žalobkyně před uzavřením smlouvy věděla. Z informací z Data Roomu a sdělení , Anonymizováno, jednoznačně nevyplývá, že skutečná hodnota nedokončené výroby na fyzickém skladě byla k 31. prosinci 21017 nižší o zmiňované 3 mil. Kč, žalobkyně tak nemohla ověřit, o jakou chybu se jedná a zda došlo k nějaké změně či opravě i s přihlédnutím ke sdělení žalovaného, že ne každá nesprávně zaúčtovaná zakázka/položka na tomto účtu nesprávně navyšuje EBITDA. Prohlášení v bodě 1.2 písm. b) přílohy č. 6 smlouvy bylo porušeno minimálně tím, že po zaslání aktualizovaných výkazů za rok 2017 došlo k úpravě špatného účtování nedokončené výroby. O této nesrovnalosti musel žalovaný vědět, neboť na ní byl vznesen dotaz, který byl zodpovězen , Anonymizováno, . Prohlášení v bodě 3.1 (viii) této přílohy nelze považovat za speciální ve vztahu k jiným prohlášením žalovaného. Veškeré potřebné materiály byly žalobkyní založeny do spisu a nesrovnalost na účtu nedokončené výroby byla žalovaným v rámci komunikace stran v dané výši přiznána. Závěr o nesprávnosti účtování na účtu nedokončené výroby byl shledán i znaleckým zkoumáním. Žalobkyni vznikla újma dvojím způsobem, a to nadhodnocením hodnoty společnosti, což mělo za následek navýšení kupní ceny, a „nutností odepsat neexistující nedokončenou výrobu z účetnictví společnosti, čímž klesla její faktická hodnota a výší tohoto odpisu, neboť nedokončená výroba ve výši, jež musela být odepsána, neexistovala v době sjednání kupní ceny a podpisu smlouvy.“4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání. Navrhuje jeho změnu, aby žaloba byla zamítnuta.5. Žalovaný namítá, že žalobkyně znala stav podílu a společnosti a věděla i o možné nesrovnalosti na účtu nedokončené výroby ve společnosti před uzavřením smlouvy. Žalobkyně tuto nesrovnalost na účtu nedokončené výroby v kupní ceně zohlednila, protože žalovaný žalobkyni v rámci due diligence před uzavřením smlouvy o možné nesrovnalosti na účtu nedokončené výroby ve společnosti informoval, a to především písemným sdělením , Anonymizováno, ze dne 3. dubna 2018 (které je citováno). Znalec , Anonymizováno, ve znaleckém posudku č. 5/2021 uvedl, že z předložených podkladů žalobkyně nelze zjistit vůbec nic (tedy ani to, že by nedokončená výroba ve společnosti byla skutečně nadhodnocena). Byl navržen výslech , tituly před jménem, k této skutečnosti. Žalobkyně věděla o systému účtování nedokončené výroby i z titulu, že o něm věděl její statutární orgán, když , Anonymizováno, byl jeho členem. Nešlo proto o vadu, protože žalobkyně stav společnosti znala a podíl v tomto stavu koupila. I pokud by se jednalo o vadu, pak by o ní žalobkyně před uzavřením smlouvy věděla, popř. šlo o vadu, kterou musela s ohledem na žalovaným poskytnuté informace v Data Roomu s vynaložením obvyklé pozornosti zjistit před uzavřením smlouvy, a také je skutečně zjistila, jak sama potvrzuje v žalobě. Informace o nedokončené výrobě byla proto v kupní ceně zohledněna.6. Dále žalovaný namítá, že neporušil prohlášení učiněná ve smlouvě, která by zakládala právo na slevu. Soud nesprávně aplikoval § 555 – 556 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dovodil-li, že prohlášení v bodě. 3.1 (viii) přílohy č. 6 nelze považovat za speciální k jiným prohlášením žalovaného. Žalobkyně poukazovala v řízení před soudem prvního stupně na genezi vyjednávání o smlouvě – prvotní návrh předložený žalobkyní obsahoval návrh, podle kterého žalovaný měl odpovídat za porušení jakéhokoli prohlášení a ujištění i v případě, že se žalobkyně mohla rozhodné skutečnosti o společnosti dozvědět z dokumentů uložen