4 Cmo 15/2026-171 – Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze rozsudkem z 11. 3. 2025 zcela vyhověl žalobě, resp. návrhu dle ust. § 174a o. s. ř. z 27. 9. 2023 (dotčené dispozičními úkony žalobce dle ust. § 95 odst. 1 o. s. ř. z 19. 11. 2024 a z 3. 2. 2025, připuštěnými usnesením městského soudu z 4. 3. 2025), a žalovanému uložil zaplatit žalobci v obecné lhůtě částku 249 528,19 Kč s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši (výrok I). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci (v obecné lhůtě na účet zástupce) na jejich náhradu částku 96 315 Kč (výrok II).2. V odůvodnění rozsudku vycházel soud prvního stupně z podané žaloby, resp. návrhu dle ust. § 174a o. s. ř. (dotčené dispozičními úkony žalobce dle ust. § 95 odst. 1 o. s. ř. z 19. 11. 2024 a z 3. 2. 2025, připuštěnými usnesením městského soudu z 4. 3. 2025), dle které byl žalovaný v době od 27. 1. 2017 do 8. 3. 2019 členem a v době od 7. 2. 2019 do 3. 12. 2025 předsedou představenstva obchodní společnosti , právnická osoba, , , IČO, (dále také jen „dlužník“). Na základě rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 18 C 266/2021-14 z 8. 11. 2021 (právní moc 8. 12. 2021 a vykonatelnost 14. 12. 2021), je žalobce oprávněným věřitelem vykonatelné pohledávky za dlužníkem na zaplacení částky 553 218,05 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši a na náhradu nákladů vedeného řízení v částce 67 010,20 Kč. Pohledávka byla předmětem marné exekuce vedené Exekutorským úřadem , adresa, , soudním exekutorem , Jméno exekutora, pod č. j. 179 Ex 154/22; vedená exekuce byla zcela bezvýsledná. Ke dni 3. 12. 2025 dlužník zanikl bez právního nástupce výmazem z obchodního rejstříku (§ 185 o. z.)3. Žalovaný funkci předsedy představenstva dlužníka vykonával v rozporu s péčí řádného hospodáře. V jeho zastoupení objednal u žalobce v závěru r. 2020 dodání zboží: „, Anonymizováno, “. Zboží na základě objednávky dlužníka č. , Anonymizováno, , písemně přijaté žalobcem dne 18. 12. 2020 bylo žalobcem dlužníku dodáno, jeho cena v celkové výši 554 180 Kč, byla dlužníku postupně účtována fa. č. 101100146 z 28. 1. 2021 na částku včetně DPH 233 778,05 Kč, splatnou dne 27. 2. 2021 a fa. č. 101100198 z 8. 2. 2021 na částku včetně DPH 319 440 Kč, splatnou dne 10. 3. 2021. Škoda byla žalobci způsobena tím, že nedbalým a liknavým přístupem žalovaného nebyla účtovaná kupní cena za dodané zboží žalobci dlužníkem ani zčásti uhrazena. Uvedená skutečnost měla za následek vznik sekundárních odpovědnostních závazků dlužníka na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši kapitalizované ke dni 4. 3. 2025 na částku 182 517,99 Kč, a na náhradu nákladů řízení ve výši 67 010,20 Kč, přiznaných žalobci rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 18 C 266/2021-14 z 8. 11. 2021.4. Zaplacení částky 249 528,19 Kč s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši, se tedy žalobce podanou žalobou domáhá po žalovaném z titulu jeho zákonného ručení za závazky dlužníka (ust. § 159 odst. 3 o. z.). K úhradě uvedené částky byl žalovaný marně vyzván přípisem žalobce z 7.9. 2023 (§ 142a odst. 1 o. s. ř.).5. Žalovaný soudu navrhl, aby podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl. V podaném vyjádření nepopřel skutečnost, že v době od 27. 1. 2017 do 8. 3. 2019 vykonával funkci člena a v době od 7. 2. 2019 do 3. 12. 2025 pak funkci předsedy představenstva dlužníka, při výkonu jeho obchodního vedení však nepostupoval v rozporu s péčí řádného hospodáře. Působnost jednotlivých členů představenstva dlužníka při jeho obchodním vedení byla rozdělena, za daný obchod se žalobcem v závěru r. 2000: „, Anonymizováno, “ neodpovídal on, ale místopředseda představenstva dlužníka , Anonymizováno, Ten se přitom v současné době nachází ve vážném zdravotním stavu. Žalobcem dodané zboží trpělo vadami s následkem odřeknutí jeho dalšího odběru ze strany zákazníků dlužníka. Výpadek očekávaného příjmu z následného prodeje zboží v částce cca 3 mil Kč způsobil vznik druhotné platební neschopnosti dlužníka. Dlužníkovi se tedy ani objektivně nedostávalo peněžních prostředků umožňujících uspokojení pohledávky žalobce. Opačný postup by znamenal jeho neoprávněné zvýhodnění před věřiteli dříve splatných pohledávek.6. Soud prvního stupně po provedeném dokazování (důkazními prostředky dle ust. § 129 o. s. ř.) žalobou vylíčený skutek právně posoudil dle ust. § 159 odst. 3 o. z.; vycházel přitom i ze závěrů hojně citované rozhodovací praxe. Vzal předně za prokázané, že žalobce byl oprávněným věřitelem vykonatelné pohledávky za dlužníkem ve výši 553 218,05 Kč s příslušenstvím. Pohledávka byla žalobcem bezvýsledně vymáhána exekučně, vymoženo nebylo ničeho, výmazem z obchodního rejstříku dlužník ke dni 3. 12. 2025 zanikl (§ 118 o. z.). Zákonným předpokladem pro vznik zákonného ručení žalovaného (mj. předsedy představenstva dlužníka v době od 7. 2. 2019 do 3. 12. 2025) je dle ust. § 159 odst. 3 o. z. vznik a prokázaná existence škody způsobené žalovaným dlužníku při výkonu funkce předsedy jeho představenstva v rozporu s péčí řádného hospodáře. Za tu lze přitom lze považovat nikoliv nesplněný závazek dlužníka dle uzavřené smlouvy, ale pouze odpovědnostní a sankční nároky založené prodlením s úhradou primárního závazku (náklady soudního řízení, „penále“ apod). V daném případě tedy škodu vzniklou dlužníku v důsledku jednání a pod odpovědností žalovaného představuje úrok z prodlení z dlužné jistiny v kapitalizované výši 182 517,99 Kč a náklady řízení ve výši 67 010,20 Kč, přiznané žalobci rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 18 C 266/2021-14 z 8. 11. 2021. Žalovaný přitom v průběhu řízení nevyvrátil zákonnou domněnku, že při výkonu funkce jednatele dlužníka nepostupoval (hlavně tedy při úhradě vzniklých závazků dlužníka) v souladu s péčí řádného hospodáře, zahrnující mj. povinnost jejich včasné úhrady v době splatnosti. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a dlužníkem vzal soud prvního stupně předně za prokázané, že obchodní případ „, Anonymizováno, “ uzavíral za dlužníka žalovaný a nikoliv místopředseda jeho představenstva , Anonymizováno, Tvrzená existence vad dodaného zboží nebyla prokázána ani v daném řízení, ale ani v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 18 C 266/2021, jehož byl dlužník účastníkem. Z výpisů z bankovních účtů dlužníka (vedených v Kč, $ a €) vzal městský soud konečně za prokázané, že v době 2-3/2021 (tedy v době splatnosti pohledávek účtovaných vystavenými fakturami žalobce), disponoval dlužník peněžními prostředky dostatečnými pro jejich úhradu. Výše prokázané škody způsobené dlužníku v přímé příčinné souvislosti s reprobovaným jednáním žalovaného tedy koreluje s výší příslušenství vykonatelné pohledávky věřitele za dlužníkem (zákonný úrok z prodlení a náklady řízení) a proto zakládá jeho zákonný ručitelský závazek dle ust. § 159 odst. 3 o. z. Podané žalobě tedy bylo v celém rozsahu vyhověno. Výrok o náhradě nákladů řízení odpovídá zásadě plného úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).7. Žalovaný podal včasné odvolání proti rozsudku z 11. 3. 2025. Odvolacímu soudu navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně je odvolatelem vytýkáno hlavně nesprávné právní posouzení věci. Nadále akcentuje skutečnost, že při obchodním vedením dlužníka postupoval v daném případě v souladu s péčí řádného hospodáře. Zdůrazňuje, že v době 2–5/2021, tedy v době splatnosti vystavených faktur žalobce, nebyla jejich úhrada dlužníkem objektivně možná. Peněžní prostředky nacházející se na účtu dlužníka musely být totiž přednostně použity k úhradě dříve splatných pohledávek. V opačném případě by dlužník čelil jejich vymáhání ze strany ostatních věřitelů. Odvolatel žalobu považuje za šikanózní, podanou v rozporu s ust. § 6 odst. 2 o. z. a § 8 o. z. Příčinou platební neschopnosti dlužníka a výpadku jeho očekávaných příjmů byla dodávka vadného zboží (, Anonymizováno, ) žalobcem. Uplatněný nárok ve vztahu k žalovanému z titulu zákonného ručení (§ 159 odst. 3 o. z.), není v takovém případě vůbec namístě.8. Žalobce v podaném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku městského soudu z 11. 3. 2025 jeho věcně správného. Zcela se ztotožňuje se skutkovým zjištěním i právním posouzením věci obsaženým v jeho odůvodnění. Na základě provedeného dokazování má v řízení za prokázané, že dostatkem peněžních prostředků na úhradu kupní ceny za dodané zboží dlužník v době splatnosti faktur vystavených žalobcem disponoval. Existence dříve splatných pohledávek jiných věřitelů dlužníka v řízení prokázána nebyla. Pokud se dlužník nacházel ve stavu platební neschopnosti či předlužení, byl žalovaný povinen podat příslušný dlužnický insolvenční návrh. Porušení dané povinnosti pak zakládá odpovědnost žalovaného dle ust. § 98 a § 99 IZ. Tvrzení žalovaného o vadách dodaného zboží zcela postrádá materiální základ. Pohledávka žalobce za dlužníkem na zaplacení kupní ceny za dodané zboží byla již rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 18 C 266/2021-14 z 8. 11. 2021 pravomocně postavena najisto. Vytčení vad zboží a uplatnění práv z