11 Tdo 210/2022 — Nejvyšší soud

11 Tdo 210/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:6. 4. 2022 Spisová značka:11 Tdo 210/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:11.TDO.210.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv Dotčené předpisy:§ 356 odst. 1,3 písm. a)) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 7. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 210/2022-214USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 4. 2022 o dovolání obviněného J. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 9 To 354/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 22 T 62/2021, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného J. Š. odmítá. O d ů v o d n ě n í :I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud Plzeň-sever rozhodl rozsudkem ze dne 18. 8. 2021, č. j. 22 T 62/2021-165, tak, že obviněného J. Š. uznal vinným přečinem podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 356 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. 2. Stalo se tak na podkladě skutkových zjištění spočívajících v tom, že dne 1. 11. 2020 ve 22:40 hodin, na adrese XY, v úmyslu vybít svou frustraci, umístil na síť internet na svůj veřejně přístupný facebookový profil pod názvem "J. Š." jím sepsaný veřejnosti přístupný nenávistný příspěvek ve znění: "Zbyteční lidé – zbavme se jich. Dnes jsem na ČT zaregistroval reklamu na fond „N.", který podporuje předčasně narozené děti s hmotností, kdy „se vejdou do dlaně". Jinými slovy nevyvinuté zrůdy, které budou mít IQ kolem padesátky a budou pro společnost pouze přítěží. Budou nás stát pouze peníze a jejich přínos nebude ani nula, ale pouze mínus. Pouze nějaká neziskovka se na nich napakuje. Stejné je to i s mentály. L. a spol se přiživují na vykrádání státního rozpočtu pod rouškou solidarity s mentály a inkluzí.... Nicméně žádný mentál pro naši společnost nemá význam a je to zbytečný člověk (a slovo „člověk" píši s velkým sebezapřením, protože je to spíše zvíře). Nebudu se rozepisovat o dalších lapsusech zkorumpovaných „lidomilů“, neziskovek a pijavic, na ně napojených. Vyžírka Š. P. z „Člověka v tísni“, který v životě nepracoval, je dalším markantním příkladem. O různých fantasmagorických diakoniích, které sem tahají teroristy, ani nemluvě. Takže, jediné možné řešení je stopnout veškerou státní finanční podporu neziskovkám. Pokud chtějí páchat dobro – i když jsou to naopak zrůdné a ziskuchtivé společnosti – ať si finance získají sami a ať si sami oslovují své sympatizanty, aby je podporovali. Stát se musí probrat a zbavit se „zbytečných lidí". Lidé, kteří nejsou přínosem společnosti, ať už z důvodu mentální, či společenské diskvalifikace (dementi, bezďáci, imigranti td.)nesmí být společností protěžování. Zbavme se zbytečných. P. S. Už se těším na komentáře potrefených dobrosráčů „zbavme se Š."…" 3. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněný J. Š. odsouzen podle § 356 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti (12) měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti čtyř (24) měsíců. 4. Krajský soud v Plzni rozhodl rozsudkem ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 9 To 354/2021, tak, že k odvolání obviněného J. Š. podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu zrušil rozsudek Okresního soudu Plzeň - sever ze dne 18. 8. 2021, č. j. 22 T 62/2021 – 165, ve výroku o trestu, a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněného J. Š. odsoudil podle § 356 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání deseti (10) měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti (18) měsíců. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 5. Proti výše označeným rozsudkům soudů nižších stupňů, a to do všech jejich výroků, podal obviněný J. Š. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. 6. V podrobnostech dovolatel uvedl, že jeho jednání není trestným činem a nedošlo k porušení hranice svobody projevu. Obviněný svým příspěvkem podrobil velice tvrdé kritice, která jde možná až za hranici „vkusu“, neziskové organizace a vyslovil vlastní názor na problematiku nedonošených dětí a mentálně zaostalých jedinců. Příspěvek však neobsahuje prvky podněcování, pouze pronáší názory obviněného. Příspěvek rozhodně nechce strhávat k iracionálnímu následování, nemá rozsévat nenávist, ale pouze toliko „bez obalu“ vyslovit v současné době alternativní názory, které nejsou zašlapávány strachem a celkovým směřováním společnosti. Podle obviněného je zásadním rozdílem, zda článek vyjadřuje negativní názory autora, či se snaží o rozšíření nenávisti. Obviněný se v rámci textu svého příspěvku pouze snažil řečnicky obracet vůči potencionálním čtenářům, a to v tom směru, aby jeho názor se stal předmětem jejich úvah. Obviněný je přesvědčen o tom, že je trestán za dojem, kterým jeho příspěvek působí, kdy on záměrně, v obecném pohledu však nešťastně, se snaží o čisté vyjádření názoru bez korekce a příkras, kdy se snaží útočit přímo na jádro problému a využít toho, že jeho příspěvek není novinovým článkem, ale čistým vyjádřením aktuálních myšlenek. Obviněný rozhodně nezamýšlel a nezamýšlí podněcovat nenávist ve společnosti, ale je veden snahou společnost „probudit“ a seznámit ji i s názorem, který není běžný a nespadá do obecného názorového proudu. Navíc obviněný je odborný pracovník, který v daném oboru má mnoho zkušeností a odpovídající vzdělání. Virtuální prostor je dnes dominantním polem pro komunikaci, a pokud dojde ke zveřejnění názoru v rámci soukromé aktivity, pak je takový projev blízký běžnému projevu v civilním životě a autor očekává také to, že takový názor bude „vyhledán“, tedy nikoliv „předestřen“ jako v rámci publicistiky. Soudy však jakoby nerozlišovaly závažnost celé věci a minimálně podprahově ji ztotožňovaly s oficiálním novinovým článkem. Podle obviněného je svoboda v tomto směru potlačována již v samotném zárodku, kdy se v rámci demokracie mohou rodit názory i v rovině velmi „neopracované“. Trestní represe by měla zasahovat až v případech, které jsou zjevnou snahou k potlačení práva a zanášení nenávisti a nikoliv trestat za jakýsi celkový dojem, kterým příspěvek na internetu může působit. 7. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhl, aby napadené rozsudky byly zrušeny a věc byla vrácena obžalobě. 8. Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) k dovolání obviněného J. Š. uvedl, že dovolání obviněného je postaveno výlučně na doslovném opakování námitek, jež se prolínají víceméně celým trestním řízením a s nimiž se soudy obou stupňů beze zbytku a správně vypořádaly. Na případ, kdy dovolatel uplatňuje obsahově shodné námitky, pamatuje kupříkladu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002. Co se týká obsahové stránky mimořádného opravného prostředku, obviněný v něm zjednodušeně řečeno namítá jednak nedostatek subjektivní stránky, jednak rozporuje naplnění znaků podněcování a nenávisti, a konečně v samotném závěru soudům vytýká opomenutí zásady subsidiarity trestní represe. Státní zástupce je nicméně ve shodě s oběma soudy přesvědčen, že obviněný svým komentářem všechny znaky přisouzeného přečinu naplnil. 9. Obviněný svým komentářem vzbuzoval u jiných osob nenávist k jiné skupině osob, tedy k nedonošeným dětem, mentálně zaostalým jedincům, případně bezdomovcům a imigrantům (potažmo k neziskovým organizacím, které se potřebnou pomocí těmto, do jisté míry handicapovaným osobám, zabývají). Význam jeho příspěvku byl právě takový, jaký dovodily soudy nižších stupňů, tedy vzbudit či utvrdit v potenciálních čtenářích jeho příspěvku pohrdání a nenávist k těmto skupinám osob, které označil za zbytečné jen proto, že se nějakým způsobem odlišují a že pravděpodobně neměly - pokud jde o sociální a rodinné zázemí či zdravotní dispozice - takové štěstí, jako dovolatel a další příslušníci majoritní společnosti. Pokud jde o samu způsobilost komentáře obviněného vyvolat u jeho případných čtenářů nenávist vůči shora uvedeným s