20 Cdo 821/2024 — Nejvyšší soud

20 Cdo 821/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 9. 2024 Spisová značka:20 Cdo 821/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:20.CDO.821.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Dražba Dotčené předpisy:§ 16a předpisu č. 418/2001 Sb. § 336o odst. 1 o. s. ř. § 336h odst. 3 o. s. ř. § 336o odst. 4 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:23. 10. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 09.12.2024III.ÚS 3296/24 Lucie Dolanská Bányaiová odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost14. 1. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 5 20 Cdo 821/2024 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci navrhovatele dražby Ing. Martina Fořta, se sídlem v Chrudimi, Palackého třída 653, identifikační číslo osoby 62688189, insolvenčního správce dlužníka Farma Žabovřesky s. r. o., se sídlem v Chlístově, Žabovřesky 30, identifikační číslo osoby 46357645, za účasti vydražitelky Sadoch s. r. o., se sídlem v Praze 10, Korunní 2569/108, identifikační číslo osoby 24708852, o zpeněžení majetkové podstaty dlužníka v dražbě provedené soudním exekutorem Mgr. Tomášem Voborníkem, Exekutorský úřad Pardubice, pod sp. zn. 195 ED 3/2023, o dovolání dražitelky BP-energie a. s., se sídlem v Praze 10, K vodě 3200/3, identifikační číslo osoby 14172704, zastoupené Mgr. Václavem Žaludem, advokátem se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 671/15, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2023, sp. zn. 20 Co 196/2023, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Dražitelka BP-energie a. s. je povinna zaplatit navrhovateli dražby na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Dražitelka BP-energie a. s. je povinna zaplatit vydražitelce na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím k odvolání dražitelky BP-energie a. s. potvrdil usnesení ze dne 13. 4. 2023, č. j. 195 ED 3/2023-O-11, kterým soudní exekutor Mgr. Tomáš Voborník, Exekutorský úřad Pardubice, udělil vydražitelce Sadoch s. r. o. příklep v dražbě nemovitých věcí v usnesení specifikovaných za nejvyšší podání 810 000 Kč (výrok I), a uložil dražitelce BP-energie a. s. zaplatit navrhovateli dražby náklady odvolacího řízení ve výši 6 195,69 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II). 2. K námitce podjatosti soudního exekutora vznesené odvolatelkou (že se soudní exekutor k odvolatelce chová zjevně nepřátelsky, opakovaně ji uvádí v omyl a podává jí nepravdivé informace a že soudní exekutor poskytoval navrhovateli dražby právní služby v podobě právních rozborů) odvolací soud uvedl, že z podání odvolatelky, z obsahu spisu ani z předložených listin nevyplývá žádný důvod, pro který by soudní exekutor neměl provést dražbu ve smyslu § 74 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Podle odvolacího soudu odvolatelka tvrdí skutečnosti, které by nemohly být důvodem pro vyloučení soudního exekutora, neboť jde o okolnosti, které spočívají v postupu exekutora v exekučním řízení. 3. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolatelce byla řádně doručena dražební vyhláška, dražby se tedy mohla zúčastnit, ovšem nezúčastnila se jí, neboť nejnižší podání učinila osoba, která z hlediska zákona nebyla oprávněna takové podání učinit, a při dražbě nebyla ani přítomna osoba, která byla oprávněna dražit. Odvolatelka se do dražby přihlásila jako dražitelka s předkupním právem a z autentizace věřitele ze dne 5. 4. 2023 bylo zjištěno, že osobou oprávněnou dražit za odvolatelku byl Jan Strnad jako člen představenstva společnosti BP-energie a. s. Za odvolatelku se ovšem dražby nezúčastnila osoba, která byla podle zákona oprávněna dražit, tedy Jan Strnad, dražbě byli přítomni další dva členové představenstva, kteří však nedražili a ani dražit nebyli oprávněni, a dražil P. F., který však nebyl osobou oprávněnou dražit podle § 336h odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“). Vzhledem k tomu, že se elektronické dražby nezúčastnil Jan Strnad, který byl oprávněn za odvolatelku dražit, nemůže odvolatelka namítat, že byla při dražbě krácena na svých právech. 4. Odvolací soud se dále zabýval tvrzením odvolatelky, že při dražbě došlo k porušení zákona, jež odvolatelka spatřuje v tom, že byla soudním exekutorem uvedena v omyl při uplatnění předkupního práva, když podle soudního exekutora mělo být předkupní právo uplatněno až po skončení dražby. Dále odvolatelka tvrdila, že vydražitelka je propojena s věřitelským výborem, a proto je vyloučena z dražby, a smlouva mezi navrhovatelem dražby – insolvenčním správcem a soudním exekutorem je neplatná, neboť insolvenční správce neměl pokyn všech zajištěných věřitelů k prodeji nemovité věci – pozemku st. p. č. 332 v k. ú. Chlístov u Benešova. 5. Odvolací soud z obsahu spisu soudního exekutora zjistil, že insolvenční správce měl (oproti tvrzení odvolatelky) pokyn zajištěných věřitelů k samostatnému prodeji draženého pozemku. 6. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolatelka byla dostatečně poučena o tom, jak má využít svého předkupního práva, a soudní exekutor ji neuvedl v omyl, neboť jí prostřednictvím P. F. (který ovšem nepředložil žádnou listinu, která by dokládala, že byl oprávněn za odvolatelku dražit) výslovně sdělil, že neví, jak elektronická dražba pobíhá, že se jí nikdy neúčastnil a rovněž že se jí program zeptá, zda chce uplatnit předkupní právo. Vzhledem k tomu, že soudní exekutor nevěděl, jak elektronická dražba probíhá ani jak se v ní uplatňuje předkupní právo, odvolatelka se neměla řídit tím, co sdělil soudní exekutor P. F. s tím, že to ví pouze z doslechu, ale měla se řídit pokyny, které se jí zobrazily na obrazovce, a poučením v dražební vyhlášce. Dražební vyhláška přitom zcela jednoznačně poučovala účastníky dražby, jak mají činit podání, jak lze uplatnit při dražbě předkupní právo a za jakých podmínek může být dražiteli s předkupním právem udělen příklep. Bylo též zjištěno, že se na obrazovce poté, kdy učinila podání dražitelka Sadoch s. r. o., objevila ikona „Využít předkupního práva (příhoz na 810 000 Kč)“, na kterou odvolatelka nereagovala tím, že by ve smyslu poučení v dražební vyhlášce podání dorovnala, ale namísto toho učinila telefonický dotaz na soudního exekutora, zda má na tuto ikonu kliknout. Jestliže odvolatelka pověřila P. F. (tedy osobu, která není jejím statutárním zástupcem a nebyla ani osobou oprávněnou dražit), kterému zřejmě neposkytla dražební vyhlášku, popřípadě poučení o tom, jak se podle poučení v dražební vyhlášce předkupní právo uplatňuje, a P. F. teprve před samotným počátkem dražby a v jejím průběhu sháněl informace, jak má správně dražit, nelze tuto nepřipravenost klást k tíži soudnímu exekutorovi, popř. portálu, na kterém dražba probíhala. Za odvolatelku dražila osoba k tomu neoprávněná; osoba, která byla oprávněna dražit, se dražby vůbec neúčastnila, odvolací soud proto uzavřel, že se odvolatelka řádně dražby nezúčastnila, a nemohla tedy prostřednictvím P. F. činit žádná podání ani uplatnit své předkupní právo. 7. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku odvolatelky, že vydražitelka je osobou vyloučenou z nabývání majetku náležejícího do majetkové podstaty ve smyslu § 295 odst. 2 písm. g) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), z důvodu, že za vydražitelku dražil Dušan Telička, jenž v insolvenčním řízení zastupoval společnost Castum Credit a. s., která byla členkou věřitelského výboru. Odvolací soud uvedl, že společnost Sadoch s. r. o. není jakýmkoliv způsobem spojena s insolvenčním dlužníkem, nebyla nikdy členem věřitelského výboru a ani žádný z jejích jednatelů nebyl členem věřitelského výboru. Pokud jde o členy věřitelského výboru (minulého i toho, který udělil souhlas s prodejem pozemku), pak S. T. ani žádná z těchto společností se dražby nezúčastnili a žádný majetek z dražby nenabyli. Dušan Telička, který zastupoval jednoho z členů věřitelského výboru na základě plné moci, by nemohl jako fyzická osoba nabývat majetek podle § 295 odst. 2 písm. g) insolvenčního zákona, neboť ho lze považovat za osobu blízkou členu věřitelského výboru. Dušan Telička však jako fyzická osoba ani jako jednatel či jiný statutární orgán společnosti žádný majetek z dražby nezískal a jeho přítomnost v sídle vydražitelky v průběhu dražby neprokazuje, že by byl pozemek vydražen ve prospěch některého z členů věřitelského výboru nebo ve prospěch