2 Cmo 68/2026-36 – Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I.), účastníku uložil povinnost zaplatit navrhovateli na nákladech řízení částku 23 034 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce navrhovatele (výrok II.), rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku navrhovateli ve stanovené lhůtě (výrok III.), navrhovatele vyzval ke sdělení čísla účtu, na nějž má být soudní poplatek ve stanovené lhůtě vrácen (výrok IV.).2. Z odůvodnění napadeného usnesení se podává, že k zastavení řízení došlo pro zpětvzetí návrhu navrhovatelem ze dne 9. 4. 2026 s tím, že dne 21. 3. 2026 se konala XX. valná hromada účastníka, která projednala rozhodnutí předsednictva účastníka o odebrání ocenění psa navrhovatele pro porušení výstavního řádu účastníka, které pod bodem 3 usnesení neschválila. Předmětem řízení přitom byl návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti rozhodnutí předsednictva účastníka přijatého 29. 5. 2025 zaznamenané v zápisu č. 25 ze zasedání předsednictva v bodě 1/9/22, v němž předsednictvo konstatovalo, že „dle stanov účastníka slouží valná hromada účastníka k odvolání členů účastníka, což nejsou soukromé osoby. Podané odvolání je tedy možné řešit pouze občanskoprávní cestou“.3. Právně věc posoudil podle § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., když navrhovatel vzal návrh zpět dříve, než začalo jednání ve věci samé. Neshledal podmínky pro aplikaci § 91 z. ř. s., neboť předmětem řízení byla platnost rozhodnutí předsednictva účastníka o odebrání ocenění psa navrhovatele, tzn., že se jednalo o řízení, které se týkalo pouze vztahu mezi navrhovatelem a účastníkem a nemohlo mít dopad do práv jiných členů účastníka.4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., když navrhovateli byly přiznány náklady řízení, jak vyčísleny v bodě 5 odůvodnění napadeného usnesení. Návrh byl podán důvodně a vzat zpět pro chování účastníka, když předmětem řízení bylo vyslovení neplatnosti rozhodnutí předsednictva účastníka, kterým bylo odebráno ocenění psu navrhovatele pro porušení výstavního řádu účastníka a o němž nebylo nejprve rozhodnuto, podání návrhu odebrání ocenění nebylo přijatým usnesením valné hromady schváleno.5. Proti výroku II. napadeného usnesení se odvolal účastník a žádal, aby naopak navrhovateli byla uložena povinnost zaplatit vzniklé náklady řízení účastníku. Shodně s vyjádřením ve věci samé uvedl, že valná hromada účastníka fakticky nerozhodla ve věci odebrání ocenění psa navrhovatele. Pouze konstatovala, jaký je postup ve věci rozhodování o odvolání členů účastníka proti usnesení předsednictva nebo dozorčí rady s odkazem na čl. 5, odst. 5.7 písm. g/ stanov. Dále poukázal na to, že navrhovateli nesvědčí aktivní legitimace k podání návrhu. Navrhovatel sám konstatoval, že odvolání proti usnesení předsednictva účastníka č. 163/09/22 ze dne 16. 9. 2022 podala paní , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pouze ona je tak aktivně legitimována. Návrhu navrhovatele by tak nebylo možné vyhovět. Valné hromadě bylo navrhováno, aby rozhodla o vrácení odebraných titulů příslušnému psu, to však valná hromada odmítla, čímž fakticky potvrdila předchozí rozhodnutí předsednictva účastníka. Návrh navrhovatele proto nelze považovat za oprávněný.6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (§ 212, 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.), aniž ve věci nařídil jednání (§ 214odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům.7. Z obsahu spisu se podává, že návrhem podaným k soudu prvního stupně dne 29. 8. 2025 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí předsednictva účastníka přijatého dne 29.5.2025 zaznamenaného v zápisu č. 25 z jeho zasedání v bodě 1/9/22. Podáním z 9. 4. 2026 vzal svůj návrh zpět s tím, že valná hromada účastníka projednala na svém zasedání dne 21. 3. 2026 rozhodnutí předsednictva účastníka o odebrání ocenění ve věci psa navrhovatele. V návaznosti na takto vydané rozhodnutí vzal svůj návrh zpět.8. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat návrh zpět, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.9. V projednávané věci bylo řízení zastaveno podle § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. pro jeho zpětvzetí navrhovatelem. To bylo učiněno dříve, než začalo jednání o věci samé, a to v návaznosti na rozhodnutí valné hromady účastníka ze dne 21. 3. 2026, kterým bylo projednáno rozhodnutí předsednictva účastníka o odebrání ocenění psa navrhovatele, a které bylo vydáno až po podání návrhu ve věci samé. Předmětem řízení byla platnost rozhodnutí předsednictva účastníka o odebrání ocenění psa navrhovatele. Je proto správný závěr soudu prvního stupně, že návrh byl podán důvodně a k zastavení řízení došlo pro chování účastníka.10. Otázku důvodnosti podaného návrhu je třeba hodnotit výlučně z procesního hlediska. Podle stávající judikatury (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1878/2013, usnesení z 23. 10. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1787/2014 nebo usnesení z 19. 10. 2026, sp. zn. 26 Cdo 1391/2016) platí, že o důvodně podanou žalobu, která byla vzata zpět pro chování žalovaného, se jedná zpravidla tehdy, poskytl-li žalovaný po podání návrhu žalobci požadované plnění. Tyto závěry lze aplikovat i na projednávanou věc, neboť se nejedná o řízení, které lze zahájit i bez návrhu podle § 23 z. ř. s.11. Neobstojí proto námitky účastníka obsažené v odvolání, neboť se nejedná o námitky procesního charakteru. Je zcela nerozhodné, jakým způsobem valná hromada rozhodla. Podstatné je pouze to, že rozhodla až v návaznosti na podání návrhu v této věci. Námitky uvedené v podaném odvolání totiž souvisí s meritem věci, nicméně pro posouzení otázky přiznání náhrady nákladů řízení v návaznosti na posouzení důvodnosti podaného návrhu, jsou bez významu.12. S ohledem na závěry výše uvedené, navrhovateli náleží náhrada nákladů řízení (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). Ty jsou představovány poměrnou částí zaplaceného soudního poplatku a náklady za právní zastoupení, jejichž výše je správně vyčíslena v bodě 5 napadeného usnesení.13. Odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v odvolacím řízení úspěšnému navrhovateli náleží náhrada nákladů řízení. Ty se sestávají z jednoho úkonu právní služby po 2 810 Kč (za vyjádření k odvolání podle § 9 odst. 4 písm. b/, § 7, § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen AT), jedné náhrady hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT), 21 % DPH 684, 60 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.). Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce navrhovatele (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).