20 Cdo 911/2025 — Nejvyšší soud

20 Cdo 911/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 5. 2025 Spisová značka:20 Cdo 911/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.911.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Dotčené předpisy:§ 55 odst. 9 předpisu č. 120/2001 Sb. § 55 odst. 11 předpisu č. 120/2001 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:13. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 911/2025 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné KRUK Česká a Slovenská republika s. r. o., se sídlem v Hradci Králové, Československé armády č. 954/7, identifikační číslo osoby 24785199, zastoupené Mgr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty č. 3163/28, proti povinnému Z. B., pro 195 111 Kč, vedené u soudního exekutora Mgr. Michala Suchánka, LL.M., Exekutorský úřad Praha 9, pod sp. zn. 220 EX 13362/10, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29. listopadu 2024, č. j. 23 Co 305/2024-228, takto: I. Dovolání oprávněné se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Shora citovaným usnesením Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) k odvolání oprávněné výrokem I potvrdil usnesení soudního exekutora Mgr. Michala Suchánka, LL.M., Exekutorský úřad Praha 9 (dále jen „soudní exekutor“), ze dne 22. srpna 2024, č. j. 220 EX 13362/10-204, ve výrocích, jimiž soudní exekutor zastavil exekuci podle ustanovení § 55 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „EŘ“ (výrok I), rozhodl o nákladech exekuce (výrok II), o paušální náhradě nákladů exekuce spojených se zastavením exekuce, kterou je povinna soudnímu exekutorovi uhradit Česká republika-Okresní soud v Pardubicích (výrok III) a o náhradě nákladů právního zastoupení oprávněné vůči povinnému (výrok IV). Dále odvolací soud výrokem II nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ve svém rozhodnutí ztotožnil s právním závěrem soudního exekutora, který nepovažoval oprávněnou za tzv. „privilegovaného oprávněného“ ve smyslu ustanovení § 55 odst. 9 EŘ. Uvedl, že byť je zde exekučním titulem rozsudek ukládající povinnému povinnost nahradit škodu způsobenou poškozenému trestným činem, oprávněná není poškozenou, nýbrž postupnicí, jíž plyne nárok na plnění ze smlouvy o postoupení pohledávky, nikoliv přímo ze škody způsobené na jejím majetku spácháním trestného činu povinným. Oprávněná usnesení odvolacího soudu napadla dovoláním, jehož přípustnost vymezila tak, že rozhodnutí závisí na dosud v rozhodování dovolacího soudu nevyřešené otázce, zda „má postoupení tzv. privilegované pohledávky ve smyslu § 55 odst. 9 exekučního řádu na náhradu újmy způsobené poškozenému trestným činem na třetí osobu, která poté vstoupí do exekučního řízení jako nový oprávněný, za následek, že oprávněný, který je postupníkem, není zproštěn povinnosti ke složení zálohy na další vedení exekuce“. Namítla, že odvolací soud přesvědčivě neodůvodnil svůj (restriktivní) právní závěr, pouze odkázal na názor vyjádřený v odborné literatuře. Z jazykového výkladu ustanovení § 55 odst. 9 EŘ přitom plyne, že od složení zálohy na další vedení exekuce je zproštěn oprávněný, v jehož prospěch je vedena exekuce k vymožení pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému trestným činem. Podmínku totožnosti oprávněného s osobou poškozeného (který je uveden v exekučním titulu) příslušné ustanovení zákona neobsahuje. Pokud by zákonodárce tak zamýšlel, mohl výslovně uvést, že se jedná o „pohledávku na náhradu újmy způsobené oprávněnému trestným činem“. Podle oprávněné smyslem a účelem předmětného ustanovení je zvýšená ochrana určitých typů pohledávek s ohledem na jejich právní podstatu. Společenský zájem na výkonu těchto pohledávek je tak neměnný i v případě, kdy dojde k jejich postoupení na třetí osobu. Oprávněná proto navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby napadené usnesení odvolacího soudu změnil. Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (§ 36 odst. 1 EŘ) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. pro posouzení otázky, zda je od povinnosti složit zálohu na další vedení exekuce podle ustanovení § 55 odst. 9 EŘ zproštěn i oprávněný, na něhož vymáhaná pohledávka náhrady újmy způsobené poškozenému trestným činem přešla postoupením pohledávky, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné. Ze spisu se podává, že Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 30. prosince 2010, č. j. 35 EXE 12444/2010-12, které nabylo právní moci dne 5. dubna 2011, nařídil exekuci k uspokojení pohledávky oprávněné Santander Consumer Finance a.s. (dříve CCB Finance, a.s.), se sídlem v Praze 5, Šafránkova 1, identifikační číslo osoby 25103768, ve výši 195 111 Kč na majetek povinného podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. srpna 2007, sp. zn. 51 T 43/2007, jímž byl povinný shledán vinným ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle ustanovení § 250b odst. 1 a 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném ke dni 29. 5. 2005, a odsouzen (mimo jiné) podle ustanovení § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném ke dni 29. 5. 2005, k náhradě škody ve výši 195 111 Kč poškozené společnosti CCB Finance, a.s. Provedením exekuce soud pověřil soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka, Exekutorský úřad Praha 9, který usnesením ze dne 20. března 2012, č. j. 85 Ex 13362/10-18, připustil podle ustanovení § 36 odst. 5 EŘ a § 107a odst. 2 o. s. ř. vstup nynějšího oprávněné na místo původní oprávněné Santander Consumer Finance a.s. do řízení, a to základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. listopadu 2011. V průběhu exekuce nebylo ničeho vymoženo, ani nebyla postižena nemovitá věc. Vyloučené doby ve smyslu ustanovení § 55 odst. 12 EŘ soudní exekutor nezjistil. Podle ustanovení § 55 odst. 7 EŘ nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuci zastaví. Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuce podle věty druhé a odstavců 8, 10 nebo 11 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo. V souladu s ustanovením § 55 odst. 8 věty první EŘ nesouhlasil-li oprávněný, který není zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 9, se zastavením exekuce podle odstavce 7, vyzve ho exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuce. Oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, jde-li o exekuci k vymožení pohledávky na výživné pro nezletilé dítě, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona, nebo pokud by zastavení exekuce odporovalo dobrým mravům. Nevyplývá-li z exekučního spisu opak, má se za to, že oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuce podle věty první není zproštěn (§ 55 odst. 9 EŘ). Je-li složena záloha podle odstavce 8 nebo jde-li o oprávněného, který byl zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, lhůta podle odstavce 7 se prodlužuje o další 3 roky. Po uplynutí tříleté lhůty podle věty první se odstavce 7 až 10 a věta první použijí obdobně a lhůta podle odstavce 7 a věty první se prodlouží o další 3 roky. Po uplynutí lh