11 Tdo 89/2020 — Nejvyšší soud

11 Tdo 89/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 2. 2020 Spisová značka:11 Tdo 89/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:11.TDO.89.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Odborné vyjádření Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:8. 6. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 1648/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 89/2020-4562 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2020 o dovolání obviněných G. O. R., nar. XY, státní příslušník Švýcarska, trvale bytem Spolková republika Německo, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, a H. G. S., nar. XY, státní příslušník Spolkové republiky Německo, trvale bytem Spolková republika Německo, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 8. 2019, sp. zn. 15 To 60/2019, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 2 T 3/2019, takto: I. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného H. G. S. odmítá. II. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného G. O. R. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 5. 2019, sp. zn. 2 T 3/2019, byli obvinění G. O. R. a H. G. S. uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění Krajského soudu v Ústí nad Labem se obvinění shora uvedené trestné činnosti dopustili tím, že: společně s obviněným S. R. v přesně nezjištěné době nejméně od měsíce října 2016 do 13. 2. 2018 v České republice, v obci Vejprty, v ulici XY, v objektu společnosti DREHVO, s.r.o. č. p. 894/24, v šestém nadzemním podlaží (v 5. patře objektu), neoprávněně pěstovali tzv. „indoor“ způsobem v jedenácti pěstebních místnostech za pomoci kvalifikovaného technického zařízení, kdy se jednalo o elektrotechnické předměty, a to výbojky, předřadníky, čerpadla, ventilátory, vzduchotechniku, měřicí přístroje, chemikálie a další věci v podobě substrátu, rostliny rodu konopí (Cannabis), kdy sklizeň rostlin rodu konopí probíhala nejméně jedenkrát měsíčně a vždy bylo sklízeno nejméně 194 ks rostlin, přičemž v rámci prohlídky jiných prostor a pozemků, provedené dne 13. 2. 2018 na základě příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 5. 2. 2018, sp. zn. 0 Nt 1711/2018, bylo v těchto prostorách nalezeno 2.747 kusů rostlin rodu konopí v různých fázích růstu o velikosti od nejmenších řízků rostliny rodu konopí výše 10 cm až do výše 190 cm vzrostlých rostlin rodu konopí, a 8.400 gramů sušiny rostliny rodu konopí včetně obalu, kdy provedeným odborným zkoumáním z oboru kriminalistiky, odvětví chemie, bylo v zajištěných rostlinných materiálech prokázáno 1.379,7 gramů čisté base tetrahydrocannabinolů (Δ9-THC), které jsou obsahovými složkami rostliny konopí, kdy obvinění takto jednali v úmyslu pěstované rostliny rodu konopí sklidit a zpracovat je do jejich uživatelné formy za účelem další distribuce, přičemž konopí je jako omamná látka uvedená v Příloze č. 3 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a zařazená do Seznamu IV. Jednotné úmluvy o omamných látkách (vyhláška č. 47/1965 Sb. ve znění sdělení č. 458/1991 Sb.), a tetrahydrocannabinol je jako psychotropní látka uvedená v Příloze č. 4 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a zařazená do Seznamu I. Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška č. 62/1989 Sb.), přičemž obvinění takto jednali bez příslušných povolení, neboť k zacházení s omamnými a psychotropními látkami, přípravky a prekursory, je v souladu se zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, třeba povolení. 2. Za toto jednání byl obviněný G. O. R. podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře deseti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu sedmi let. Obviněný H. G. S. byl za dané jednání podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře osmi let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu sedmi let. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali oba výše jmenovaní obvinění odvolání. Vrchní soud v Praze však usnesením ze dne 23. 8. 2019, sp. zn. 15 To 60/2019, odvolání obviněných G. O. R. a H. G. S. podle § 256 tr. řádu jako nedůvodná zamítl. II. Dovolání a vyjádření k nim 4. Proti usnesení Vrchního soud v Praze ze dne 23. 8. 2019, sp. zn. 15 To 60/2019, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 5. 2019, sp. zn. 2 T 3/2019, podali obvinění G. O. R. a H. G. S. prostřednictvím svých obhájců dovolání. 5. Obviněný G. O. R. napadl citovaná rozhodnutí obou nižších soudů v celém jejich rozsahu, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněný na základě judikatury Ústavního soudu staví své dovolání rovněž na zákonem výslovně neuvedeném dovolacím důvodu, který spočívá ve skutečnosti, že mu byl uložen exemplární trest, byť se jedná o trest v mezích zákonné trestní sazby pro danou právní kvalifikaci. 6. V prvé řadě dovolatel namítá, že se oba soudy nižších stupňů nezabývaly jeho obhajobou, jelikož neprovedly jím navrhované důkazy, kterými chtěl vyvrátit skutková zjištění učiněná na základě odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie. Samotné odborné vyjádření je přitom nepřezkoumatelné, jelikož jeho součástí ani součástí procesního spisu nebyla metodika, která byla jeho zpracovatelkou použita při zkoumání zajištěného rostlinného materiálu. Dovolatel tedy nemohl odborné vyjádření přezkoumat ve smyslu jeho souladu se současnými právními předpisy, stavem judikatury a vědeckými poznatky. Dovolatel vyjma provedení metodiky navrhl rovněž přezkum závěrů odborného stanoviska prostřednictvím znaleckého posudku. V důsledku neprovedení těchto jím navrhovaných důkazů byl dle dovolatele porušen princip kontradiktornosti trestního řízení a zkráceno jeho právo na obhajobu. Zpracovatelka odborného vyjádření se přitom dle své výpovědi při výběru reprezentativního vzorku pro zkoumání obsahu účinné látky delta-9-THC dostatečně nezabývala fázemi růstu jednotlivých rostlin a odlišnostmi mezi různými druhy rostlin konopí, které byly v pěstírně označeny popisky. Dle dovolatele pak byl součástí materiálu ke zkoumání též odpad z rostliny, např. listy, který však nebyl prodejný a toxikomanicky zneužitelný, pročež jej tak obviněný ani nemohl přechovávat pro jiného. Z tohoto důvodu neměl být zahrnut do celkového zkoumání vyprodukovaného konopí, ježto ve vztahu k odpadu z rostliny chyběl úmysl obviněného k jeho distribuci. Vadný postup zpracovatelky odborného vyjádření se pak promítl v chybné právní kvalifikaci učiněné soudem, který nemohl bez jakýchkoli pochybností hodnotit množství vypěstovaných rostlin a naplnění kvalifikačního znaku trestného činu spočívajícího v rozsahu spáchané trestné činnosti, pročež měl postupovat podle zásady in dubio pro reo ve prospěch dovolatele. 7. Dovolatel dále uvedl, že soudy pochybily, pokud při stanovení právní kvalifikace nerozlišovaly vývojová stadia trestné činnosti ve vztahu k zajištěným rostlinám, které byly v různých fázích růstu. Dovolatel dle svého tvrzení nemohl před samotnou sklizní naplnit skutkovou podstatu dokonaného trestného činu, nýbrž se muselo jednat o přípravu trestného činu ve smyslu § 20 odst. 1 tr. zákoníku nebo o pokus trestného činu ve smyslu § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Dovolatel dále namítá i nesprávnost postupu soudu, který při dokazování stran opakovaných sklizní rostlin konopí od počátku trestné činnosti až do 13. 2. 2018 vycházel toliko z výpovědi spoluobviněných, aniž by do svých úvah zahrnul možnost, že by bylo pěstováno i technické konopí s obsahem delta-9-THC nižším než 0, 3 %. 8. V další námitce dovolatel uvedl, že je zapotřebí podrobit přezkumu stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2