19 Cmo 60/2022-136 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh, aby bylo určeno, že usnesení řádné valné hromady společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , Adresa advokáta B, , IČO , IČO, , konané dne 15. 6. 2021 na adrese sídla společnosti od 12.00 hod, kterým: a) v rámci bodu 2 pořadu jednání (Volba orgánů valné hromady) byly za orgány valné hromady zvoleny , tituly před jménem, , Jméno, jako předseda valné hromady, , tituly před jménem, , Jméno, jako zapisovatel valné hromady, , Jméno, , , tituly za jménem, jako ověřovatel zápisu a , Jméno, , , Jméno, a , Jméno, jako osoby pověřené sčítáním hlasů; b) v rámci bodu 4 pořadu jednání /Volba člena představenstva společnost/ byl za člena představenstva společnosti zvolen , tituly před jménem, , Jméno, , nar. , dat. nar., , bytem , adresa, ; a c) v rámci bodu 7 pořadu jednání /Účetní závěrka za rok 2020 a návrh na vypořádání ztráty/ byla schválena účetní závěrka za rok 2020 a schváleno vypořádání ztráty za rok 2020 ve výši 916 tis. Kč jejím převedením na účet neuhrazené ztráty minulých let; jsou neplatná, se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovatel je povinen nahradit účastníkovi - , Jméno advokáta B, ., náklady řízení ve výši 21.980,86 Kč k rukám , Jméno Zástupce B, , advokáta se sídlem , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku usnesení.“2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že navrhovatel svůj nárok, jak o něm soud rozhodl v bodě I. výroku, odůvodnil tvrzením, že je akcionářem účastníka, vlastní 2.301 kusů akcií se jmenovitou hodnotou 1 000 Kč, kdy s každou akcií se pojí 20 hlasů, 2.301 akcií se jmenovitou hodnotou 300 Kč, kdy s každou akcií se pojí 6 hlasů. Navrhovatel tak celkem vlastní akcie, které ho opravňují hlasovat počtem 59.826 hlasů, což činí podíl 15,91 % hlasů na celkovém počtu hlasů akcionářů společnosti. Popsal dále akcionářskou strukturu účastníka, poukázal na skutečnost, že mezi akcionáři Statutární město , adresa, , , Jméno, a , tituly před jménem, , Jméno, byla dne 30.9.2020 uzavřena akcionářská smlouva, jejímž obsahem je mimo jiné dohoda na společném postupu při výkonu hlasovacích práv v rámci některých kompetencí valné hromady ovládané osoby, tedy účastníka. Akcionáři , Jméno, a , tituly před jménem, , Jméno, měli být od 1.6.2021 zapsáni v evidenci skutečných majitelů jako osoby s koncovým vlivem, ke dni konání valné hromady příslušný návrh ani nebyl podán. Navrhovatel v této souvislosti popsal jednotlivá jím napadená rozhodnutí valné hromady, konané dne 15.6.2021, uvedl údaje, jak o nich bylo hlasováno, poukázal na skutečnost, že proti těmto rozhodnutím podal shodně zdůvodněné protesty, když nemohly být započítány hlasy akcionářů, kteří uzavřeli akcionářskou smlouvu a navrhovatel je přesvědčen o tom, že došlo k sistaci hlasů akcionářů , Jméno, a , Jméno, , k jejich hlasům se nepřihlíží, usnesení přijatá jejich hlasy nebyla přijata.3. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že účastník měl za to, že akcionáři , Jméno, a , Jméno, nenaplňují zákonné podmínky pro to, aby měli být zapsáni v evidenci skutečných majitelů, a tudíž výkon jejich hlasovacích práv na valné hromadě dne 15. 6. 2021 nebyl zákonem pozastaven. Jelikož akcionáři společnosti , Jméno, a , Jméno, byli na valné hromadě 15. 6. 2021 oprávněni vykonávat hlasovací práva, nemohl být v důsledku navrhovatelem tvrzeného /a domnělého/ jednání ve shodě pozastaven ani výkon práv akcionáře Statutární město , adresa, . Dále odkazuje i na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 2 As 189/2016, ze kterého se podává, že samotný obsah dohody o výkonu hlasovacích práv, v níž se akcionáři dohodnou na počtu členů volených orgánů a na tom, kdo má právo tyto volené členy navrhovat, jako je tomu v případě akcionářské smlouvy ze dne 13. 9. 2020, nezakládá jednání ve shodě, kterým navrhovatel argumentuje. Společnost poukazuje na zákon č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů /ZESM/, který nabyl účinnosti dne 1. 6. 2021 a na ust. § 9 odst. 1 ZESM, musí evidující osoba podat návrh na zápis skutečného majitele „bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti“, přičemž není-li skutečný majitel zapsán v evidenci skutečných majitelů, nemůže při rozhodování nejvyššího orgánu vykonávat svá hlasovací práva /§ 54 odst. 1 ZESM/. Je tedy zřejmé, že zákaz výkonu hlasovacího práva nastává až poté, co evidující osoba nepodá bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti zákona návrh na zápis skutečného majitele, což ostatně potvrzuje i sám navrhovatel. Společnost má za to, že mezi 1. 6. 2021 /nabytí účinnosti ZESM/ a 15. 6. 2021 /valná hromada společnosti/ lhůta „bez zbytečného odkladu“ neuplynula, a proto zákaz výkonu hlasovacích práv nelze ani zvažovat. Společnost má za to, že za osobu ve vrcholném vedení společnosti mohou být považováni pouze , adresa, , právnická osoba, , Jméno, , neboť pouze oni zajišťují řízení společnosti každodenně či alespoň v takové pravidelnosti, která se svojí četností blíží povaze každodenní. Rozhodující vliv ve společnosti může uplatňovat pouze Statutární město , adresa, jako její majoritní akcionář. Pojmově je pak zcela vyloučeno, aby téhož rozhodujícího vlivu mohl dosahovat kdokoli jiný. , Jméno, ani , Jméno, nejsou skutečnými majiteli společnosti, proto ani nelze zvažovat, že by v důsledku svého nezapsání do evidence skutečných majitelů nemohli dle § 54 odst. 1 ZESM vykonávat svá hlasovací práva. Ani uzavření dohody o výkonu hlasovacích práv /akcionářské smlouvy/ nezakládá automaticky a bez dalšího existenci jednání ve shodě, neboť konstrukce § 78 odst. 2 písm. i) zákona o obchodních korporacích opětovně stojí na principu vyvratitelné právní domněnky. Vymezení jednání ve shodě obsahuje § 78 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, přičemž z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014 sp. zn. 29 Cdo 3577/2012 se podává, že pojmovými znaky jednání ve shodě jsou mj. jeho dlouhodobost a soustavnost či jeho trvalost. Společnost má přitom za to, že uzavřená akcionářská smlouva nenaplňuje podmínku soustavnosti, neboť z ujednání akcionářské smlouvy účinných k rozhodnému období /valná hromada se konala 15. 6. 2021/ plyne následující: účastníci se v akcionářské smlouvě dohodli především na početním složení představenstva, dozorčí rady a na tom, kolik a kteří akcionáři mohou navrhnout členy volených orgánů (článek 1 a 2 akcionářské smlouvy). Takovýto obsah akcionářských smluv nezakládá bez dalšího jednání ve shodě /rozhodnutí NSS ČR ze dne 24. 11. 2016, č.j. 2 As 189/2016-35/. V článku 4 akcionářské smlouvy účastníci akcionářské smlouvy vyjádřili společnou vůli podporovat další činnost společnosti tak, aby společnost mohla organizovat dostihové dny i po 1. 1. 2026. Jde o logický projev jejich loajality ke společnosti, tedy o projev povinnosti chovat se vůči společnosti čestně a zachovávat její vnitřní řád. Stranou akcionářské smlouvy naopak zůstala v zásadě téměř nekonečná řada podstatných záležitostí, o nichž může valná hromada společnosti rozhodovat, tedy např. rozhodování o rozdělení zisku či úhradě ztráty, obecné změny základního kapitálu, převod nebo zastavení závodu, změny stanov /včetně určení předmětu činnosti společnosti/, stanovování obecných zásad a pokynů mimo obchodní vedení /§ 435 odst. 3 zákona o obchodních korporacích/ a mnohá další rozhodnutí. Akcionářská smlouva tak postrádá znak soustavného společného jednání, který je nezbytnou podmínkou pro posouzení konkrétního jednání jako jednání ve shodě. Dále společnost odkazuje na ust. § 428 ZOK ve spojení s § 260 občanského zákoníku, ze kterých vyplývá, že soud v zákonem stanovených případech nevysloví neplatnost usnesení valné hromady, i pokud by přijaté rozhodnutí bylo v rozporu se zákonem, stanovami nebo dobrými mravy. S ohledem na obsah jednotlivých bodů usnesení má společnost zato, že v případě usnesení napadených návrhem s ohledem na jejich povahu a další specifika, převažuje zájem na stabilitě vnitřních poměrů společnosti, a proto je na místě neplatnost usnesení nevyslovit. Společnost tak má za to, že potenciální zákaz výkonu hlasovacích práv , Jméno, a , Jméno, nelze zvažovat již jen proto, že ke dni konání valné hromady 15. 6. 2021 neuplynula zákonná lhůta „bez zbytečného odkladu“.4. Je zřejmé, že navrhovatel v reakci na vyjádření účastníka poukázal na legisvakanční lhůtu v souvislosti se zákonem č.37/2021 Sb., má za to, že byla stanovena v dostatečném rozsahu a společnosti nic nebránilo, aby hned začátkem června 2021 požádala o zápis do evidence.5. Ve své argumentaci navrhovatel akcentoval otázku akcionářské smlouvy a učinil shrnutí: „Je zde dán prvek společného postupu nejméně při uplatnění hlasovacího práva při volbě členů statutárního orgánu, čímž je dle navrhovatele dán pojmový znak jednání ve shodě v souladu s ust. § 78 a násl. ZOK. Pánové , Jméno, a , Jméno, jsou osoby s koncovým vlivem ve vztahu ke společnosti a měli tak být zapsáni v evidenci skutečných majitelů. Jestliže návrh na takový zápis ke dni koná