5 Cmo 142/2024-344 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se žalobou podanou původně u Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 21. 8. 2018, postoupenou Krajskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“), domáhal proti žalovaným náhrady škody podle § 147 insolvenčního zákona v celkové výši 3 375 000 Kč s příslušenstvím a po částečném zpětvzetí žaloby náhrady škody 100 000 Kč s příslušenstvím (soud k částečnému zpětvzetí žaloby na č. l. 75 spisu ze dne 3. 2. 2023 zastavil usnesením ze dne 1. 3. 2023 na č. l. 82 řízení v rozsahu o zaplacení 3 275 000 Kč s příslušenstvím z této částky).2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci vznikla škoda v důsledku šikanózního insolvenčního návrhu podaného společností , právnická osoba, , na základě, kterého bylo dne 17. 9. 2018 zahájeno insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSPH 60 INS 15023/2018. K insolvenčnímu řízení přistoupil dne 2. 10. 2018 první žalovaný (druhý žalovaný je od 4. 10. 2010 jednatelem prvního žalovaného). Dne 11. 12. 2018 vzal , právnická osoba, . z důvodu zániku dluhu ještě před zjištěním úpadku insolvenční návrh zpět, přičemž první žalovaný podal proti usnesení Krajského soudu v Praze o zastavení insolvenčního řízení č. j. KSPH 60 INS 15023/2018-26 ze dne 18. 12. 2018 odvolání. Odvolací soud na základě tohoto odvolání změnil usnesením sp. zn. 1 VPSH 45/2019 z 1. 2. 2019 uvedené usnesení tak, že se insolvenční řízení zastavuje jen ve vztahu k insolvenčnímu navrhovateli , právnická osoba, . Dne 23. 1. 2020 usnesením rozhodl insolvenční soud (Krajský soud v Praze) o úpadku žalobce. Odvolací soud toto usnesení zrušil usnesením č. j. 2 VSPH 338/2020-A-107 z 19. 6. 2020. Poté insolvenční soud opět usnesením ze dne 19. 10. 2020 na č. l. A-134 rozhodl o úpadku žalobce a odvolací soud opět toto usnesení zrušil usnesením č. j. 2 VSPH 1374/2020-A-159 z 26. 1. 2021 V probíhajícím insolvenčním řízení insolvenční správce popřel pohledávku prvního žalovaného. Následně vzal první žalovaný svůj insolvenční návrh zpět bez udání důvodu, aniž by bylo na jeho pohledávku plněno. Poté insolvenční soud usnesením na č. l. A-191 ze dne 21. 10. 2021 insolvenční řízení zastavil podle § 130 odst. 1 insolvenčního zákona3. Podle žalobce škoda na jeho straně spočívá ve ztrátě příjmu z výkonu funkce statutárního orgánu, resp. funkce finančního ředitele a člena správní rady , Anonymizováno, (zapsaná v obchodním a podnikovém rejstříku v Lucembursku) s ohledem na vedení insolvenčního řízení, když insolvenční řízení vůči finančnímu řediteli a členu správní rady představuje podle lucemburského práva zákonnou překážku výkonu funkce, bez ohledu na pozdější zrušení rozhodnutí o úpadku a zastavení řízení. Žalobce vykonával funkci statutárního orgánu , Anonymizováno, od roku 2010 do roku 2018 a chtěl tuto funkci znovu vykonávat od 21. 7. 2020. Čistý příjem za období 21. 7. 2020 – 20. 7. 2021 by činil 135 000 €. S ohledem na podání věřitelského insolvenčního návrhu nemohl žalobce při podpisu pracovně-právní dokumentace před notářem učinit čestné prohlášení o bezúhonnosti, tj. že v posledních 10 letech nebylo vůči žalobci vydáno rozhodnutí o úpadku, resp. nebyl prohlášen konkurs. Lucemburské právo pozdější zrušení rozhodnutí nezohledňuje.4. Žalovaní proti uplatněné náhradě škody uvedli, že překážku výkonu funkce ředitele, resp. statutárního orgánu, představuje rovněž pravomocný směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze č. j. 59 Cm 252/2012-24 ze dne 16. 10. 2012, resp. exekuční řízení sp. zn. 145 EX 411/2014, které představuje překážku výkonu funkce nezaviněnou ze strany žalovaných. Insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu , právnická osoba, (dnes , právnická osoba, ), která byla personálně propojena se žalobcem. Na základě pouhého přistoupení k řízení nemohla být dána odpovědnost prvního žalovaného za zahájení insolvenčního řízení. První žalovaný vzal insolvenční návrh zpět po uspokojení pohledávky. Ke dni 1. 7. 2020, ke kterému bylo datováno sdělení , Anonymizováno, o existenci překážky výkonu funkce, bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 6. 2020 zrušeno rozhodnutí o úpadku. Jediným společníkem , Anonymizováno, je společnost , právnická osoba, ., jejíž statutárním orgánem je bývalá manželka žalobce , tituly před jménem, , právnická osoba, .5. Soud prvního stupně v rozsudku ze dne 17. 9. 2024 v bodu I. výroku uložil oběma žalovaným zaplatit žalobci částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % p. a. od 19. 4. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost druhého. V bodu II. výroku soud uložil oběma žalovaným zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 57 272 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce s tím, že plněním jednoho zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost druhého.6. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že dne 14. 9. 2018 bylo zahájeno insolvenční řízení žalobce jako dlužníka k návrhu , právnická osoba, pro pohledávku 10 334,11 Kč. Jednatelem , právnická osoba, . byl syn žalobce , Anonymizováno, (který byl od 1. 2. 2017 do 27. 4. 2023 jediným společníkem s. r. o.), od 2. 11. 2010 do 19. 2. 2016 byl žalobce jednatelem, poté byl jednatelem opět , Anonymizováno, a od 27. 4. 2023 je jednatelkou a likvidátorem s. r. o. , Anonymizováno, , adresa, . Z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu , Anonymizováno, , právnická osoba, . Krajský soud v Praze insolvenční řízení usnesením č. j. KSPH 60 INS 15023/2018-A-26 ze dne 18. 12. 2018 zastavil. K odvolání prvního žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením sp. zn. 1 VSPH 45/2019 ze dne 1. 2. 2019 zastavil insolvenční řízení jen ve vztahu k , právnická osoba, ., přičemž účastníky řízení zůstali žalobce a první žalovaný. V dalším průběhu insolvenčního řízení bylo dvakrát rozhodnuto o úpadku žalobce, přičemž obě rozhodnutí byla v odvolacím řízení zrušena.7. První žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení směnečnou pohledávku ve výši 21 711 630,29 Kč z titulu směnky vystavené dne 11. 9. 2002 , Anonymizováno, . na řad žalobce na směnečný peníz 13 650 000 Kč, za jejíž splnění žalobce ručil coby indosant, přičemž ručení bylo smluvně vyloučeno při převodu této směnky. Směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Praze č. j. 59 Cm 252/2012-24 ze dne 16. 10. 2012 byla žalobci uložena povinnost zaplatit prvnímu žalovanému směnečný peníz 13 650 000 Kč s příslušenstvím, přičemž směnečný platební rozkaz nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 3. 9. 2013, ve výroku o náhradě nákladů řízení dne 17. 9. 2013. Pohledávka byla exekučně vymáhána v řízení sp. zn. 145 EX 411/14. Popřena byla pohledávka v insolvenčním řízení z důvodu nedoložení směnky. První žalovaný vzal zpět podaný insolvenční návrh, aniž by byla pohledávka uhrazena. Usnesením č. j. KSPH 60 INS 15023/2018-A-191 bylo insolvenční řízení z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu prvním žalovaným zastaveno.8. Soud dále zjistil, že společnost , Anonymizováno, dopisem ze dne 1. 7. 2020 sdělila žalobci, že pro pozici finančního ředitele s ohledem na vedení insolvenčního řízení sp. zn. KSPH 60 INS 15023/2018 a prohlášení konkursu na jeho majetek nesplňuje podmínku profesní bezúhonnosti a že nebýt této překážky, společnost , Anonymizováno, by žalobce na tuto pozici na dobu od 21. 7. 2020 do 20. 7. 2028 přijala.9. Soud dospěl k závěru, že exekuční řízení netvořilo překážku pro výkon funkce ředitele, resp. jednatele , Anonymizováno, Překážka výkonu funkce vznikla v okamžiku zjištění úpadku, resp. jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Žalovaní nevyvrátili presumpci zavinění zastavení insolvenčního řízení usnesením č. j. KSPH 60 INS 15023/2018-A-76. Soud nepovažoval za podstatné propojení , právnická osoba, . a dalších společností z důvodu, že v případě prvního zastavení insolvenčního řízení nic nebránilo prvnímu žalovanému (i s ohledem na tvrzení žalovaných o úhradě pohledávek ostatních věřitelů) pokračovat v exekučním vymáhání své pohledávky za dlužníkem.10. V řízení bylo prokázáno, že insolvenční řízení bylo vedeno na základě věřitelského insolvenčního návrhu prvního žalovaného a bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu prvním žalovaným, aniž by toto zpětvzetí zavinil žalobce. Jinak řečeno, insolvenční řízení bylo zastaveno výlučně z důvodů (zaviněním) na straně prvního žalovaného, přičemž druhý žalovaný za vznik škody ručil. Význam nemá ani zahájení insolvenčního řízení k návrhu , právnická osoba, , který vzal insolvenční návrh ještě před zjištěním úpadku a prohlášením konkursu zpět, a insolvenční řízení bylo nadále vedeno jen na základě insolvenčního návrhu prvního žalovaného.11. Soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky vzniku odpovědnosti obou žalovaných, tj. zaviněné zastavení insolvenčního řízení prvním žalovaným, vznik škody žalobci v podobě ušlé mzdy v souvislosti s možností výkonu funkce v , Anonymizováno, a příčinná souvislost mezi zaviněným zastavením insolvenčního řízení a vznikem škody. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a o náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s.