20 Cdo 3160/2025 — Nejvyšší soud

20 Cdo 3160/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:4. 2. 2026 Spisová značka:20 Cdo 3160/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:20.CDO.3160.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastavení exekuce Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:9. 3. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 1043/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 3160/2025-421 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné REVITEA WINE, s. r. o., se sídlem v Šatově č. p. 404, identifikační číslo osoby 07539967, zastoupené JUDr. Bc. Martinem Kulhánkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69, proti povinným 1) I. K., od 29. 9. 2025 v konkursu, zastoupenému JUDr. Michalem Skoumalem, advokátem se sídlem v Brně, Drobného 306/34, a 2) M. K., zastoupené Mgr. Viktorem Procházkou, advokátem se sídlem v Brně, Lazaretní 925/9, pro 11 174 950 Kč s příslušenstvím, zřízením exekutorského zástavního práva, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 111 EXE 914/2020, o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2025, č. j. 12 Co 200/2023-367, takto: I. Dovolání povinného 1) se odmítá. II. Povinný 1) je povinen zaplatit oprávněné částku 59 616,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Bc. Martina Kulhánka, Ph.D. Odůvodnění: 1. Městský soud v Brně (dále též jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 22. 2. 2023, č. j. 111 EXE 914/2020-147, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 1. 3. 2023, č. j. 111 EXE 914/2020-151, zamítl návrh povinných ze dne 31. 7. 2020 na zastavení exekuce a uložil povinným zaplatit oprávněné na náhradě nákladů řízení o zastavení exekuce částku 89.697,30 Kč. Uvedl, že exekuce je vedena k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 11.174.950 Kč s příslušenstvím podle směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2017, č. j. 55 Cm 112/2017-25, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2017, č. j. 55 Cm 112/2017-115, a usneseními Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 2020, č. j. 12 Cmo 99/2019-479, a ze dne 19. 2. 2020, č. j. 12 Cmo 99/2019-537. Exekuční titul byl vydán na základě směnky vlastní vystavené k zajištění úvěru společnosti Víno Lechovice spol. s r. o. na řad České spořitelny, a. s., dne 23. 3. 2015. Směnkou se výstavce Víno Lechovice spol. s r. o. zavázal uhradit dne 6. 1. 2017 částku 11 174 950 Kč a povinní 1) a 2) převzali za výstavce směnečné rukojemství. Následně byla dne 20. 3. 2015 mezi společností Central-Therm a. s. jako slibující a povinným 1) jako příjemcem slibu podepsána listina nazvaná „slib odškodnění“, ze které se podává, že v případě, že bude příjemce slibu povinen plnit z výše uvedené směnky a smlouvy o vyplňovacím právu směnečném č. S/245/15/LCD, zastoupí ho v jeho povinnosti slibující, a to v celém rozsahu plnění, a uhradí směnečnou sumu i s příslušenstvím ze směnky. Stejná listina byla podepsána mezi společností Central-Therm a. s. jako slibující a povinnou 2) jako příjemcem slibu. Mezi společností Central-Therm a. s. jako pronajímatelem a společností Víno Lechovice spol. s r. o. jako nájemcem (tehdy personálně propojenými v osobách povinných) byla sjednána smlouva o nájmu nemovitostí (budov v k. ú. XY blíže specifikovaných nájemní smlouvou) na dobu od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2022 za nájemné ve výši 1 Kč. V současné době je proti společnosti Víno Lechovice spol. s r. o. vedeno insolvenční řízení. 2. Soud prvního stupně uvedl, že argumentace sliby odškodnění je ve své podstatě zpochybněním věcné správnosti exekučního titulu a s ohledem na datum jejich podpisu (20. 3. 2015) mohla a měla být uplatněna v řízení nalézacím (směnečném). Navíc sliby odškodnění poskytla osoba odlišná od oprávněné (Central-Therm a. s.) a oprávněnou nijak nezavazují. Povinní ostatně ani netvrdili, že by je oprávněná akceptovala, naopak oprávněná zpochybnila platnost slibů odškodnění i pravost a správnost následného zápisu z valné hromady společnosti Central-Therm a. s., na níž měly být sliby schváleny. Osobní propojenost oprávněné se společností Central-Therm a. s. sama o osobě nezakládá žádný rozpor postupu oprávněné s dobrými mravy. Nadto osobní propojenost v minulosti byla také mezi společností Central-Therm a. s., Víno Lechovice spol. s r. o. a povinnými. Povinní podepsali sliby odškodnění za příjemce slibu i za stranu slibující a směnka, která je podkladem exekučního titulu, byla podepsána povinnou 2) i jako jednatelkou společnosti Víno Lechovice spol. s r. o. Povinní si tedy jako osoby znalé věci museli být vědomi důsledků podpisu směnky na pozici avalů. Námitka rozporu s dobrými mravy ohledně pořadí zajišťovacích instrumentů byla uplatněna již v nalézacím řízení, kde ji soud shledal nedůvodnou. Povinní dosud nesplnili povinnost uloženou exekučním titulem a postup oprávněné, která podala k jejímu vymožení exekuční návrh, nelze sám o sobě považovat za rozporný s dobrými mravy. Povinní se navíc mohou plnění ze slibů odškodnění domáhat v samostatném civilním řízení přímo proti osobě slibem zavázané. 3. Krajský soud v Brně (dále též jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením (po zrušení svého předchozího rozhodnutí ve věci, konkrétně usnesení ze dne 14. 12. 2023, č. j. 12 Co 200/2023-264, rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2024, č. j. 20 Cdo 1248/2024-289) potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve znění doplňujícího usnesení a uložil povinným zaplatit oprávněné náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Odvolací soud uzavřel, že oprávněné v zahájení exekučního řízení nebránila tvrzená dohoda o společném postupu ze dne 3. 12. 2019 (obsahující závazek nezahájit exekuční řízení k vymožení směnečné pohledávky), protože tato dohoda zanikla v souladu s jejím bodem 1.2 v důsledku porušení povinnosti povinným, k níž se zavázal v bodě 1.1 písm. f/ (že nejpozději do 15. 3. 2020 zajistí, aby u převáděných pozemků nebyla zapsána jakákoli práva či omezení ve prospěch ČR, žádná předběžná opatření, na jejichž základě by byl omezen s převáděnými pozemky disponovat, ani jakákoli jiná omezení). Povinný této své povinnosti nedostál, přestože mu za tím účelem poskytla společnost Central-Therm a. s. úvěr. Skutečnost, že poskytnutý úvěr zjevně na úhradu celého dluhu povinného vůči ČR nestačil (tudíž zástavní a předkupní právo k pozemkům nezaniklo a jejich výmaz nebyl proveden) nemůže jít k tíži oprávněné, když z dohody o společném postupu v tomto směru neplyne nezbytnost či dokonce povinnost jakékoli součinnosti ze strany oprávněné. 5. K námitce, že naplnění dohody o společném postupu zmařila sama oprávněná tím, že nesplnila povinnost z ústní dohody sjednané při podpisu dohody o společném postupu, a nepředložila v termínu do 15. 3. 2020 potřebnou dokumentaci, odvolací soud po doplněném dokazování uvedl, že nelze učinit závěr o existenci takové ústní dohody. Současně dodal, že i kdyby oprávněná závazek k přípravě předmětné dokumentace na sebe vzala, nebylo by možné jej splnit předtím, než by povinní splnili ve sjednaném termínu do 15. 3. 2020 své povinnosti z dohody o společném postupu. Porušením jakékoli povinnosti povinných (což nastalo nesplněním povinnosti dle bodu 1.1 písm. f/ dohody) totiž došlo ke zrušení dohody od počátku dle jejího bodu 1.2. Ve splnění této povinnosti povinnému přitom nebránila okolnost, že rozhodnutí ve směnečném řízení dosud nebylo pravomocné. 6. Účastníky předložená e-mailová komunikace podle odvolacího soudu jen svědčí o snaze dohodnout řešení vzniklé situace. Konec snahy zjevně přivodila exekuce prodejem nemovitých věcí povinného zahájená ve prospěch P., vedená Exekutorským úřadem Břeclav, jež definitivně zabránila zamýšlenému převodu pozemků povinných a alespoň dodatečnému naplnění účelu a cíle dohody o společném postupu. Oprávněná tedy přistoupila k podání exekučního návrhu dne 16. 6. 2020 naprosto důvodně, teprve poté, kdy se z údajů v katastru nemovitostí dověděla o zahájené exekuci (11. 6. 2020). 7. Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním povinný 1). Jeho přípustnost spojuje s řešením dosud neřešených otázek: Zda a v jakém rozsahu se v řízení o zastavení exekuce (§ 268 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.) lze dovolávat mimosmluvních ujednání a následného chování stran, modifikujícího či doplňujícího povinnosti z původní dohody,­ a zda je důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. skutečnost, že exekuce je zahájena a vedena v rozporu s jejím účelem, totiž zajistit (efektivní) splnění povinnosti z vyk