Nejvyšší soud 20 Cdo 1781/2025 – Žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 22. 10. 2024, č. j. 16 C 37/2024-10, odmítl podání povinné doručené Krajskému soudu v Hradci Králové dne 1. 7. 2024 a označené jako žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. 3 Co 25/2022-486.

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil v tom správném znění, že podání povinné doručené Krajskému soudu v Hradci Králové dne 1. 7. 2024 se odmítá.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním.

Podle § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.

Podle § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Rozhodnutí odvolacího soudu bylo povinné doručeno dne 2. 4. 2025. Posledním dnem zákonné dvouměsíční lhůty k podání dovolání povinnou tedy bylo pondělí 2. 6. 2025. Povinná však dovolání podala poštou k soudu prvního stupně až dne 3. 6. 2025, tedy po marném uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání.

Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně nerozhodl o odmítnutí dovolání podle § 241b odst. 1 a § 208 odst. 1 o. s. ř., ačkoli dovolání bylo podáno opožděně, Nejvyšší soud sám rozhodl tak, že dovolání pro opožděnost odmítl (§ 243c odst. 3 věta první, § 218a, § 243f odst. 2 o. s. ř.), aniž by se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (§ 241b odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.).

Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelka následně vznesla námitku podjatosti soudců senátu 20 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly. Z obsahu této námitky je zřejmé, že soudcům vytýká jejich rozhodování v jiných věcech (jimiž „vědomě dlouhodobě kryjí velmi závažné zločiny“), proto Nejvyšší soud vyhodnotil tuto námitku podjatosti jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.) a obstrukční [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008 (uveřejněné pod č. 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo ze dne 2. 2. 2023, sen. zn. 29 ICdo 11/2023].

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].