20 Cdo 410/2002 — Nejvyšší soud

20 Cdo 410/2002 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 6. 2002 Spisová značka:20 Cdo 410/2002 ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.410.2002.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Dotčené předpisy:§ 274 písm. f) předpisu č. 99/1963Sb. § 71 odst. 3 písm. f) předpisu č. 71/1967Sb. § 1 odst. 1 písm. f) předpisu č. 337/1992Sb. § 70 odst. 1 písm. f) předpisu č. 337/1992Sb. § 99 odst. 1 písm. f) předpisu č. 337/1992Sb. § 12 odst. 1 písm. f) předpisu č. 565/1990Sb. § 13 odst. 1 písm. f) předpisu č. 565/1990Sb. § 15 odst. 1 písm. f) předpisu č. 565/1990Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 410/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného města B. – Úřadu městské části B., proti povinnému J. J., pro 3.450,- Kč srážkami ze mzdy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 26 E 3189/95, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. prosince 1997, č. j. 15 Co 38/96-15, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. prosince 1997, č. j. 15 Co 38/96-15, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Městský soud usnesením ze dne 27. listopadu 1995, č.j. 26 E 3189/95-9, nařídil podle rozhodnutí Úřadu městské části B. a M. H. ze dne 4. března 1992, č.j. ÚOS/dop. VŠ-VP-1026/92, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3.450,- Kč a pro náklady exekuce ve výši 300,- Kč výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Krajský soud shora označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně k odvolání povinného změnil tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl s odůvodněním, že „…nebyly splněny věcné předpoklady k nařízení exekuce, neboť návrh byl podán (21.dubna 1995) až po uplynutí prekluzivní lhůty stanovené ust. § 71 odst. 3 správního řádu“, přičemž tříletá lhůta, v níž bylo možno rozhodnutí úřadu městské části vykonat, podle názoru odvolacího soudu uplynula 20. března 1995. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný, za nějž jednal jeho zaměstnanec s právnickým vzděláním, včasným dovoláním, jímž namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř.), které spatřuje v použití nesprávného právního předpisu. Výkon rozhodnutí, jímž byl vyměřen místní poplatek za užívání veřejného prostranství ke stánkovému prodeji podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, a vyhlášky města B. č. 2/1991, o místních poplatcích, nelze totiž podle dovolatele posuzovat dle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správního řádu) nýbrž podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který v ustanovení § 70 odst. 1 stanoví, že právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčuje po šesti letech (nikoli tedy již po třech letech) po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným. Nutnost aplikace zákona o správě daní a poplatků podle oprávněného vyplývá také z ustanovení § 12 věty druhé a § 13 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v rozhodném znění, u nichž je pod čarou výslovný odkaz na zákon č. 337/1992 Sb.; tento zákon ve svém § 99 také výslovně stanoví, že pro daňové (a tedy i poplatkové) řízení se správní řád nepoužije. Povinný ve svém vyjádření uvedl, že nevlastní žádný majetek a navrhl, aby svůj dluh – bude-li oprávněný v dovolacím řízení úspěšný – mohl uhradit ve splátkách. Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 29. prosince 1997, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále jen „o. s. ř.“). Dovolání (přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) je důvodné. Protože vady vyjmenované v ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241 odst. 3 písm. b/ o. s. ř.), k nimž je dovolací soud podle ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. povinen přihlédnout z úřední povinnosti, v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu správnost právního závěru odvolacího soudu, že rozhodnutí, jehož soudní výkon byl navržen, lze vykonat nejpozději do tří let po jeho splatnosti. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu - sice správně určenou - nesprávně vyložil, případně ji nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy učinil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků). Z obsahu spisu vyplývá, že podkladovým rozhodnutím (exekučním titulem) je rozhodnutí ze dne 4. března 1992, č.j. ÚOS/dop. VŠ-VP-1026/92, jímž Úřad městské části B. a M. H., úsek obchodu, dopravy a služeb, povinnému stanovil podle § 15 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v rozhodném znění, povinnost uhradit poplatek za užívání veřejného prostranství ve výši 3.450,- Kč; splatnost poplatku určil lhůtou „do 15 dnů od vydání rozhodnutí“. Posledním dnem lhůty pro splnění uložené povinnosti tedy byl 19. březen 1992. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného oprávněný podal 21. dubna 1995. Projednávanou věc je vskutku třeba posuzovat podle zákona 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákonů č. 184/1991 Sb., č. 338/1992 Sb. a č. 48/1994 Sb., tj. ve znění účinném k 21. dubnu 1995 (dále též jen „zákon č. 565/1990 Sb.“), a podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 302/1993 Sb., č. 315/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 255/1994 Sb., tj. ve znění účinném k 21. dubnu 1995 (dále též jen „zákon č. 337/1992 Sb.“). Podle ustanovení § 1 písm. c) zákona č. 565/1990 Sb. mohou obce vybírat (mimo jiné) poplatek za užívání veřejného prostranství. Správu poplatků, které jsou příjmem rozpočtů obcí (mezi něž patří i poplatek za užívání veřejného prostranství) upravuje zákon č. 337/1992 Sb. (viz jeho ustanovení § 1 odst. 1). Správou poplatků se přitom rozumí zejména právo poplatky vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat jejich splnění ve stanovené výši a době. Podle § 12 zákona č. 565/1990 Sb. pokud poplatník nesplní svou oznamovací (poplatkovou) povinnost určenou obecně závaznou vyhláškou obce, lze dlužné částky vyměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém oznamovací (poplatková) povinnost vznikla. Pro ostatní promlčecí lhůty platí zvláštní předpisy (zákon č. 337/1992 Sb.). Podle § 13 zákona č. 565/1990 Sb. o řízení ve věcech poplatků platí zvláštní předpisy (zákon č. 337/1992 Sb.), pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle § 99 zákona č. 337/1992 Sb. se pro daňové řízení zákon č. 71/1967 Sb. (správní řád) nepoužije. Podle ustanovení § 251 o.s.ř., nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Uvedené ustanovení se použije nejen na výkon rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení, ale i na výkon dalších exekučních titulů uvedených v ustanovení § 274 o.s.ř. Podle ustanovení § 274 písm. f/ o.s.ř. jsou exekučními tituly, na jejichž základě lze nařídit soudní výkon rozhodnutí, vykonatelná rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány. Podle ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. lze rozhodnutí správního orgánu, které je ve smyslu ustanovení § 52 odst. 2 tohoto zákona vykonatelné, nebo smír schválený správním orgánem anebo výkaz nedoplatků jím sestavený vykonat nejpozději do tří let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti. Uvedené ustanovení platí i pro výkon těchto rozhodnutí, smírů nebo výkazů nedoplatků v řízení před soudem. Rozhodnutí vydaná ve správním řízení (včetně smírů schválených správním