§ 1 zákon ČNR o správě daní a poplatků – Co je předmětem úpravy tohoto zákona
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · Daňové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1 zákona č. 337/1992 Sb. vymezuje, co je předmětem úpravy tohoto zákona, tedy jaké daně, poplatky a další platby spadají pod jeho působnost, a definuje, co se rozumí správou daně a kdo je správcem daně. (§ 1 zákona č. 337/1992 Sb., zákon ČNR o správě daní a poplatků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Tento zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně1) (dále jen „daně“), které jsou příjmem
a) státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu (dále jen „státní rozpočet“),
b) rozpočtů územních samosprávných celků (dále jen „územní rozpočet“), nebo
c) státních fondů nebo Národního fondu (dále jen „fond“).
(2) Správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat, nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době. Správce daně má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech správy daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost.2)
(3) Podle tohoto zákona postupují územní finanční orgány3) a další správní i jiné státní orgány České republiky, jakož i orgány územních samosprávných celků věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke správě daní (dále jen „správce daně“), daňové subjekty, jakož i třetí osoby stanovené v tomto zákoně.
(4) Je-li rozhodnutím vydaným orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku nebo jiným orgánem, právnickou nebo fyzickou osobou, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy (dále jen „správní orgán“), soudem nebo jiným státním orgánem podle tohoto nebo jiného zákona,3b) uložena platební povinnost do státního rozpočtu, územních rozpočtů nebo fondů, nebo vznikla-li povinnost tohoto plnění přímo ze zákona bez vydání rozhodnutí (dále jen „platební povinnost“), postupuje se při jejím placení, které zahrnuje evidování a vybrání, popřípadě vymáhání, podle části šesté tohoto zákona jako při placení daní, s výjimkou ustanovení § 63, § 67 až 69, § 71 a 72, a s tím, že ustanovení ostatních částí tohoto zákona se použijí, pokud jsou k uplatnění části šesté nezbytná; to platí za podmínky, že zákon, podle kterého byla platební povinnost uložena, nestanoví jinak. Správní orgán, soud nebo jiný státní orgán, věcně příslušný ke správě placení platební povinnosti, je považován za správce daně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zákon se vztahuje na správu daní, poplatků, odvodů, záloh a odvodů za porušení rozpočtové kázně, které plynou do státního rozpočtu, rozpočtů obcí a krajů nebo do státních fondů.
- Správa daně zahrnuje všechny činnosti potřebné k zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, jako je vyhledávání daňových subjektů, vyměřování, vybírání, vyúčtování, vymáhání a kontrola daní.
- Správcem daně jsou územní finanční orgány a další státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků, které jsou k tomu věcně příslušné podle zvláštních zákonů.
- Pravidla pro placení daní podle tohoto zákona se použijí i na jiné platební povinnosti uložené rozhodnutím správního orgánu, soudu nebo jiného státního orgánu, nebo přímo ze zákona, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Na co si dát pozor
- Zákon se vztahuje na širokou škálu finančních povinností, nejen na klasické daně, ale i na poplatky, odvody a další platby do veřejných rozpočtů.
- Definice "správce daně" je široká a zahrnuje nejen finanční úřady, ale i jiné orgány, které mají na starosti správu určitých plateb.
- Pravidla pro placení daní se uplatní i na jiné platební povinnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví odchylně.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1
Jak soudy aplikují § 1
Okolnost, že v té době měla přeplatek na dani z přidané hodnoty ve výši 251.873,- Kč, shledal odvolací soud nerozhodnou, neboť dluh na úrocích návratné finanční výpomoci nemá povahu daňové pohledávky ve smyslu ust. § 1 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., a správce daně, který u právní předchůdkyně žalobkyně evidoval přeplatek na dani z přidané hodnoty, jej (resp. jeho část) nemohl použít na úhradu nedoplatku úroků půjčky (návratné finanční výpomoci).
Finančním úřadům - kromě toho, že mohou v mezích své působnosti vystupovat v občanském soudním řízení za Českou republiku - navíc zákon přiznává způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve smyslu ustanovení § 19 části věty za středníkem o.s.ř. (srov. § 1 odst. 2 věty druhé zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31.12.2010, a § 10 odst.3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1.1.2011) ve věcech správy daní (souvisejících se správou daní).
Při rozhodování o návrhu na zastavení exekuce soud prvního stupně dospěl k závěru, že povinná (Česká republika - Obvodní soud pro Prahu 6) rozhodla o vrácení přeplatku na soudním poplatku oprávněnému v "postavení správce poplatku, resp. správce daně" podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "zákona o správě daní a poplatků"), tj. "vrchnostensky".
Související
§ 170 Obecné ustanovení (Zákon správní řád)§ 25a SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ U (Zákon o ochraně hospodářské soutěže a o )§ 21 Zpětný a další odkaz (Zákon o mezinárodním právu soukromém)§ 16 (Zákon o dočasné ochraně cizinců)§ 48 Podpůrná platnost ustanovení o aspirantuře (Vyhláška předsedy Československé akademi)