ROZHODNUTÍ

11 Tdo 500/2023

Nejvyšší soud · 29. 2. 2024

11 Tdo 500/2023-2659USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 2. 2024 dovolání obviněných 1. O. Š., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, 2. B. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, 3. M. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2022, sp. zn. 15 To 69/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. 53 T 6/2022, a obviněného 4. R. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 2. 2023, sp. zn. 15 To 2/2023, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. 53 T 6/2022, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných O. Š., B. K. a R. K. odmítají.

II.

Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2022, sp. zn. 15 To 69/2022, a to v celé části týkající se obviněného M. H.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se současně ohledně tohoto obviněného zrušují také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a to zejména rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. 5 T 105/2022, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. 55 To 79/2023, ve výrocích o souhrnném trestu odnětí svobody a trestu propadnutí věci.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze přikazuje, aby věc obviněného M. H. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

III.

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. ř. se obviněný M. H., nar. XY bere do vazby.

O d ů v o d n ě n í :I.

Dosavadní průběh řízení

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 7. 2022, č. j. 53 T 6/2022-2042, byl obviněný O. Š. uznán vinným ad I. zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ad VI. přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, obviněná B. K. byla uznána vinnou ad I. zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), c), tr. zákoníku, obviněný M. H. byl uznán vinným ad II. účastenstvím ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku ke zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku. Za uvedenou trestnou činnost v souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 7. 2021, č.j. 5 T 67/2021-57, byl obviněný O. Š. odsouzen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku s užitím § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) roků. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to finanční hotovosti. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 7. 2021, č. j. 5 T 67/2021-57, jakož i všechna další rozhodnut na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 101 odst. 1 písm. c), odst. 3 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo ochranné opatření, a to zabrání ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Obviněná B. K. byla za shora uvedenou trestnou činnost odsouzena podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků. Podle § 84 tr. zákoníku ve spojení s § 81 odst. 1 tr. zákoníku jí byl výkon trestu podmíněně odložen a nad obviněnou byl vysloven dohled. Podle § 85 odst. 1 tr. zákoníku byla obviněné stanovena zkušební doba v trvání 4 (čtyř) roků. Podle § 85 odst. 3 tr. zákoníku jí bylo uloženo přiměřené omezení a povinnost zdržet se užívání omamných a psychotropních látek a podrobit se namátkovým kontrolám probačního úředníka na přítomnost takových látek v těle. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikované věci. Obviněný M. H. byl za shora uvedenou trestnou činnost odsouzen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 (osmi) roků. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest ve výši 80 denních sazeb podle § 68 odst. 1 tr. zákoníku po 132,50 Kč podle § 68 odst. 2 tr. zákoníku, tedy v celkové výši 10 600 Kč. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku mu bylo uloženo ochranné opatření zabrání ve výroku rozsudku uvedených věcí. Uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto rovněž o vině a trestu spolupracujícího obviněného R. K. a obviněného D. P.

Vrchní soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 14. 10. 2022, č. j. 15 To 69/2022-2153, o odvolání státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 7. 2022, č. j. 53 T 6/2022–2052, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 7. 2022, č. j. 53 T 6/2022–2042, a odvolání obviněného R. K. proti témuž rozsudku, a rozhodl tak, že I. podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 7. 2022, č. j. 53 T 6/2022–2052, a Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl, II. podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. zrušil v celém rozsahu rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 7. 2022, č. j. 53 T 6/2022–2042, III. podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc obviněného R. K. vrácena Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, a IV. podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo ve věci rozhodnuto tak, že obviněný O. Š. byl uznán vinným ad I. zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, ad V. přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, obviněná B. K. byla uznána vinnou zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, a obviněný M. H. byl uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Za uvedené trestné činy a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 7. 2021, č. j. 5 T 67/2021-57, byl obviněný O. Š. odsouzen podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) roků. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 (dvou) roků. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 7. 2021, č. j. 5 T 67/2021-57, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to finanční hotovosti. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Obviněná B. K. byla za shora uvedenou trestnou činnost odsouzena podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) roků. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byla pro výkon trestu zařazena do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku uvedené věci. Obviněný M. H. byl za shora uvedenou trestnou činnost odsouzen podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 11 (jedenácti) roků. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku uvedených věcí. Uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto rovněž o vině a trestu obviněného D. P.

Stalo se tak na základě skutkových zjištění spočívajících v tom, že:

obvinění O. Š., B. K., D. P. a M. H.

od přesně nezjištěné doby počínaje říjnem roku 2020 do 15. 6. 2021, kdy byli zadrženi policií, na různých místech v Libereckém, Středočeském, Královehradeckém kraji, každý svým jednáním postupně přispěl k fungování organizované skupiny vytvořené za účelem neoprávněného dovozu léčiv s obsahem pseudoefedrinu z Polska do České republiky a následné výroby a distribuce metamfetaminu na území České republiky, kdy obviněný O. Š. organizoval a spolu s odděleně stíhaným R. K. financoval dovoz léků z Polska do České republiky, který nejprve realizoval sám O. Š., když nejméně ve dvou případech koupil v Polsku po 1 kg léčiva s obsahem pseudoefedrinu a později ho realizoval prostřednictvím dalších osob, a to v období od 28. 4. 2021 do 9. 5. 2021 prostřednictvím M. H., kterého mu za tímto účelem domluvila B. K., a v období od 16. 5. 2021 do 2. 6. 2021 prostřednictvím D. P., kteří v Polsku od dosud neustanovených osob nakoupili tablety léku Cirrus obsahující 120 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě a tablety léku Efedrina Arena obsahující 50 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě, které následně předali O. Š.; nejméně v jednom případě tablety léku Efedrina Arena zajistil odděleně stíhaný R. K., který je také předal O. Š. a tento z nich nejméně ve dnech 31. 3. - 1. 4., 8. 4., 12. 4., 17. 4., 24. 4., 26. 4., 1. 5. - 2. 5., 10. 5., 12. 5., 17. 5. - 19. 5., 23. 5., 29. 5., 3. 6. a 10. 6. 2021 v garáži na adrese Liberec, XY č. p. XY, v bytě na adrese Liberec, XY č. p. XY a v bytě č. XY na adrese Liberec, XY č. p. XY, nejprve za využití dalších chemických látek a prostředků extrahoval pseudoefedrin, s jehož využitím následně opakovaně vyrobil tzv. „českou cestou" za využití dalších chemikálií, toluenu, hydroxidu sodného, červeného fosforu, jódu, laboratorního a varného skla, drogu metamfetamin (pervitin), v některých případech sám, ve dnech 10. 5., 12. 5., 23. 5., 3. 6., 10. 6. 2021 ve spolupráci s odděleně stíhaným R. K., v níže uvedených případech za účasti B. K. a další osoby, konkrétně ve dnech 31. 3. - 1. 4. 2021 vyrobili nejméně 93 g metamfetaminu, dne 8. 4. 2021 vyrobili nejméně 373 g metamfetaminu, dne 24. 4. 2021 vyrobili nejméně 85 g metamfetaminu, dne 1. 5. 2021 vyrobili nejméně 139 g metamfetaminu, dne 2. 5. 2021 vyrobili nejméně 42,5 g metamfetaminu, dne 12. 5. 2021 vyrobili nejméně 34 g metamfetaminu, ve dnech 17. 5. - 19. 5. 2021 vyrobili nejméně 280 g metamfetaminu, dne 3. 6. 2021 vyrobili nejméně 170 g metamfetaminu, dne 10. 6. 2021 vyrobili nejméně 244 g metamfetaminu,

přičemž místo výroby metamfetaminu na adrese Liberec, XY č. XY O. Š.,

odděleně stíhaný R. K., B. K. a další osoba navštěvovali i ve dnech předcházejících výrobě metamfetaminu a ve dnech následujících po výrobě metamfetaminu, a to za účelem přípravy výroby metamfetaminu a následného úklidu a likvidace či odvezení odpadu, přičemž v uvedeném období O. Š. nakládal nejméně s 7,5 kg tablet léků Efedrina Arena, z nichž lze při předpokladu 80 % účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit nejméně 1276 g čistého metamfetaminu hydrochloridu a 4 kg tablet léku Cirrus, z nichž lze při předpokladu 80 % účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit nejméně 747 g čistého metamfetaminu hydrochloridu, a následně O. Š. prodával či předával vyrobený metamfetamin odděleně stíhanému R. K., B. K. a další osobě, kteří část metamfetaminu užili pro svou potřebu a část metamfetaminu na objednávku distribuovali níže uvedeným a dalším dosud neustanoveným osobám, když konkrétně

obviněná B. K. od přesně nezjištěné doby do 19. 5. 2021, nejméně však ve dnech 11. – 12. 4., 24. 4., 26. 4., 1. 5., 10. 5., 12. 5. a 19. 5. 2021 se podílela na výrobě metamfetaminu, a to tak, že na místo výroby metamfetaminu v garáži na adrese Liberec, XY č. XY, dne 11. 4. 2021 přinesla do garáže kanystr s dvousložkovou kapalinou tzv. „matečákem", ze kterého obviněný O. Š. vyráběl metamfetamin, byla přítomna výrobě metamfetaminu, poté odpad spolu s Š. vyhodila do popelnice a tekutiny spláchli do záchodu, ve dnech 1. 5. a 10. 5. 2021 kupovala hydroxid sodný a byla přítomna výrobě metamfetaminu, stejně jako v ostatních výše uvedených dnech, přičemž asistovala O. Š. a odděleně stíhanému R. K., když jim příležitostně podávala předměty potřebné k výrobě metamfetaminu, přemísťovala je, seškrabávala vyrobený metamfetamin, po výrobě metamfetaminu v místnosti uklízela, a část metamfetaminu vyrobeného O. Š. poté v přesně nezjištěném množství prodávala dalším dosud neustanoveným osobám,

obviněný O. Š. vyrobený pervitin prodával nebo zdarma či za protislužby poskytoval v přesně nezjištěné době v období od listopadu 2020 do 15. 6. 2021 v místě svého bydliště na adrese XY, XY č. p. XY a v prostorách pronajaté dílny na adrese XY č. p. XY, Liberec, M. L., O. L., nar. XY, P. H., nar. XY, O. G., nar. XY, od přesně nezjištěné doby do 15. 6. 2021, kdy byl zadržen policií, v místě svého bydliště na adrese XY, XY č. p. XY a v prostorách pronajaté dílny na adrese Liberec, XY č. p. XY, neoprávněně pro jiného přechovával celkem 59,1 g konopí obsahující 8,2 g čistého Δ9-THC (15,7 %), a společně s další osobou

a) v přesně nezjištěné době dne 13. 4. 2021 v XY, poblíž místní prodejny XY, ve vozidle zn. BMW, RZ XY, černé metalické barvy, neoprávněně prodali dosud neustanovené osobě 2,3 g metamfetaminu za částku 2 800 Kč,

b) ve večerních hodinách dne 16. 4. 2021 v XY, na parkovišti ulic XY – XY, ve vozidle zn. BMW, RZ XY, černé metalické barvy, neoprávněně prodali dosud neustanovené osobě 60 g metamfetaminu za cenu 850 Kč za gram,

c) v dopoledních hodinách dne 2. 5. 2021 v XY, ve vozidle zn. BMW, RZ XY, černé metalické barvy, neoprávněně prodali dosud neustanovené osobě 50 g metamfetaminu za částku 42 500 Kč,

II.

obviněný M. H.

a) v přesně nezjištěné době dne 30. 4. 2021 po předchozí telefonické i osobní domluvě s O. Š., od něhož převzal finanční hotovost ve výši 68 000 Kč, neoprávněně dovezl na motocyklu zn. Pitbike z Polské republiky do České republiky nejméně 1 kg tablet léku Cirrus obsahující 120 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě, které zakoupil v Polsku od dosud neustanovené osoby, a poté je předal v XY – části XY O. Š., za což od něj dostal odměnu v podobě nejméně 5 g metamfetaminu,

b) v přesně nezjištěné době dne 9. 5. 2021 po předchozí telefonické i osobní domluvě s O. Š., od něhož převzal finanční hotovost ve výši 204 000 Kč, neoprávněně dovezl na motocyklu zn. Pitbike z Polské republiky do České republiky, nejméně 3 kg tablet léku Cirrus obsahující 120 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě, které zakoupil v Polsku od dosud neustanovené osoby, a poté je předal v obci XY O. Š., za což od něj dostal finanční odměnu ve výši 12 000 Kč a 11 g metamfetaminu, z nichž obviněný O. Š. posléze vyrobil metamfetamin, přičemž z celkového množství 4 kg tablet léku Cirrus lze při předpokladu 80 % účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit nejméně 747 g čistého metamfetaminu hydrochloridu,

obviněný O. Š. ačkoli mu byl rozsudkem Okresního soudu v Liberci č. j. 3 T 43/2018 – 37 ze dne 11. 5. 2018, který nabyl právní moci dne 27. 9. 2018, mimo jiné uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let, který byl přerušený v době od 1. 12. 2018 do 29. 7. 2020 z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, řídil osobní motorové vozidlo zn. BMW 730D černé metalické barvy, VIN: XY, reg. zn. XY, dne 9. 12. 2020 v době kolem 18:00 hodin nejméně v XY ulici v Liberci, opatřené RZ XY, přičemž uvedené registrační značky byly na vozidlo naistalovány v rozporu s platnými předpisy, neboť tyto byly přiděleny k vozidlu Opel Vectra a příslušné registrační značky XY k vozidlu zn. BMW 730D byly uloženy v depozitu, dále v odpoledních hodinách dne 12. 4. 2021 nejméně z Liberce přes obec XY do ulice XY v XY, dále v dopoledních hodinách dne 13. 4. 2021 nejméně v ulici XY v XY, dále ve večerních hodinách dne 16. 4. 2021 v ulicích XY a XY v XY, dále v dopoledních hodinách dne 2. 5. 2021 v ulici XY v XY a v odpoledních hodinách dne 28. 5. 2021 nejméně z Liberce do XY do části XY k místnímu rybníku.

Následně byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 2. 12. 2022, č. j. 53 T 6/2022-2289, spolupracující obviněný R. K. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku s užitím § 58 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků a 6 (šesti) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to finanční hotovosti. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 101 odst. 1 písm. c), odst. 3 tr. zákoníku mu bylo uloženo ochranné opatření zabrání ve výroku rozsudku uvedené věci.

Vrchní soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 10. 2. 2023, č. j. 15 To 2/2023-2399, o odvolání státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci a obviněného R. K. tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek k odvolání státní zástupkyně v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci znovu rozhodl tak, že obviněného R. K. uznal vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, za což jej odsoudil podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6,5 (šesti a půl) roku. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku jej pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku mu uložil trest propadnutí věci, a to finanční hotovosti. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu uložil trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 101 odst. 1 písm. c), odst. 3 tr. zákoníku mu uložil ochranné opatření, a to zabrání ve výroku rozsudku specifikované věci. Odvolání obviněného R. K. podle § 256 tr. ř. zamítl.

Stalo se tak na základě skutkových zjištění spočívajících v tom, že

s již odsouzenými O. Š., B. K. a s další osobou

od přesně nezjištěné doby počínaje říjnem roku 2020 do 15. 6. 2021, kdy byli zadrženi policií, na různých místech v Libereckém, Středočeském, Královehradeckém kraji, každý svým jednáním postupně přispěl k fungování organizované skupiny vytvořené za účelem neoprávněné výroby a distribuce metamfetaminu na území České republiky s konkludentním rozdělením rolí k úspěšné výrobě a distribuci dalším uživatelům, kdy již odsouzený O. Š. organizoval a spolu s obviněným R. K. financoval dovoz léků z Polska do České republiky, který nejprve realizoval sám odsouzený O. Š., když nejméně ve dvou případech koupil v Polsku po 1 kg léčiva s obsahem pseudoefedrinu a později ho realizoval prostřednictvím dalších osob, a to v období od 28. 4. 2021 do 9. 5. 2021 prostřednictvím již odsouzeného M. H., kterého mu za tímto účelem domluvila již odsouzená B. K., a v období od 16. 5. 2021 do 2. 6. 2021 prostřednictvím již odsouzeného D. P., kteří v Polsku od dosud neustanovených osob nakoupili tablety léku Cirrus obsahující 120 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě a tablety léku Efedrina Arena obsahující 50 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě, a nejméně v jednom případě tablety léku Efedrina Arena zajistil obviněný R. K., který se dne 3. 6. 2021 telefonicky domluvil s mužem polské národnosti jménem Adrian nákup léků s obsahem pseudoefedrinu, přičemž Adrian mu dne 9. 6. 2021 z Polské republiky do České republiky do Stráže nad Nisou na parkoviště Casina Victory přivezl 1,5 kg léku Efedrina Arena obsahující 50 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě, následně s nimi obviněný odjel do garáže nacházející se v areálu firmy Lukov Plast, s. r. o., na adrese Liberec, XY č. p. XY, kde je předal již odsouzenému O. Š. za účelem výroby metamfetaminu, přičemž z 1,5 kg tablet léku Efedrina Arena lze při předpokladu 80% účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit nejméně 255 g čistého metamfetaminu hydrochloridu,

a již odsouzený O. Š. z dovezených tablet nejméně ve dnech 31. 3. - 1. 4., 8. 4., 12. 4., 17. 4., 24. 4., 26. 4., 1. 5. - 2. 5., 10. 5., 12. 5., 17. 5. - 19. 5., 23. 5., 29. 5., 3. 6. a 10. 6. 2021 v garáži na adrese Liberec, XY č. p. XY, v bytě na adrese Liberec, XY č. p. XY a v bytě č. XY na adrese Liberec, XY č. p. XY, nejprve za využití dalších chemických látek a prostředků extrahoval pseudoefedrin, s jehož využitím následně opakovaně vyrobil tzv. „českou cestou" za využití dalších chemikálií, toluenu, hydroxidu sodného, červeného fosforu, jódu, laboratorního a varného skla, drogu metamfetamin (pervitin), v některých případech sám, ve dnech 8. 4., 24. 4., 26. 4., 1. 5., 10. 5., 12. 5., 23. 5., 3. 6., 10. 6. 2021 ve spolupráci s obviněným R. K., ve dnech 11. - 12. 4., 24. 4., 26. 4., 1. 5., 10. 5., 12. 5. a 19. 5. 2021 za účasti a pomoci již odsouzené B. K. a ve dnech 31. 3., 6. 4. - 8. 4., 2. 5. a 10. 6. 2021 za účasti a pomoci i další osoby,

když konkrétně ve dnech 31. 3. - 1. 4. 2021 vyrobili nejméně 93 g metamfetaminu, dne 8. 4. 2021 vyrobili nejméně 373 g metamfetaminu, dne 24. 4. 2021 vyrobili nejméně 85 g metamfetaminu, dne 1. 5. 2021 vyrobili nejméně 139 g metamfetaminu, dne 2. 5. 2021 vyrobili nejméně 42,5 g metamfetaminu, dne 12. 5. 2021 vyrobili nejméně 34 g metamfetaminu, ve dnech 17. 5. - 19. 5. 2021 vyrobili nejméně 280 g metamfetaminu, dne 3. 6. 2021 vyrobili nejméně 170 g metamfetaminu, dne 10. 6. 2021 vyrobili nejméně 244 g metamfetaminu, přičemž místo výroby metamfetaminu na adrese Liberec, XY č. XY odsouzení O. Š. a B. K., obviněný R. K., a další osoba navštěvovali i ve dnech předcházejících výrobě metamfetaminu a ve dnech následujících po výrobě metamfetaminu za účelem přípravy výroby metamfetaminu a následného úklidu a likvidace či odvezení odpadu,

a v uvedeném období obviněný O. Š. nakládal nejméně se 7,5 kg tablet léků Efedrina Arena, z nichž lze při předpokladu 80% účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit nejméně 1276 g čistého metamfetaminu hydrochloridu a 4 kg tablet léku Cirrus, z nichž lze při předpokladu 80% účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit nejméně 747 g čistého metamfetaminu hydrochloridu,

a následně již odsouzený O. Š. jednak prodával nebo zdarma či za protislužby poskytoval v přesně nezjištěné době v období od listopadu 2020 do 15. 6. 2021 v místě svého bydliště na adrese XY, XY č. p. XY a v prostorách pronajaté dílny na adrese XY č. p. XY, Liberec, M. L., O. L., nar. XY, P. H., nar. XY, O. G., nar. XY,

a společně s další osobou

c) v dopoledních hodinách dne 2. 5. 2021 v XY, ve vozidle zn. BMW, RZ XY, černé metalické barvy, neoprávněně prodali dosud neustanovené osobě 50 g metamfetaminu za částku 42 500 Kč,

jednak prodával či předával vyrobený metamfetamin obviněnému R. K., odsouzené B. K. a další osobě, kteří část metamfetaminu užili pro svou potřebu a část metamfetaminu na objednávku distribuovali níže uvedeným a dalším dosud neustanoveným osobám, když konkrétně

obviněný R. K.

a) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do 15. 6. 2021 v místě svého tehdejšího bydliště na adrese XY, XY v jednom případě prodal J. Č., nar. XY, neoprávněně 0,5 g metamfetaminu a nejméně ve třech případech mu předal za poskytnuté služby tzv. čáru metamfetaminu,

b) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do měsíce dubna 2021 v XY a v XY 1x týdně neoprávněně prodával M. K., nar. XY, nejméně po 10 g metamfetaminu za cenu nejméně 1 500 Kč za gram, v celkovém množství nejméně 110 g,

c) v přesně nezjištěné době od měsíce února roku 2021 do 15. 6. 2021 v místě svého tehdejšího bydliště na adrese XY, XY a dále v místě bydliště D. P., nar. XY, na adrese XY, XY, tomuto nejméně v 10 případech neoprávněně prodal nejméně po 10 g metamfetaminu za cenu nejméně 1 100 Kč za gram, v celkovém množství nejméně 100 g,

d) v přesně nezjištěné době od měsíce února roku 2021 do 15. 6. 2021 v místě svého tehdejšího bydliště na adrese XY, XY, v XY, v místě bydliště B. S., nar. XY, na adrese XY, této nejméně v 6 případech neoprávněně prodal metamfetamin po 15 g za cenu 1 500 Kč za gram a v jednom případě jí neoprávněně prodal 50 g metamfetaminu za cenu 1 350 Kč za gram, v celkovém množství nejméně 140 g,

e) v přesně nezjištěné době od měsíce května roku 2021 do 15. 6. 2021 v místě svého tehdejšího bydliště na adrese XY, XY, nejméně ve 3 případech neoprávněně prodal M. V., nar. XY, po 1 g metamfetaminu za cenu 1 000 Kč za gram, v celkovém množství nejméně 3 g,

f) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do 15. 6. 2021 na různých místech Libereckého kraje ve 3 případech neoprávněně prodal J. V., nar. XY, po 0,3 g metamfetaminu,

g) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do 15. 6. 2021 na různých místech Libereckého kraje ve 2 případech neoprávněně prodal D. B. metamfetamin po 1 000 Kč a ve 2 případech nejméně po 200 Kč,

h) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do 15. 6. 2021 na různých místech Libereckého kraje v 1 případě neoprávněně prodal H. T. metamfetamin po 1 000 Kč, ve 2 případech po 500 Kč a v 1 případě s ní vyměnil 0,2 g metamfetaminu za boty,

ch) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do 15. 6. 2021 na různých místech Libereckého kraje ve 2 případech neoprávněně předal N. Š. metamfetamin po 1 gramu, za což od něj v jednom případě dostal 1 000 Kč, ve druhém případě mu ho dal na dluh,

i) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do 15. 6. 2021 na různých místech Libereckého kraje ve 2 případech neoprávněně předal výměnou za informace M. C. metamfetamin po 1 gramu,

j) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do 15. 6. 2021 na různých místech Libereckého kraje nejméně ve 3 případech neoprávněně předal P. H. metamfetamin po 2, 3 a 5 gramech, v celkovém množství nejméně 10 g,

k) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do 15. 6. 2021 na různých místech Libereckého kraje nejméně ve 2 případech neoprávněně prodal R. Š. metamfetamin nejméně po 2 gramech a v 1 případě s ním vyměnil nejméně 0,5 g metamfetaminu za 10 g fosforu,

l) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do 15. 6. 2021 na různých místech Libereckého kraje ve 2 případech neoprávněně vyměnil s mužem vystupujícím pod přezdívkou

„B.“ 1 gram metamfetaminu za 20 g fosforu,

m) v přesně nezjištěné době v období od měsíce září 2020 do 15. 6. 2021 na různých místech Libereckého kraje nejméně ve 3 případech neoprávněně prodal ženě vystupující pod křestním jménem „S.“ metamfetamin po 500 Kč,

a uvedeného jednání se obviněný dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Jičíně č. j. 8 T 196/2014-1846 ze dne 26. 9. 2016, který nabyl právní moci dne 21. 10. 2016, odsouzen mimo jiné pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, který vykonal dne 24. 3. 2020,

a jednal s vědomím, že nedisponuje příslušným oprávněním k zacházení s návykovými látkami, tedy v rozporu s ust. § 3 odst. 2 a § 4 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, přičemž pseudoefedrin (efedrin) je prekurzor uvedený v přílohách k nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 273/2004 a Nařízení Rady (ES) č. 111/2005, metamfetamin (pervitin) je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, které podle § 44c zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, stanoví seznamy omamných a psychotropních látek, červený fosfor je pomocnou látkou ve smyslu nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech ve smyslu § 53 odst. 1 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, a konopí (marihuana) náleží mezi omamné látky zařazené do seznamu IV podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách a uvedené v příloze číslo 3 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek ve smyslu § 44c odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.

Pro úplnost rekapitulace trestního řízení obviněného R. K. je třeba doplnit, že v rozsudku soudu prvního stupně ze dne 19. 7. 2022 ohledně obviněného R. K. byl skutek vymezen pouze obdobím od 4. 5. 2021 do 15. 6. 2021. Ohledně období od přesně nezjištěné doby počínaje říjnem roku 2020 do 3. 5. 2022 bylo trestní stíhání obviněného usnesením ze dne 19. 7. 2022, č. j. 53 T 6/2022-2052, zastaveno z důvodu překážky věci rozhodnuté na základě odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 9. 2021, č. j. 1 T 28/2021-75, jímž byl odsouzen za přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku, kterého se dopustil dne 15. 2. 2021 v době kolem 23:05 hodin, přičemž dne 3. 5. 2021 mu byl pro tento skutek doručen návrh na potrestání.

K odvolání státní zástupkyně proti rozsudku a stížnosti státní zástupkyně proti usnesení o zastavení trestního stíhání rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 10. 2022, č. j. 15 To 69/2022-2153, tak, že zrušil usnesení krajského soudu ohledně zastavení trestního stíhání obviněného R. K. a uložil krajskému soudu, aby o věci znovu jednal a rozhodl, a zrušil i rozsudek v celém rozsahu, ohledně obviněného R. K. vrátil věc krajskému soudu a ohledně ostatních obviněných sám ve věci rozhodl.

Dovolání obviněných O. Š., B. K. a M. H. byla u Nejvyššího soudu zapsána pod sp. zn. 11 Tdo 500/2023 a dovolání obviněného R. K. pod sp. zn. 11 Tdo 501/2023. Jelikož trestné činy všech obviněných spolu úzce souvisí a byly zde dány podmínky společného řízení, rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. 11 Tdo 501/2023 a 11 Tdo 500/2023, tak, že podle § 23 odst. 3 tr. ř. per analogiam se trestní věc obviněných O. Š., B. K. a M. H., vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tdo 500/2023, a trestní věc obviněného R. K., vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tdo 501/2023, spojují ke společnému projednání a rozhodnutí. Tyto trestní věci jsou nadále vedeny u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tdo 500/2023.

II.

Dovolání obviněných a vyjádření k nim

Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2022, č. j. 15 To 69/2022-2153, podal obviněný O. Š. prostřednictvím svého obhájce a obviněný M. H. prostřednictvím své obhájkyně dovolání, která shodně opřeli o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d) a h) tr. ř., tedy že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, a dále že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

K uplatněnému dovolacímu důvodu podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obvinění uvedli stejnou argumentaci spočívající v tom, že z protokolu o veřejném zasedání jasně vyplývá, že nebyli přítomni dva obvinění. Nebyli omluveni, nesouhlasili, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. Místo toho, aby odvolací soud veřejné zasedání odročil, či tyto dva obviněné vyloučil k samostatnému projednání, veřejné zasedání zahájil a posléze i ukončil. Obvinění dále doplnili, že soudce zpravodaj Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimír Vočka, celé veřejné zasedání četl z papíru. Na úplném začátku veřejného zasedání nedal možnost státnímu zástupci, aby přednesl odvolání, když mu ke konci veřejného zasedání tuto možnost dal, nedal vůbec možnost, aby se k odvolání vyjádřili obvinění O. Š. a M. H., následkem čehož jim odepřel právo závěrečné řeči a závěrečného slova. Na posledních pět minut dorazil obviněný D. P., který nebyl omluven a nedal souhlas ke konání veřejného zasedání, jmenovaný vůbec nevěděl, co se na veřejném zasedání konalo. Aniž by mu soudce zpravodaj alespoň shrnul podstatné, rovnou se ho zeptal, jestli chce něco říci. Obvinění O. Š. a M. H. neměli možnost reagovat nejen na slova obviněného D. P., ale ani ostatních obviněných a státního zástupce, čímž byla porušena jejich základní práva na spravedlivý proces.

V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. dovolatelé taktéž shodně namítali, že se neztotožnili s názorem odvolacího soudu, že se trestné činnosti dopustili v rámci organizované skupiny působící ve více státech. Obvinění O. Š., R. K., B. K. a další osoba jako organizovaná skupina nepůsobila ve více státech, neboť páchání jejich trestné činnosti nemělo navenek žádný hmotný výstup či pozorovatelný výsledek relevantní z hlediska trestního práva. Za takový výsledek je možné pokládat toliko samotné vyrobení prekurzoru či omamné a psychotropní látky a jedu nebo jejich poskytnutí jakoukoliv formou jinému, nebo jejich přechovávání. K tomu však docházelo toliko na území České republiky. Za působení ve více státech ve smyslu trestního zákoníku nelze označit pouhý nákup léčiva, které k takové výrobě může sloužit, zejména je-li zakoupení léčiva v daném státě legální. Z výpovědí všech obviněných dále vyplynulo, že obviněný M. H. pouze ve dvou případech dovezl léčivo z Polska, a to po domluvě s obviněným O. Š., aniž měl jakékoliv povědomí o fungování celé skupiny dalších osob okolo tohoto obviněného, a současně ani nikdo z dalších obviněných, kromě B. K., která na M. H. dala obviněnému Š. kontakt, obviněného M. H. neznal. Proto není možné obviněného M. H. považovat za součást organizované skupiny, ale pouze za pomocníka obviněného O. Š. Obdobně tomu je u obviněného D. P., který se rovněž s nikým jiným, než s obviněným O. Š. neznal a nikdo z obviněných neznal jeho.

Dovolatelé dále namítali, že dovezené léky nejsou samy o sobě prekursorem. Ani při rozšířeném výkladu pojmu prekursor na veškeré látky vyjmenované jako uvedené látky v čl. 2 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1258/2013, nemohou být látky vyňaté z působnosti tohoto Nařízení (směsi a přírodní produkty, ve kterých jsou uvedené látky obsaženy tak, že tyto uvedené látky nelze snadno použít nebo extrahovat snadno dostupnými nebo hospodárnými prostředky, a léčivé přípravky ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES a veterinární léčivé přípravky ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES, dále též jen „směrnice č. 2001/83/ES“) podle zásady nullum crimen sine lege považovány za prekursory. Lze-li takové látky považovat za přípravky obsahující prekursor, ani v takovém případě neoprávněné nakládání s nimi, nenaplňuje zákonné znaky trestného činu podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Prekursor není v ustanovení § 283 tr. zákoníku vyjmenován jako možný prvek jiného přípravku, ale jako samostatná látka. Nakládání s „přípravkem obsahujícím prekursor“ není podle tohoto ustanovení trestné. Léčivé přípravky humánní ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice č. 2001/83/ES a léčivé přípravky veterinární ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice č. 2001/82/ES určené pro léčebné účely u lidí nebo zvířat proto nelze považovat za prekursory, a to ani v případě, že jejich součástí jsou látky uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004, o prekursorech drog, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1258/2013 (např. efedrin a pseudoefedrin), které lze z nich snadno extrahovat.

Pokud se pachatel dovozu, vývozu, průvozu takového léčivého přípravku dopustí v úmyslu sám (nebo jako spolupachatel s jinými osobami) z něj vyrábět omamnou nebo psychotropní látku, lze posoudit jeho jednání podle okolností jako vývojové stádium (příprava, pokus, dokonaný trestný čin) trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku. Pokud tak činí pro jiného výrobce, pak se může dopustit pouze účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k takovému trestnému činu, dojde-li alespoň k pokusu výroby. Zůstane-li výroba ze strany hlavního pachatele ve fázi pouhé přípravy trestného činu, pak dovezení léčivého přípravku nelze postihnout jako účastenství na trestném činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku, ale pouze jako trestný čin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 tr. zákoníku. Protože výroba prekursoru a následné omamné a psychotropní látky metamfetaminu i její distribuce se odehrávala výhradně na území České republiky, nelze učinit závěr, že šlo o organizovanou skupinu působící ve více státech. Podle dovolatelů tak jednání obviněného O. Š. naplňuje pouze znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a jednání obviněného M. H. tak naplňuje pouze znaky trestného činu účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku ke zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku.

Dovolatelé rovněž namítali překvapivost rozhodnutí odvolacího soudu, a to ve vztahu k jeho právnímu názoru k naplnění kvalifikačního znaku organizované skupiny působící ve více státech. Jestliže odvolací soud obviněným žádným způsobem nezprostředkoval svůj právní náhled na věc, v němž bylo posouzení této otázky podstatné, v průběhu odvolacího jednání neopakoval ani nedoplňoval dokazování ke skutečnostem rozhodným k těmto právním otázkám a obviněným nedal možnost reagovat na právní názor odvolacího soudu, zatížil řízení vadou projevující se vydáním překvapivého rozhodnutí.

Závěrem svého mimořádného opravného prostředku obviněný O. Š. navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2022, č. j. 15 To 69/2022-2153, a podle ustanovení § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, nebude-li moci dovolací soud při zrušení napadeného rozhodnutí také sám hned ve věci rozhodnout ve smyslu § 265m tr. ř.

Stejně tak obviněný M. H. závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2022, č. j. 15 To 69/2022-2153, a podle ustanovení § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, nebude-li moci dovolací soud při zrušení napadeného rozhodnutí také sám hned ve věci rozhodnout ve smyslu § 265m tr. ř.

Obviněná B. K. podala prostřednictvím svého obhájce dovolání proti shora označenému rozsudku odvolacího soudu, a to z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., tedy že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Dovolatelka taktéž napadá právní kvalifikaci ze strany odvolacího soudu spočívající v posouzení její trestné činnosti spáchané ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech podle § 283 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. K tomu dovozuje, že tam, kde je věc jasně definována svými chemickými vlastnostmi, vyjádřitelnými chemickým vzorcem, jako je v projednávaném případě pseudoefedrin, nelze svévolně a bez dalšího legislativního procesu pouhým výkladem jasnou definici rozšiřovat, jak to učinil odvolací soud. Jinak se nad rámec jasné definice vytváří nepřípustná právní fikce, že prekursorem jsou i jiné látky, pokud v sobě jakkoli prekursor obsahují. Pokud odvolací soud o své vůli zákonnou definici rozšířil, opomněl se zabývat subjektivní stránkou obviněné k takto rozšířené definici. Upozornila, že ze zásady „neznalost zákona neomlouvá“ učinil zákonodárce výjimku v případě právního omylu podle § 19 odst. 1 tr. zákoníku. Odkázala rovněž na ustanovení § 19 odst. 2 tr. zákoníku s tím, že pokud jde o její možnost seznámit se s evropskou právní úpravou a jejím výkladem, je třeba poukázat na rozhodnutí pod sp. zn. 4 Tdo 37/2019. Sotva lze u ní přepokládat, že mohla dojít k tak extenzivnímu výkladu slova „prekursor“, k jakému došel teprve odvolací soud, když soud prvního stupně léčiva obsahující prekursor za samotný prekursor nepovažoval. Ze zásady in dubio pro reo nutno se při zkoumání její subjektivní stránky přiklonit k výkladu, který zaujal soud prvního stupně, když dosud v judikatuře tato otázka důkladněji řešena nebyla. Dále poukázala na rozhodnutí publikované pod č. 53/2014 Sb. rozh. tr., v němž bylo judikováno, že zjištění skutkového stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí soudu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. v případě posuzování trestní odpovědnosti pachatele, jenž se činu dopustil v negativním právním omylu, vyžaduje, aby bylo provedeno dokazování zaměřené na objasnění otázky, zda se mohl vyvarovat svého omylu. Takové dokazování provedeno nebylo. Pokud by však odvolací soud přece jen chtěl doložit, že již vyndání tablet z blistrů, tzv. „platíček“ a tím vyloučení jejich použití jako léčiva je výrobou prekursoru, pak pro znak „vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří“ prekursor měl zjistit, zda k takové „předpřípravě“ aspoň zčásti došlo na polském území bez ohledu na zjištění, kdo toto provedl.

Obviněná též namítala, že její jednání nelze označit za spolupachatelství ani v té části, kterou soud prvního stupně označil jako podíl na výrobě (část I.). Zbylou část správně hodnotil jako pomoc. Jednání, jímž odpařovala již vyrobený metamfetamin nemůže být považováno za výrobu, protože k výrobě již došlo, ale opět jen za pomoc. Obdobně seškrabávání již vyrobeného metamfetaminu. Z výroku ani z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu nelze zjistit, jak dospěl k závěru (bod 13 odůvodnění), že všichni obvinění vyráběli metamfetamin. Úklid, podávání nářadí, přinesení nádob, seškrabávání nebo odpařování již vyrobené látky je jen pomocí k výrobě. Na rozdíl od soudu prvního stupně, který alespoň zčásti uznal, že šlo jen o pomoc, odvolací soud ji označil jako spolupachatelku, což je jednání mnohem závažnější.

Rovněž namítala, že pokud jde o právní kvalifikaci podle § 283 odst. 3 písm. c), tedy „velký rozsah“ vyrobené látky [pozn. obviněná byla uznána vinnou podle § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, který stanoví „značný rozsah“], je usvědčována jen v několika dnech, kdy v tajné laboratoři při výrobě pomáhala. V těchto dnech vyrobené zboží není v nijak závratném množství. U obviněné nebylo zjištěno ani dokumentováno, že by byla přítomna vážení získané drogy nebo jí bylo sděleno, kolik toho bylo za její přítomnosti vyrobeno. Nebylo zjišťováno ani to, zda věděla nebo nevěděla, že výroba probíhá i bez její účasti, bez její pomoci a s jakým výsledkem. Další podstatnou vadou napadeného rozsudku odvolacího soudu je, že z popisu skutku nelze seznat, zda ve dnech, kdy pomáhala při výrobě pervitinu, pomáhala pouze Š. nebo pouze K. anebo oběma z nich. Byť nenamítá, že by obvinění nebyli organizovanou skupinou, jíž byla B. K. členem, přece jí nelze přičítat zavinění k celkovému rozsahu trestné činnosti. Poukázala na rozhodnutí publikované pod č. 61/1994 Sb. rozh. tr. s tím, že i když se Š. s K. při výrobě střídali a oba spojoval jednotný záměr, u pomoci dovolatelky to neplatí, neboť její pomoc k vyrobenému množství bylo třeba zkoumat odděleně pro každého z nich. I to snižuje její míru zavinění k celku vyrobeného množství, a tedy k těžšímu následku.

Závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhla, aby Nejvyšší soud ohledně ní zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2022, sp. zn. 15 To 69/2022, a sám podle § 265m tr. ř. rozhodl, že odvolání státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci se jako nedůvodné zamítá, a aby předseda senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, podal návrh podle § 265h odst. 3 tr. ř. na odložení výkonu trestu B. K. a aby Nejvyšší soud takovému návrhu vyhověl, a pokud předseda senátu krajského soudu neshledá k takovému postupu důvody, aby předseda senátu Nejvyššího soudu o takovém odkladu rozhodl sám podle § 265o odst. 1 tr. ř.

Dovolatelka následně učinila prostřednictvím nově zvolené obhájkyně podání, jehož obsahem je dovolání (doplnění dovolání), přičemž se tak stalo až po uplynutí lhůty pro podání dovolání podle § 265e odst. 1 tr. ř., resp. po uplynutí lhůty, v níž lze měnit rozsah a důvody dovolání ve smyslu § 265f odst. 2 tr. ř. Nicméně obsahově se toto podání shoduje s výše rozvedeným dovoláním obviněné, a to jak ve vztahu k uplatněným dovolacím důvodům, tak k jeho věcnému odůvodnění a konečnému návrhu.

Opis dovolání všech tří výše označených obviněných byl soudem prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedl, že pokud obvinění Š. a H. označili rozhodnutí odvolacího soudu za tzv. překvapivé, ačkoli tuto jejich námitku pod žádný ze dvou jimi vytýkaných dovolacích důvodů podřadit nelze, překvapivým rozhodnutím ve smyslu judikatury Ústavního soudu je takové rozhodnutí, které nebylo možné na základě zjištěného skutkového stavu předvídat. Jde o rozhodnutí, jehož skutkové či právní závěry jsou do té míry odlišné, že účastník řízení vzhledem k dosavadnímu průběhu projednávání věci nemohl takové rozhodnutí předpokládat a v důsledku toho vůči němu nemohl uplatnit nezbytnou obhajobu. Avšak v projednávané trestní věci posouzení odvolacím soudem v zásadě odpovídá tomu, jak bylo jejich jednání kvalifikováno v obžalobě státní zástupkyně a koresponduje také s obsahem argumentace v jí podaném odvolání.

Pokud se týká uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., shodně uplatněná námitka obviněných O. Š. a M. H. se s uvedeným dovolacím důvodem naprosto rozchází. Navíc postrádá logiku, neboť není nijak neobvyklé, pokud soudce vychází ze svých poznámek, stejně jako tak nezřídka činí státní zástupci, obvinění či jejich obhájci. Státní zástupce dále zmínil, že je vyloučeno, aby v rámci zmíněného dovolacího důvodu úspěšně namítali údajné porušení ustanovení trestního řádu upravujících otázku přítomnosti osoby obviněného v rámci hlavního líčení či veřejného zasedání, pakliže k takovému porušení nedošlo přímo ve vztahu k jejich osobám, nýbrž vůči některému ze spoluobviněných. Podle názoru státního zástupce pak obvinění z hlediska uvedeného dovolacího důvodu relevantně uplatnili námitky, podle kterých jim – přes faktickou účast u veřejného zasedání – bylo znemožněno se adekvátně vyjádřit či v dostatečné míře prezentovat svá stanoviska. Státní zástupce podotknul, že má k dispozici pouze omezený rozsah spisového materiálu, který mu neumožnuje se k uvedené záležitosti kvalifikovaně vyjádřit. Pouze v obecné rovině dodal, že i kdyby snad k naznačenému nedostatku, který by mohl být vnímán jako nedůsledné respektování čl. 38 Listiny, došlo, vždy by bylo zapotřebí hodnotit míru porušení takového práva obviněného na řádné uplatnění obhajoby. Pokud by s ohledem na jinak řádné respektování práv obviněných vyjádřit se k věci v hlavním líčení a veřejném zasedání bylo ono pochybení pouze marginální povahy, nezaložil by takový postup vadu, kterou by bylo nutno napravovat v rámci dovolacího řízení.

K výhradám obviněných uplatněným v rámci dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. státní zástupce doplnil následující. Všichni tři obvinění s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. věnovali podstatnou část svých mimořádných opravných prostředků argumentaci vystavěné na tom, že léčivé přípravky humánní a léčivé přípravky veterinární určené pro léčebné účely u lidí nebo zvířat – byť by obsahovaly pseudoefedrin – nelze považovat za prekursor. Státní zástupce správnost naznačeného argumentu obviněných nikterak nerozporuje, neboť je podepřen i stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2018. Z něho skutečně vyplývá, že léčivé přípravky humánní a léčivé přípravky veterinární určené pro léčebné účely u lidí nebo zvířat nelze považovat za prekursory ve smyslu § 283 odst. 1 a § 286 odst. 1 tr. zákoníku, a to ani v případě, že samy obsahují prekursor (např. efedrin a pseudoefedrin). Významné přitom je, že tyto léčivé přípravky nejsou prekursorem, ani když mají být využity k výrobě omamné a psychotropní látky, ani pokud byly kupříkladu zbaveny obalů, vyloupány z blistrů, zbaveny informačního letáku a podobně. Neoprávněným nakládáním s léčivým přípravkem obsahujícím efedrin nebo pseudoefedrin, zejména jeho použitím k nedovolené výrobě omamných nebo psychotropních látek, lze za splnění dalších podmínek naplnit zákonné znaky skutkové podstaty dokonaného trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 tr. zákoníku, jeho pokusu nebo přípravy k tomuto trestnému činu podle § 283 odst. 2 až 4 tr. zákoníku, popř. účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k § 283 tr. zákoníku. Stejně se tato ustanovení uplatní, dojde-li k neoprávněnému dovozu, vývozu a průvozu léčivých přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin za účelem jejich použití ke konkrétní nedovolené výrobě omamných nebo psychotropních látek. Zda nakládání pachatele s léčivými přípravky s obsahem efedrinu (pseudoefedrinu) skutečně již směřovalo k nedovolené výrobě omamných nebo psychotropních látek (v praxi jde především o výrobu pervitinu) ve smyslu § 283 tr. zákoníku musí být předmětem pečlivého dokazování. To, že léčiva dovezená z Polska obsahující pseudoefedrin nejsou prekursorem, je z pohledu obviněných Š. a K. bez praktického významu, neboť podle provedených důkazů byl smysl jejich obstarání a využití jediný, totiž produkce metamfetaminu, kterou také sami realizovali. Všichni, kromě obviněného Š. a obviněné K. ještě další dvě osoby, se přitom na předmětném jednání podíleli jako spolupachatelé. Naprosto tedy nemůže obstát jakýsi náznak o pouhém účastenství ve formě pomoci, který obviněná K. zmiňuje v některých pasážích svého dovolání. Z pohledu argumentace obviněné K. je přitom významné, že rozhodně není nutné, aby se spolupachatelé účastnili trestné činnosti stejnou měrou. Stačí i částečné přispění, jen když je vedeno stejným úmyslem a je tak objektivně i subjektivně složkou děje tvořícího ve svém celku trestné jednání. Spolupachatelé tedy nemusí jednat stejně a jejich činnost nemusí být ani stejně významná.

Z hlediska právní kvalifikace užité odvolacím soudem je pak klíčovou námitka obviněných, podle které se u nich nejednalo o organizovanou skupinu působící ve více státech. Státní zástupce ve shodě s Vrchním soudem v Praze zastává názor, že obvinění Š. a K. se trestné činnosti dopustili jako spolupachatelé ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech a právní posouzení jejich jednání odvolacím soudem je tak správné. Podle názoru státního zástupce je zapotřebí vyloučit úvahu obviněných, podle které by pro dovození uvedeného znaku muselo dojít v jiném státě odlišném od České republiky alespoň k extrahování pseudoefedrinu či k (byť jen částečné) výrobě metamfetaminu, případně k distribuci této drogy v tomto jiném státě, k jejímu přechovávání zde, a podobně. Podstatné je, že obvinění podle skutkových zjištění soudů vyráběli metamfetamin právě za pomoci léčiv, která v České republice legálně získat nemohli a museli je obstarávat v zahraničí. Za tím účelem pak sjednali nezjištěnou osobu v Polsku, která jim potřebné množství dosahující postupně několika kg tablet léků, bez kterých by k výrobě pervitinu nedošlo, zajistila. Pro zboží pak obvinění (vždy některý z nich) dojížděli do Polska, kde také docházelo k jeho konspirativnímu předávání (výměně batohu s penězi za batoh s léčivy). O tom, že pro tablety potřebné k výrobě metamfetaminu se jezdí do Polska, přitom podle skutkových zjištění soudů všichni obvinění věděli, neboť se o této záležitosti otevřeně bavili, např. v garáži v Liberci na ulici XY. Zjevně tedy do celé organizované skupiny musela být zapojena přinejmenším jedna další, přesně neustanovená osoba v Polsku (obviněný H. zmínil, že osobu, od které léčiva kupoval, znal pod jménem či přezdívkou „B.“), která potřebné zboží v množství, které by obvinění na území našeho státu získat nemohli, obstarala a těmto prodala.

Státní zástupce proto považuje rovněž tuto námitku obviněných O. Š. a B. K. za neopodstatněnou a navrhuje, aby Nejvyšší soud jejich dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Naznačený způsob rozhodnutí pak činí bezpředmětnou rovněž žádost obviněné K. o odložení výkonu trestu.

Pokud se týká obviněného H., jeho námitky státní zástupce považuje za částečně důvodné. Tento obviněný se měl podle skutkových zjištění soudů na trestné činnosti ostatních obviněných podílet výlučně tím, že ve dvou případech z popudu obviněného Š. a po dohodě s ním od něj převzal finanční prostředky, odjel do Polska a od sjednané osoby zakoupil a do České republiky poté dovezl několik kg tablet léku Cirrus obsahujícího pseudoefedrin, který byl určen k výrobě metamfetaminu. Vrchní soud v Praze přitom v právní větě vymezil jeho jednání tak, že „neoprávněně dovezl prekursor, čin spáchal ve velkém rozsahu a ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech“. Státní zástupce znovu odkázal na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2018, podle nějž léčivé přípravky humánní a léčivé přípravky veterinární určené pro léčebné účely u lidí nebo zvířat za prekursory ve smyslu § 283 odst. 1 a § 286 odst. 1 tr. zákoníku považovat nelze, a to ani v případě, že samy obsahují prekursor (např. efedrin a pseudoefedrin). Prekursorem se přitom nestanou ani tím, že jsou zbaveny obalu či příbalového letáku, vyloupány z blistru a skladovány za účelem následné výroby omamné a psychotropní látky apod. Jednání pachatele, který tyto léky „jen“ opatří (také doveze) pro jiného s tím, že budou posléze použity ke konkrétní nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, pak lze posoudit jako účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na individuálně určeném trestném činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku. Podle názoru státního zástupce proto mělo být jednání obviněného H. posouzeno jako účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k trestnému činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Stejný důvod pak prospívá i obviněnému P., který sice dovolání nepodal, nicméně i ohledně jeho osoby rozhodl Vrchní soud v Praze z podnětu odvolání podaného v jeho neprospěch znovu. Státní zástupce zastává názor, že jednání obviněného P. bylo namístě posoudit jako účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k trestnému činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku [to v případě té části jednání, kdy léky v Polsku vyzvedl, převezl a Š. předal], a jako zločin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku [to v případě té části jednání, kdy byl dne 28. 5. 2021 zastaven hlídkou Celního úřadu pro Liberecký kraj a jím převážené tablety byly zajištěny a tedy tyto tablety nebyly zbylými obviněnými využity k výrobě metamfetaminu a nedošlo ohledně nich ani k pokusu trestného činu podle § 283 tr. zákoníku]. Lze totiž dojít k závěru, že obviněný P. v tomto případě přechovával jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky než prekursor.

Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2022, sp. zn. 15 To 69/2022, v části, ve které bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného M. H., a s přiměřeným použitím ustanovení § 261 tr. ř. též v části, v níž bylo rozhodnuto o vině a trestu ohledně obviněného D. P., a současně aby zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněný R. K. podal prostřednictvím svého obhájce dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 2. 2023, č. j. 15 To 2/2023-2399, a uplatnil v něm dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že skutek, popsaný ve výroku rozsudku odvolacího soudu, nevykazuje všechny zákonné znaky zločinu, jímž byl uznán vinným. Uvedené svědčí pro závěr, že dovolatel zřejmě uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2021.

Dovolatel připomněl původní usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 19. 7. 2022, č. j. 53 T 6/2022-2052, jímž bylo jeho trestní stíhání pro uvedený skutek z důvodu překážky věci rozhodnuté zčásti zastaveno podle § 223 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř. Důvodem bylo předchozí odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. 1 T 28/2021, pro přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku spočívající v přechovávání pervitinu pro vlastní potřebu, jehož se měl dopustit v průběhu období, pro něž byl uznán vinným nyní napadanými rozhodnutími soudů. Podle názoru dovolatele původní argumenty soudu prvního stupně uplatněné v usnesení o zastavení trestního stíhání ze dne 19. 7. 2022 byly správné, neboť v případě skutku z rozsudku Okresního soudu v Liberci a skutku z nyní posuzovaných rozsudků Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci a Vrchního soudu v Praze šlo o jedno a totéž jednání spočívající v kontinuálním nakládání s metamfetaminem zahrnujícím také jeho přechovávání. Byl-li pro ně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Liberci, byť by se jednalo jen o jeho dílčí část, nepřicházelo