11 Tdo 804/2025 — Nejvyšší soud

11 Tdo 804/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 9. 2025 Spisová značka:11 Tdo 804/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:11.TDO.804.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Legalizace výnosů z trestné činnosti Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 804/2025-692 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 9. 2025 dovolání obviněného M. Ch., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 3. 2025, sp. zn. 4 To 212/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 3 T 171/2023, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného M. Ch. odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Lounech (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 7. 2. 2024, sp. zn. 3 T 171/2023, byl obviněný M. Ch. uznán vinným zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění prvého soudu dopustil společným jednáním s již odsouzenými J. P. a V. C. tak, že: „Dne 10. 3. 2023 v okrese XY v XY v ulici XY v autoservisu, když si zde nechával již odsouzený J. P. spravovat přehazovačku na svém kole, se domluvil již odsouzený P. s již odsouzeným V. C., že by vzal vozidlo zn. Audi Q7, které v té době bylo zde v opravě, na kterého by měl již odsouzený P. kupce za 60.000 Kč, že mu již odsouzený V. C. nechá nedostatečně zajištěnou dílnu opravny vozidel, kdy mu již odsouzený V. C. ještě ukázal, kde jsou k uvedenému vozidlu klíče a za co již odsouzený V. C. počítal, že dostane 30.000 Kč, již odsouzený V. C. nechal poté dveře skutečně nezajištěné, a ještě poradil již odsouzenému P., jak nejlépe vypáčit dveře do autodílny, a kdy již odsouzený J. P. dne 12. 3. 2023 v době kolem 03:00 hodin vešel přes otevřené nezajištěné vstupní vrata do dvora dílny opravny vozidel vedené jako Vladimír Cita, IČO: 74222091, na adrese v XY, ulice XY, vnikl vypáčením zámku na dveřích do dílny, kde vzal zde pověšené klíče od osobního motorového vozidla zn. Audi Q7 černé barvy s rz XY, VIN XY, rok výroby 2011, v hodnotě nejméně 280.000 Kč, patřící osobě T. T. N., a prostřednictvím klíčů si toto vozidlo odemkl a odjel s ním z dílny, kdy v dílně dále vzal elektrokoloběžku zn. Xiaomi černé barvy s nabíječkou, v ceně 2.000 Kč patřící osobě V. C., kdy poté již odsouzený J. P. s vozidlem zn. Audi odjel do XY, okres XY, kde toto vozidlo nabízel již odsouzenému M. Ch., kterému sdělil, že „ta audinka je levá“, kdy již odsouzený P. chtěl za uvedené vozidlo 50.000 Kč, ale již odsouzený Ch. mu říkal, že tolik peněz nemá, a dal mu jen 20.000 Kč v hotovosti a jako zbytek mu dal nějaké oblečení, a ještě mu řekl, že mu 10.000 Kč doplatí večer, kdy již odsouzený Ch. ještě od již odsouzeného P. dostal dokument psaný v italštině z roku 2011 o tom, že vozidlo je technicky v pořádku, ale k vozidlu nebyly žádné další dokumenty jako malý technický průkaz, velký technický průkaz či smlouva o koupi vozidla, načež již odsouzený P. z místa odjel a již odsouzený M. Ch. vozidlo předal za částku 40.000 Kč osobě M. H., s tím, že vozidlo je vyřazené z provozu, že už nejde přihlásit a že je to přes několik lidí, ale že k tomu má i klíče, načež si svědek H. vozidlo odvezl a ve své dílně ho rozřezal na náhradní díly, které byly následně s výjimkou oken zajištěny Policií ČR a vráceny zpět pošk. T. T. N.“ Za tento trestný čin mu soud prvního stupně uložil trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a pro výkon tohoto trestu jej zařadil do věznice s ostrahou. 2. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 3. 3. 2025 podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného M. Ch. zamítl. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 3. Obviněný (dále i jako „dovolatel“) prostřednictvím obhájce JUDr. Karla Kýčka napadá dovoláním shora uvedené rozhodnutí odvolacího soudu a jako dovolací důvody uvádí důvody vymezené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. řádu. K prvému z dovolacích důvodů obviněný uvádí, že skutková zjištění soudu prvního stupně spočívají jednak na procesně nepoužitelných důkazech a jednak jsou skutková zjištění ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Dále dovolatel tvrdí, že nebyla správně posouzena subjektivní stránka trestného činu a nebyla správně zjištěna škoda na předmětném vozidle. Zdůrazňuje, že byl uveden v omyl, pokud jde o původ vozidla, již odsouzeným J. P. Podle obviněného vzal soud v úvahu jen důkazy v jeho neprospěch, policie ve věci postupovala nezákonně, vadný je i právní závěr, že dovolatel převedl vlastnické právo k vozidlu na sebe, vozidlo naopak převzal svědek H. Odborné vyjádření ohledně hodnoty převáděného vozidla bylo podáno anonymně a nemůže mít důkazní sílu. Soud pak prováděl výslechy svědků z vietnamské komunity bez zajištění tlumočníka. Tím podle dovolatele došlo k nesprávnému pochopení a zachycení výpovědí. Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil situaci, kdy proti sobě stála dvě tvrzení, obviněný odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ÚS 520/16 a sp. zn. IV. ÚS 137/05. Namítá porušení pravidla in dubio pro reo a nerespektování presumpce neviny ze strany soudu. Dovolateli nebyly známy žádné okolnosti, které by jej upozorňovaly na to, že automobil je výnosem z trestné činnosti a žádné jeho jednání nesměřovalo k zakrytí původu věci. Obviněný závěrem navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí, i rozhodnutí soudu prvního stupně v částech, jež se ho týkají a vrátil věc Okresnímu soudu v Lounech k dalšímu projednání a rozhodnutí, popřípadě, aby sám dovolací soud rozhodl tak, že jej obžaloby podle § 226 tr. řádu zprostí. 4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce) se vyjádřil k dovolání obviněného tak, že se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů, oproti tomu, jak je hodnotily soudy obou stupňů, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, která odpovídá představám dovolatele. Ve věci přitom nelze shledat žádný, natož extrémní, rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Soudy obou stupňů řádně zjistily skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí v souladu s § 2 odst. 5 tr. řádu a řádně provedené důkazy hodnotily, zcela v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, jak stanoví § 2 odst. 6 tr. řádu. Námitky dovolatele k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu lze spatřovat zejména v namítané absenci subjektivní stránky projednávané skutkové podstaty, tj. zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. S nimi se však již oba soudy dostatečně vypořádaly. I v tomto rozporuje obviněný spíše jejich skutková zjištění, kdy státní zástupce poukazuje na konkrétní část z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně týkajícího se subjektivní stránky trestného činu. Dále není možné přisvědčit obviněnému stran jeho tvrzení, že nebyla řádně objasněna hodnota vozidla Audi, které měl legalizovat, soudy správně vycházely z nejnižší možné hodnoty věci. Státní zástupce nepovažuje za důvodnou ani procesní námitku obviněného, že u výslechu svědkyně T. T. N. nebyl přítomen tlumočník, když vzhledem ke znalosti svědkyně českého jazyka toho nebylo třeba, v kontextu s tímto výslechem pak nedošlo k porušení procesních práv obviněného. Státní zástupce proto navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu dovolání obviněného odmítl. III. Přípustnost a důvodnost dovolání 5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu. 6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno prostřednictvím obhájce, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. řádu. 7. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. řádu, na které je odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem, tedy přezkoumání zákonnosti a odůvodněnosti napadených výroků, ovšem jen v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i předcházejícího řízení (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. řádu.). 8. Důvod dovolání podle § 265b o