20 Cdo 354/2021 — Nejvyšší soud

20 Cdo 354/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 4. 2021 Spisová značka:20 Cdo 354/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.354.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastavení exekuce Společné jmění manželů Dotčené předpisy:§ 262b odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.07.2015 § 143 obč. zák. § 143a odst. 4 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:7. 7. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 354/2021-157USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Heineken Česká republika, a. s., se sídlem v Krušovicích, U Pivovaru 1, identifikační číslo osoby 451 48 066, zastoupené Mgr. Petrem Kupským, advokátem se sídlem v Praze, Betlémské náměstí 251/2, proti povinným 1/ P. M., narozenému XY, bytem XY, a 2/ P. J., narozenému XY, bytem XY, za účasti manželky povinného 2/ M. J., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. et Mgr. Lubomírem Procházkou, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 2006/26, pro 619 732 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 54 EXE 2671/2018, o dovolání manželky povinného 2/ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, č. j. 14 Co 147/2020-119, t a k t o : Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, č. j. 14 Co 147/2020-119, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : 1. Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 2. 12. 2019, č. j. 54 EXE 2671/2018-75, částečně zastavil exekuci vedenou soudním exekutorem Mgr. Ing. Jiřím Proškem, Exekutorský úřad Plzeň-město, pod sp. zn. 134 EX 07904/18, ve vztahu k exekučnímu příkazu ze dne 14. 1. 2019, č. j. 134 EX 07904/18-231, a současně rozhodl o nákladech řízení manželky povinného 2/. Vyhověl tak návrhu manželky povinného 2/ na zastavení exekuce, vedené postižením v rozhodnutí blíže specifikovaných nemovitostí nacházejících se v katastrálním území XY. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že je vymáhán ručitelský závazek povinného 2/ ze směnky vystavené dne 14. 2. 2012 na směnečnou sumu 619 732 Kč, závazek vznikl za trvání manželství (uzavřeného dne 22. 8. 1992 a trvajícího až dosud), manželé uzavřeli dne 24. 7. 2002 smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění (dále též jen „SJM“), podle níž předmětné nemovitosti nabude manželka povinného 2/ do výlučného vlastnictví. Notářský zápis nebyl evidován v seznamu listin o manželském majetkovém režimu, předmětné nemovitosti manželka povinného 2/ nabyla kupní smlouvou ze dne 15. 10. 2002 a ze dne 6. 3. 2009 a byla jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Soud prvního stupně uzavřel, že v exekuci je vymáhán výlučný závazek povinného 2/ a že dotčené nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví jeho manželky. Ta se tudíž v souladu s § 262b o. s. ř. oprávněně domáhá zastavení exekuce ve vztahu k jejímu výlučnému majetku. 2. Odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh manželky povinného 2/ zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Věc posoudil podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném v době zahájení exekuce (16. 8. 2018), možnost postihu majetku v SJM nebo majetku manžela povinného posoudil podle § 143 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále též jen „obč. zák.“ (tj. podle právního předpisu účinného v době, kdy vznikl vymáhaný závazek). Odvolací soud uzavřel, že exekutorským příkazem postižené nemovitosti netvoří součást SJM jen proto, že byl zákonný režim SJM smluvně změněn. Manželka povinného 2/ netvrdí nic o tom, že by postižené věci nebyly v SJM z důvodu zákonné výluky, tj. ani v případě neexistence smlouvy o změně majetkového režimu (§ 143 odst. 1 obč. zák.). Dle odvolacího soudu je v projednávané věci bez významu, že v katastru nemovitostí je zapsána jako výlučný vlastník, i to, jaké povahy vymáhaný dluh je. 3. Proti usnesení Městského soudu v Praze podala manželka povinného 2/ dovolání. Namítá, že napadené usnesení závisí na posouzení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně se jedná o otázku dosud neřešenou. Vytýká odvolacímu soudu, že nezohlednil okolnost, zda povinný v době vzniku závazku seznámil oprávněného s obsahem smlouvy o zúžení SJM, případně (pokud tak neučinil), měl soud zohlednit, zda manželka povinného věděla o budoucím závazku svého manžela, a zda tak měla možnost nejpozději do vzniku závazku oprávněnému obsah smlouvy oznámit (dovolatelka poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 180/2019, 21 Cdo 4936/2014, 20 Cdo 5236/2015). Dále vytýká, že odvolací soud zcela opomenul skutková tvrzení dovolatelky, podle nichž postižený majetek nabyla za své výlučné peněžní prostředky, pročež by nemohl tvořit SJM z důvodu zákonné výluky – srov. doplnění návrhu na zastavení exekuce ze dne 25. 6. 2019 str. 4 první odstavec (20 Cdo 1786/2017). Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. 5. Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud při posouzení otázky možnosti exekučního postihu nemovitostí v projednávané věci nezohlednil (nezjišťoval) všechny právně relevantní skutečnosti a odchýlil se od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. 6. Podle § 242 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. 7. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. 8. V projednávané věci je vymáhán závazek, který vznikl povinnému 2/ poté, co manželé spolu za trvání manželství uzavřeli smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu svého společného jmění formou notářského zápisu sepsaného dne 24. 7. 2002 JUDr. Michalem Voříškem, notářem se sídlem v Brně, NZ 730/2002, N 783/2002, tak, že povinný 2/ dne 14. 2. 2012 avalováním směnky vzal na sebe ručitelský závazek (směnečné rukojemství). Smlouvou o zúžení společného jmění manželů ze dne 24. 7. 2002 se manželé dohodli na tom, že předmětem výlučného vlastnictví budou mj. nemovité věci nabyté některým z manželů počínaje dnem následujícím po uzavření této smlouvy (článek II bod 2.2.a/ smlouvy) a že výlučným vlastnictvím M. J. budou nemovité věci nabyté na základě smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy mezi F. Š. aj. Š. jako budoucími prodávajícími a M. J. jako budoucím kupujícím (článek II bod 2.4.a/ smlouvy). Smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM není evidována v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Exekucí postižené nemovitosti nabyla manželka povinného 2/ kupními smlouvami ze dne 15. 10. 2002 a ze dne 6. 3. 2009. 9. Exekuční řízení bylo v posuzované věci zahájeno dne 16. 8. 2018, tj. za účinnosti občanského soudního řádu ve znění po novele provedené zákonem č. 139/2015 Sb., tj. ve znění účinném od 1. 7. 2015, a za účinnosti zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, též ve znění účinném od 1. 7. 2015. 10. V posuzované věci však nelze aplikovat ustanovení § 42 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění od 1. 7. 2015, neboť reaguje na situaci navozenou již novým občanským zákoníkem, účinným od 1. 1. 2014, a je zrcadlovým odrazem právní úpravy v občanském soudním řádu. Právní úprava reaguje na zavedení Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, který je veřejným seznamem ve smyslu § 721 občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, na rozdíl od dříve zavedené Evidence listin o manželském majetkovém režimu, která je neveřejná. Podle § 35l odst. 1 notářského řádu platí, že jsou-li smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu zapsány v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, manželé se jich mohou dovolat vůči třetím osobám, i když tyto s jejich obsahem nebyly seznámeny. V posuzované věci však závazek i smlouva o zúžení SJM vznikly před zavedením Seznamu listin o manželském majetkovém režimu