14 Cmo 144/2025-1553 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze výrokem I. v záhlaví uvedeného usnesení zamítl návrh navrhovatele ze dne 20. 9. 2024 na nařízení předběžného opatření ve znění (dále též jen „PO“):Žalovaná 2), žalovaná 3) a žalovaná 5) jsou povinny zdržet se veškerých jednání, kterými by vykonávaly práva spojená s jejich podílem v žalované 1) tak, aby valná hromada žalované 1) nebo společníci rozhodnutím mimo valnou hromadu žalované 1) rozhodli o jmenování jednatelů žalované 1) a/nebo o navýšení počtu jednatelů žalované 1) oproti počtu stanovenému ve společenské smlouvě žalované 1); zejména jsou žalovaná 2), žalovaná 3) a žalovaná 5) povinny zdržet se hlasování na valné hromadě žalované 1) pro návrh na takovou změnu obsahu společenské smlouvy žalované 1), jež by směřovala k navýšení počtu jednatelů žalované 1) oproti počtu stanovenému ve společenské smlouvě žalované 1), dále jsou žalovaná 2), žalovaná 3) a žalovaná 5) povinny zdržet se hlasování na valné hromadě žalované 1) pro návrh na jmenování nového jednatele či obdobný návrh na změnu v osobách stávajících jednatelů žalované 1), a dále jsou žalovaná 2), žalovaná 3) a žalovaná 5) povinny zdržet se zaslání souhlasu společníka s návrhem rozhodnutí o takové změně obsahu společenské smlouvy žalované 1), jež by směřovala k navýšení počtu jednatelů žalované 1) oproti počtu stanovenému ve společenské smlouvě žalované 1), jakož i zaslání souhlasu společníka s návrhem rozhodnutí na jmenování nového jednatele nebo s obdobným návrhem rozhodnutí na změnu v osobách stávajících jednatelů žalované 1) v rámci přijímání rozhodnutí mimo valnou hromadu žalované 1).2. Výrokem II. usnesení Městský soud v Praze rozhodl, že po právní moci usnesení bude žalobci vrácena složená jistota ve výši 50 000 Kč.3. Soud prvního stupně výrok I. usnesení odůvodnil s odkazem na z § 102 odst. 1 a § 76 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), znovu nařízením předběžného opatření „č. 363“, jak vyplývá z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 4. 2025, sp. zn. 14 Cmo 47/2025. Takže k prozatímní úpravě poměrů účastníků není nařízení nyní řešeného PO třeba. Navíc PO nevyhovuje z hlediska proporcionality. Tyto závěry soud prvního stupně dále rozvádí.4. Výrok II. usnesení soud prvního stupně odůvodnil zamítavým rozhodnutím ve vztahu k části původního návrhu na nařízení předběžného opatření.5. Proti výroku II. usnesení podala žalovaná 3) odvolání, navrhujíc jeho zrušení a vrácení věci v tomto rozsahu soudu prvního stulpně k dalšímu řízení.6. Odvolatelka namítá, že původně soud prvního stupně výrokem I. usnesení ze dne 26. 9. 2024, č. j. 73 Cm 218/2014-1157, návrhu na nařízení PO vyhověl. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 4. 2025, sp. zn. 14 Cmo 340/2024, které bylo žalované 3) doručeno 20. 5. 2025, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Následně soud prvního stupně vydal nyní řešené usnesení. Lhůta k podání žaloby na náhradu škody (vzniklé na základě původního nepravomocného, ale vykonatelného rozhodnutí o nařízení PO) podle § 77a odst. 2 o. s. ř. žalované 3) dosud neuplynula. Podmínky pro vrácení jistoty splněny nebyly.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Podle § 77a o. s. ř.(1) Zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo k jiné újmě došlo i jinak.(2) Žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 je třeba podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo nebo kdy bylo pravomocně zrušeno, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout.(3) Příslušným k projednání žaloby podle odstavce 2 a k rozhodnutí o ní je soud, který v prvním stupni rozhodoval o předběžném opatření.(4) Pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jiné újmy se uspokojí z navrhovatelem složené jistoty; nepostačuje-li jistota k uspokojení všech poškozených, rozdělí soud jistotu mezi ně poměrně. Povinnost navrhovatele nahradit škodu nebo jinou újmu, která nebyla zajištěna složenou jistotou, tím není dotčena.9. Podle § 75b odst. 4 o. s. ř. byl-li návrh na nařízení předběžného opatření pravomocným usnesením soudu prvního stupně zamítnut, byl-li tento návrh pravomocně odmítnut nebo bylo-li řízení o tomto návrhu pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud nařídil předběžné opatření, bude jistota vrácena, jestliže marně uplynula lhůta k žalobě podle § 77a odst. 2 nebo jestliže nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě podané podle § 77a odst. 2 a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy.10. S ohledem na obsah předloženého procesního spisu je odvolatelce třeba přitakat v tom, že PO bylo původně nařízeno výrokem I. usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. 9. 2024, č. j. 73 Cm 218/2014-1157. Usnesení o nařízení PO bylo doručeno do datových schránek právních zástupců žalovaných 2), 3) a 5) dne 26. 9. 2024 v případě žalovaných 2) a 5) a dne 30. 9. 2024 v případě žalované 3). Doručením se usnesení stalo vůči žalovaným 2), 3) a 5) dle § 76d a § 76e o. s. ř. vykonatelným a závazným.11. Celkem soud prvního stupně právě zmíněným usnesením ze dne 26. 9. 2024 nařídil 3 předběžná opatření, tomu odpovídá žalobcem dne 23. 9. 2024 složená jistota ve výši 150 000 Kč (viz záznamu o složení na č. l. 1156 spisu).12. Odvolací soud usnesením ze dne 28. 4. 2025, č. j. 14 Cmo 340/2024-1470, které nabylo právní moci dne 22. 5. 2025, zrušil ve výroku I. zmíněné usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. 9. 2024 a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nyní soud prvního stupně návrhu na nařízení PO nevyhověl.13. Pak je ale třeba přisvědčit odvolatelce v tom, že 6 měsíční prekluzivní lhůta pro případné uplatnění práva na náhradu škody dle výše citovaného § 77 odst. 2 o. s. ř., jdoucí od právní moci kasačního rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 28. 4. 2025, ještě neuplynula. Nejsou tedy splněny předpoklady pro vrácení poměrné části jistoty ve výši 50 000 Kč vyplývající ze shora citovaného § 75b odst. 4 o. s. ř.14. Rozhodnutí soudu prvního stupně je v odvoláním napadené části předčasné.15. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).16. V otázce vrácení řešené jistoty se soud prvního stupně bude důsledně řídit zmíněným § 75b odst. 4 o. s. ř.17. Právním názorem odvolacího soudu je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).