20 Cdo 2714/2024 — Nejvyšší soud

20 Cdo 2714/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 11. 2024 Spisová značka:20 Cdo 2714/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:20.CDO.2714.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Výživné Dotčené předpisy:§ 30 odst. 1 předpisu č. 292/2013 Sb. § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:6. 1. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 29.01.2025II.ÚS 303/25 Pavel Šámal odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost<br/>odmítnuto pro nedodržení lhůty5. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 2714/2024 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci nezletilých oprávněných a) AAAAA (pseudonym), a b) BBBBB (pseudonym), zastoupených městem Šternberk jako opatrovníkem, zastoupeným JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem v Olomouci, Riegrova 12, proti povinnému J. M., zastoupenému JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou se sídlem v Kroměříži, Tovačovského 2784/24, za účasti matky nezletilých Z. M., zastoupené Mgr. Ing. Pavlou Buxbaumovou, advokátkou se sídlem v Uničově, Masarykovo náměstí 37, pro běžné a dlužné výživné, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 49 EXE 4263/2022, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 31. 7. 2024, č. j. 40 Co 313/2024-9102, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Olomouci („dále též jen soud prvního stupně“) usnesením ze dne 31. 5. 2024, č. j. 49 EXE 4263/2022-9023, jmenoval oprávněným podle § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), opatrovníka k zastupování v řízení o návrhu povinného na částečné zastavení exekuce ze dne 8. 4. 2024, a to město Šternberk. 2. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále též jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. 3. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný (otec oprávněných) dovoláním. 4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“. 5. Podle § 30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. 6. Právní úprava (ne)přípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé z. ř. s. se s účinností od 1. 1. 2014 přesunula z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení), do výše citovaného ustanovení § 30 z. ř. s. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015, nebo ze dne 1. 2. 2016. sp. zn. 20 Cdo 5056/2015). 7. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci je exekuce vedena ve věci výživného pro nezletilé děti, kterou upravuje hlava pátá části druhé z. ř. s. (§ 511 a násl. z. ř. s.), a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v § 30 z. ř. s., není dovolání povinného přípustné (shodně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4947/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 20 Cdo 2451/2021, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 11. 1. 2022, sp. zn. I ÚS 3426/21). Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 8. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 11. 2024 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu