20 Cdo 365/2022 — Nejvyšší soud

20 Cdo 365/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:4. 8. 2022 Spisová značka:20 Cdo 365/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.365.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vykonatelnost rozhodnutí Exekuce Exekuční titul Dotčené předpisy:§ 274 o. s. ř. § 261a o. s. ř. § 258 odst. 2 o. s. ř. § 257 o. s. ř. § 8 předpisu č. 256/2013 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:29. 10. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 365/2022-190 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného A. S., narozeného XY, bytem XY, proti povinné V. S., dříve S., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Lublaňská 673/24, pro nepeněžité plnění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 49 EXE 1486/2020, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2021, č. j. 25 Co 257/2021-130, t a k t o: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í: 1/ Ve shora označené věci Městský soud v Praze („dále odvolací soud“) k odvolání povinné usnesením ze dne 18. 11. 2021, č. j. 25 Co 257/2021-130, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 1. 7. 2021, č. j. 49 EXE 1486/2020-98, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 9. 2021, č. j. 49 EXE 1486/2020- 118, ve výroku, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinné na zastavení exekuce. Vyšel ze zjištění, že exekuce je vedena pověřenou soudní exekutorkou JUDr. Jaromírou Sedláčkovou, Exekutorský úřad Příbram (dále „exekutorka“), podle nařízeného předběžného opatření usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2020, č. j. 12 Co 108/2020-55 (dále „exekuční titul“), za účelem vymožení nepeněžitého plnění, konkrétně povinnosti povinné vydat oprávněnému funkční klíče nebo čipy od vstupních dveří do bytového domu, poštovních schránek a od vstupních dveří do tří bytových jednotek, a to bytové jednotky č. XY na adrese XY, bytové jednotky č. XY na adrese XY, a bytové jednotky č. XY na adrese v XY. 2/ Návrh povinné se opíral o tvrzení, že klíče, které měla od uvedených bytových jednotek k dispozici, exekutorce předala a jiné klíče nemá, neboť byty byly pronajaty a nájemci si se souhlasem povinné vyměnili zámky z důvodu své ochrany. Argumentovala dále nevykonatelností exekučního titulu obsahujícího bytové jednotky, které neexistují, neboť jejich označení „je v rozporu s výpisem z katastru nemovitostí“. Odvolací soud na základě provedeného dokazování (část prvostupňového důkazního řízení opakoval) k tomu uvedl, že v nalézacím řízení, v němž byl exekuční titul vydán, byly čteny příslušné výpisy z katastru nemovitostí, takže bylo „zjevné (…), o jaké bytové jednotky se jedná“. Povinné bylo exekučním titulem uloženo, aby vydala funkční klíče nebo čipy od dveří a schránek, přičemž samotným chováním povinné (která odevzdala nefunkční klíče) byla potvrzena materiální správnost exekučního titulu, neboť povinná věděla, od jakých dveří a schránek má klíče nebo čipy vydat. Nebyla-li uvedená povinnost podle exekučního titulu splněna, nezakládá argumentace povinné důvod pro zastavení exekuce. 3/ Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost vymezila s odkazem na ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení procesní otázky rozhodovací praxí dovolacího soudu dosud neřešené, a to zda je exekuční titul ve smyslu § 261a o. s. ř. materiálně vykonatelný za situace, kdy označení bytových jednotek, k nimž směřuje povinnost vydat klíče nebo čipy, „nekoresponduje s jejich skutečným označením (neexistují), a není ani uvedeno, v jakém patře budovy se mají tyto nesprávně označené bytové jednotky nacházet“ a „k jakému domu a poštovním schránkám by měly být funkční klíče či čipy předány“. 4/ Dovolatelka v další části dovolání k problematice materiální vykonatelnosti rozhodnutí soudu citovala odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003, a ze dne 11. ledna 2005, sp. zn. 21 Cdo 1720/2004, a upřesnila, že v posuzované věci je exekuční titul nevykonatelný z důvodu, že na adrese XY, byt č. XY neexistuje, neboť správné je označení jednotky č. XY, v XY a v XY, obdobně existují byty č. XY a č. XY, nikoli jednotky pod č. XY a č. XY, jak je uvedeno v exekučním titulu. Exekuční titul neobsahuje v odůvodnění bližší či jiné označení předmětných bytů, zmiňuje pouze provedení důkazů výpisy z listů vlastnictví č. XY a XY pro katastrální území XY a z listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY. 5/ K dovolání povinné se vyjádřil oprávněný tak, že sama dovolatelka ve svých podáních u soudu uváděla čísla a adresy bytových jednotek ve shodě s exekučním titulem, což znamená, že jí bylo známo, k jakým bytům, poštovním schránkám a bytovým domům má klíče nebo čipy vydat. 6/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání povinné podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz § 36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) k závěru, že dovolání není přípustné (§ 237 o. s. ř.). 7/ Ohledně otázky materiální vykonatelnosti exekučního (vykonávacího) titulu je judikatura dovolacího soudu dlouhodobě konzistentní v závěru, že z hlediska materiálního jsou rozhodnutí nebo jiné tituly uvedené v ustanovení § 274 o. s. ř. vykonatelné jen tehdy, obsahují-li přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinností k plnění, přesný rozsah a obsah plnění a přesně stanovenou lhůtu k plnění (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, publikované pod číslem 4/2000 Sb. rozh. obč.). V usnesení z 30. června 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003, Nejvyšší soud zdůraznil, že jednou ze základních náležitostí materiální vykonatelnosti rozhodnutí je, aby v něm byl vymezen rozsah a obsah povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí nařízen. Je tomu tak proto, aby vykonávací orgán (v daném případě soud) věděl, co vlastně má být vynuceno, a aby nemusel teprve v průběhu vykonávacího řízení zjišťovat, co je obsahem uložené povinnosti. Exekučnímu soudu tedy přísluší posoudit, zda rozhodnutí k výkonu navržené ukládá povinnému povinnosti, jež lze vskutku vykonat, tedy např. zda uložená povinnost odpovídá možným způsobům exekuce, zda tato povinnost je konkretizována dostatečně určitě apod., a ačkoli musel mít nalézací soud na zřeteli totéž, nelze vyloučit, že soud exekuční dospěje k jinému závěru a pro nedostatek (materiální) vykonatelnosti předloženého titulu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítne. Neobsahuje-li exekuční titul všechny předpoklady materiální vykonatelnosti uvedené v § 261a odst. 1 o. s. ř., může podle něj být exekuce nařízena jen v případě, že chybějící údaje nebo údaje v něm uvedené nepřesně, nesrozumitelně nebo (a o takový případ jde v souzené věci) neurčitě lze doplnit nebo nahradit postupem podle § 261a odst. 2 a 3 o. s. ř. Není-li možné z exekučního titulu náležitosti materiální vykonatelnosti uvedené v § 261a odst. 1 dovodit ani výkladem s přihlédnutím k povaze uložené povinnosti nebo ke způsobu exekuce, nemůže takový titul být způsobilým podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí. 8/ Exekuční titul ukládající povinnost jinou než zaplacení peněžité částky je materiálně vykonatelný jen tehdy, je-li možné nařídit jeho výkon některým ze způsobů uvedených v § 258 odst. 2 o. s. ř. Způsob exekuce na nepeněžité plnění se řídí povahou uložené povinnosti. Při zkoumání této povahy soud vychází, přihlížeje k předepsanému způsobu exekuce, z obsahu rozhodnutí, především z jeho výroku, případně i z odůvodnění, avšak pouze za účelem výkladu výroku, tedy k odstranění případných pochybností o obsahu a rozsahu výrokem uložené povinnosti; výrok titulu nelze jakkoli doplňovat či opravovat. Ukládá-li exekuční titul povinnost k nepeněžitém