14 Cmo 65/2022-1076 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že se určuje, že výše přiměřeného protiplnění za každou jednu akcii společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, (dále též jen „společnost“), o nominální hodnotě 1 000 Kč, která přešla na hlavní akcionářku – 2. účastníka, , Jméno účastníka B, ., registrační číslo , Anonymizováno, , na základě rozhodnutí mimořádné valné hromady , právnická osoba, ., dne 11. června 2013, činí 9 391 Kč (výrok I.), a o nákladech řízení rozhodl tak, že účastnice , Jméno účastníka A, . (dále též jen „1. účastník“), a , Jméno účastníka B, . (dále též jen „2. účastník“), jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit navrhovateli a) na nákladech řízení částku 28 450 Kč (výrok II.), že 1. a 2. účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit navrhovatelce b) na nákladech řízení částku 2 000 Kč (výrok III.), že 1. a 2. účastník jsou povinni zaplatit navrhovatelce c) na nákladech řízení částku 2 000 Kč (výrok IV.), že 1. a 2. účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit navrhovateli d) na nákladech řízení částku 39 570 Kč (výrok V.), že 1. a 2. účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit navrhovateli e) na nákladech řízení částku 39 570 Kč (výrok VI.), že 1. a 2. účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit navrhovateli f) na nákladech řízení částku 19 000 Kč (výrok VII.), že 1. a 2. účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit navrhovatel g) na nákladech řízení částku 3 800 Kč (výrok VIII.), a že 1. a 2. účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit navrhovatelům h) až t) na nákladech řízení částku 644 686,30 Kč (výrok IX.). Ve vztahu mezi navrhovatelkou u) a 1. a 2. účastníkem rozhodl tak, že nemá žádný z nich nárok na náhradu nákladů řízení (výrok X.), ve vztahu mezi navrhovatelem v) a 1. a 2. účastníkem rozhodl tak, že nemá žádný z nich nárok na náhradu nákladů řízení (výrok XI.), dále rozhodl tak, že navrhovatelce b) se z účtu Krajského soudu v Hradci Králové vrací zaplacená záloha ve výši 6 000 Kč (výrok XII.), navrhovatelce c) se z účtu Krajského soudu v Hradci Králové vrací zaplacená záloha ve výši 25 000 Kč (výrok XIII.), navrhovateli e) se z účtu Krajského soudu v Hradci Králové vrací zaplacená záloha ve výši 6 000 Kč (výrok XIV.), navrhovateli g) se z účtu Krajského soudu v Hradci Králové vrací zaplacená záloha ve výši 1 137 Kč (výrok XV.), navrhovateli h) se z účtu Krajského soudu v Hradci Králové vrací zaplacená záloha ve výši 13 000 Kč (výrok XVI.) a tak, že 1. a 2. účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové náklady řízení ve výši 149 572,75 Kč (výrok XVII.).2. Soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění:- navrhovatelé byli akcionáři společnosti;- znaleckým posudkem NSG Morison, znalecký ústav s. r. o. (dále též jen „NSG Morison“) ze dne 15. března 2013, č. 211-16/2013, ve znění dodatku ze dne 4. března 2015, byla stanovena hodnota vlastního kapitálu společnosti na 6 763 540 tisíc Kč a tržní hodnota jedné akcie (snížená o plánovanou dividendu) na 6 382 Kč;- mimořádná valná hromada společnosti dne 11. června 2013 rozhodla o přechodu akcií společnosti ve vlastnictví ostatních akcionářů na hlavního akcionáře (, Jméno účastníka B, , dnes 2. účastník), a to za částku 6 630 Kč za jednu akcii;- mimořádná valná hromada společnosti dne 11. ledna 2013 udělila též souhlas k uzavření smlouvy o převodu 100% obchodního podílu v dceřiné společnosti , právnická osoba, na společnost , Anonymizováno, ;- hodnota společnosti činila 9 653 779 tisíc Kč a hodnota jedné její akcie činila 10 050 Kč, po odečtení vyplacené dividendy ve výši 659 Kč pak činila 9 391 Kč [což bylo zjištěno ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znaleckého ústavu Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (dále též jen „VŠE“), jeho doplnění a výslechu znalce];3. Na takto ustaveném skutkovém základu soud prvního věc posoudil podle § 183i, § 183j, § 183k a § 183m zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v posledním platném znění (dále jen „obch. zák.“) a konstatoval, že výše protiplnění určeného hlavním akcionářem byla doložena znaleckým posudkem , Anonymizováno, . S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 1516/2019, jehož předmětem byla obdobná skutková i právní situace (jednalo se o určení přiměřeného protiplnění ohledně , právnická osoba, .), určil jako rozhodný den pro posouzení ceny akcie a přiměřeného protiplnění den 31. prosince 2012 (jde o datum, které předchází okamžiku, kdy společnost , právnická osoba, . prodala svůj 100% obchodní podíl na dceřiné společnosti , právnická osoba, ). Tato situace nastala i v probíhajícím řízení a datum 31. prosince 2012 předchází okamžiku, kdy společnost prodala svůj 100% obchodní podíl v dceřiné společnosti , právnická osoba, Za rozhodný pro posouzení ceny akcie a přiměřeného protiplnění proto soud prvního stupně považoval den 31. prosince 2012.4. Soud měl k dispozici tři znalecké posudky, které se zabývaly stanovením hodnoty akcie společnosti, a to posudek znalkyně , tituly za jménem, a posudky znaleckých ústavů , Anonymizováno, a VŠE. Další znalecký ústav , právnická osoba, (dále též jen „, Anonymizováno, “) spíše kritizoval postupy VŠE. Při stanovení výše přiměřeného protiplnění soud vyšel ze znaleckého posudku VŠE, který jako standard hodnoty akcie zvolil stanovení této hodnoty jako alikvotní podíl na její spravedlivé hodnotě. Jako primární metodu ocenění zvolil VŠE metodu diskontovaných peněžních toků a podpůrně metodu tržního srovnání, , Anonymizováno, zvolil také metodu diskontovaných peněžních toků a , tituly před jménem, . zvolila metodu kapitalizovaných čistých výnosů v paušální variantě. Diskontní míra byla také většinově stanovena na úrovni vážených nákladů kapitálu (WACC), a to jak , Anonymizováno, , tak i VŠE. Bezrizikovou míru stanovil VŠE, jakož i , Anonymizováno, . podle českých dluhopisů, což je pro tento případ přiléhavější než použití dluhopisů amerických, což platí i o použití koeficientu beta a rizikové prémie. VŠE svůj posudek náležitě odůvodnil, podložil a přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, jeho závěry nebyly v rozporu s ostatními důkazy a odůvodnění znaleckého posudku bylo logické. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).5. 1. a 2. účastník podali proti výrokům I. – XI. a XVII. usnesení soudu prvního stupně odvolání. Navrhují jeho změnu, kterou bude návrh zamítnut a navrhovatelům bude uložena povinnost zaplatit odvolatelům náhradu nákladů řízení.6. Namítají, že znalecký posudek soudem ustanoveného znalce VŠE, včetně jeho doplňků, je nesprávný. Pochybení v něm obsažená nebyla odstraněna v průběhu řízení ani po opakovaných výtkách ze strany odvolatelů, přesto soud prvního stupně tento posudek při svém rozhodnutí upřednostnil. Výhrady k posudku VŠE jsou shrnuty ve vyjádření znalce , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne 6. září 2019. Dle těchto výhrad se znalec VŠE při svém výpočtu pokračující hodnoty dopustil chyby, neboť při sestavení plánu volných peněžních toků , právnická osoba, dostatečně nepodložil zkrácení první plánované fáze z 10 na 5 let a nesprávně navázal pokračující hodnotu roku 2022 na rok 2017, dále nezohlednil regulatorní pravidla týkající se , právnická osoba, jakožto distributora zemního plynu, nezohlednil liberalizaci segmentu prodeje zemního plynu a elektřiny při ocenění společnosti a dopustil se i řady dalších matematických chyb. Znalec VŠE v reakci na kritiku účastníků přiznal výpočetní chybu ve výši 1 962 757 000 Kč, nejde však bohužel o jedinou chybu. Tyto výhrady odvolatelé pak blíže odůvodňují. Shrnují, že soud prvního stupně dostatečně nereflektoval věcné námitky vznesené účastníky proti posudku VŠE podložené posudkem Deloitte a regulatorních expertů Němečka a Ulrychové, neboť tyto námitky nebyly v průběhu řízení vyvráceny. Dále namítají, že v případě společnosti nebyl naplněn předpoklad stanovený Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 11. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 1516/2016, spočívající v předchozím prodeji majetku za nižší než tržní cenu, protože , právnická osoba, za nižší než tržní cenu prodána nebyla, což odvolatelé rovněž blíže odůvodňují. Datem, k němuž měla být přezkoumána přiměřenost protiplnění, tak neměl být den 31. prosince 2012, ale den 31. ledna 2013, případně datum přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře, tedy den 21. července 2013. Dále je s odkazem na citovaná soudní rozhodnutí namítáno, že soud prvního stupně pochybil při hodnocení důkazů. Nebylo nařízeno pořízení revizního znaleckého posudku, který by jako jediný mohl vyvrátit závažné pochybnosti o věcné správnosti posudku VŠE, a to přesto, že pořízení tohoto posudku účastníci navrhovali. Tento postup soud prvního stupně nijak neodůvodnil a jde tak o tzv. opomenutý důkaz. Uzavírají, že i přes fakt, že posudek VŠE trpí fatálními vadam