0 OINS 37/2019 — (nezadán)

<b>1. Předmět řízení</b> 1 Příkazem ze dne 13. 5. 2019, č. j. MSP-37/2019-OINS-SRIS/4, který byl obviněnému doručen dne [datum] (dále jen„ Příkaz“), ve znění vyrozumění o změně právní kvalifikace ze dne 24. 3. 2020, č. j. MSP-37/2019-OINS-SRIS/8 (dále jen„ vyrozumění o změně právní kvalifikace“), bylo zahájeno řízení o přestupku s obviněným insolvenčním správcem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., se sídlem [adresa], [IČO], právně zastoupeným JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátem, se sídlem [adresa], (dále jen„ obviněný“), pro skutek uvedený ve výroku. <b>2. Podklady rozhodnutí a dokazování</b> 2 Obviněný k věci uvedl, že jeho neúčast na jednání s dlužníkem byla dána vyšší mocí (nepříznivým počasím, jež mu znemožnila se včas dostavit na provozovnu). Dlužník měl pak přes veškeré návrhy a doporučení obviněného trvat na termínu jednání, pročež toto jednání proběhlo za přítomnosti JUDr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], které vyhodnotil jako osoby znalé insolvenčního práva. 3 Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], správní orgán zjistil, že obviněný byl v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] s dlužníkem [jméno] [jméno], narozeným dne [datum], bytem [adresa] (dále jen„ dlužník“) ustanoven insolvenčním správcem. 4 Ze záznamu o jednání s dlužníkem ze dne [datum], zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod B-8, správní orgán zjistil, že dne [datum] od 11:00 do 13:30 hodin proběhlo na adrese [adresa], přezkumné jednání s dlužníkem. 5 Z obsahu insolvenčního rejstříku správní orgán dále zjistil, že dne [datum] byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručena zpráva o přezkumu, záznam o jednání s dlužníkem, přehled stanovisek dlužníka, seznam přihlášených pohledávek a zpráva pro oddlužení ze dne [datum] (B-8). Tyto dokumenty neobsahují žádnou informaci o tom, že obviněný nebyl na přezkumném jednání s dlužníkem osobně přítomen a byl zastoupen JUDr. [jméno] [příjmení]. Dokumenty jsou podepsány pouze jménem obviněného. 6 Z obsahu insolvenčního rejstříku správní orgán zjistil, že dlužník ve svém vyjádření ze dne [datum] (B-37) sdělil Krajskému soudu v Českých Budějovicích, že obviněný nebyl osobně přítomen na přezkumném jednání. Ve svém vyjádření ze dne [datum] (B-47) dále dlužník soudu sdělil, že na přezkumném jednání byla místo obviněného přítomna JUDr. [jméno] [příjmení]. 7 Z obsahu insolvenčního rejstříku správní orgán zjistil, že dne [datum] bylo Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručeno vyjádření obviněného (B-46), ve kterém tento uvedl, že se přezkumného jednání s dlužníkem osobně nezúčastnil, ale byl na něm zastoupen JUDr. [jméno] [příjmení], a to z důvodu, že se vlivem nepředvídatelného počasí a dopravní situace zdržel na cestě na provozovnu, kam se dostavil až v 15:15 hod., přičemž měl průběžně informovat dlužníka o tom, že cesta není sjízdná a musí objíždět původně plánovanou trasu. 8 Z unesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], správní orgán zjistil, že byla obviněnému uložena pokuta 15 000 Kč za porušení povinnosti provést v souladu s § 410 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“), osobní jednání s dlužníkem, přičemž vyhotovil zprávu o přezkumu, ve které uvedl nepravdivé údaje. <b>3. Hodnocení důkazů</b> 9 Na základě provedeného dokazování dospěl správní orgán k závěru, že skutek popsaný ve výroku se stal a tohoto se dopustil obviněný. 10 Správní orgán hodnotil podklady rozhodnutí podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. 11 Správní orgán má za prokázané, že obviněný se, přestože byl v insolvenčním řízení dlužníka ustanoven do funkce insolvenčního správce, osobně nezúčastnil přezkumného jednání, které proběhlo dne [datum] od 11:00 do 13:30 hodin v provozovně obviněného na adrese [adresa]. Správní orgán zdůrazňuje, že obviněný svou neúčast na tomto jednání výslovně přiznává (vizte výše odst. 2 rozhodnutí). <b>4. Právní posouzení</b> 12 Jednání obviněného naplnilo všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích (dále jen„ ZIS“), ve znění pozdějších přepisů. 13 Správní orgán přistoupil ke kvalifikaci jednání obviněného jako přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS ve znění pozdějších předpisů. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), ve znění pozdějších předpisů, se totiž odpovědnost pachatele posuzuje podle pozdějšího zákona, pokud je to po něj příznivější. S ohledem na skutečnost, že skutková podstata přestupku je téměř doslovně shodná, avšak za přestupek podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS ve znění pozdějších předpisů, oproti přestupku podle § 36b odst. 1 písm. k) ZIS ve znění účinném do 31. 5. 2019, není možné uložit sankci zákazu činnosti, má správní orgán za to, že se jedná o úpravu pro obviněného příznivější. Proto správní orgán hodnotil naplnění znaků skutkové podstaty přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) ZIS ve znění pozdějších předpisů, ačkoliv byl přestupek spáchán ještě před jeho účinností. 14 Jednáním popsaným ve výroku rozhodnutí obviněný porušil povinnost osobně se zúčastnit přezkumného jednání s dlužníkem podle § 410 odst. 2 insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. 5. 2019. 15 Závažnost tohoto protiprávního jednání obviněného správní orgán spatřuje v tom, že obviněný tímto jednáním zatížil insolvenční řízení dlužníka závažnou procesní vadou v podobě nezákonného průběhu přezkumného jednání. Správní orgán zdůrazňuje, že podle rozhodné právní úpravy je role insolvenčního správce při přezkumném jednání nezastupitelná. Je to právě osoba insolvenčního správce, která je garantem řádného průběhu přezkumného jednání. Od průběhu přezkumného jednání (a případného (ne) popření pohledávek) se do značné míry odvíjí průběh celého insolvenčního řízení. 16 Pro úplnost správní orgán dodává, že v průběhu řízení přehodnotil právní kvalifikaci jednání obviněného uvedené ve výroku II. Příkazu, což reflektoval i v oznámení o změně právní kvalifikace ze dne 24. 3. 2020, č. j. MSP-37/2019-OINS-SRIS/8. <i>K nedostatku dohledová pravomoci správního orgánu</i> 17 K námitce obviněného, že v jeho věci není dána dohledová pravomoc správního orgánu, neboť dohled nad činností insolvenčního správce v konkrétním insolvenčním řízení vykonává insolvenční soud, správní orgán konstatuje, že novelou insolvenčního zákona zákonem č. 64/2017 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2017 zásadním způsobem posílen dohled správního orgánu nad výkonem funkce insolvenčního správce, správní orgán tudíž již nemusí pro výkon své dohledové pravomoci vyčkat na zhodnocení činnosti insolvenčního správce příslušným insolvenčním soudem (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2018, č. j. 8 A 135/2018-150 -175). Dohledová pravomoc ministerstva je tedy zakotvena přímo v ustanovení § 36 odst. 2 písm. c) ZIS, podle kterého ministerstvo dohlíží nad tím, zda insolvenční správce plní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem. Podle § 36 odst. 1 písm. i) ZIS se insolvenční správce dopustí přestupku tím, že při výkonu funkce insolvenčního správce závažným způsobem poruší nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou insolvenčním zákonem. V této souvislosti správní orgán uvádí, že objektem dohledu ministerstva spravedlnosti je řádný výkon profese insolvenčního správce jako vysoce specializované činnosti, která má zásadní dosah do majetkové sféry dlužníka a jeho věřitelů. Cílem dohledu správního orgánu je působit na kvalitu činností vykonávaných insolvenčními správci, přičemž jedním z nástrojů, jak tento účel naplnit, je uložení sankce insolvenčnímu správci, který při výkonu své činnosti závažně nebo opakovaně porušil povinnosti stanovené insolvenčním zákonem. Tím se dohled správního orgánu liší od soudního dohledu, který má za úkol zajistit toliko řádný průběh insolvenčního řízení. 18 Na základě výše uvedeného tedy nelze přisvědčit námitce obviněného, že v jeho případě není dána dohledová pravomoc správního orgánu a že správní orgán překročil svá oprávnění, neboť dohledová pravomoc správního orgánu vyplývá přímo z výše uvedených ustanovení ZIS. Správní orgán v rámci svého dohledu hodnotí jednání obviněného z hlediska jeho způsobilosti ohrozit zákonem chráněný zájem na řádném výkonu činnosti insolvenčních správců v obecné rovině, nikoli z hlediska řádného průběhu konkrétního insolvenčního řízení. <i>K neexistenci povinnosti osobní účasti insolvenčního správce na přezkumném jednání s dlužníkem</i> 19 K námitce obviněného, že v jeho případě nedošlo k porušení povinnosti osobně se účastnit přezkumného jednání s dlužníkem podle § 410 odst. 2 insolvenčního zákona, když zákon insolvenčnímu správci žádnou takovou povinnost neukládá, správní orgán předně uvádí, že povinnost osobní úča