11 Tvo 4/2021 – Nejvyšší soud

11 Tvo 4/2021-589 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 3. 2021 stížnost státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze podanou ve věci obviněného J. K., nar. 4. 11. 1979, t. č. ve vazbě ve Věznici Ostrov nad Ohří, stíhaného pro zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 2 To 5/2021, a rozhodl t a k t o : Podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. se usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 2 To 5/2021, zrušuje a podle § 72 odst. 1, 3 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že obviněný J. K., nar. XY, u něhož i nadále je dán důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. ř., se propouští z vazby na svobodu s tím, že se u něj vazba nahrazuje - podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. přijetím písemného slibu obviněného ze dne 17. 2. 2021 - podle § 73 odst. 1 písm. c), odst. 3 tr. ř. dohledem probačního úředníka - podle § 73 odst. 1 písm. d) tr. ř. uložením předběžného opatření podle § 88c písm. a) tr. ř. ve spojení s § 88d tr. ř. spočívajícího v zákazu styku s V. S., nar. XY a s AAAAA, nar. XY, a podle § 88c písm. b) tr. ř. ve spojení s § 88e tr. ř. spočívajícího v zákazu vstupu do společného obydlí obývaného s poškozenou AAAAA (pseudonym), nar. XY, s V. S., nar. XY, s BBBBB (pseudonym), nar. XY a s CCCCC (pseudonym), nar. XY. O d ů v o d n ě n í : 1. Vrchní soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 2 To 5/2021, tak, že podle § 72 odst. 1, 4 tr. ř. se obviněný J. K. propouští z vazby na svobodu. 2. Proti tomuto usnesení podala státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze v neprospěch obviněného J. K. včas stížnost. 3. Státní zástupkyně odůvodnila svou stížnost v podstatě tím, že i přes kasační rozhodnutí odvolacího soudu je trestní stíhání obviněného J. K. nadále důvodné, neboť v průběhu trestního řízení dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu a jsou zde i nadále zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný J. K. S ohledem na dosavadní závěry vyplývající z průběhu trestního řízení se státní zástupkyně neztotožnila se závěry Vrchního soudu v Praze učiněnými v napadeném usnesení. Vazební důvod podle § 67 písm. c) tr. ř. trvá, přičemž hrozí i nadále nebezpečí, že by obviněný J. K. při styku s nezletilou poškozenou mohl pokračovat v páchání trestné činnosti. Vrchní soud v Praze neučinil žádné opatření, které by mohlo obviněnému J. K. účinně zamezit jakékoliv kontaktování, vyhledávání či setkávání se s nezletilou poškozenou. V napadeném usnesení Vrchní soud v Praze neuvážil, že obviněný J. K. se trestné činnosti dopouštěl dlouhodobě, a to až do okamžiku svého vzetí do vazby, kdy žil ve společné domácnosti s nezletilou poškozenou, její matkou a dvěma polorodými sestrami, jejichž je obviněný J. K. otcem. Právě za této situace, kdy všechny tři nezletilé žijí ve společné domácnosti, je zcela zřejmé, že obviněný bude po propuštění z vazby kontaktovat svoje vlastní dcery, jejichž návštěvy mu nelze zakázat, a nelze tedy zajistit styk obviněného J. K. s jeho dcerami, aniž by došlo ke kontaktu s nezletilou poškozenou a tím vyloučit skutečnost, že se opětovně dopustí vůči ní takto závažného jednání. 4. Ve svých předchozích rozhodnutích ohledně vazby obviněného J. K. se Vrchní soud v Praze zabýval účelem předstižné vazby, přičemž uzavřel, že vazba obviněného J. K. je nepochybně účinnou ochranou nezletilé poškozené před opakováním sexuálně motivované trestné činnosti, když zároveň zdůraznil, že na nezletilou poškozenou je nutné nahlížet jako na zvlášť zranitelnou oběť ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a), d) zákona o obětech trestných činů. Vrchní soud v Praze vždy dospěl k závěru, že účelu vazby není možné dosáhnout jiným způsobem či jejím nahrazením jiným opatřením. Osobní poměry obviněného J. K. se však žádným významným způsobem nezměnily. Obviněný J. K. u veřejného zasedání uváděl stále stejné skutečnosti a okolnosti, nezměnila se ani důkazní situace, a to i přesto, že odvolací soud vrátil věc nalézacímu soudu k novému projednání, kdy dokazování bude doplněno o další důkazy, zejména o znalecké zkoumání posuzující, zda se u nezletilé poškozené nerozvinula v důsledku jednání obviněného posttraumatická stresová porucha a nedošlo k naplnění kvalifikované skutkové podstaty podle § 185 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku. I přes výše uvedené přistoupil odvolací soud ohledně obviněného J. K. k jeho propuštění z vazby na svobodu. 5. Závěrem státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 2 To 5/2021, a aby bylo rozhodnuto tak, že se obviněný J. K. i nadále ponechává ve vazbě. 6. Obviněný J. K. se prostřednictvím obhájce vyjádřil ke stížnosti podané státní zástupkyní. Ve svém vyjádření v podstatě uvedl, že se ztotožňuje s argumentací Vrchního soudu v Praze. Stížnost státní zástupkyně spíše polemizuje se závěry Vrchního soudu v Praze, které vedly ke zrušení meritorního rozhodnutí, nikoliv s důvody propuštění obviněného z vazby. Státní zástupkyně ve stížnosti uvádí naprosto irelevantní důvody pro rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě, neboť svou argumentaci vztahuje k otázce viny obviněného J. K., což však není předmětem rozhodnutí o vazbě. Státní zástupkyně navíc přehlíží skutečnost, že odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně především pro předčasnost, přičemž obsahem argumentace stěžovatelky jsou především tvrzení ohledně okolností, které odvolací soud považoval za předčasné. Nelze se ztotožnit ani s tvrzením, že by jednání obviněného bylo závažné, neboť nebylo prozatím prokázáno. Skutečnost, že soud nepřijal žádná opatření, která by zamezila kontaktu obviněného J. K. s nezletilou poškozenou, mu nemůže být kladena za vinu a nemůže prodlužovat jeho pobyt ve vazbě. Obviněný předložil již dne 25. 3. 2020 Okresnímu soudu v Karlových Varech písemný slib v tom smyslu, že splní veškeré uložené povinnosti a dodrží veškerá omezení. Ze strany probační a mediační služby nadto bylo potvrzeno, že v místě případného bydliště obviněného po propuštění z vazby by bylo možné umístit stanici pro elektronický náramek. Obviněný J. K. tudíž učinil vše, co je po něm možné spravedlivě požadovat. 7. Mezi podstatné důvody, z nichž Vrchní soud v Praze propustil obviněného J. K. z vazby, lze zařadit plynutí času, resp. oslabování důvodů vazby postupem plynutí času, když tento názor vychází z ustálené judikatury Ústavního soudu. Obviněného J. K. rovněž není možné držet ve vazbě z důvodu, že je nutné rozsáhle doplnit dokazování, a to včetně vypracování znaleckého posudku, což sám Vrchní soud v Praze v napadeném usnesení konstatuje. Pro ponechání obviněného J. K. nelze vycházet z obecných obav, že bude své jednání opakovat, kdy neexistují žádné podklady ukazující na to, že by se obviněný J. K. uchýlil (hodlal uchýlit) k nějakému závadnému jednání vůči nezletilé poškozené. 8. Nad rámec uvedeného obviněný J. K. předložil písemný slib ze dne 17. 2. 2021, v němž se mimo jiné zavázal, že se zdrží jakéhokoliv kontaktu s matkou nezletilé poškozené, nezletilou poškozenou a svými dvěma dcerami a že nebude vstupovat do objektů, kde má V. S. společnou domácnost s výše uvedenými nezletilými dětmi. 9. S ohledem na uvedené obviněný J. K. navrhl, aby Nejvyšší soud stížnost státní zástupkyně podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl. 10. Nejvyšší soud jako přezkumný orgán v souladu s ustanovením § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení Vrchního soudu v Praze, tedy správnost jeho výroku i správnost řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost státní zástupkyně je jen zčásti důvodná. 11. Ze spisového materiálu se podává, že obviněný J. K. byl rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. 3 T 11/2020, uznán vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, za což mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. 12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací k odvolání obviněného a státního zástupce podanému v neprospěch obviněného usnesením ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 2 To 5/2021, podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. výše označený rozsudek krajského soudu zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Následně Vrchní soud v Praze rozhodl napadeným usnesením o vazbě obviněného J. K. tak, že jej propustil z vazby na svobodu. 13. Z napadeného usnesení se podává, že tento svůj závěr Vrchní soud v Praze odůvodnil zejména tím, že důvody vazby předstižné již ve věci obviněného J. K. neshledává, kdy hlavním a zásadním argumentem je p