11 Tz 57/2021 — Nejvyšší soud

11 Tz 57/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 10. 2021 Spisová značka:11 Tz 57/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:11.TZ.57.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Uznání a výkon cizozemských rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 268 odst. 2 tr. ř. § 269 odst. 2 tr. ř. § 270 odst. 1 tr. ř. § 261 odst. 1 z. m. j. s. § 268 odst. 1, 2 z. m. j. s. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 2. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tz 57/2021-57 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. 10. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Durdíka a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Petra Škvaina, Ph.D., stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti České republiky proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 1 Nt 5517/2019, ve prospěch právnické osoby D., IČ: XY, se sídlem XY, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. řádu t a k t o : I. Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 1 Nt 5517/2019, byl porušen zákon v neprospěch právnické osoby D., IČ: XY, v ustanovení § 261 odst. 1 a § 268 odst. 1, 2 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů. II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 1 Nt 5517/2019, se zrušuje v celém rozsahu. Současně se zrušují také veškerá další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Obvodnímu soudu pro Prahu 10 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : 1. Trestním opatřením Bezirkshauptmannschaft Neunkirchen, Rakouská republika, ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. NKS2-V-18 101471/3, byl D. S. (správně má být uvedeno D. S.) pravomocně uznán vinným dopravním přestupkem v podobě překročení povolené rychlosti o 26 km/hod. podle § 52 písm. a Z.10a StVO 1960, § 99 odst. 3 písm. a StVO 1960, za což mu byla uložena pokuta ve výši 90 eur za současného stanovení náhradního trestu odnětí svobody ve výměře 41 hodin. Současně citované trestní opatření obsahuje poučení v tom smyslu, že nebude-li příslušná platba pokuty uskutečněna ve stanovené lhůtě, tj. do dvou týdnů ode dne nabytí právní moci, bude možné celou částku upomínat, přičemž v takovém případě je třeba navíc uhradit poplatek za upomínku ve výši 5 eur. Podle skutkových zjištění Bezirkshauptmannschaft Neunkirchen se D. S. předmětného dopravního přestupku dopustil tím, že dne 27. 10. 2018 mezi 15:18 až 15:21 hodin v oblasti XY, Rakouská republika, na dálnici A2 vedle XY měření vzdálenosti od 73,05 do 67,09, směr jízdy Vídeň, při řízení motorového vozidla registrační značky XY překročil povolenou rychlost 80 km/hod. o 26 km/hod. (po odečtení tolerance měření). 2. Dne 23. 7. 2019 byla Okresnímu soudu Praha-západ doručena žádost Bezirkshauptmannschaft Neunkirchen jako příslušného orgánu Rakouské republiky, o zajištění výkonu pokuty, která byla D. S. pravomocně uložena trestním opatřením Bezirkshauptmannschaft Neunkirchen, Rakouská republika, ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. NKS2-V-18 101471/3, v celkové výši 90 eur. Společně s touto žádostí bylo Okresnímu soudu Praha-západ, jako soudu vykonávajícího státu, doručeno též osvědčení vydané dle čl. 4 Rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV Bezirkshauptmannschaft Neunkirchen, jako orgánu vydávajícího státu, ze dne 18. 7. 2019, v rámci kterého byly vyplněny údaje o fyzické osobě v části označené písm. f) bod 1. a dále v části označené písm. g) bod 1. byla uvedena celková částka peněžitého trestu nebo pokuty ve výši 95 eur (tj. peněžitá částka 90 eur uložená rozhodnutím na základě odsouzení za trestný čin nebo přestupek a peněžitá částka 5 eur na náklady na soudní nebo správní řízení vedoucí k rozhodnutí). Dne 25. 7. 2019 byla podaná žádost Bezirkshauptmannschaft Neunkirchen postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 10 jako soudu věcně a místně příslušnému k jejímu vyřízení. 3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 1 Nt 5517/2019, které nabylo právní moci dne 8. 7. 2020, bylo pod bodem I. rozhodnuto tak, že se podle § 263 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. m. j. s.), ve spojení s § 268 odst. 1 z. m. j. s. na území České republiky uznává rozhodnutí Bezirkshauptmannschaft Neunkirchen ze dne 1. 4. 2019, č. j. NKS2-V-18 101471/3, které nabylo právní moci dne 23. 4. 2019, jímž byla společnosti D., IČO: XY, se sídlem XY, zastoupené jednatelem D. S., uložena pokuta ve výši 90 eur spolu s náklady na soudní či správní řízení ve výši 5 eur, celkem tedy „5 eur“ (správně mělo být uvedeno „95 eur“), tj. dle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni 1. 4. 2019 v celkové výši 2.450,- Kč. Pod bodem II. výrokové části citovaného usnesení pak bylo rozhodnuto tak, že podle § 268 odst. 2 z. m. j. s. se peněžitý trest přeměňuje na pokutu a pod bodem III. bylo rozhodnuto, že se uznané rozhodnutí vykoná. 4. Dne 19. 8. 2021 podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. řádu proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 1 Nt 5517/2019, jímž bylo rozhodnuto podle § 263 odst. 1 z. m. j. s. ve spojení s § 268 odst. 2 z. m. j. s. o uznání na území České republiky výše citovaného rozhodnutí Bezirkshauptmannschaft Neunkirchen, Rakouská republika, ze dne 1. 4. 2019, č. j. NKS2-V-18 101471/3, které nabylo právní moci dne 23. 4. 2019, stížnost pro porušení zákona ve prospěch právnické osoby D., IČ: XY, se sídlem XY, zastoupené jednatelem D. S. Ministryně spravedlnosti v rámci odůvodnění podané stížnosti pro porušení zákona poukázala na skutečnost, že výroky napadeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 neodpovídají zásadám citovaným v ustanoveních § 261 odst. 1 a § 268 odst. 1, 2 z. m. j. s., když dotčené rozhodnutí vychází z toho, že pokuta a povinnost k náhradě nákladů řízení byly uloženy obchodní společnosti D., zastoupené jednatelem D. S., tedy že vůči této obchodní společnosti má být rozhodnutí, o jehož uznání a výkon jde, vykonáno. Z podkladů poskytnutých rakouskou stranou však vyplývá, že v dotčeném cizozemském řízení nebylo jednáno se společností D., nýbrž s fyzickou osobou D. S. Tato skutečnost přitom vyplývá jak z části označené písm. f) osvědčení, ve kterém není vyplněn bod 2., jenž se týká právnické osoby, nýbrž bod 1., který se týká osoby fyzické, jíž je právě D. S. (byť bez uvedení data narození a s překlepem v příjmení). Obchodní společnost D. je v dotčeném cizozemském rozhodnutí naproti tomu uvedena pouze pod jménem D. S. jako adresa pro doručení. 5. Z dikce ustanovení § 268 odst. 1 z. m. j. s. je dle stěžovatelky patrné, že na území České republiky je vykonávána peněžitá sankce nebo jiné peněžité plnění uložené uznaným rozhodnutím jiného členského státu Evropské unie (dále jen „EU“), nikoli povinnost, kterou by namísto nich ukládal soud, který rozhoduje o uznání a výkonu. Rozhodl-li tedy Obvodní soud pro Prahu 10 tak, že peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění uložené uznávaným rozhodnutím jiného členského státu EU vykoná na území České republiky jiná osoba, než které byla tato peněžitá sankce nebo jiné peněžité plnění uznávaným rozhodnutím jiného členského státu uloženy, porušil tím § 268 odst. 1 z. m. j. s. v neprospěch osoby, k jejíž tíži výkon peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění uznal, tedy v neprospěch obchodní společnosti D. 6. V návaznosti na výše uvedené ministryně spravedlnosti rovněž poukázala na skutečnost, že pokud Obvodní soud pro Prahu 10 nezjistil, že peněžitá sankce nebo jiné peněžité plnění bylo uloženo fyzické osobě D. S. a nikoli obchodní společnosti D., nemohl se ani řádně zabývat otázkou, zda rozhodnutí, o jehož uznání a výkon jde, bylo dotčené osobě řádně doručeno. Předmětné rozhodnutí bylo, alespoň podle jeho povahy, vydáno v písemném řízení, tedy v nepřítomnosti dotčené osoby, což je skutečnost zakládající důvod pro neuznání rozhodnutí podle § 267 odst. 1 písm. e) z. m. j. s., pročež je třeba zkoumat, zda je dána některá z výjimek z toho důvodu pro neuznání podle § 267 odst. 3 z. m. j. s. 7. Další pochybení Obvodního soudu pro Prahu 10 stěžovatelka spatřuje ve skutečnosti, že podle jeho usnesení byla rozhodnutím, o jehož uznání a výkon jde, vedle pokuty ve výši 90 eur uložena též povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 5 eur. Samotné cizozemské rozhodnutí, o jehož uznání a výkon jde, však žádný výrok o povinnosti k náhradě nákladů řízení neobsahuje, neboť jím byla