Žaloba pro zmatečnost /spojená s dalšími procesními návrhy/, je datována dnem 13. 3. 2025. Z podání žalobce, datovaného dnem 13. 2. 2025 vyplývá, že kromě dalších procesních návrhů žalobce podal žalobu na obnovu řízení podle § 228 odst. 1 a 2 o. s. ř. a pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. e/, f/, g/ a odst. 3 a 4 o. s. ř. i proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2024, č. j. 5 Co 93/2024 – 53.2. Městský soud v Praze rozhodl usnesením č. j. 16 Co 233/2022 – 134 ze dne 14. listopadu 2025 takto: „Řízení o žalobcem podané žalobě na obnovu řízení ze dne 13. 2. 2025 a dále řízení o žalobcem podané žalobě pro zmatečnost /ze dne 13. 2. 2025/ proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2024, č. j. 5 Co 93/2024 – 53, a to v části, kterou je žalobcem napadáno předmětné usnesení odvolacího soudu ze zmatečnostních důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. e/, f/, a g/ o. s. ř. se vylučuje k samostatnému řízení.“3. Vyloučené řízení je vedeno pod sp. zn. 1 Nc 202/2026.4. Přes to, že soud své rozhodnutí nijak neodůvodnil, lze usuzovat, že tak postupoval z důvodu odlišné věcné příslušnosti soudů k projednání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost z hlediska jejích jednotlivých důvodů.5. Městský soud v Praze jako soud předkládající předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. Předkládající soud má s odkazem na ustanovení §§ 228, 229, 235b odst. 1, 235a odst. 1 o. s. ř. za to, že věc nepatří do věcné příslušnosti krajských soudů.6. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř. /č. l. 7 spisu/ se účastníci řízení k otázce věcné příslušnosti soudu nijak nevyjádřili.7. V daném případě bylo žalobou na obnovu řízení a žalobou pro zmatečnost napadeno usnesení Vrchního soudu v Praze, vydaného v odvolacím řízení proti usnesení Městského soudu v Praze.8. Podle ustanovení § 235a odst. 1 o. s. ř. jež je obsaženo v rubrice HLAVA DRUHÁ, ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ A PRO ZMATEČNOST, žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost, podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud /§ 9 odst. 2/.9. Z uvedeného zákonného ustanovení plyne, že k projednání žaloby na obnovu řízení a k rozhodnutí o ní, je věcně /a místně/ příslušným okresní nebo krajský soud, který o původní věci rozhodoval v prvním stupni.10. Dále platí, že „Podle ustanovení § 235b odst. 1 o. s. ř. byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba na obnovu řízení i pro zmatečnost, spojí soud věci ke společnému řízení.“11. Jak se praví v komentáři k ustanovení § 235b o. s. ř. autora Jiřího Doležílka, obsaženého v publikaci: Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. /Zdroj: beck online/: „Žaloba na obnovu slouží k tomu, aby mohl být znovu projednán pravomocně skončený spor nebo jiná právní věc, jestliže tu jsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, pro které původní rozhodnutí o věci samé z hlediska správnosti a úplnosti skutkových zjištění a skutkových závěrů nemůže obstát… V případě, že byla podána proti stejnému rozhodnutí žaloba na obnovu řízení i žaloba pro zmatečnost, je soud povinen spojit projednání a rozhodnutí obou těchto žalob ke společnému řízení. Tuto povinnost může samozřejmě splnit jen tehdy, jestliže k projednání a rozhodnutí o těchto žalobách je věcně a místně příslušný stejný soud, což – jak plyne z § 235a odst. 1 – nemusí být vždy dáno.“12. Vyjdeme-li v poměrech dané věci z toho, že žaloba na obnovu řízení byla podána proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, vydanému v odvolacím řízení proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, tak soudem, jenž rozhodoval v prvním stupni /ve vztahu k žalobou na obnovu řízení napadenému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze/, byl Městský soud v Praze.13. Ve vztahu k řízení o žalobě na obnovu řízení v dané věci jsou tedy věcně příslušné krajské soudy.14. Pokud jde o žalobu pro zmatečnost, zde zákon nastoluje hledisko důvodů žaloby pro zmatečnost a od těch odvíjí věcnou /a místní/ příslušnost soudu k jejímu projednání a rozhodnutí o ní.15. Procesní úprava žaloby pro zmatečnost v občanském soudním řízení je dána v ustanovení § 229 a následujících o. s. ř.16. Jak řečeno shora, podle ustanovení § 235a odst. 1 o. s. ř. žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupně. Žalobu pro zmatečnost, podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud /§ 9 odst. 2/.17. Z uvedeného mimo jiné plyne, že v případě podané žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z důvodu dle § 229 odst. 3 a 4 o. s. ř., kde k řízení v prvním stupni byl příslušný krajský soud, neplatí, že žalobu pro zmatečnost projedná a rozhodne soud jehož rozhodnutí bylo napadeno, nýbrž rozhodne o ní soud, který rozhodoval v prvním stupni. A tak se v daném případě i stalo /viz usnesení Městského soudu v Praze č. j. 16 Co 233/2022 – 25 ze dne 30. července 2024/.18. Pokud jde o žalobu pro zmatečnost ve vyloučeném rozsahu, jež je nyní předmětem rozhodování o věcné příslušnosti, zde bez dalšího platí, že ji projedná a rozhodne o ni soud, který rozhodoval v prvním stupni /ve vztahu k žalobou pro zmatečnost napadenému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze/. Takovým prvostupňovým soudem byl Městský soud v Praze. Jinak řečeno: jedná se o věc, v níž byl k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud. Tedy žalobu pro zmatečnost projedná krajský soud, který o původní věci /jež vyústila žalobou pro zmatečnost napadeným usnesením/, rozhodoval v prvním stupni.19. Pro úplnost lze podotknout, že nyní není posuzována otázka věcné příslušnosti soudu ve vztahu k řízení o zaplacení 50 000 Kč, nýbrž jde o to, který soud je věcně příslušný v řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, podaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze, výše specifikovanému, vydanému v řízení pro zmatečnost /viz shora/.20. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104 odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy.21. Obecně platí, že usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./.