6 Cmo 117/2019-186 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) usnesením č. j. 73 Cm 16/2016-96 ze dne 17. ledna 2019 (dále též „předmětné usnesení“) rozhodl tak, že rozhodnutí XV. valné hromady , právnická osoba, (dále též „účastník“) z 19. listopadu 2016, kterým byly schváleny stanovy účastníka z 19. listopadu 2016, je v čl. 6 odst. 7 těchto stanov, který stanoví, že držitelé příslušných licencí, které jim účastník vydává v rámci výkonu sportovních autorit, musí být členy účastníka (dále též „napadené usnesení“), zdánlivé (výrokem I.) a účastníkovi uložil povinnost uhradit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 23 570 Kč (výrokem II.).2. Dovodil, že navrhovatel je oprávněn k podání návrhu, neboť má zájem o získání závodní licence, aby se mohl účastnit automobilových závodů pořádaných pod hlavičkou , Anonymizováno, , přičemž jediná možnost pro osoby žijící v ČR je její získání od účastníka. Na základě napadeného usnesení však účastník udělení této licence podmiňuje členstvím navrhovatele v účastníkovi, na což však může být nahlíženo jako na podmínku, která je v rozporu se zákonem, neboť nutí zájemce o závodní licenci k přijetí členství v účastníkovi. A jestliže navrhovatel tvrdí, že tato podmínka zasahuje do jeho svobody sdružovat se, má naléhavý zájem na soudním přezkumu, což dovodil Vrchní soud v Praze i v usnesení ze dne 5. dubna 2017, č. j. 7 Cmo 194/2016-66. Napadené usnesení bylo přijato valnou hromadou jako nejvyšším orgánem účastníka. Požadavkem na přijetí členství v účastníkovi je však zasahováno do svobody sdružovat se, která představuje jednu ze základních lidských svobod a je garantována čl. 20 Listiny, jež v sobě obsahuje i svobodu negativní, tedy právo nebýt k účasti ve spolcích nucen. Požadavek existence členství v účastníkovi, kterým účastník podmiňuje udělení závodní licence, představuje zásah do ústavou garantované svobody sdružovat se a jde o excesivní podmínku účastníka při výkonu jeho vrchnostenské pravomoci, neboť má dopad i na osoby věnující se témuž zájmu mimo spolek, která bezdůvodně omezuje navrhovatele a další žadatele o tuto závodní licenci v jejich svobodě sdružovat se, protože je nutí ke vstupu do účastníka. Z tohoto důvodu jsou stanovy účastníka v napadeném rozsahu zdánlivé. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Proti oběma výrokům předmětného usnesení podal účastník včasné odvolání. Neztotožňuje se se závěrem, že ve věci je dán naléhavý právní zájem navrhovatele na požadovaném určení, neboť jeho právo nebo právní vztah nejsou ohroženy a ani by se bez tohoto určení jeho postavení nestalo nejistým. Navrhovatel tedy naléhavý právní zájem neprokázal. Navrhovatel v průběhu řízení ani nepředložil žádné důkazy, ze kterých by plynulo, že novým vymezením členství by měl být krácen na právech či by mu měla být způsobena újma. Dále neexistuje důvod, proč by jednání účastníka mělo být prohlášeno za zdánlivé. Licence je interním dokladem účastníka, kterým se držitel prokazuje pouze při činnosti v rámci účastníka, jde o projev samoregulace účastníka. Licence a členství jsou pak dva odlišné poměry. Spolek je oprávněn si vydávat své interní předpisy a stanovit si pravidla pro členství v něm. Účastník nikomu nezakazuje, aby vykonával činnost mimo něj, pouze vyžaduje, aby se jeho podniků, resp. podniků pořádaných v jeho působnosti, účastnili toliko jeho členové. V České republice existuje široká škála podniků, které se konají mimo působnost účastníka – např. existuje , právnická osoba, pro oblast motocyklového sportu či seriál , Anonymizováno, pro oblast automobilového sportu atd., což účastník v řízení doložil a prokázal. Pokud se tak navrhovatel nechce účastnit podniků pořádaných účastníkem, může se svým zájmům věnovat i bez nutnosti získat licenci jím vydávanou. , Anonymizováno, je nestátní neziskovou organizací, tedy soukromým subjektem, který není založen zákonem. Požadavek účastníka na členství v něm je naprostým standardem v ostatních sportovních odvětvích, neboť jednotlivé sportovní svazy připouštějí účast na jimi pořádaných akcích pouze svým členům, což účastník doložil např. ve vztahu k , Anonymizováno, , , právnická osoba, či , Anonymizováno, , což by na základě předmětného usnesení bylo v rozporu se svobodou sdružování. Poukazuje na stanovisko , tituly před jménem, a , právnická osoba, . Výrok I. předmětného usnesení je výrokem neurčitým a nesrozumitelným, protože změny stanov byly schváleny v bodě 3 odst. 5, resp. v části změny Stanov , Anonymizováno, . Správně by tedy měl výrok znít tak, že Rozhodnutí XV. Valné hromady účastníka z 19. listopadu 2016 je v části, ve které byly schváleny stanovy účastníka z 19. listopadu 2016, a to čl. 6 odst. 7 těchto stanov, který stanoví, že držitelé příslušných licencí, které jim vydává v rámci výkonu sportovních autorit, musí být členy účastníka, zdánlivé. Domáhá se proto změny a předmětného usnesení a zamítnutí návrhu, s tím, že pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že je rozhodnutí věcně správné, aby jej změnil tak, jak by dle jeho názoru měl výrok správně znít.4. Navrhovatel se k podanému odvolání vyjádřil tak, že je shledává nedůvodným. Navrhovatel má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, jehož trvání je třeba posuzovat k datu vydání předmětného usnesení. U počátku kauzy stojí dopis účastníka adresovaný navrhovateli ze dne 2. ledna 2015, uvozený tím, že je navrhovateli oznamováno, že se stal členem účastníka, ačkoliv jím navrhovatel nikdy být nechtěl a nechce. Účastník deklaroval vznik členství navrhovatele z pouhé skutečnosti držení závodnické licence, aniž by zde však existoval projev vůle navrhovatele stát se členem. Napadeným usnesením účastníka je navrhovatel krácen na svém právu svobodně se sdružovat a účastník jím vyvolal stav právní nejistoty, zda se navrhovatel stal členem spolku či nikoliv, aniž by byla rozptýlena jeho právní nejistota. Napadené usnesení se týká řádově tisíců závodníků a dalších osob účastnících se sportovní činnosti v motoristické oblasti a existenci právního zájmu na požadovaném určení nelze redukovat pouze na jeho osobu. Navrhovatel se chce účastnit licencovaných závodů, nechce být ale členem účastníka. Vyhověním návrhu bude postaveno na jisto, zda je-li držitelem automobilové licence, zda je či není i členem účastníka. Proto je zde naléhavý právní zájem navrhovatele na požadovaném určení. Navrhovatel by měl jako člen účastníka pouze stínová členská práva, tzn. by byl členem pouze formálně, bez možnosti reálně ovlivňovat spolkový život (bez práva volit a být volen do orgánů účastníka a klubů , Anonymizováno, a hlasovat či jiným způsobem upraveným stanovami účastníka rozhodovat o jejich činnostech), resp. obsah jeho členství je dán de facto obsahem jeho závodnické licence. Analogie s velkými sportovními svazy není přiléhavá, neboť tyto svazy fungují jakožto zastřešující entity na vícestupňovém principu, tzn. jejich členy nejsou primárně fyzické osoby, ale korporace. Účastník překročil limity svobody sdružovací dle čl. 20 Listiny. Určení zdánlivosti pak má výslovnou oporu v zákoně, neboť napadené usnesení je v rozporu s § 245 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pro rozpor s dobrými mravy a z důvodu, že se jím mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona. Navíc představuje i zjevné zneužití práva, neboť účastník prostřednictvím napadeného usnesení zneužil svého monopolního postavení. Odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. června 2020, č. j. 14 Cmo 166/2019-219, v němž se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti usnesení výroční konference účastníka ze dne 15. listopadu 2014 (totožné textace a významu jako napadené usnesení), jež bylo posouzeno tak, že není rozhodnutím výroční konference a hledí se na ně jakoby nebylo přijato, s odůvodněním, že přijatá změna stanov odporuje § 215 a § 212 odst. 1 věta druhá o. z. Výrok I. předmětného usnesení je pak zcela určitý a srozumitelný.5. Doplnil, že je tzv. nuceným členem účastníka. O tom, že byl navrhovatel zařazen do seznamu členů účastníka, se dozvěděl na základě dopisu účastníka ze dne 2. ledna 2015, což bylo následkem usnesení výroční konference účastníka ze dne 15. listopadu 2014, kterým byly schváleny jeho nové stanovy, jež obsahovaly totožné usnesení jako napadené usnesení. K prokázání tohoto tvrzení předkládá navrhovatel nepřerušovanou řadu závodnických licencí vydaných mu ze strany účastníka od roku 2015 do roku 2022, a dále fakturu za licenci na rok 2023 vystavenou účastníkem, protože licence za tento rok nebyla dosud navrhovateli doručena. Držba licencí prokazuje splnění veškerých předpokladů pro členství navrhovatele v účastníkovi, neboť účastník by navrhovateli licence nevydal, pokud by nebyl jeho členem. Bez určovacího rozhodnutí není postaveno najisto, zda se navrhovatel členem účastníka stal, resp. zda je jím z titulu držby závodní licence. Pokud je o otázku, zda ustanovení stanov ve znění: „Všichni členové volenýc