Z rozhodnutí: Žalobou podanou dne 10. 1. 1997 u K r a j s k é h o s o u d u v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného finančního ředitelství ze dne 10. 12. 1996, č. j. 3028/4/1996, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu v S. ze dne 11. 12. 1996, č. j. 16158a/95fb, o dodatečném doměření daně z nemovitostí současně bylo navrženo zrušení rozho…
Žalobou podanou dne 10. 1. 1997 u K r a j s k é h o s o u d u v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného finančního ředitelství ze dne 10. 12. 1996, č. j. 3028/4/1996, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu v S. ze dne 11. 12. 1996, č. j. 16158a/95fb, o dodatečném doměření daně z nemovitostí současně bylo navrženo zrušení rozhodnutí prvostupňového.
Důvody nezákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí žalobce spatřoval v nesprávném výkladu pojmu "stavba" podle stavebních předpisů na účelové komunikace zpevněné, odstavné a na manipulační plochy. Dovozuje, že v projednávané záležitosti neměly být manipulační plochy u objektů žalobce zdaňovány daní z nemovitostí jako stavby, ale měly být zdaněny sazbou vztahující se na pozemky druhově označené jako zastavěné plochy a nádvoří.
Žalované finanční ředitelství navrhlo zamítnutí žaloby. Poukázalo na to, že nemovitostmi podle občanského zákoníku jsou stavby spojené se zemí pevným základem. Podpůrně lze aplikovat předpisy stavební, avšak pro účely daňové je nutno vycházet z § 7 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Správce daně si v průběhu daňového řízení nedělá úsudek o odborných otázkách; sám vychází ze skutkového stavu zjištěného stavebním úřadem. Tyto důkazy pak hodnotí podle zásad vyjádřených v § 31 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. V daném případě měl finanční úřad k dispozici rozhodnutí o přípustnosti stavby, rozhodnutí kolaudační a technickou zprávu projektanta. Podle technické zprávy jsou zpevněné plochy a komunikace součástí projektu; jsou skutečně stavbami a současně nemovitostmi ve smyslu občanského zákoníku. Proto podléhají zdanění jako stavby.
Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí finančního ředitelství z 10. 12. 1996 a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z o d ů v o d n ě n í :
Žalobce podal přiznání k dani z nemovitostí za rok 1993 14. 5. 1993.
Správce daně provedl kontrolu daně z nemovitostí za roky 1993, 1994 a 1995. Kontrola byla provedena v roce 1995. Při kontrole byly k dispozici výpisy z katastru nemovitostí a schematické zákresy nemovitostí a dále geometrické plány. V areálu stavebnin v S. bylo zjištěno, že žalobce nezdanil stavby účelových komunikací a asfaltových zpevněných ploch. Obě tyto stavby byly určeny ke zdanění 15 Kč za 1 m2 , protože slouží podnikatelské činnosti a došlo Městem S. ke zvýšení koeficientu. Takovým způsobem byla zřejmě vedle administrativní budovy daněna i opěrná zeď. V areálu skladu potravin nebyla zdaněna stavba účelových komunikací a asfaltových zpevněných ploch a dále nebyly zdaněny zpevněné betonové plochy pod třemi lehkými sklady s rampou navazující na tyto sklady. I tyto stavby jsou určeny podnikatelské činnosti, proto přichází v úvahu zdanění 15 Kč za 1 m2. Stejné zjištění bylo učiněno v areálu žalobce v N., kde nebyly předmětem zdanění účelové komunikace a asfaltové plochy, které správce daně hodnotil jako stavby spojené se zemí pevným základem. Správce daně hodnotil další stavby žalobce, avšak ohledně nich bylo vyhověno odvolání žalobce a nebyly učiněny předmětem žaloby.
Stavební úřad v S. k žádosti finančního úřadu sdělil, že není třetí osobou ve smyslu předpisů o správě daní a poplatků. Uvedl, že v pochybnostech o tom, zda určitý objekt je stavbou, případně jakou, vydá stavební úřad stanovisko podle stavebních předpisů. Spisová a projektová dokumentace ohledně konkrétních staveb je pro finanční úřad k dispozici u stavebního úřadu.
Stavební úřad ve V. dopisem ze dne 25. 3. 1996 finančnímu úřadu oznámil jakým stavebnětechnickým způsobem je upravena zpevněná plocha žalobce v N. Uvedl, že pravděpodobně jde o zpevněné plochy sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí v uzavřených prostorech. K posouzení toho, zda jde o účelovou komunikaci, je povolán speciální stavební úřad.
Podle protokolu Stavebního úřadu ve V. o místním šetření z 21. 3. 1996 k užívání zpevněných ploch na parcelách č. 33/1 a 146 v N. vyplývá, že ke konci roku 1974 byly zahájeny práce na provedení bezprašných zpevněných ploch. Úprava byla prováděna bez zemních prací. Zpevněné plochy byly dokončeny v roce 1975. Konečná povrchová úprava asfaltovým kobercem byla provedena asi v roce 1984. Podle technické zprávy byla provedena živičná úprava prostranství Střediska dopravy v N., na kterou byl pořízen jednostupňový projekt.
Z výpisu z listu vlastnictví 167 pro katastrální území a obec N. z 25. 1. 1996 vyplývá, že žalobci vlastnicky náležejí stavby a pozemky patří jinému vlastníku.
Dne 21. 5. 1996 (pod č. j. SÚ 1990/336/96/Br) vydal Stavební úřad ve V. potvrzení o existenci terénních úprav na pozemkových parcelách č. 33/1 a 146 ve V. Podle této zprávy na pozemkových parcelách existují terénní úpravy s odvodněním, na které byl pořízen pasport zpevněných ploch.
Finanční úřad v S. provedl dne 2. 10. 1995 místní šetření za účelem posouzení, zda u zpevněných ploch a účelových komunikací v areálu dílen v N. jde o stavbu, finanční úřad usoudil, že zpevněné plochy a účelové komunikace jsou stavbou, protože jsou nemovitostmi spojenými se zemí pevným základem, přičemž stavba obsahuje všechny vrstvy, jak podkladní, tak obrusnou v patřičných dimenzích, včetně dodržování technologických postupů při provádění. Při místním šetření nebyl přítomen zástupce stavebního úřadu.
Ke skladu stavebnin měl finanční úřad k dispozici rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 12. 9. 1978, č. j. Výst. 1134/78/Po, ke stavbě velkoobchodního skladu Jednoty v S. Stavba měla být provedena podle předložené a schválené projektové dokumentace. Další vedlejší stavby nebyly dovoleny a uvádí se, že takové stavby vyžadují stavebního povolení. Stavba byla kolaudována stejným úřadem 2. 4. 1980 pod č. j. Výst. 204/80/Po. Uvádí se, že se povoluje k trvalému užívání velkoobchodní sklad Jednoty v S. na výše uvedených pozemkových parcelách. Ve spise je založen zákres situace a vzorový řez živičnou vozovkou, aniž by tyto písemnosti byly opatřeny razítkem stavebního úřadu, které by vyjadřovalo, že jsou součástí stavebního povolení.
Připojená technická zpráva ke komunikaci je datována červnem 1979, tedy z doby po vydání stavebního povolení. Další technická zpráva z listopadu 1975 se vztahuje k zpevněným plochám a komunikacím.
Pro prodejnu stavebnin na parcelách č. 764/1 a 756/1 bylo vydáno stavební povolení 14. 7. 1976 pod č. j. Výst. 1876/76-Po. Tuto stavbu stavební úřad kolaudoval 14. 11. 1979 pod č. j. 1337/výst./79/Po. Vlastnické vztahy k pozemkům a stavbám dokládají výpisy z listů vlastnictví č. 690 a 583 Katastrálního úřadu v S. ze dne 31. 1. 1996.
Spis je doplněn výpisem se stavy odpisů skladů a zpevněných ploch v N. a S.
Objekt stavebnin byl předmětem ocenění tržní cenou dne 6. 6. 1994, podle kterého jsou zpevněné plochy se živičným krytem zahrnuty do venkovních úprav.
Dne 9. 10. 1995 vydal Finanční úřad v S. pod č. 950000686 platební výměr č. j. N - 2217/95/fb, jímž žalobci dodatečně vyměřil daň z nemovitostí za rok 1993 v částce 212 718 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí podal včas odvolání žalobce, a to s výhradami proti zdanění zpevněných ploch jako staveb sloužících podnikatelské činnosti.
Odvolání bylo částečně vyhověno rozhodnutím Finančního úřadu v S. ze dne 11. 12. 1995, č. j. 16158a/6/95/fb. Finanční úřad rozhodnutí odůvodnil jiným posouzením zpevněných ploch v areálu žalobce ve V., které posoudil jako nádvoří.
I proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, v němž poukázal na právní úpravu nemovitostí v právním řádu a dále na to, jakým způsobem jsou upraveny stavby stavebněprávními předpisy.
O odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, které odůvodnil tím, že pojem stavby je vymezen vyhláškou č. 85/1976 Sb. Podle tohoto předpisu jsou stavbami též stavby účelových komunikací zpevněných, odstavných a manipulačních ploch. Stavba přitom může být též stavbou movitou. Co je nemovitostmi stanoví § 119 odst. 2 o. z. Uvádí se, z jakých vrstev podle stavební projektové dokumentace se stávají stavby komunikace živičné vozovky a zpevněné plochy v areálu prodejny stavebnin v S., účelových komunikací a zpevněných ploch ve velkoobchodním skladu potravin v S. a účelových komunikací a zpevněných ploch v areálu žalobce v N. Tyto stavby účelových komunikací a zpevněných ploch uvnitř areálů jsou stavbami pro podnikatelskou činnost a slouží ostatní podnikatelské činnosti. Proto je nutno vztáhnout na ně ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) bod 3. zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.
V projednávané věci finanční orgány vyšly z názoru, že komunikace a zpevněné plochy žalobce jsou stavbami, a to stavbami nemovitými a podléhají zdanění jako stavby sloužící jiné podnikatelské činnosti podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) bod 3 zákona o dani z nemovitostí. Tento právní názor není správný.
Daň z nemovitostí je daní majetkovou. Účelem je zdanění nemovitého majetku, když tomuto zdanění podle ustanovení § 1 zákona č. 338/1992 Sb. podléhají pozemky a stavby. Kdy je stavba nemovitostí, vyplývá z § 119 odst. 2 občanského zákon