20 Cdo 3283/2025 — Nejvyšší soud

20 Cdo 3283/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 2. 2026 Spisová značka:20 Cdo 3283/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:20.CDO.3283.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Insolvenční řízení (účinky, zahájení) Exekuce Příklep Dotčené předpisy:§ 109 odst. 1 písm. c) IZ. § 140e odst. 1 IZ. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:23. 3. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 1407/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 3283/2025 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné CASPER CONSULTING a. s., se sídlem v Praze 6 - Bubenči, náměstí Borise Němcova 510/3, identifikační číslo osoby 63980401, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinnému V. W., za účasti manželky povinného J. W., a za účasti vydražitelky CASPER PROPERTY s. r. o., se sídlem v Praze 6 - Bubenči, náměstí Borise Němcova 510/3, identifikační číslo osoby 24675172, pro 7 065 833,91 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 067 EX 17800/21, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2025, sp. zn. 14 Co 519/2024, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: 1/ Ve shora specifikované věci soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5 (dále rovněž „exekutor“), usnesením ze dne 25. září 2024, č. j. 067 EX 17800/21-101, udělil příklep vydražitelce CASPER PROPERTY s. r. o., se sídlem v Praze 6 - Bubenči, náměstí Borise Němcova 510/3, identifikační číslo osoby 24675172 (dále „vydražitelka“), za nejvyšší podání 6 074 667 Kč k nemovitým věcem ve vlastnictví manželky povinného, a to spoluvlastnickým podílům o velikosti ½ k pozemkům č. parc. XY, lesní pozemek, č. parc. XY, lesní pozemek, s budovou č. p. XY, rodinný dům, a č. parc. XY, lesní pozemek, se stavbou bez č.p./č.e., tech. vyb., zapsaným na listu vlastnictví XY katastru nemovitostí pro katastrální území XY u XY, obec XY, spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/3 k rodinnému domu č. p. XY na parcele č. XY, zapsanému na listu vlastnictví č. XY katastru nemovitostí pro katastrální území XY u XY, obec XY, a spoluvlastnickému podílu o velikosti ¼ k pozemku č. parc. XY, ostatní plocha, zapsanému na listu vlastnictví č. XY katastru nemovitostí pro katastrální území XY u XY, obec XY (dále rovněž „nemovité věci“). 2/ Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 25. 2. 2025, sp. zn. 14 Co 519/2014, k odvolání manželky povinného usnesení exekutora změnil tak, že se příklep na vydražené nemovité věci neuděluje (výrok I), a rozhodl ve vztahu mezi oprávněnou, vydražitelkou a manželkou povinného o nákladech odvolacího řízení (výrok II). 3/ Odvolací soud doplnil dokazování o čtení insolvenčního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 68 INS 20790/2020 ve věci insolvenčního řízení k návrhu podanému dne 2. 10. 2020 na povolení oddlužení povinného, z něhož mimo jiné zjistil, že za účelem zajištění pohledávky oprávněné ve výši 8 768 718,44 Kč insolvenční správce zpeněžil pozemek č. parc. XY v katastrálním území XY u XY a spoluvlastnické podíly povinného k nemovitým věcem specifikovaným v odst. 1 tohoto odůvodnění. Provedl dále důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. 12. 2015, č. j. 12 C 17/2011-171, jímž byla zamítnuta žaloba manželky povinného na vyloučení nemovitých věcí (v rozsahu jejích spoluvlastnických podílů) z exekuce, jakož i žalobou manželky povinného ze dne 10. 9. 2024, kterou se jmenovaná domáhá opětovného vyloučení nemovitých věcí z exekuce s tím, že tyto věci již nejsou součástí společného jmění manželů (dále „SJM“), „ale jde o podílové spoluvlastnictví náležející nedlužící manželce povinného“. 4/ Po právní stránce odvolací soud citoval ustanovení § 336k odst. 4, § 336i odst. 1 a § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), v souvislosti s aprobovaným postupem exekutora, který neodročil dražební jednání na základě manželkou povinného podané vylučovací žaloby ze dne 10. 9. 2024. Zároveň však soud konstatoval, že k porušení zákona pro provedení dražby došlo, k čemuž odkázal na citovaná ustanovení § 47 odst. 7 větu první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“), a na ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) a § 414 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění účinném do 30. 9. 2024 (dále „IZ“). Uzavřel, že insolvenční řízení na majetek povinného, jenž slouží k zajištění pohledávky oprávněné, doposud není skončeno, takže exekutor „nemohl v exekučním řízení pokračovat, tj. provádět exekuci prodejem spoluvlastnických podílů manželky povinného na nemovitých věcech“. Použitelné jsou v poměrech posuzované věci judikaturní závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2016, sen. zn. 29 ICdo 11/2014, uveřejněného pod číslem 25/2017 Sb. rozh. obč. - dále „R 25/2017“ (obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2018, sp. zn. 29 Cdo 1890/2016), podle něhož věřitelé mohou exekučně vymáhat své pohledávky po manželce povinného pouze tehdy, kdy jako povinná bude v exekučním řízení vystupovat přímo ona, nikoli v exekuci proti povinnému coby insolvenčnímu dlužníku poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ. 5/ Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná společnost dovoláním, jehož přípustnost vymezila tvrzením, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek, které „v dosavadní judikatuře Nejvyššího soudu“ dosud nebyly explicitně řešeny, a to: a/ zda lze vést exekuci na exekučně postižitelné nemovité věci tvořící součást SJM, „které byly po vzniku dluhu zapsány do evidence katastru nemovitostí jako výlučné vlastnictví manželky povinného, pokud povinný manžel je v insolvenci, avšak tyto nemovité věci nebyly sepsány do majetkové podstaty“ a oprávněná se domáhá uspokojení své pohledávky v exekuci, a b/ zda ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ brání provedení exekuce prodejem nemovitých věcí na exekučně postižitelný majetek tvořící SJM, „který byl po vzniku dluhu zapsán do evidence katastru nemovitostí jako výlučné vlastnictví manželky povinného, pokud tento majetek nebyl zahrnut do majetkové podstaty dlužníka (povinného)“. 6/ Podle názoru dovolatelky se judikatura dovolacího soudu, o níž se odvolací soud opíral, „týká odlišné procesní situace“, resp. „dopadá na jinou situaci“, neboť v případě řešeném R 25/2017 bylo vypořádáváno SJM v insolvenci a manželka povinného se proti insolvenčnímu správci domáhala spoluvlastnických podílů na nemovitých věcech z majetkové podstaty dlužníka v insolvenci, v případě usnesení dovolacího soudu ze dne 11. dubna 2018, sp. zn. 29 Cdo 1890/2016, rozhodl soudní exekutor o provedení exekuce přikázáním pohledávky bývalé manželky povinného. Ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ zákaz provést exekuci výslovně váže na majetek, který byl sepsán do majetkové podstaty dlužníka v insolvenčním řízení. V projednávané věci však exekvované spoluvlastnické podíly na nemovitých věcech do majetkové podstaty dlužníka (povinného) sepsány nebyly, a věřitelé proto nemohou být z tohoto majetku v insolvenčním řízení uspokojeni. 7/ Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání oprávněné společnosti podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz § 36 odst. 1 ex. řádu) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) k závěru, že dovolání je v otázce možnosti postižení majetku manželky povinného úpadce po zahájení insolvenčního řízení nepřípustné (§ 237 o. s. ř.). 8/ Vztah insolvenčního řízení k exekučnímu řízení je upraven v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ, podle kterého po zahájení insolvenčního řízení výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty