12 Cmo 50/2026-79 – Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I.), zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 14. 11. 2024, č. j. 53 Cm 103/2024-13 (výrok II.), rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci (výrok III.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 12 692,90 Kč (výrok IV.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se žalobou ze dne 15. 10. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení směnečné pohledávky 200 000 Kč s příslušenstvím. Soud žalobě vyhověl směnečným platebním rozkazem ze dne 14. 11. 2024, č. j. 53 Cm 103/2024-13, proti němuž podal žalovaný včasné námitky. Uvedl v nich, že tištěná část směnky se na listině objevila až po jejím podpisu. Po znaleckém zkoumání , právnická osoba, , podle něhož byl podpis výstavce vyhotoven dříve než tištěný text směnky, vzal žalobce podáním ze dne 17. 3. 2026 žalobu v celém rozsahu zpět. Soud proto podle ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) řízení zastavil a směnečný platební rozkaz zrušil. Řízení bylo zastaveno před zahájením jednání ve věci, proto soud rozhodl podle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb. o vrácení soudního poplatku ve výši 8 027 Kč. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce zpětvzetím žaloby zavinil zastavení řízení. Celková výše náhrady nákladů řízení činí 12 692,90 Kč a zahrnuje odměnu advokáta za 3 úkony právní služby a jeden poloviční úkon po 9 140 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), a to převzetí a přípravu zastoupení, nahlížení do spisu 28. 11. 2024 a 2. 12. 2024 (soud je posoudil jako jeden úkon právní služby s tím, že nebylo důvodu nahlížet dvakrát), sepis námitek ze dne 20. 12. 2024, sepis odvolání proti usnesení o zamítnutí námitky místní nepříslušnosti (za odměnu v poloviční výši dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu); dále zahrnuje 3 režijní paušály po 300 Kč a jeden po 450 Kč a náhradu DPH ve výši 2 202,92 Kč.2. Žalovaný podal včasné odvolání proti výroku IV. shora uvedeného usnesení, v němž požadoval přiznání náhrady nákladů řízení za 5 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, nahlížení do spisu ve dnech 28. 11. 2024 a 2. 12. 2024, sepsání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, sepsání odvolání proti usnesení o místní příslušnosti, a to čtyřikrát po 9 100 Kč a jednou v poloviční výši 4 550 Kč, dále čtyřikrát paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč a jednou ve výši 450 Kč. Nahlížení do spisu by mělo být dle žalovaného posouzeno jako dva úkony, neboť při prvním nahlížení neměl možnost vidět originál směnky, která nebyla součástí spisu, byla držena odděleně, proto musel žalovaný nahlížet podruhé pouze na originál směnky. Dále uvedl, že jeho zástupce není plátcem DPH. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku IV. změnil tak, že se žalobci ukládá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení v celkové výši 42 600 Kč, a dále aby mu byla přiznána náhrada nákladů za odvolací řízení ve výši 9 550 Kč.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.4. Z obsahu spisu se podává, že žalobce se návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu ze dne 14. 10. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení směnečného peníze 200 000 Kč s příslušenstvím a odměnou. Soud prvního stupně vydal směnečný platební rozkaz ze dne 14. 11. 2024, č. j. 53 Cm 103/2024-13, proti němuž podal žalovaný dne 20. 12. 2024 námitky. Ve svém podání ze dne 17. 3. 2026 žalobce vzal žalobu v celém rozsahu zpět s ohledem na znalecký posudek , právnická osoba, , podle něhož byl podpis výstavce vyhotoven dříve než vytištěný text směnky.5. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.6. Podle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).7. Řízení bylo v uvedené věci zastaveno na základě zpětvzetí žaloby, přičemž žalobce vzal žalobu zpět s ohledem na výsledky znaleckého zkoumání směnky. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně v tom, že zastavení řízení proto zavinil žalobce zpětvzetím žaloby ve smyslu § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., a je proto povinen hradit žalovanému jeho náklady.8. Žalovaný, který je v řízení zastoupen advokátem, má právo na náhradu nákladů zahrnujících odměnu za zastupování dle advokátního tarifu (§ 137 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Odvolací soud nemá pochyb o účelnosti přiznaných úkonů právní služby – příprava a převzetí zastoupení ze dne 28. 11. 2024, sepis námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 20. 12. 2024, a sepis odvolání proti procesnímu rozhodnutí ze dne 14. 5. 2025. Neshledal však účelně vynaloženým samostatný úkon spočívající v nahlížení do spisu. Ze spisu je patrné, že dne 2. 12. 2024 od 12:24 do 12:40 hodin se k nahlížení dostavil zástupce žalovaného, předložil plnou moc ze dne 28. 11. 2024, pořídil si kopie celého spisu (záznam o nahlédnutí do spisu na č. l. 14), a tentýž den nahlížel do originálu směnky (záznam o nahlížení originálu směnky na č. l. 16). Naopak z ničeho nevyplývá, že by se zástupce žalovaného dostavil k nahlížení rovněž dne 28. 11. 2024, k tomuto dni je pouze datována plná moc. Dle názoru odvolacího soudu je třeba nahlížení do spisu (jehož součástí bylo nahlížení do směnky) ze dne 2. 12. 2024 zahrnout pod úkon přípravy a převzetí zastoupení, neboť k němu došlo bezprostředně poté, co žalovaný zmocnil svého zástupce, s tímto úkonem úzce souviselo a jednalo se spíše o mechanickou činnost spočívající v nahlédnutí do spisu a pořízení kopií v rozmezí několika minut. Nadto zástupce je nepochybně při převzetí zastoupení povinen se seznámit s obsahem spisu tak, aby mohl práva zastoupeného řádně uplatňovat (obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 5 Azs 33/2008, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015). Tato námitka žalovaného tak není důvodná.9. Za řízení před soudem prvního stupně proto z uvedených důvodů žalovanému náleží náhrada za odměnu za zastupování ve výši 23 800 Kč zahrnující odměnu za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu) po 9 100 Kč, a odměna v poloviční výši 4 550 Kč za jeden úkon dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu (odvolání proti procesnímu rozhodnutí). Žalovanému dále náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za dva úkony po 300 Kč a jeden úkon po 450 Kč (poskytnutý po 1. 1. 2025). Vzhledem k tomu, že žalovaný není plátcem DPH, náhrada za ni mu nenáleží. Odvolací soud proto napadený výrok IV. usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil.10. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení odvolací soud rozhodl ve výroku II. tohoto usnesení podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Žalovaný měl úspěch pouze částečný, neboť požadoval přiznání náhrady nákladů před soudem prvního stupně ve výši 42 600 Kč, odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil, avšak přiznal žalovanému pouze částku 23 800 Kč; ve zbývajícím rozsahu byl proto úspěšný žalobce.