6 Cmo 123/2023-1262 — Vrchní soud v Praze

Dosavadní průběh řízení1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným Okresnímu soudu ve Svitavách dne 24. 6. 2010 domáhal se žalobce, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit mu částku 126 502,76 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný je jeho členem a v domě č. p. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, , který žalobce spravuje, vlastní žalovaný bytovou jednotku č. , Anonymizováno, . Za léta 2006 až 2009 mu vznikl dluh na příspěvcích na náklady spojené se správou domu a pozemku a na nedoplatcích nákladů spojených s užíváním bytu v žalované výši. Nedoplatky činily za rok 2006 částku 13 548 Kč, za rok 2007 částku 15 337 Kč, za rok 2008 částku 45 596 Kč a za rok 2009 částku 52 021,76 Kč.2. Žalovaný se bránil tvrzením, že vyúčtování předložená žalobcem jsou vypočtena nesprávně a že mu žalobce neumožnil seznámit se s podklady pro vyúčtování.3. Podáním ze dne 2. 9. 2010 vzal žalobce žalobu zpět o částku 74 481 Kč (vyúčtování za léta 20062008), neboť o uvedenou částku již žaloval žalovaného ze stejného důvodu ve věci vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 5 EC 257/2010.4. Rozsudkem ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 9 EC 184/2010-175, uznal Okresní soud ve Svitavách žalovaného povinným zaplatit žalobci částku 52 021,76 Kč s příslušenstvím (výrok I.), řízení o zaplacení 74 481 Kč s příslušenstvím zastavil (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení. Výrok II. nebyl napaden odvoláním a nabyl samostatně právní moci.5. K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, usnesením ze dne 13. 10. 2011, č. j. 22 Co 287/2011-248, rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ve výrocích I. a III. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.6. Usnesením ze dne 5. 9. 2012, č. j. Ncp 762/2012-272, Vrchní soud v Praze rozhodl, že k projednání věci jsou věcně příslušné krajské soudy, a věc postoupil Krajského soudu v Hradci Králové jako soudu prvního stupně.7. Usnesením vyhlášeným u jednání dne 9. 5. 2013 Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně) spojil projednávanou věci ke společnému projednání s věcí u něj vedenou pod sp. zn. 54 Cm 91/2012. Ve spojené věci se žalobce žalobou podanou rovněž Okresnímu soudu ve Svitavách dne 31. 5. 2010 domáhal po žalovaném zaplacení částky 74 481 Kč s příslušenstvím jako nedoplatků na nákladech spojených s provozem domu a na vyúčtováních služeb spojených s užíváním bytu za léta 2006-2008. Ve spojené věci Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. 9. 2012, č. j. Ncp 713/2012-282, rozhodl o věcné příslušnosti krajských soudů a věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu prvního stupně.8. Rozsudkem ze dne 18. 9. 2014, č. j. 54 Cm 90/2012-464, soud prvního stupně žalobě vyhověl. V odvolacím řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to o zaplacení 35 000 Kč, které žalovaný žalobci uhradil poštovní poukázkou dne 9. 12. 2014 se zprávou pro adresáta „záloha služby 2009“.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 25. 8. 2015, č. j. 6 Cmo 30/2015-532, rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu zpětvzaté částky 35 000 Kč zrušil a řízení zastavil, ve zbytku pak rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (dále jen „první rozhodnutí odvolacího soudu“). Odvolací soud považoval závěr soud prvního stupně o správnosti vyúčtování služeb za předčasný, neboť posouzení existence a správnosti údajů rozhodných pro vyúčtování služeb, zejména nákladových položek, a samotné rozúčtování těchto nákladů mezi jednotlivé vlastníky jednotek, je odborně složitá činnost. Pouze znalec je nadán schopnostmi odhalit a dohledat případně nesprávně zaúčtované položky mající význam z hlediska zjišťovaných skutečností. Naproti tomu odvolací soud nesouhlasil s názorem žalovaného, že je zapotřebí přezkoumat celé účetnictví žalobce, ani že by bylo pochybením žalobce, jestliže správu domu a rozúčtování samotné svěřil externímu subjektu. Odvolací soud rovněž konstatoval, že jednotliví vlastníci jednotek nemohou zpochybnit smluvní vztahy ujednané statutárním orgánem společenství vlastníků se třetími osobami (dodavateli služeb) ani jednostranně odmítat podíl na úhradě závazků společenství. Odpovědnost za obsah závazků a jejich plnění v souladu s péčí řádného hospodáře nesou členové statutárního orgánu; nápravy případných pochybení se vlastníci mohou domáhat pouze vnitřními cestami. Jestliže potom obytný dům spravovaný žalovaným tvoří funkční celek s jinými domy spravovanými jinými osobami, není vyloučeno, aby náklady na provoz takového funkčního celku byly rozúčtovány jednotlivým společenstvím a připočteny k ostatním nákladům na provoz společných částí domu. Pokud by případně rozúčtování nákladů trpělo vadami a bylo opraveno až v průběhu řízení, není potřeba opravné rozúčtování znovu doručovat, neboť účinky doručení má předložení opravného vyúčtování v soudním řízení. Odvolací soud dále soudu prvního stupně vytkl, že z části provedených důkazů neučinil žádná skutková zjištění a že předložená vyúčtování shledal správnými, přestože v řízení předložený znalecký posudek dospěl k závěru opačnému. Hodnocení provedených důkazů shledal odvolací soud zcela nedostatečným, a skutkový závěr soudu prvního stupně proto nepřezkoumatelným. Soudu prvního stupně uložil, aby doplnil dokazování znaleckým posudkem předloženým v odvolacím řízení a znalce vyslechl. V případě závěru, že předložené vyúčtování služeb neobstojí, ponechal odvolací soud na úvaze soudu prvního stupně, zda ustanoví k návrhu účastníků znalce k zodpovězení otázky, zda a v jaké výši je dána platební povinnost žalovaného.10. V dalším řízení žalobce podáním ze dne 29. 6. 2017 (č.l. 681 spisu) předložil soudu opravená vyúčtování služeb a vzal žalobu zpět o částku 3 453,01 Kč, o kterou byly nedoplatky podle opravených vyúčtování nižší, než podle vyúčtování původních. Usnesením ze dne 14. 9. 2017, č. j. 54 Cm 90/2012-702, soud prvního stupně řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Posledně uvedené usnesení potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 27. 3. 2018, č. j. 6 Cmo 229/2017-719.11. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 5. 10. 2020, č. j. 54 Cm 90/2012-1049, žalobu o zbývajících 88 049,75 Kč zamítl (dále jen „druhý rozsudek soudu prvního stupně“). Soud prvního stupně provedl ve věci rozsáhlé listinné dokazování. Zjistil, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky v domě spravovaném žalobcem. Shromáždění žalobce za přítomnosti žalovaného schválilo dne 14. 6. 2005 příspěvky do fondu oprav ve výši 5 Kč za 1 m2 a měsíc. Z posudku znalce , jméno FO, a jeho výslechu potom vyplynulo, že ve vyúčtováních předložených žalobcem se žalobami nejsou správně uvedeny údaje požadované právními předpisy a vyúčtování nelze překontrolovat z hlediska jejich správnosti. Znalec by byl schopen správné údaje vypočítat, pokud by mu byly předloženy všechny podklady, nicméně výpočet by trval několik měsíců a náklady by činily statisíce korun. Z opravných vyúčtování soud prvního stupně zjistil, že žalovaný měl každý rok platit do fondu oprav 5 141,40 Kč. Po započtení uhrazených záloh na služby mu byl za rok 2006 účtován nedoplatek 11 501,93 Kč, za rok 2007 nedoplatek 16 935,28 Kč, za rok 2008 nedoplatek 45 980,70 Kč a za rok 2009 (po započtení zálohy 35 000 Kč uhrazené během řízení) nedoplatek 13 631,84 Kč. Tato vyúčtování žalovaný reklamoval. Žalovaný předložil druhý posudek znalce , jméno FO, , podle kterého je nesprávně rozúčtována cena tepla, neboť do ní nejsou započítány náklady spojené s jeho dodávkou, zejména náklady na spotřebu elektrické energie potřebné k dopravě tepla do jednotlivých bytů. Tyto náklady jsou rozpočítány podle spoluvlastnických podílů členů žalobce, což je podle znalce nesprávné. Soud prvního stupně nechal posudek , jméno FO, revidovat znalcem , jméno FO, , jehož posudek soud hodnotil jako nesrozumitelný až chaotický, neboť revizní znalec se měl vyjádřit k druhému znaleckému posudku , jméno FO, z roku 2018, avšak obsah jeho závěrů odpovídal posudku , jméno FO, z roku 2015. Toto nedorozumění trvalo i při výslechu revizního znalce. Soud konstatoval, že revizní znalec nijak nezpochybnil závěry , jméno FO, a uvedl, že pokud by měl k dispozici stejné podklady, je pravděpodobné, že by dospěl ke stejným závěrům. Oba znalci tak dospěli k závěru, že opravná vyúčtování jsou nesprávná.12. Po právní stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, neboť spravuje dům, v němž žalovaný vlastní bytovou jednotku; vyúčtování služeb provádějí jeho jménem správcovské společnosti na základě plných mocí. Žalobce hradí také náklady na správu pozemků v bytovém komplexu, které slouží vlastníkům jednotek, na základě smlouvy s , právnická osoba, . Na základě znaleckých posudků dospěl soud prvního stupně k závěru, že původní vyúčtování nejsou správná, o čemž poučil žalobce. Ten reagoval předložením opravných vyúčtování, která žalovaný napadl námitkou promlčení. Podle žalovaného má být vyúčtování předloženo do 4 kalendářních měsíců po skončení zúčtovacího období; později za